Honza Husák přišel před dvěma lety za Danem Kunešem s tím, že má „projekt na víkend“. Honzova maminka potřebovala nový telefon, ale na trhu nebyl takový, který by jí vyhovoval. Ten „víkend“ se už hodně protáhl, ale oproti plánům, které mají tvůrci BIG Launcheru teprve před sebou, jsou vlastně stále skoro na začátku.
BIG Launcher, alternativní domácí obrazovku pro Android uzpůsobenou pro staré, „netechnické“ či zrakově postižené uživatele, jsme na Lupě představili loni na podzim (viz BIG Launcher: Android, ve kterém se neztratí dalekozraký ani důchodce). Oba tvůrce jsme nyní znovu vyzpovídali vzápětí poté, co byli přijati do pražského akcelerátoru Wayra.
Co pro vás znamená, že jste se dostali do Wayry?
Honza: Určitě zajímavou příležitost. Že je Wayra nepřímou součástí Telefóniky, vítězové mají možnost oslovit 300 milionů jejích zákazníků. To má pro nás větší hodnotu než investice, o které budeme teprve jednat.
Co se s BIG Launcherem dělo od loňského WebExpa?
Honza: Na WebExpu se nám spousta zkušených lidí smála, že jsme levní. Takže jsme zdražili — ze čtyř eur na osm — a na objemu prodejů se to takřka neprojevilo. To nám ukázalo, že BIG Launcher prostě má smysl, že ho lidé nekupovali impulzivně.
Když BIG Launcher začínal, dlouho jsme měli zaváděcí cenu jedno euro, abychom získali objem uživatelů a zpětnou vazbu, a to jsme získali, ale ta cena nestačila pořádně ani na zaplacení bankovních poplatků.
Mezitím nás lidé začínají brát vážně, začali nám sami psát distributoři telefonů a podobné větší společnosti, že by měly zájem o licenci do svých zařízení. To je určitě další krok, který chceme udělat, a přihláška do Wayry je přirozenou součástí tohoto plánu.
Už jste nějaké licence dojednali?
Honza: Už jsme uzavřeli čtyři takové smlouvy a další dvě jsou rozjednané. Asi nejzajímavější je smlouva s italským Vodafonem. Pro něj jsme připravili speciální obrandovanou verzi, kterou nabízejí italským uživatelům zdarma ke stáhnutí.
Přes Wayru se snáze dostanete k dalším podobným smlouvám?
Dan: Jde také o to, že Telefónica jako operátor může BIG Launcher lidem spíše ukázat. Lidé z podpory — „O2 guru“ — to mohou „té babičce“ prostě předvést a nainstalovat. Může se to dostat k ohromnému množství lidí najednou. Neznamená to, že všichni si to koupí, ale naroste povědomí o nás. To pro nás také bude velký krok kupředu.
Honza: Určitě, protože my vymezujeme nový trh. Nikoho nenapadlo, že senior by mohl mít smartphone. A proč by ho vůbec měl mít? Ale podle zpětné vazby, kterou dostáváme, vidíme, že naše cesta je správná. Starší lidé si pořizují velké telefony s Androidem, jako například Galaxy Note, aby na telefon opravdu viděli. BIG Launcher je rozšíření, které jim zpříjemní užívání takového telefonu.
BIG Launcher postupuje do Wayry.
Zleva Felix Geyr (Telefónica), Honza Husák, Dan Kuneš, vpravo investor Dennis Smith, porotce
Váš cílový obchodní model je tedy jiný než jednotlivé prodeje v Play Store?
Honza: To je jedna jeho součást. Druhá je licencování — ať už na úrovni výrobců nebo operátorů, nebo klidně i přeprodejců telefonů, protože díky BIG Launcheru lze zacílit na tu skupinu, která by se jinak po smartphonech nedívala, vůbec by o nich ani nepřemýšlela.
Pro operátory je BIG Launcher také výhodný, protože z hlasu se stává komodita a peníze jsou v datech. Se smartphonem jsou přitom operátoři schopní udat klidně i ten nejmenší datový tarif.
Dan: Určitě chceme, aby pro nás Play Store nebyl nejdůležitější, ale v něm jsme museli začít, protože nebyla jiná možnost zviditelnit se.
Honza: Ale pořád si držíme i tu marketingovou větev, o které moc nemluvíme, ale je naprosto nejpřirozenější — že když si koupíte nový telefon, nedáte starý do bazaru, ale nahrajete na něj BIG Launcher a dáte jej rodičům nebo prarodičům. Vidím na své mamince, jak je dnes díky tomu zvyklá dělat fotky a prostě se smartphonem pracovat. Nejde jen o to, že používá nějaký telefon, ale že používá smartphone, a to je super.
Pokud jde o další vývoj, bude vám stačit, když zatím zůstanete dva?
Dan: Chtěli bychom najmout další vývojáře, ale nemáme na to peníze. Chceme časem vytvořit ekosystém podobných aplikací, s podobně jednoduchým rozhraním. Čím by bylo více vývojářů, tím lépe. To už však opravdu není práce pro dva lidi.
Jako jsme vzali základní rozhraní telefonu a zjednodušili ho, je potřeba vyvinout ještě například kalendář, poznámkovník, úkolovník… Takové aplikace jsou, ale strašně složité a nejsou navrženy přístupně.
BIG Launcher zatím přebírá rozhraní telefonu a obstarává velkou část funkcí spojených s voláním, se správou kontaktů, čtení SMS, a máme v něm odkazy na jakékoli další aplikace, například na galerii a na fotoaparát, ale to už vede na aplikace systémové. Chtěli bychom tyto a podobné aplikace implementovat přístupně. Přidávat další a další v tom duchu.
Honza: Je trošku škoda, že to musí řešit někdo třetí. Design současných aplikací není vhodný pro starší uživatele, anebo pro ty, kdo hůře vidí. Současné designové trendy, jako šedé texty na bílém pozadí, tenké fonty, to je prostě všechno špatně. Uživatel přitom nemá jinou možnost, jak aplikace používat.
Jsou sice služby s otevřeným API, a mohou pro ně vznikat aplikace, které přístupnost řeší, ale pak se třeba stane, že Twitter zařízne API s tím, že od určitého počtu bude placené.
Pořád je ohromné množství lidí, kteří mají problémy se zrakem nebo motorické problémy, a přitom také chtějí používat aplikace. Ale programátoři jim to neusnadňují.
Tušíte, jaké procento lidí je tato cílová skupina?
Honza: Náš širší, obecnější záběr je zhruba 20 % celkové populace. Spadají do toho lidé starší, kteří už potřebují brýle na čtení, a dále lidé s nějakým zrakovým postižením nebo s postižením motorického ústrojí. Těmto lidem BIG Launcher zjednodušuje používání telefonu.
Jak vám pomohou peníze od Wayry (nejvýše €40 000)?
Dan: Když si vezmete, že jeden vývojář přijde firmu na, řekněme, sto tisíc… Tak za milion najmete jednoho vývojáře ani ne na rok. A to se první měsíc bude po projektu jen rozkoukávat. Přitom my bychom potřebovali najmout velký tým, a na to by byla potřeba úplně jiných peněz. Abychom opravdu mohli vyvíjet třeba v několika lidech celý rok naplno.
Samozřejmě jsou startupy, pro které částka, kterou nabízí Wayra, je ohromná. Ale najmout specialistu na Android není levné.
Ale vždyť byste mu místo velkého platu mohli nabídnout podíl na firmě…
Dan: To už budeme muset dát Telefónice, a podíly začnou mizet…
Honza: Ano, s každým kolem financování se postupně bude ztrácet to, že firma je naše. Proto jsme opatrní. Ale i tak — chceme‑li, aby ten člověk byl loajální a opravdu na tom dělal, musí za něco žít, musí z něčeho platit bydlení, potřebuje nějaký základ.
Zatím prostě není v našich silách najímat další lidi. Neprodáváme zatím tolik, abychom si to mohli dovolit jen z těch peněz, které to už vydělává.
Takže doufáte, že účastí ve Wayře na sebe upozorníte investora většího?
Honza: To by byl další logický krok. Uvidíme, co nám Wayra vlastně poskytne. Vypadá to, že se opravdu snaží přivést výjimečné mentory a kontakty. Očekáváme, že nám hodně pomůže ke správným lidem. My jsme klasická garážovka, a ani nejsme z Prahy, nemáme správné známé. Přitom potřebujeme lidi, kteří našemu projektu uvěří a dokáží se pro něj nadchnout.
Teď se budete muset přestěhovat do Prahy?
Honza: Budeme tu muset nějak být. Ale z Hradce Králové to není tak daleko. Uvidíme, jakým způsobem to bude udržitelné. Dan je však taková noční sova…
Dan: Správný startup by měl jet 24 hodin denně. ☺ Já jsem zvyklý pracovat v podstatě od odpoledne do rána. Kdyby tam měl být vrátný, který to v šest večer zavře, tak to bychom si asi nerozuměli. ☺
Honza: Uvidíme, jak to bude. My jsme od srdce freelanceři, nespoutaní živlové, nikdy jsme nebyli nikde zaměstnaní. V DNA máme využívat čas efektivně, neztrácet ho na poradách nebo na něčem takovém. Ve Wayře vidíme přínos v tom, že se tam potkáme s kvalitními lidmi.
Vám na začátku dost pomohlo to, že jste vyhráli jednu soutěž…
Honza: První verzi jsme vypustili na pražské AppParade na podzim 2011. A ohromný dík patří jednomu neznámému pánovi, který se tam k nám nachomýtl a řekl nám o tom, že Vodafone pořádá jakousi světovou soutěž v přístupnosti a že bychom se do ní měli přihlásit.
Poslechli jsme ho. Byla to Vodafone Smart Accessibility Awards, a podařilo se nám ji vyhrát. Díky tomu jsme se projektu mohli věnovat nadále. Do začátku jsme měli peníze ze svých předchozích projektů, ale ty by nám nevydržely nadlouho, a tehdy jsme neměli ještě skoro žádné tržby.
€50 000 ze soutěže znamená pro dva lidi rok a půl vývoje navíc, kdy nemusí dělat nic jiného a mohou se pouze věnovat svému projektu.
Dan Kuneš a Honza Husák
Jak se vyhraje taková soutěž?
Honza: Tou soutěží Vodafone podporuje svou corporate social responsibility, a tím pádem to musí být projekt, který má smysl společensky. Jde o to, mít něco, co může lidem opravdu pomoci. Nedělat čtyřicátý vyhledávač taxíků. V této soutěži se musí řešit konkrétní problém.
Vnímáte u nás nějaké projekty k sobě doplňkové? Dotýkáte se okrajově tím, co děláte, s někým jiným?
Honza: Dost často nás lidé srovnávají s Celebriem, ale oni to mají postavené jinak a nejsou naší přímou konkurencí. Ale cílí na podobný segment.
A do Wayry se dostal také projekt Mapz, to je pomoc na vyžádání pro nevidomé s mobilním telefonem s geolokací. Styčné plochy vidíme, protože naší cílovkou jsou i zrakově postižení a nevidomí, a díky tomu, že se do Wayry dostaly oba projekty, určitě se budeme bavit, a využijeme třeba i toho, že Mapz je ze Slovenska, že se přes Mapz o nás více dozvědí na Slovensku.
Užitečná startupová scéna prý vzniká až tehdy, když se na ní najdou takové startupy, které si mohou vzájemně pomoci.
Honza: Důležité jsou kontakty. Nemusí to být nutně jiný startup. Může to být zájmové sdružení lidí, kteří se něčím zabývají. V našem případě je to například Radek Pavlíček a TyfloCentrum, kteří v Česku dělají osvětu z hlediska přístupnosti pro postižené. Vycházíme s nimi dobře a spolupracujeme.
Máme posbíránu hromadu myšlenek, hromadu zpětné vazby, hromadu know‑how a určitě se o to chceme podělit i s jinými — inspirovat vývojáře, aby přístupnost nebrali na lehkou váhu.
Každý dělá hyper cool aplikace s milióny features, přidávají tam všechno možné, ale to je špatně. Je potřeba zastavit se a udělat krok zpět: zjednodušovat, udělat to hlavně použitelným. Nejenom geek bude používat mobilní zařízení.
Dan: Jde obecně o to, zamyslet se nad tím, jak aplikace pojímat. My máme vlastně jen dva typy prvků: buď aktivní tlačítko, nebo nadpis. A s tím vystačíme na obsluhu funkcí telefonu. Jde o to, ukázat vývojářům, že 3D efekty a podobné věci nejsou nezbytné, že je potřeba zamyslet se a aplikaci stavět „odspodu“, především od jasné funkčnosti.
Má se vyvíjet dvojí rozhraní?
Dan: Klidně to může být tak, a je důležité říci, že to není problém. Není problém napsat aplikaci, a jen jí udělat jinou tvář — jde to velmi jednoduše.
Vytvořit složitou podobu pro zkušené a udělat k tomu předělávku pro méně zkušené je jedno z řešení. Anebo obráceně, začít méně zkušenými, což se mi zdá i logičtější, protože na začátku je aplikace se základními funkcemi, a teprve potom „přeroste“ a umí toho hodně. Některým uživatelům přitom stačí jen funkce základní.
Jde o to, umět u toho zůstat, popřípadě mít možnost zapnout ty funkce navíc. Lze se na to dívat z více úhlů.
Připadá mi, že u nás se přístupností zabývá různým způsobem poměrně dost projektů…
Honza: Protože lidé vidí, že systémové řešení chybí, takže každý se to snaží uchopit nějak po svém. Někomu se to daří lépe, někomu méně. Kloudné standardy přitom nejsou. Souvisí to i s tím, že se přestávají dělat telefony s klávesnicí, a jak je nyní vše ovládané dotykem, programátoři přestali vnímat, že ovládací prvky mohou mít nějaký fokus, kterým se pohybuje pouze pomocí kurzorů.
My jsme třeba kompatibilní se zařízením Tecla Shield. To je bluetooth krabička, která se spáruje s telefonem a napojí se na kolečkové křeslo ochrnutého člověka, který nemůže skoro nic, třeba jen mrkat nebo hýbat jazykem. A skrze tohle zařízení se telefon ovládá jakoby pouze dvěma směrovými tlačítky, nebo to chodí i na jedno tlačítko. Pro ně takové zařízení znamená, že i oni mohou používat telefon. Ale problém je, když je nějaká aplikace navržena složitě a ovládací prvky má rozházené — protože její vývojář nepočítal s tím, že by se ovládala směrově.
BIG Launcher je přitom 100% ovladatelný směrově, a proto si nás Tecla vybrala jako jediný 100% slučitelný launcher.
Nevzniká v Česku vedle bezpečnosti další oblast, ve které by mohlo být silné?
Honza: To zatím nemůžeme posoudit.
Dan: Spíše jsme malá zemička, a tak i tři, čtyři projekty z oblasti přístupnosti jsou tu strašně vidět.
ČLÁNKY DO MAILU