Registrace sto miliontého člena sítě byla loni v červenci vedením společnosti očekávána s velkým napětím, když k ní nakonec došlo, uspořádala pro své zaměstnance a na vztek konkurenci ve dvou parcích kalifornského Palo Alta obří barbecue párty. Zdvojnásobení počtu uživatelů za méně než jeden rok přes počet, který naprosto válcuje konkurenci, již s takovým napětím očekávaný nebyl. Vedení společnosti s Markem Zuckerbergem v čele má v této otázce celkem jasno: máme úspěšnou vizi a nehodláme se nikomu přizpůsobovat, uživatelé jsou pro nás jen statistická položka.
Ano, i takto drsně by se dalo parafrázovat Zuckerbergovo poselství, pronesené v interiew pro americký deník New York Times.
Zní to možná trochu arogantně, ale ruku na srdce, mít 200 milionů uživatelů, reagovali byste jinak? Demokracie je možná tam, kde se tolik nespěchá, ale Facebook roste rychleji, než se předpokládalo a konkurence nespí. Pasažéři na zaoceánském parníku ostatně také nezakládají protestní skupiny vyzývající ke změně kurzu, předpokládají zkrátka, že kapitán ví, co dělá.
Facebook se z „pouhé“ úspěšné sociální sítě stal v posledních dvou letech dominujícím sociálním ekosystémem World Wide Webu a funguje jako základní nástroj osobního i obchodního networkingu. Ve stínu současného Facebooku bledne význam profesionálních sítí typu Linkedin či Xing, Facebook mnohdy plní stejnou funkci stejně dobře, nebo možná (po sérii nedávných nepopulárních koncepčních změn) dokonce i lépe. Z dlouhodobého hlediska je více než zřejmé, že uživatel dá výhledově jednoznačně přednost službě typu „all in one“, což je přesně to, co může Facebook díky podpoře aplikací snadno nabídnout. Podobnou ambici měli i jiné koncepty, není ovšem bez zajímavosti, že se Facebook prosadil navzdory horší výchozí pozici. V souboji s Facebookem zklamaly dokonce i obří korporace s daleko méně limitovaným množstvím prostředků, příkladem za všechny budiž spíše okrajově využívané Live služby od Microsoftu nebo některé neúspěšné snahy Google.
Facebook hysterie – efekt sněhové koule
Proč je vlastně Facebook tak úspěšný? Troufám si tvrdit, že je to ze dvou třetin dílo šťastných okolností a náhody a pouze z jedné třetiny věc konceptu. Podstatnou část těch prvních dvou třetin pak tvoří fakt, že počet uživatelů Facebooku, a pravděpodobně to bylo právě po dosažení toho sto miliontého uživatele, dosáhl zásadní kritické meze. Uživatelé jsou od této chvíli již tak silnou masou a natolik provázaní, že již další samovolné rozšiřování sítě nelze prakticky kontrolovat, zastavit ani zbrzdit jinak než vypnutím serverů nebo alespoň stopnutím registrací. V posledním případě lze ovšem předpokládat, že by vlna odporu v tematických skupinách na Facebooku přinutila vedení k jejich opětovnému spuštění. Současná maxima denních registrací se pohybují kolem milionu uživatelů a rozhodně se nedá říci, že by si Facebook musel stěžovat na mrtvé účty.
Upřímně řečeno to zní dost šíleně. Facebook přepisuje 50 let sociologie. Teorie, které tvrdily, že člověk má přirozenou tendenci spojovat se pouze s lidmi stejných zájmů, věku, rasy nebo národnosti nebo vyznání najednou přestávají platit. Na Facebooku jsou totiž všichni prostřednictvím okruhu svých přátel se víceméně kamarádí opět každý s každým. Facebook stírá sociální rozdíly a ruší společenská tabu mezi lidmi. Jsou zde po hromadě učitelé i studenti, rodiče i děti, a s trochou štěstí a šikovnosti se zde téměř na 100% mají šanci dozvědět informace, ke kterým by se jinak dostávali jen velmi obtížně a prostřednictvím zřejmě trochu nečestných metod.
Podle oficiálních odhadů provozovatele asi jen 20 % uživatelů Facebooku používá možnosti nastavení soukromí. Množství uživatelů, které správně a naplno využívají celý potenciál nastavení, je vůči tomuto číslu asi čtvrtinové. Uživatelů je v současné chvíli zkrátka tolik a pokrývají tak rozdílné sociální skupiny, že sofistikovaný koncept nastavení je pro řadu lidí již za hranicí přijatelnosti.
Jak si vede Facebook v Česku?
Z pohledu USA se Facebooku podařilo něco mimořádného, až 70 % provozu sítě je generováno za oceánem, tedy na euroasijském kontinentě. Mezi evropskými zeměmi s největším „Facebook boomem“ dnes nalezneme mimo jiné právě Českou republiku nebo Chorvatsko. Přestože se v Česku zatím Facebook zdaleka ještě v absolutních číslech netěší takové popularitě jako dominující české sociální sítě, prudkou dynamikou růstu je úspěšně dohání. Přestože může být Seznam se svými servery Lidé.cz a Spolužáci.cz zatím relativně v klidu, rychle rostoucí podíl (momentálně 8 %) v návštěvnosti dává tušit, že je jen otázkou času kdy přijde čas vyklidit pozice, nebo začít s Facebookem přinejmenším spolupracovat. Loni v říjnu bylo na Facebooku registrováno přibližně 100 000 lidí, v lednu 2009 byl již ovšem jejich počet 250 000. Za tři měsíce zde máme nárůst o 150 %. Je to na poměry Facebooku hodně nebo málo? Opět je to především příliš rychlý nárůst na to, aby měl Facebook motivaci brát na jednotlivé hlasy současných nespokojených uživatelů nějaký zřetel. To jsme se již ovšem nechtěně dostali k dalšímu tématu, kterým jsou pro někoho až příliš rychlé koncepční změny.
Nový design – jenom zlo, nebo nutné zlo?
Nový design (poslední změna kurzu), o kterém jsme vás informovali v dostatečném předstihu, vyvolal vlnu masové kritiky ze strany uživatelů. Ostatně není to poprvé, dalo by se dokonce říci, že každá skoková změna na Facebooku zatím vyvolala obdobnou vlnu negativních reakcí. Samotné negativní reakce se různí, sahají od přílišné dětinskosti, nerespektování potřeb starších generací, přílišné dynamičnosti až po obsahové připomínky, jako jsou triviality v updatech statusů.
Jako obvykle na sebe nenechala dlouho čekat ani skupina Millions Against Facebook’s New Layout and Terms of Service (Miliony proti novému designu Facebooku a novým pravidlům užití) a její národní mutace. Faktem je, že Facebook dnes čelí výzvě uspokojit 200 milionů uživatelů, které zahrnují celé spektrum napříč věkem, genderem, rasami i hodnotovým spektrem. Bylo by zkrátka něco špatně, pokud by se zde neobjevil konflikt. Je to v pořádku a, je to smutná zpráva pro některé nespokojence, ale není dost dobře možné, aby na podobné nářky bral provozovatel sítě přílišný zřetel, i kdyby si nakrásně na nový design stěžoval i Michael Arrington na Tech Crunch.
Problém tkví kromě samotného enormního růstu také v samotné povaze sítě. Řada uživatelů má pocit, že Facebook zkrátka pomohli vybudovat, a tudíž by měli mít právo ho také ovlivňovat. Jenže chyba lávky, takto nefunguje ani Wikipedia. Facebook si ovšem nechce, nebo nemůže, dovolit uživatele úplně rozhněvat a tak se k situaci postavil vskutku šalamounsky. Provozovatel sítě přidal možnost „zpětné vazby“. Uživatel se tak může vyjádřit, zda se mu nový prvek líbí nebo nelíbí a proč. Facebook tak naoko dopřává uživatelům sluchu, ale ve skutečnosti si poté stejně udělá, co chce. Příkladem budiž plán na další fázi dynamizace hlavní stránky – konečný produkt by měl být jakýsi totální proud.
Chris Cox, šestadvacetiletý produktový ředitel Facebooku, který je zároveň Zuckerbergovou pravou rukou, tvrdí, že uživatelé tyto změny ještě ocení, tedy, až si na ně zvyknou. Cox říká, že Facebook není a nemůže být demokracií, protože vůdci společnosti mají logicky větší a jasnější perspektivu a vědí, kudy se má vývoj ubírat.
Monetizace – bolí pořád stejně
Je veřejným tajemstvím, že asi největší Achillovou patou Facebooku (jako ostatně většiny sociálních sítí) je způsob vydělávání peněz. Rostoucí popularita přináší především náklady. A sám fakt, že Facebook (podobně jako na lokální úrovni Google) nezveřejňuje své výdělky, je přinejmenším výmluvný. Celkový příjem Facebooku je v současné době odhadovaný na 250 až 400 milionů dolarů ročně. Problém je, že takováto částka pokryje náklady a umožňuje roztáčet ozubená kolečka mechanismu dál, ale příliš toho nevydělá.
Jaká je skutečná hodnota společnosti, je tedy přinejmenším hodně diskutabilní, jisté je snad jen to, že Microsoft svůj odhad hodnoty společnosti na 15 miliard dolarů mírně přehnal. Vzhledem ke vzájemné spolupráci mohlo jít klidně o účelovou protislužbu. Ostatně s některými produkty Microsoftu má Facebook leccos společného i zcela spontánně. Za podobně problematicky výdělečný jako Facebook lze totiž označit také Hotmail nebo a MSN Messenger, kde opět enormní popularita (zejména v případe MSN Messengeru) přináší především také enormní náklady.
Poslední snahou Facebooku prolomit ledy ziskovosti je snaha zakomponovat do sebe reklamu organičtěji, než tomu bylo doposud. V případě Facebooku nejde o první pokus, tentokráte by ovšem neměl být zneužíván uživatel k propagaci něčeho, co vůbec propagovat nechtěl.
Na klasické display reklamy dobrovolně kliká málokdo a většinu lidí podvědomě iritují, protože vytvářejí informační šum. Facebook tedy nyní hodlá pracovat s modely typu anket „jakou barvu mm lentilky máte nejraději“. Jde o interaktivní advertising, který by mohl fungovat. Hledáme protijed na uživatelský odpor k nenáviděné reklamě,
vysvětluje Sheryl Sandbergová, výkonná ředitelka společnosti. Doufejme, že se jim to podaří dříve, než bude muset Facebook zavřít kvůli enormnímu zájmemu uživatelů krám.
ČLÁNKY DO MAILU