Jiří Hlavenka v citacích ve článku Portál jako open-source hlava nehlava hájil svou vizi o portálu Uzdroje.cz jakožto prvním open-source portálu na webu. Ne všichni s ním ale v jeho nadšení souhlasí, proto jsme mu do dnešní arény jako protiklad pozvali Martina Hinnera, nezávislého bezpečnostního experta, vývojáře open-source.
| Lupa: Pro koho open-source v případě zdrojového kódu pro portál znamená větší přínos? Pro provozovatele? Pro open-source komunitu? Pro uživatele? V čem je výhoda vývoje programového zázemí portálu jako open-source? | ||
 Jiří Hlavenka (hlavenka@cpress.cz): Jedná se, pokud se nepletu, o vůbec první *pokus* o open source portál, který není dokončený, natož aby měl za sebou nějaký rok-dva existence a mohl jsem dělat závěry o přínosech a výhodách tohoto experimentu – proto začnu, s dovolením, trošku více zeširoka. Stávající „proprietární“ portály, u nás i ve světě, zatím nejsou příliš inspirujícím podnikáním; napůl vážně a napůl žertem se označují za „nejlepší cestu, jak rychle utratit peníze“. Jejich rozvoj a údržba vyžaduje spoustu úsilí, které je vynakládáno znovu a znovu, v desítkách států na světě, ve stovkách portálů, a jako celek je toto odvětví v hluboké a stále rostoucí ztrátě. Přitom s kvalitou portálů obecně příliš velká spokojenost není – to rovněž asi nemusím moc rozvádět. Je myslím špatné se ptát, pro koho je to větší přínos – ty přínosy (pokud se experiment zdaří), jsou tak různé svou povahou, že je nemůžeme poměřovat. Je existence (např.) Apache větší výhodou pro jeho programátora nebo pro jeho uživatele? Jistě byste sám tuto otázku označil jako nesprávně položenou. Rovněž je, domnívám se, trošku nošením dříví do lesa hovořit o přednostech open source produktu jako takového – to bych hrubě podceňoval čtenáře Lupy. Portál se skládá ze spousty modulů či jednotlivých aplikací; výhledově z mnoha desítek či dokonce stovek. Naším úkolem je postavit portál tak, aby mohl být snadno rozšiřovatelný o další moduly (funkce, aplikace), které nás vůbec nenapadnou, na které nejsme odborníci – nejde tedy jenom o případ, kdy se programátorovi nelíbí, jak portál vyhledává v katalogu, a napíše efektivnější způsob. V čem je přínosný pro „komunitu“ a uživatele: samozřejmě tím, že zdrojové kódy budou k dispozici všem a bude možnost je používat ve vlastních stránkách (víte sám, kolikrát se i na českém Internetu programuje jedno a totéž, a pokaždé rychle a odfláknutě), pro uživatele pak – hypoteticky, pokud se koncept zdaří – tím, že vznikne velmi kvalitní a bohatý produkt. |
Martin Hinner (mhi@sunsite.unc.edu): Záleží na tom, zda se portál ujme a někdo bude mít zájem na něm „nekomerčně“ pracovat. Jsem skeptický k takovémuto přístupu v naší malé zemičce. Není mi zcela jasné, PROČ by měli open-source software vývojáři spolupracovat s nějakou firmou na tvorbě portálu, což je čistě komerční záležitost. Většina open-source software projektů vznikla a je tvořena z následujícího důvodu: Prvotní tvůrce potřebuje k vlastnímu použití nějaký program, nástroj, systém atd. Poté, co jej vyvine a projekt se u uživatelů ujme, přechází motivace do jiného stádia, většinou ovlivněna pozitivními reakcemi uživatelů a jejich nápady. U portálů ale dle mého názoru podobná motivace neexistuje. Open-source software portál veřejnosti rozhodně přinese alespoň jednu výhodu: Umožní mnoha lidem inspirovat se použitým kódem a využít jej na vlastních serverech. Vedlejším efektem bude určitě zvýšené riziko „nabourání“ portálu po objevení nějaké chybky ve zdrojácích. |
|
Lupa: Má smysl rozšířit myšlenku open-source z programu také na obsah portálu? Tedy měli by být do tvorby obsahu portálu zapojeni i jeho uživatelé? Do jaké míry? Jak by se provozovatel takového portálu měl komunitě za její snahu odvděčit? Uvolněním obsahu k volnému přebírání? |
||
| Hlavenka: „Obsah“ je velice široký pojem – už teď mohu říci, že některé části obsahu budou k dispozici podobně jako jeho kód, a jiné ne (z jednoduchého důvodu: my sami jsme je koupili a licenční smlouva s původními autory zabraňuje jejich šíření). Velmi rádi bychom dosáhli toho, aby portál sám se zaplnil kvalitním obsahem (tj. aby mohl sloužit více jako „destinace“ než jako „rozestník“) a samozřejmě počítáme s tím, že se musíme těm, kteří nám obsah poskytnou, revanšovat. To ale může být velice různé – záleží na autorech, čemu dají přednost, co budou požadovat a na nás, co budeme schopní splnit. |
Hinner: Tato otázka je dle mého názoru zcela špatně formulována, protože název open-source pochází od „otevřený zdroj“. Umožnit uživatelům zadávat příspěvky, to nemá s open-source IMHO (In My Humble Opinion – dle mého skromného názoru; pozn. redakce) nic společného. Portál s možností veřejné publikace přináší možnost mnoha lidem „ukazat se světu“. Tuto věc považuji za velice důležitou, nicméně mám pocit, že objevujeme Ameriku. Podívejte se na |
|
Lupa: Co motivuje open-source komunitu ke spolupráci na projektech řízených komerčními subjekty? Jaké výhody taková spolupráce přináší komunitě a jaké firmě? |
||
| Hlavenka: To se zeptejte open-source komunity … i když to slovo nemám rád, protože se domnívám, že o žádnou komunitu v pravém slova smyslu nejde (již nyní nás kontaktují osoby vysloveně „individuální“, kteří by se zcela jistě vzpírali zařazování do nějaké „komunity“, jen zkrátka mají a chtějí něco nabídnout). Momentálně je 100 % zdrojového kódu portálu, který bude uvolněn a dán k dispozici „všem“, naší prací – tedy přínos pro ostatní je zde celkem jasný, nám to zatím žádný přínos nedává :-). Věříme v to, že zde princip open-source může fungovat: tj. beru a také dávám. Otázkou je, zda je u nás dostatek těch, kteří mají schopnosti, chuť a čas „dávat“. To ukáže čas. | Hinner: Viz má odpověď k bodu 1. | |
Lupa: Existují vůbec nějaké projekty, u nichž je už dnes jasně vidět výsledek spolupráce open-source komunity s komerčním sektorem v oblasti tvorby portálu? Jak taková spolupráce dopadla, pozná se takový portál od jiných? V čem je lepší z hlediska uživatele? |
||
|
Hlavenka: V oblasti tvorby portálu o ničem podobném nevím (možná něco existuje), ale u jednotlivých internetových aplikací takových partnerství najdeme stovky – stačí se podívat třeba na Rád bych něco dodal závěrem. Z toho, že vytváříme open-source portál, neděláme ani žádnou vědu, ani z toho nevytloukáme nějaký kapitál – v začátku zcela jistě více dáváme než bereme (a ta ostuda před programátorským světem, když nám tam kolegové objeví nějaké hloupé díry…). Spíše bych to charakterizoval jako pokus dělat portál jiným způsobem, který, když nevyjde, tak nám nic vážného nezpůsobí, protože stejně „defaultně“ vycházíme z toho, že si vše uděláme sami… |
Hinner: Ano, jsou. Můžeme-li například Freshmeat považovat za portál (asi ano), tak budiž prohlášen za skvělý příklad. Jenže v tomto případě se jedná o něco zcela odlišného. Open-source portál se dle mého názoru liší cílem: Na rozdíl od komerčního portálu, jehož cílem je vydělávat co nejvíce peněz, musí mít open-source portál cíl co nejvíce informovat uživatele. Pro uživatele je mnohem vyšší užitná hodnota takového projektu. |
ČLÁNKY DO MAILU