Názory k článku Banky musí pochopit nový svět. Jinak jim byznys ukradne #fintech

http://www.novinky.cz/ekonomika/352979-v-usa-letos-zkrachovalo-uz-17-bank.html

Banky krachují naprosto běžně. V USA desítky ročně. I tady v evropě.

Centrální banka může pomoct jenom s hotovostí. To nemá s případným krachem, nebo nedostatečnou kapitálovou přiměřeností která může být důvodem k odebrání licence, vůbec co dělat.

Ale ani tady nejde o vyrábění peněz.

Věř tomu nebo ne. Ale běžná komerční banka (řekněme ČSOB, komerční banka, spořitelna...) nijak peníze nevyrábí, ani si je nenakliká.

Pokud by ses o tom chtěl bavit, tak by to nebyla ekonomická diskuze, ale spíš filozofická. A netýkala by se jenom bank, ale všeobecně vlivu úroku na společnost.

samozrejme ze penize z "niceho" vyrabi akorat se tomu v ekonomii nerika takto ale "multiplikacni efekt" a souvisi to se systemem castecnych rezerv ktery tu s nami je:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv#Multiplika.C4.8Dn.C3.AD_efekt

Vse je fajn - dokud vsichni splaci a vse funguje, pokud nekdo (velka cast) v tom retezci ty pujcene penize nevrati, tak nastava mazec...

Mimochodem pokud se nepletu tak treba Islámské bankovnictví podle prava sarija tohle resi a nemuze tento problem nastat (prosim netahat sem politiku)

i když je to na wiki, je to blábol. nebo spíš demagogie.

Představ si ty peníze v tom příkladu na wiki jako jednu 100 000 bankovku. Rychle zjistíš, že je opravdu jenom jedna a žádné peníze nevznikly.

Mění se jenom výška aktiv a pasiv. To nic neznamená. Úplně by to fungovalo i v případě, ze by pujčoval Franta Karlovi a žádná banka se toho neúčastnila.

jenze v tom je ta pointa - zadnou bankovku si nepredstavujte, ale predstavte si to jako ucetni zapis, ale co uz - prece nebudu lidi na lupe presvedcovat o tom ze system castecnych rezerv je pro lidi co tam maji ulozene penize a spolecnost jako takovou ne uplne vhodny, opatrne receno.

Problém je, že "bankovnictví podle šaríje" neumožňuje (nebo alespoň výrazně ztěžuje) hromadit kapitál pro nějaké větší akce a neumožňuje ani žít z kapitálových úroků a vytváření rezerv do budoucna.
Ono to, bohužel, s politikou splývá (politika je prodlouženou rukou ekonomiky), takže např. projekt Manhattan nebo projekt Apollo by se v bankovnictví podle šaríje zafinancovat nedaly (ani státem organizované pirátství typu kapitána Drakea), což má negativní vliv na technologický i sociální pokrok. A státy, provozující toto bankovnictví v podstatě žijí "z ruky do huby": když mají peníze, tak je utrácejí za nesmysly typu krytá lyžařská sjezdovka v poušti, a když příjmy dojdou, tak velice rychle kolabují (viz současné problémy Saúdské Arábie s nízkými cenami ropy).

Ale kecy, co takové panamské průplav, ještě předtím než exitoval FED dokázalo USA toto zafinancovat...
Kosmické průzkum SSSR, i když si o tom státě můžeme myslet co chceme, tak přesto jeho bankovní systém nefungoval "stejně" jako dneší systéím rezerv ala FED, a přesto dokázal zafinancovat válku, kosmický průzkum a hodně slušné technicko vojenský rozvoj.

Takže si ty bláboli o tom, že velké projekty nezafinancujete nechte pro setkání fanatiků v GolmanSachs apod. Chápu, když bude tento systém, pak nebudou peníze na hrátky na burzách, kde se kupují a přeprodávají akcie, balíčky hypoték apod., tak ANO na tyto nesmysli pak penize nebudou a kdo bude chtít vydělat, bude muset investovat do reálné ekonomiky ne to "stínové papírové"...

Co kromě nadrilování skript ve škole je pokusit se i pochopit? Ne výplody ekonomů "typu Klaus" apod. co to je, ale přečíst a selským rozumem rozebrat? Pak třeba pochopíš, že hodně "sofistikovaných" systémů je vlastně jenom letadlo. Ale to bych chtěl moc, lepší je papouškovat a nepouívat mozek...

Novodobou analogií těch pyramid je třeba "boj proti globálnímu oteplení". A platíme to všichni a proti těm, co si z toho plní kapsy (protože jiný význam to nemá), nemáme o nic lepší postavení, než ti otroci proti stavitelům pyramid.

Člověče, ukažte mi záda a spočítáme vám jizvy od bičování tím "globálním oteplováním". Jsem si jist, že jich budete mít řádově méně než ti stavitelé pyramid... což mi přijde jako docela přesvědčivý důkaz, že přeci jenom na tom jste nohem lépe než oni :)

Řada psychologů je toho názoru, že psychické násilí (kam patří i politický tlak, případně teror) je horší než čisté násilí fyzické.

Vaše představy o ekonomice jsou dost zoufalé: Práce a finance jsou na sebe vzájemně docela slušně převoditelné. V podstatě si kupujete boty a další výrobky ne proto, že byste je nebyl schopen vyrobit, ale proto, že byste tím ztratil víc času, než kolik je ekvivalent jejich ceny na trhu (pomíjím pro zjednodušení umělé ceny módního dizajnu).
A je v podstatě úplně jedno, jestli vás stát žene na nucené práce jako otroka, nebo vás zkasíruje formou daní a jiných poplatků (tedy i těch přirážek k cenám energií, které souvisejí s globálním oteplismem).

To, co popisujete, je dělba práce: Dělám to, co umím a nadbytek převedu na směnné zboží (později peníze), kterým zaplatím to, co vyrobit / udělat neumím.
Tím jste ovšem nijak nepopřel tézi, že se dá nucená / otrocká práce převést na finance a nucené finanční odvody naopak na otrockou práci. Když to trochu zjednoduším, tak až do dne daňové svobody makám osm hodin denně jako ti otroci na stavbě pyramid, sice v o něco vyšším komfortu, ale to je tak asi vše. A s vyšší efektivitou práce, která to otroctví v podstatě jen akcentuje.

Obávám se, že pravděpodobnost úspěšného útěku otroka je mnohem vyšší než pravděpodobnost úspěšného přesunu na pustý ostrov.
Jinak jde, pochopitelně, o to, že srovnávám nikoli svobodu a nesvobodu, ale nesvobodu vynucovanou přímým násilím a nesvobodu, vynucovanou ekonomickými (a politickými) prostředky.

1. Obávám se, že neznámých ostrovů, které by nebyly něčím státním územím (tj. nebyla by tam daňová povinnost), už mnoho není (pokud vůbec), takže představa o přesunu na nějaké takové území je ve stylu "z čističe bot milionářem", respektive ještě o pár řádů méně pravděpodobná.
Otrok měl daleko větší pravděpodobnost úspěšného útěku než my na odchod někam, kde by neexistovaly daně a podobné poplatky.
To už je reálnější přesun do nějakého "daňového ráje", který má ovšem také své mouchy.

2. Původní spor byl o tom, zda je nucená práce ekvivalentní nucenému odevzdávání peněz, já tvrdím, že ano, někteří diskutující mají představu, že nikoli.

3. Faktem je, že "den daňové svobody" se stále více pohybuje směrem ke konci roku, tj. že jsme vykořisťováni státem rovněž stále více, aniž by se nějak výrazně zlepšovaly služby, které nám stát poskytuje.

4. A faktem také je, že např. po mariatereziánských reformách, stanovujících maximální objem roboty, lidé "na vrchnost" dávali svou prací méně, než my svými penězi. Stejně tak tomu bylo za feudalismu někdy do husitských válek (které mj. reflektovaly i zvyšování povinností pro poddané). Zcela jistě byla období z tohoto pohledu (poměr práce na sebe a na "vrchnost") i horší, ale směřujeme spíše k nim, než k těm lepším.

1. I otroci a nevolníci utíkali. Od vrcholného středověku do novověku platil zákon, že uprchlý nevolník, pokud se mu podařilo zůstat rok ve městě, byl svobodný.
2. Trvám na tom, že na glóbusu nenajdete žádné území, které by alespoň formálně nepatřilo k nějakému státu.
3. Posouvání dne daňové svobody je ověřitelný fakt.
Využívání daní a dalších poplatků v rozporu s přáním a zájmy občanů je průvodním jevem dedemokratizace společnosti, i to, že občané, ani v majoritě, nemají možnost toto ovlivnit.
4 Tohle souvisí s předchozím bodem: Stát za vybrané poplatky poskytuje řadu "benefitů", které mají nulovou, nebo dokonce zápornou hodnotu. Asi nejvíc to řve u "veřejnoprávních" médií, kdy poplatky platí všichni, i ti, co je nesledují, i ti, kteří s extrémně fašistoidní propagandou přes ně šířenou nesouhlasí.
A na druhé straně, přestože platíme na daních podstatně víc, než jsme platili za socialismu, není schopen stát za ty peníze udržovat akceschopnou armádu, která je jedním z atributů státu. Dneska by nás dokázal porazit a ovládnout i mnohý z jihoamerických drogových kartelů, jejichž ozbrojené síly by si AČR namazaly na chleba.

Panamský průplav, a před ním i stavbu Suezu a podobné akce pořádala konsorcia (nebo jiné typy spolků a společností), která vytvořila akciové společnosti, touto formou shromáždila kapitál a zafinancovala to. Něco podobného v bankovnictví podle šaríe udělat nelze, už proto, že tam by z těch podílů (akcií) nebyl žádný zisk (trochu zjednodušuji).
Direktivní ekonomiky byly různě deformované, ale pořád fungovaly na stejných principech. Věnuji pietní vzpomínku rychlokurzu, který předvedla jedna kolegyně spolužákovi před zkouškou z politické ekonomie: "Jak je to normálně, to víš, a v socialismu je to úplně stejně, akorát se to jinak jmenuje".
Prostě v euroamerických ekonomikách se finance soustředit dají, v ekonomice podle šaríje nikoli (nebo s podstatně vyššími obtížemi).
A, mimochodem, habilitoval jsem se na ekonomickém oboru, byť jako neekonom, takže k problému jakýsi odborný vztah mám.

Kendy, přesně tak. Jenom to není tak atraktivní téma, jako krach bitcoinové burzy, na tom si novináři smlsnou.
http://cointelegraph.cz/news/banky-padaji-bitcoin-zije-dal-proc-to-nezajima-media