Tim Cook, výkonný ředitel společnosti Apple, oznámil na včerejší tiskové konferenci , že firma začne od poloviny letošního roku vyplácet dividendy svým akcionářům. Počínaje prvním červencem budou akcionáři dostávat čtvrtletní dividendu ve výši 2,65 dolaru na jednu akcii. Firmu to přijde ročně na přibližně 10 miliard dolarů. Přiláká ale investory, kteří vkládají své peníze pouze do firem, které vyplácejí dividendy.
Představenstvo Apple také rozhodlo, že firma od nového fiskálního roku, který začne 30. září, uvede v praxi program zpětného odkupu akcií, na který pro následující tři roky vyčlenila 10 miliard dolarů. Tímto krokem chce firma stáhnout část akcií z trhu. Zejména ty, které se na trhu objeví díky samotným zaměstnancům Apple. Někteří z nich mají totiž nárok na určitý objem zaměstnaneckých akcií.
Raketový růst zisku
Oznámení o zahájení výplaty dividend není v kontextu současných finančních výsledků firmy příliš překvapivé. Ve fiskálním roce, který končil loni v září, vydělal Apple 38 miliard dolarů (meziročně o 80 procent více) a vše nasvědčuje tomu, že letos tuto hranici hravě překoná.
Některé odhady hovoří o tom, že by zisk firmy za fiskální rok 2011, který končí letos v září, mohl dosáhnout až 50 miliard dolarů. Jen za poslední čtvrtletí loňského roku vydělal Apple 13 miliard dolarů, což představuje meziroční nárůst o 118 procent.
V současné době firma disponuje 97,6 miliardami dolarů v hotovosti a cenných papírech. Apple drží například i americké státní pokladniční poukázky, které používá federální vláda k financování svých výdajů.
Apple je v současné době firmou s největší tržní kapitalizací na světě. Cena za akcii vzrostla za poslední rok o 81 procent a překonala hranici 600 dolarů.
Druhý největší plátce dividend
Po zavedení výplaty dividend se Apple stane v absolutních číslech druhým největším plátcem dividend ve Spojených státech, hned po telekomunikačním gigantovi AT&T, který vyplácí na dividendách ročně 10,4 miliard dolarů (Apple bude vyplácet dividendy v celkové výši 10 miliard za rok).
Přesto se ozývají kritické hlasy, že výnos z akcií Applu bude ve srovnání s ostatními technologickými firmami nízký. Apple nabídne výnos ve výši 1,8 procenta. Bude tak třeba pod úrovní výnosů akcií Microsoftu nebo již zmiňovaného AT&T. Nicméně překoná IBM, která u svých akcií nabízí výnos ve výši 1,5 procenta.
Dvě třetiny peněz nelze použít
Firma zřejmě zvolila výnos ve výši 1,8 procenta proto, aby uspokojila hlasy volající po rozdělení zisku a zároveň si ponechala dostatečný objem prostředků pro případné akvizice, investice a nenadálé události. Jedním z dalších důvodů může být i skutečnost, že Apple sice disponuje na první pohled ohromným balíkem peněz v hotovosti a cenných papírech, ale ve skutečnosti nemůže všechny tyto peníze jednoduše použít pro výplatu dividend akcionářům ve Spojených státech.
Dvě třetiny z 97,6 miliard dolarů se totiž nachází mimo území Spojených států, a ačkoliv k nim má samozřejmě přístup, jejich převedení na americké účty není na pořadu dne. Přitom na konci roku by objem hotovosti v zahraničí mohl dosáhnout 100 miliard dolarů.
Pokud by se management Apple rozhodl stáhnout zisky ze zahraničí, musel by z takové transakce zaplatit tučnou daň (ve výši 35 procent) a to se představitelům firmy přirozeně nelíbí. Finanční ředitel Apple Peter Oppenheimer dal jasně najevo, že firma za současné situace finanční zdroje ze zahraničí nestáhne.
Odpusťte nám daně, tlačí Apple na vládu a poslance
Management Apple a zřejmě i jím placené lobbistické skupiny naopak vytrvale tlačí na Kongres a americkou vládu, aby pro tyto případy daně podstatně snížila nebo rovnou odpustila. Apple přitom není v tomto snažení sám.
S podobným problémem se potýkají i další technologické firmy. Například Microsoft má 78 procent svého jmění mimo území Spojených států. Cisco dokonce 89 procent.
Firmy volají po daňových prázdninách pro převedení zisků ze zahraničí. Tento kontroverzní krok, který přijal americký Kongres naposledy v roce 2004, nemá v současné době příliš velkou naději na schválení. Firmy sice argumentují tím, že peníze, které díky daňovým prázdninám ušetří, investují do americké ekonomiky a do vytváření pracovních míst, analýza efektu daňových prázdnin z roku 2004 však ukazuje, že ve skutečnosti k zásadním investicím nedošlo a mnoho firem, které díky tomuto opatření stáhlo peníze do Spojených států, naopak v dalších letech pracovní místa rušilo.
Jak by se zachoval Jobs
V souvislosti s oznámením o výplatě dividend se také diskutuje o změně chování firmy vůči investorům. Od roku 1995, kdy se do Applu vrátil Steve Jobs, firma dividendy nevyplácela a Jobs údajně o této možnosti využití volných finančních prostředků odmítal diskutovat. Domníval se totiž, že by vydělané peníze měl Apple kumulovat a investovat je bezezbytku do inovací a případných akvizicí.
Tim Cook a Steve Jobs
Podle některých by Jobs na raketově rostoucí zisky a hodnotu akcií zareagoval podobně jako management pod vedením Cooka. Podle jiných by bylo vyplácení dividend i nyní nemyslitelné, pokud by výkonným ředitelem byl stále Jobs.
Na otázku, zdali by Steve Jobs přistoupil na výplatu dividend, odpověděl Bill Simons, spoluautor Jobsovy biografie z roku 2005, jasně: To by se nikdy nestalo. Firma si to samozřejmě mohla dovolit už dávno, ale neudělala to.
Firma Helix Investment Management zase ve zprávě investorům z minulého měsíce uvedla: Jobs v podstatě uťal jakoukoli diskusi o alokaci kapitálu dříve, než začala.
Management Tima Cooka naopak v lednu oslovil velké akcionáře, aby přišli se svými názory, jak naložit s rostoucí hotovostí, kterou má firma k dispozici. V únoru se Cook objevil na konferenci investorů a prohlásil, že představenstvo aktivně diskutuje o tom, jak naložit s hotovostí, protože Apple má více peněz, než potřebuje.
Pokud se bude Applu dařit tak, jako doposud, tak ani výplata dividend a zpětný odkup akcií nevyřeší problém, co obrovským množstvím volných peněz, které má a bude mít Apple k dispozici. Nejčastěji se hovoří o postupném zvýšení dividend či o akvizicích.
ČLÁNKY DO MAILU