Bez Internetu jako bez ruky

Všichni účastníci průzkumu shledávají život bez Internetu jako velice obtížný a v některých případech dokonce zhola nemožný, protože jim chybí prostředky a služby, které Internet poskytuje a které potřebují prakticky každodenně k životu. Mezi ně patří elektronická komunikace, online rezervace, sledování sportovních výsledků i placení účtů. To jsou výsledky základního kvalitativního průzkumu Internet Deprivation Study. Kvantitativní doplňující průzkum ukázal, že téměř polovina zúčastněných by se neobešla bez Internetu na delší dobu než dva týdny, ale některým vadilo odloučení už na pět dní.

Pokud se ptáte, jak průzkum probíhal, tak natvrdo: účastníci museli vydržet bez přístupu na Internet celé dva týdny. Vzhledem k výsledkům, tedy značné (nezhoubné) závislosti na Internetu, bylo obtížné průzkum provést už proto, že se k takto náročnému testu hlásilo velice málo dobrovolníků (pozn. autorky: tak docela dobrovolníci to nebyli, jak bude zřejmé za chvíli). Průzkum jednoznačně prokázal, jak se po několika málo letech stal Internet opravdu součástí našich životů.

Pozitivní je, že NIKDO ze zúčastněných nespáchal ani se nepokusil spáchat sebevraždu! Alespoň výsledky průzkumu o ničem takovém nemluví…

Pocity deprivace

Kvalitativní část průzkumu pod záštitou Conifer Research zahrnovala etnografickou studii, kdy účastníci zaznamenávali podrobně svůj režim po dobu dvou týdnů bez přístupu k Internetu. Aby byl přehled o jejich činnostech a pocitech kompletní, subjektivní podrobný deník, který si účastníci po celou dobu museli vést, byl doplněn občasným snímáním kamerou. Video ještě lépe dokázalo zachytit emocionální stavy a změny v chování. Ukázalo zejména určité stranění se ostatních. Některým se zase zvedl účet za telefon, o 100 – 300 dolarů. Mnozí znovuobjevili tradiční média, kromě novin také televizi a rozhlas.

Přestože měli účastníci k dispozici telefon i denní tisk, nepřipadali si v práci s těmito tradičními prostředky komunikace zdaleka tak produktivní. Internet by jim pomohl urychlit a zefektivnit všechny prováděné činnosti. Zejména na pracovišti se svým spolupracovníkům jevili jako líní a neproduktivní, protože používali jen tradiční prostředky a nikoli moderní Internet.

Bez ohledu na věk, etnikum nebo úroveň příjmů se účastníci cítili ztraceně, frustrovaně, odděleni od svého soukromého „místa úniku“ a jakoby nuceni odolávat pokušení. Práce online často vyplňuje přestávky v práci; pokud není Internet k dispozici, „uchylovali“ se účastníci ke skutečným – fyzickým – přestávkám v práci.

Většině účastníků nejvíce chyběl email a někdo se těšil dokonce i na spam!

Je třeba předeslat, že kvalitativní průzkum nebyl prováděn hromadně ani mezinárodně: účastnilo se ho pouze třináct amerických domácností, celkem 28 účastníků. Protože bylo velice těžké je pro průzkum získat, nebyla jejich účast zadarmo: rodiny dostaly od 725 do 950 dolarů.

Komunikace a zjišťování informací: hlavně na Internetu

Doplňková část výzkumu, kvantitativní, byla provedena pod vedením společnosti Ipsos-Insight. Téměř polovina ze zúčastněných se vyjádřila v tom smyslu, že Internet jim pomáhá udržovat jak soukromé, tak profesní vztahy. Kromě komunikace poskytuje Internet neocenitelný zdroj informací.

Výsledky průzkumu ukazují také existenci tzv. digital divide, kdy přístup k Internetu je zřejmou výhodou, která uživatelům dává lepší podmínky ve srovnání s ostatními, ať se jedná o nižší ceny, rychlejší služby nebo větší pohodlí. Alespoň tak to cítí 3/4 všech účastníků průzkumu.

Uživatelé Internetu se cítí bezpečně a sebevědomě. Ze symbolu moderního života se stal nedílnou součástí života běžného, takže někteří snadno zapomínají na tradiční pomůcky jako třeba telefonní seznam: vše se automaticky vyhledává na Internetu (pokud je k dispozici).

Kvantitativní část průzkumu se prováděla v tisícovce amerických domácnostech. Výsledky byly pro účastníky překvapivé, protože si neuvědomovali, jak hluboce je Internet se svými možnostmi a pohodlím zapojen do jejich každodenních činností.

Námět k přemýšlení?

Bylo by možná hloupé nazývat běžné, každodenní, pokud možno efektivní využívání Internetu pro pracovní i soukromé účely závislostí. Je ale asi dobré uvědomit si všechny prostředky, které má člověk k dispozici a vždy vážit, co je produktivnější (rychlejší, pohodlnější, dosažitelnější a levnější) pro danou činnost, daný úkol. Aby se naše připoutání k Internetu skutečně nestalo závislostí, když se bez něj absolutně nebudeme schopni obejít a nebudeme si vědět vůbec rady.

Oč je výhodnější širokopásmový přístup k Internetu, nabízející slušnou kapacitu a hlavně trvalý přístup, o to snazší je podlehnout „svodům.“ Pokud se naopak musíme vypořádávat s poplatky za dobu přístupu u vytáčeného spojení nebo ISDN, jsme častěji nuceni přemýšlet, jak, kdy a zda vůbec Internet použít pro tu kterou činnost nebo získání informací.

S rychlou přípojkou víme víc?

Ještě jeden průzkum na doplnění: mezi domácími uživateli širokopásmového připojení k Internetu jej provedli na univerzitě v Michiganu. Uživatelé rychlých přípojek jsou prý společenštější než uživatelé vytáčeného spojení (pozn. autorky: to bude asi tím, že při používání dial-up prostě uživatelům nezbývá už čas na nic jiného). Z jiného soudku se také zjistilo, že uživatelé s rychlým přístupem na Internet neztrácejí čas v politických diskusích, na rozdíl od druhé skupiny s pomalým připojením.

Uživatelé s rychlým připojením jsou znalejší v oblastech zábavy a oblastech politicky neutrálních (i když je zajímají skandály politiků). V oblasti mezinárodních vztahů žádné podstatné rozdíly mezi oběma skupinami uživatelů průzkum nezjistil.

Alarmujícím zjištěním ale je, že i s mnohem většími možnostmi, které širokopásmové připojení na Internet dává, nejsou uživatelé nijak zvlášť politicky aktivní jako občané (pozn. autorky: zábava je prostě zábavnější téma).

Průzkum se ovšem zaměřoval pouze na uživatele rychlých přípojek doma, nikoli ve škole nebo v zaměstnání. Komplexní zpracování výsledků tohoto průzkumu zveřejňuje Journal of Broadcasting and Electronic Media.