Babiš bez médií? Tvrdý zákon je na hraně ústavy, upozorňuje vláda

27. 1. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: TV Óčko
Chystaný zákon by donutil Andreje Babiše prodat například hudební televizi Óčko nebo Rádio Impuls. Na internetové projekty by se nevztahoval.

Jedním z prvních zákonů, které chce prosadit nová sněmovní většina, je zpřísnění zákazu vlastnictví médií. Skupina poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) navrhuje, aby politici nemohli jen převést média na osobu blízkou, jako je to teď.

Když byl totiž Andrej Babiš (ANO) ve vládě, stačilo mu vyřešit střet zájmů tak, že své firmy včetně vydavatelství Mafra, Rádia Impuls nebo televize Óčko převedl do dvou svěřenských fondů. Podle statutů těchto fondů je ovšem jediným obmyšleným, tedy tím, komu plyne ze spravovaného majetku zisk. Jeho manželka Monika má pak funkci rodinného protektora.

Právníci a protikorupční organizace se proto domnívají, že se Andrej Babiš odstřihl od svých médií pouze formálně, zatímco v praxi má na firmy v holdingu pořád vliv. Právě kombinace politického působení šéfa hnutí ANO s jeho mediálním vlivem přivedla poslance k záměru úplně odříznout aktivní politiky od médií. „Je třeba narovnat politické prostředí, zajistit férovou soutěž a zabránit prorůstání politické dominance, velkých mediálních domů a obchodních koncernů,“ popsal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Autoři chystaného zákona navrhují, aby přísnější podmínky platily už od letošního července. Andrej Babiš by potom musel najít kupce pro podstatnou část svého rozsáhlého mediálního byznysu.


Autor: Foto: ANO 2011, zpracování: Lupa.cz

Většina mediálního podnikání Andreje Babiše spadá pod vydavatelství Mafra, jednoho z největších hráčů na tuzemském trhu. Bývalý premiér převedl svůj majetek do svěřenských fondů, v rejstříku skutečných majitelů však figuruje jeho jméno. Nový zákon požaduje, aby celostátní politik vůbec nemohl vlastnit rozhlasová, televizní a tištěná média.

Zákon totiž říká, že politik nejpozději do 60 dnů od zahájení výkonu funkce musí ukončit provozování rozhlasového nebo televizního vysílání i vydávání periodického tisku. Zároveň má povinnost ukončit svou účast v subjektech provozujících a vydávajících média, nebo přestat být jejich skutečným majitelem. Právě poslední podmínka tvoří významný rozdíl oproti současné právní úpravě.

Jestliže by se politik nechtěl médií zbavit, nařídí mu to podle zákona Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. A pokud by to neudělal ani potom, nesměly by ovládané firmy vyplatit podíl na zisku ani jemu, ani jiným právnickým osobám, které politik ovládá. Nemohly by se ucházet ani o veřejné zakázky nebo obdržet dotaci.

Zakazuje se také převod politikova mediálního podnikání na osobu blízkou, ta se nesmí stát ani novým skutečným majitelem. Pokuta za přestupek spáchaný prostřednictvím firmy by mohla dosáhnout až tří procent aktiv této společnosti.

„Návrh zákona zpřesňuje stávající zákazy proti kumulaci a koncentraci vlivu a stanoví efektivní sankce, aby ustanovení proti střetu zájmů u vlastnictví médií a získávání peněz z veřejných rozpočtů byla vymahatelná a zákon o střetu zájmů nebyl bezzubý, což je nyní předmětem kritiky,“ vysvětlují poslanci v důvodové zprávě.

Chystaný zákon umožňuje vlastnit jen menší média, která nemají obecnou povinnost vydávat výroční zprávu podle zákona o účetnictví. Jejich aktiva by tedy například musela být nižší než 40 milionů Kč, čistý obrat méně než 80 milionů Kč, nemohla by mít více než 50 zaměstnanců a podobně. Komunální politici by například mohli vlastnit místní noviny. Výjimku by měly také různé radniční noviny, za jejichž vydávání je z principu odpovědné politické vedení samosprávy. A pod zákon by nespadal ani stranický tisk.

Vláda: Není to příliš?

Koaliční kabinet Petra Fialy sice novelu na svém zasedání 19. ledna podpořil, zároveň ale vládní legislativci upozornili na situace, kdy by se zákon mohl dostat „přes čáru“.

Podle vládního stanoviska není zase tak podstatné, kdo má z mediálního podnikání majetkový prospěch. Ve vztahu politiků a médií je důležitější, aby veřejní funkcionáři neovlivňovali redakční práci, provoz mediální společnosti nebo sestavování programu a vysílání.

Nařízení prodeje politikova mediálního majetku z moci úřední by se mohlo dostat do konfliktu s evropským právem. Dohledový úřad pro politické strany by dostal do rukou velmi silný nástroj, jehož zavedení musí být nejdřív perfektně zdůvodněno. Totéž platí o zákazu vyplácet podíl na zisku. Pravděpodobně by to narazilo na základní svobody vnitřního trhu Evropské unie. Předkladatelé zákona by měli lépe vysvětlit zásah do výkonu hospodářské činnosti a jeho omezení.

„Za spornou a nevyváženou považuje vláda skutečnost, že zákazy nedopadnou například na internetová média, která mohou mít značný a prakticky okamžitý dopad na vybrané cílové skupiny, naproti tomu mohou dopadat například na dětské časopisy, odborné technické časopisy nebo čistě hudební kanály,“ podotýkají legislativci.

Vláda se dále obává omezení podnikatelské činnosti pro osoby blízké. Důsledkem zákona by totiž byl zákaz jakéhokoliv nabytí vlastnictví médií bez ohledu na jejich předchozího majitele nebo způsob převodu. „Osoba blízká přitom nemusí mít reálně finanční, majetkové, a dokonce ani citové vazby na veřejného funkcionáře. Vláda tak vyjadřuje obavu, zda se nebude jednat o nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv těchto osob, který nemá opodstatnění ve vztahu k ochraně veřejného zájmu sledovaného zákonem o střetu zájmů,“ upozorňují právníci.

Nedostatky našli také u zákazu ucházet se o veřejné zakázky, i tam by to bylo složitější kvůli evropským pravidlům. Vyloučení dodavatele nemůže být úplně automatické. Dodavatel musí vždy dostat možnost obnovit svou způsobilost, tedy prokázat, že i přes existenci střetu zájmů učinil všechna opatření směřující k jeho efektivní eliminaci.

Dále je problematické pokutování politikovy firmy částkou vypočítávanou z aktiv společnosti. „Z hlediska příslušné skutkové podstaty neodpovídá za přestupek ekonomická entita, ale vždy konkrétní fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba. Z tohoto důvodu není vhodné vázat výši správního trestu jednoho subjektu na hodnotu aktiv subjektu odlišného. Podle názoru vlády není navíc ani zřejmé, k jakému okamžiku bude hodnota aktiv zjišťována a zda má příslušný správní orgán dostatečné nástroje, jak takovou hodnotu zjistit,“ varuje vláda před slabým místem.

Zákon nyní čeká tradiční „kolečko“ ve sněmovně včetně projednání ve výborech. Oproti původnímu návrhu v něm proto mohou nastat ještě podstatné změny.

Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).