Stránky Batmen's Clubu asi nikdy neovlivňovaly dění českého Internetu, přesto by mohlo být zajímavé vytáhnout z členských registrů některá dnes stále ještě známá jména. Pak byste se dozvěděli, že hlavou dolů jezdí v tramvaji Ondřej Neff – jakby také ne, když je neviditelný (jak se můžete přesvědčit, foto pochází z brněnské tramvaje na lince číslo <<1>>, která – jak známo – projíždí kolem Výstaviště; snímek byl pořízen během INVEXu v roce 1997). Povědomá vám mohou být i další jména členů, mě ještě zaujala stříbrná netopýrka Markéta Marča Káclová. A tak člověka hned napadá: neproslavil se Michal Krsek a další právě proto, že jezdí hlavou dolů?
Nezanikají ani tak stránky, které by klidně na serveru Pinknetu mohly viset dál a nikomu by to nevadilo, ruší se ale přímo sám klub. Ten vzniknl 5. prosince 1996 a během svého působení nabral 390 členů v sedmi českých městech a v zahraničí. (Hlavou dolů jezdí i Vratislav Richard Eugene Maria Jan Křtitel Ricardo Bejšák-Collorado-Mansfeld – otázkou je, zda to uznat, když jezdí u protinožců.)
Oč vlastně šlo? Batmanem se stává každý, kdo projede celou trasu zavěšen hlavou dolů – není ovšem rozdíl, zda jedete trasu krátkou nebo dlouhou. Případy, kdy se někdo stal batmanem jen díky projetí výlukové trasy, nejsou známy. Ovšem ani ti, kdož projedou kratší úsek si nemuseli zoufat a mohli se stát členy, byť jen jako zlatí (pět zastávek), stříbrní (dvě zastávky) nebo bronzoví netopýři (jedna zastávka). Speciálního platinového batmana za ujetí linkové trasy hlavou dolů po boku visícího revizora, toho bohužel za celých pět let nezískal nikdo.
Nejvíce popularity si Batmen's Club užil v listopadu 1997, kdy se s batmany projel hromadnou dopravou i fotograf MAFA Jiří Turek a reportér Karel Čech z Mladé fronty Dnes – ze zážitků z jízdy pak vznikla dvoustránková reportáž v Magazínu Dnes.
| Podle netopýřích zkušeností jsou nejnáročnější trasy v Liberci, kde se tramvajové linky vyznačují spoustou zatáček. Nevýhodou je i kopcovitý terén. Večer, kdy je k zavěšení nejvhodnější doba, tu navíc jezdí tramvaje jen s jedním vozem, který má řidič pod kontrolou. Ideálními jsou naproti tomu rovné a krátké trasy tramvají v Brně. (Karel Čech Magazín Dnes) |
Stránky Batmen's Clubu prokázaly, jak je Internet silným médiem. Těžko říci, jak dlouho by trvalo rozšíření této recese nejen mezi českými městy, ale i do zahraničí, kdyby nebylo webu. Ovšem dnes už jsou batmani poněkud starší a jízda hlavou dolů už není tím, čím bývala. Také už mají zdravotní obtíže, například předseda klubu Zdeněk „Prcek“ Šindelář už má potíže s určením přesného data, a minulou středu krátce po půlnoci oznámil ukončení činnosti klubu s datem 20. 4. 2002 – pohřbíváme tedy ještě skoro zaživa.
| Cestující jsou povinni uvědomělou kázní, pozorností a opatrnosti přiměřenou povaze provozu, zachováním ustanovení tohoto řádu a ostatních předpisů týkajících se přepravy, jakož i všeobecných pravidel socialistického soužití přispívat k pořádku, bezpečnosti a plynulosti městské hromadné přepravy osob. (odst. 1, § 22 přepravního řádu) |
Batmení stránky pocházejí z doby, kdy komerčních aktivit na webu bylo jen poskrovnu a velkou část obsahu tvořily především „vývěsky“ podobného rázu. Jejich správci, průkopníci divokého Internetu, dnes už dávno nepatří mezi klienty akademické sítě (tedy většina z nich) a zabývají se světem ICT profesionálně. Je příjemné vědět, že tihle vážní pánové a dámy dříve jezdili zavěšeni nohami za tyč pod stropem tramvaje.
Pohřebiště představuje ve všech kulturách místo posvátné. Prostor, kde potomci a přeživší vzdávají hold svým předkům. V seriálu Pohřebiště se na Lupě zamýšlíme nad „životem“ aktivit, projektů a serverů, které zásadním způsobem změnily Internet nebo jeho chápání. Připomínáme si nesmrtelné činy často již zapomenutých hrdinů a vyprávíme legendy z krátké historie českého Internetu.
ČLÁNKY DO MAILU