Zpočátku to vypadalo jako vstřícný krok vůči těžce zrakově postiženým spoluobčanům. Stát zákonem nařídil, že všechny komerční televize musí od letošního roku opatřit nejméně dvě procenta svého vysílání tzv. audio popisy, tedy zvukovou obdobou titulků nebo znakové řeči. U veřejnoprávní České televize dokonce určil podíl pětkrát vyšší: 10 procent z celkového vysílání všech čtyř jejích kanálů. Televize se skutečně do šíření Audio Description, jak zní oficiální název této funkce, pustily, jenže výsledek je přinejmenším diskutabilní.
Míchání audio stop boxům moc nejde
Aby audio popisy nerušily původní zvukovou stopu televizí, jsou v pozemním vysílání šířeny u každého programu jako samostatná stopa vedle klasického audia. Obě stopy se mají spojit až v televizním přijímači a v ideálním případě mají splynout v jeden audio výstup, kdy divák slyší normální zvuk a k němu i namluvené popisky. Takovému řešení se říká „receiver mix“ a umožňuje kromě jiného i zvolit poměr hlasitosti původní zvukové stopy a audio popisu. Zrakově postižený tak může mít původní zvukovou stopu poněkud ztlumenou a audio popis naopak hlasitější, aby dokázal rozlišit, co je přirozený zvuk a co jen popis situace na obrazovce.
Jenže právě tohle mnoho přijímačů, konkrétně tedy set-top-boxů (u digitálních televizorů je situace jiná), neumí. „Již pár let pro poslech televizního zvuku používám set-top-box TechniSat DigiPal 2 TX. Na něm se mi podařilo poslouchat buď samotný komentář, nebo jen zvuk bez komentáře. Dohromady se mi to nikdy nepovedlo,“ napsal serveru DigiZone.cz zrakově postižený čtenář Josef Louda. „Na ovladači je cosi jako A B, nikoliv AD (zkratka Audio Description na tlačítkách dálkových ovladačů, pozn. red.). Tak nevím, zda má smysl snažit se o současný poslech obou kanálů,“ posteskl si.
Častý problém při pokusech o zprovoznění Audio Description: buď jde jedna zvuková stopa s původním zvukem televizního programu, nebo jen audio popisy. Obojí najednou nikoli.
Marná snaha sehnat vhodný přijímač
Po zákonné úpravě, která českým televizím ukládá vysílat část svého obsahu s audio popisy, se Josef Louda pokusil zakoupit nový set-top-box, který by Audio Description zvládal. Kvůli svému postižení se soustředil výhradně na internetové prodejce. Jenže tady narazil. „Oslovil jsem všechny větší internetové prodejce set-top-boxů a prý žádný z jejich sortimentu funkci
Audio Description nemá. Po zkušenostech z minula, kdy jsem coby nevidomý hledal vhodné přehrávače, vím, že se jim v tomto nedá věřit a jsou to hlavně distributoři čehosi, o čem nemají ani ponětí. Ale kupovat a zkoušet postupně kus po kuse je nad mé síly i možnosti,“ stěžuje si.
DigiZone.cz tedy udělal totéž a oslovil nejen namátkou vybrané internetové prodejce televizní techniky, ale také některé velké obchodní řetězce zaměřené na elektro. Ukázalo se, že internetové či specializovanější firmy skutečně často nemají ponětí, zda přijímače, které nabízejí, zvládají reprodukovat audio popisy společně s normální zvukovou stopou. „Tuto skutečnost jsme zatím nijak nezkoumali z důvodu nulového zájmu o tuto službu ze strany našich velkoobchodních a maloobchodních klientů,“ konstatuje Martin Švehlík ze společnosti Omko Digital. S požadavkem na funkční Audio Description se prý firma zatím nesetkala.
Oblíbený set-top-box ze začátku televizní digitalizace v Česku, TechniSat Digipal 2 TX, si s Audio Description poradit neumí
„Audio Description? Loni ho chtěli tři lidé“
Obdobně se pro DigiZone.cz vyjádřil i Daniel Sládek ze společnosti Allcom. „Přijímače ani televizory v naší nabídce nejsou vybavené funkcí Audio Description. Za poslední cca dva měsíce jsme na tento požadavek odpovídali jednomu zájemci,“ říká. Později ale posílá informaci o jednom typu televizoru Samsung, u kterého funkci Audio Description objevil. „Poptávka je minimální/kusová, za celý loňský rok to byly asi tři případy,“ vysvětluje Sládek. A ani menší regionální prodejce televizní techniky na Domažlicku David Rácz nemluví jinak. Osobně se s požadavkem zákazníků na Audio Description zatím nesetkal.
„O funkci AD jako další funkci set-top-boxu jsem zatím nic neslyšel. Vím prokazatelně, že set-top-boxy, které se nyní nabízejí, mají funkci skrytých titulků, a to dva druhy: teletextové a DVB – ty se čtou nejlépe, jsou to samostatné bílé alfanumerické znaky, teletextové jsou v kontrastu bílé/černé v liště a mají horší čtecí font písma. Zatím jsem se ale nikdy nesetkal s požadavkem nevidomého na příjem televize. U hluchého ano, zde byla funkce titulků nezbytná,“ vysvětlil Rácz a podotkl, že výzkum dostupnosti přijímačů vhodných pro využití funkce Audio Description by měla udělat Česká televize coby veřejnoprávní médium.
Na dálkových ovladačích nových televizorů má funkce Audio Description samostatné tlačítko označené písmeny AD
Měly by se angažovat Kavčí hory?
„ČT by sama měla udělat výzkum dostupnosti těchto specializovaných přijímačů, divím se, že se zaobírají pouze vytvořením a zprovozněním tohoto protokolu bez zájmu o technické zázemí,“ říká Rácz. Jenže to není tak úplně pravda. ČT, stejně jako televize Nova, při spuštění audio popisů u vybraných pořadů začátkem letošního roku obeslaly média s tiskovými zprávami, v nichž kromě jiného vyzývají diváky, aby jim sdělovali jejich zkušenosti s funkčností přijímačů s funkcí Audio Description. A technické prověřování jednotlivých přijímačů na českém trhu dělaly v loňském roce České Radiokomunikace.
Loňský test Audio Description probíhal na samostatné programové pozici v celoplošném multiplexu 3 a operátor si na něm chtěl vyzkoušet, jak přijímače zareagují na samostatnou stopu Audio Description vedle klasické zvukové stopy programu. „Účelem testu bylo ověření chování DVB-T přijímačů po potenciálním přidání služby Audio Description do vysílání programové sítě tak, jak je nabízena operátorem multiplexu 2 a multiplexu 3 za komerčních podmínek. Jedná se o šíření Audio Description v režimu „receiver mix“, kdy hlavní zvuková stopa a stopa Audio Description jsou vysílány odděleně a k jejich smíchání dojde až na úrovni přijímacího zařízení dle požadavku a nastavení diváka. Pokud tedy divák nemá zájem o využití služby Audio Description, nesmí být přidáním služby ovlivněn jeho komfort při sledování televizních pořadů,“ vysvětlila firma ve stručném výstupu z testu.
Screenshot programové pozice v multiplexu 3 při loňských testech Audio Description
Hrůzné zjištění Českých Radiokomunikací
Po počátečních technických nesnázích, kdy původní technické parametry testu prokázaly u některých přijímačů narušení původního zvuku audio popisky, aniž by divák cíleně chtěl využít Audio Description, se Českým Radiokomunikacím podařilo vysílání odladit tak, že se obě zvukové stopy navzájem nerušily. Jenže technici zároveň zjistili, že ne všechny přijímače dokážou zpracovat Audio Description korektně, tedy že přimíchají audio popisky k původní zvukové stopě programu. „Překvapením byl nefunkční Audio Description u přijímačů Panasonic, kde je možné mezi stopami přepínat a poslouchat jednotlivě buď pouze hlavní zvukový doprovod nebo pouze Audio Description, ale míchat je není možné,“ upozornili.
Mnohem horší bylo zjištění, že stejně jako televizory Panasonic se chovaly i naprosto všechny testované set-top-boxy (viz dokument s výčtem testovaných přijímačů). Jinými slovy, pro reálné použití funkce Audio Description tak, jak má fungovat, jsou vhodné jenom integrované digitální televizory, nikoli externí boxy připojené k analogové nebo digitální televizi. To je poměrně vážný problém, protože po přechodu na digitální televizní vysílání v Česku je řada domácností nadále vybavena analogovými televizory a pro převod signálu z DVB-T do analogové podoby používají právě set-top-boxy. Co s tím?
Testy Audio Description v českém DVB-T (2012) by potucek793
Horký brambor mezi regulátory
„Napadá mě poptat stav u operátorů, kteří zadávají výrobcům požadavky na výbavu přijímačů a na základě nich potom udělují certifikaci o způsobilosti,“ říká Daniel Sládek z Allcomu. U přijímačů DVB-T a DVB-T2 pak doporučuje kontaktovat Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který vytvořil tzv. D-book, v němž sepsal technické požadavky na televizní přijímače pro terestrické vysílání na českém trhu. Jenže ČTÚ dává od tohoto problému ruce pryč. Podle mluvčího Františka Maliny se totiž týká obsahu vysílání, který reguluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Povinnost vysílat audio popisy totiž určují zákony o ČT a o rozhlasovém a televizním vysílání.
„Zákon o elektronických komunikacích tuto povinnost nestanovuje (je to služba obsahu) a ČTÚ tudíž v dané věci nemá žádné kompetence. Doporučuji proto obrátit se na Radu České televize, respektive na RRTV, jakým způsobem byla povinnost stanovená v uvedených dvou zákonech podpořena na straně výrobců a obchodu,“ řekl Malina serveru DigiZone.cz. A tak se tedy posouváme dál a oslovujeme předsedkyni RRTV Kateřinu Kalistovou. Ta odpovídá celkem jasně: „Není v kompetenci Rady ovlivnit technickou stránku věci, respektive nabídku vhodných přijímačů na trhu. Radě není ani známo, že by podobná iniciativa nebo kampaň probíhala ze strany jiných úřadů.“
Není v kompetenci Rady pro vysílání zjišťovat, jaká je nabídka přijímačů na českém trhu, namítá předsedkyně RRTV Kateřina Kalistová
„Ale nejnovější televizory to umí!“
Stát tedy na jedné straně uložil televizím opatřit část jejich vysílání audio popisky, zároveň si ale nijak nepojistil, že se na trhu nebudou vyskytovat přijímače, které tuto službu neumí reprodukovat nebo jen částečně. „Obecně lze konstatovat, že set-top-boxy obvykle mají s audio popisy problém, protože je zpravidla neumí zpracovat; běžně dokážou přepínat zvukové stopy, ale přehrát dvě stopy najednou, jako je potřeba u audio popisů, neumí,“ potvrzuje Kalistová dřívější zjištění techniků Českých Radiokomunikací. A jedním dechem dodává, že u nových televizorů už tyto problémy nejsou.
„Současné televizory audio popisy umí (u televizorů je podpora audiopopisů implementována u některých modelů roku 2007 a pak dále). Pokud je Radě známo, tak například Česká televize vyzývá diváky, aby jí posílali poznatky, jek se které přijímače chovají a následně shromažďuje připomínky, patrně má tedy s chováním různých přijímačů na trhu řadu zkušeností a postřehů od diváků,“ dodala předsedkyně RRTV. Mluvčí telekomunikačního úřadu František Malina dokonce říká, že provozovatelé televizí s problémy, které budou mít set-top-boxy při příjmu Audio Description, dopředu počítali. „Dalo se to vysledovat z debat na webu,“ říká.
Ani Český telekomunikační úřad se nebude zabývat nedostatkem set-top-boxů schopných bezproblémově přijímat Audio Description
Rovněž Malina ale upozorňuje, že novější typy přijímačů nemají s audio popisy potíže. „Lze říci, že moderní a v současné době prodávané digitální televizory funkci Audio Description (AD na dálkovém ovládání) podporují, problémy nastávají u starších set-top-boxů,“ říká. Jeho slova potvrzuje i nákupčí audia a videa v obchodní síti Electro World Marek Pokorný: „Většina přijímačů, které v Electro Worldu prodáváme, je vybavena funkcí Audio Description. Dotazy zákazníků na tuto funkci ani žádné technické problémy jsme ale nezaznamenali. I když ji většina našich přijímačů má, neregistrujeme po ní zvýšenou poptávku.“
Když pravá ruka neví, co dělá levá
Zvýšený zájem o audio popisy u televizního vysílání by se samozřejmě nedal čekat nikdy. Nevidomých není v české populaci zase tolik, aby se z přijímačů s funkčním Audio Description stal obchodní trhák. A právě v tom je asi problém. Stejně jako v tom, že málokterý nevidomý člověk je zároveň natolik zajištěn, aby si mohl dovolit jen tak vyhodit funkční set-top-box a kvůli Audio Desription koupit zcela novou televizi s integrovaným digitálním tunerem. Stát v tomhle případě zaspal, když pomocí vlastních regulačních mechanismů nezajistil, aby se na trhu objevilo alespoň několik málo levnějších typů set-top-boxů, kterým audio popisy v českém provedení nedělají problémy.
„Se zvukovým komentářem to má už rok zpoždění. A situace s tím, že prodejci nevědí, co prodávají, je opravdu až zoufalá. Vždycky mne fascinuje ten nezájem prodejců a výrobců o to, o co by měli zákazníci zájem,“ říká nevidomý Josef Louda. Prodejcům bychom to asi tolik zazlívat neměli, ale stát by se měl zamyslet, zda mají taková polovičatá řešení vůbec smysl. Na jedno straně obrovská velkorysost a zákonné požadavky na provozovatele televizí, které jim zvyšují náklady na výrobu pořadů, a na straně druhé minimum diváků, kteří si mohou takové vysílat reálně pustit. Prostě Kocourkov.
ČLÁNKY DO MAILU