Názory k článku Antény a anténní soustavy pro příjem digitální televize

Souhlasim. Sito je naopak pro DVB-T vyhodne v tom, ze lze vyuzit i velmi "tolerantni" bocni a zadni laloky v prijmove charakteristice. Ja na male sito v Praze-Vrsovicich chytam bez problemu vsechny DVB-T multiplexy, uprimne receno ani nevim z jakych konkretnich vysilacu. Zejmena u multiplexu B v tom mam pomerne nejasno, protoze z Vrsovic jsou vsechny vysilace muxu B ponekud mimo smer Zizkov, kam mam antenu nasmerovanou kvuli analogu. A tam kde jsou podminky spatne, osvedcila se nam zatim vzdy lepe Yaggi ci X-Color nez LP antena.
Casem, s houstnoucim pokrytim (COFDM umoznuje i pouziti jednofrekvencni site vetsiho poctu malych lokalnich vysilacu a la BTS) by sice mohly postupne mizet venkovni anteny vubec, ale zatim je to tak trochu sci-fi (naklady na vytvoreni TV site bohuzel nejsou tak lukrativne navratne jako v pripade siti mobilnich operatoru). Ostatne i mobilni komunikace (zvlast datova) je s externi antenou mnohem spolehlivejsi, a to je oproti DVB-T pokryti GSM velmi slusne a datovy tok zlomkovy.

nevim, jestli jsi mel dnes prodavane polske superridke anteny - sita v ruce. Sito je z hlinikovych dratku odhaduji max. 1 mm tlustych. Staci vzit antenu za spodni hranu do ruky a sama se svou vlastni vahou ohne. Tam, kde neni kostra, ani vypln nic nezmuze. A nez kupovat levnou antenu a pak kralici pletivo, nakonec makat na uprave, tak to radsi podporim ceskeho vyrobce, ktery to prozatim dela poctive, jak jsme byli zvykli.

Velice pekny clanek na nic, nebot je velice presne popsano vse s vyjimkou jedne dulezite veci: jak vyrobit onen balun 75sym/75nesym!
V clanku je: pouzijte jakesi jadro nebo v nouzi nejaky ferit a kus dratu, lepsi by byla specialni dvojlinka. Bezne baluny pouzit nelze. Tot vse.
Dopurucuji autorovi doplnit bud popis balunu nebo upozorneni, ze podle clanku sestavu nelze postavit.

Jak daleko od sebe musí být dvě dlouhé antény typu xcolorka pro sfázování-dvojče pro dálkový příjem DVB-T2 ?

Pokud se maji anteny spravne zapojit do dvojic, tak je jedno, ktera antena je cislo 1,2,3,4, nebo jen nejsou na obrazku mechanickeho rozlozeni oznaceny?

Jojo, tuto soustavu jsem take mel. Tenkrat jsem pouzil dvoulinku na uhf. Ladene vedeni se kamaradovi moc nepovedlo. Vase reseni mi pripada velmi rozumne.
Direktory do soustavy jsem delal doma sam.
Pote jsem to vymenil za 3 metrovou parabolu z ten. stennych trubek, vypletenou kralicim pletivem a zaricem.
Sehnal mi ji kamarad, mel ji take. Takze ve vsi hned 2 najednou.
Byl to model experta z Votic. Budto vypocital v Tesle nebo ze zehranicniho tisku. Pravda bude zrejme nekde mezi.

K tomu zkouseni mnozstvi zesilovacu.
Nejdrive koupe ruznych doma stavenych typu. Bylo jich mnoho.
Po urcite dobe uz clovek stavel doma sam.
Tranzistory bud na inzerat nebo z spolkove republiky ci rakouska. Prevazno slo o typy bfr a bft. Take nejeke mosfety nejdriv cizina a pak i ceske.
Nakonec nejdele bezel predzesilovac dle navodu v AR od ing. Peterky.
Dneska nechavam dozit soustavu kanalovek a teroz kan. predzesilovacu s alcadem jako konc. zes.
Mam proti autorovi jen polovicni stozar.
3m parabolu jsem po padu stozaru ve vichrici uz neobnovoval.
I kdyz 3m parabolu mam ve stodole dodnes.

No je pravda, ze pri pouziti 300 Ohmove dvoulinky, pro propojeni 4 anten, by nebylo zapotrebi symetrizacni cleny na kazde antene. Balun staci pak az nakonec 75 sym / 75 unsym. Takze jednak usetrite 3 x symetrak a ty ztraty v nich ca. 3dB?
Podobnou 4-antenu jsem delal pred radu lety.

Symetrizační člen navinutý na mostenovém jádře má v pásmu UHF ztráty menší než 0,3dB!!! Tyto ztráty jsou menší než při použití symetrické dvoulinky. Menších ztrát by bylo možné dosáhnout jedině při použití laděného, symetrického, vzdušného vedení!
Viz. AR B.

Jo.., ale prece, ty symetraky potrebujes 4 ks., tedy pro kazdou antenu zvlast. Pri mem propojeni anten dvolinkou, jsem zadne symetraky u dipolu nepotreboval. Na druhem konci spojenych dvolinek je balun 75 / 75 a za tim pak je pripojen predzesilovac. A jestli propojujes anteny dvoulinkou anebo koaxem, to snad utlumove (na tu delku) nebude velky rozdil. Pokud ten Tvuj symetrizacni clen ma skutecne jen 0,3 dB, tak je tam hold ztrata jen asi 1dB. Zabudovane symetraky primo v antene mivaji bezne 0,5-1dB utlum. Ty bezne ve volnem prodeji asi 1-1,5dB. Takze jestli skutecne s tim mostenovym jadrem udelas symetrizacni clen s jen 0,3 dB utlumem pro cele IV a V TV-pasmo, teda tech 430-860 MHz, tak to je vykon.
Jinak antenni soustava slouzila dele nez 20 let bez problemu.

Symetrizační člen na jádru mostem (Obj.č. 978), má utlum menší než 0,5 dB a né menší než 0,3 dB jak psal Enik.
Mne by spíš zajímalo Jardo, jaký jsi tehdy používal předzesilovač? Před těmi dvaceti léty toho moc kvalitního nebylo jako dnes.

Odborně přesné a stručné vyjádření faktu... Není co dodat...!

Jakou vykonnou antenu pro C pasmo, ale takovou, kde bych mohl umistit 10 LNB?
Je neco takoveho?

Měl to být Apriloý žertík?

Mnojo..., Dnes uz je snad vse mozne. Jde spis o to, jak daleko do toho HighEndu jit, zdali jsi financne dostatecne fundovan a jestli mas na zahrade dostatek mista pro par tun zelezne konstrukce. Je-li tomu tak, koukni se na nasledujici LINKy.
http://www.protecasia.com/atci/simulsat_sees_them_all.pdf
http://www.atci.net/Datasheets/Simulsat%207.pdf
Zdravi JardaM

Takze pro balun 50 Ohm/unsym na 300 Ohm/sym by bylo zapotrbi 1 zav./50 Ohm, 6 zavitu/300Ohm? Zdravi Vladimir

No neco jsem se pokousel zbastlovat sam, podobne jako kolegove z TESLAckym tranzistorem. Pak nekolik zapojeni z knizek o antenach, jako treba od M. Ceskeho. Pozdeji jsem sehnal nekolik transistoru BFR91, s tim byly zesilovace daleko lepsi. Dalsi rok jsem sehnal sirokopasmovy predzesilovac firmy Burdewick, ktery jsem snad pro jeho male rozmery i kvalitu nechal naporad.
Predzesilovac Burdewick MMV 2 F
470 - 800 MHz, Zisk 18dB, Sum 1,2 dB / 470 MHz, Impedance 75 Ohm, Velikost asi 12 x 50 x 20 mm.
V loni jsem zkousel predzesilovac od tgn a ten fachcil take velmi dobre.
470-862 MHz, Gain 18dB, Noise 0,4 dB, Max Output 110 dB/microV, Attenuation FM -40 dB, VHF -25 dB.
Jinak na stesti mam malo okolniho ruseni.

Chtel bych jeste dodat, aby dvoulinka vedla uprostred nejakeho oka anteny "sito", do zadu (za sito) a aby byl zajisten par cm odstup od rahna. Nebo jinak, aby dvolinka nelezela nekde na nosne trubce. Pouzit treba Teflon a pod. Pro jistotu dam i tady ten link s propojenim 4 anten dvolinkou 300 Ohm. A jeste par dalsich anten. JarsaM
http://www.hdtvprimer.com/ANTENNAS/ganging.html
http://www.hdtvprimer.com/ANTENNAS/cm4228.html
http://www.hdtvprimer.com/ANTENNAS/w8800.html
http://www.hdtvprimer.com/ANTENNAS/16bay.html
http://www.hdtvprimer.com/ANTENNAS/comparing.html

Tak to v žádném případě. Poměr impedancí na indukčnosti odpovídá druhé mocnině poměru závitů. Tedy pro transformaci v poměru 6:1 by musel být poměr závitů 2,45:1. Pro realizaci klasického balunu je ovšem tento výpočet celkem bezpředmětný. Transformovat impedanci ze 300Ohm na 50 je totiž trochu složitější. Pokud se jedná o úzkopásmovou transformaci, pak je vhodné použít laděné vedení. Pokud by se mělo jednat o širokopásmovou transformaci, pak by bylo nutné vyrobit extra impedanční transformátor. Ten by ovšem vypadal zcela odlišně než ten, který je uvedený v článku. Je také možné zvážit nutnost takovéto transformace. V některých případech je možné rozdíl v impedanci ignorovat. To jsou ovšem velmi specifické případy, kdy impedanční nepřízpůsobení má menší vliv na signálový přenos, než krkolomná transformace. V tomto případě je možné uvažovat tak, že transformovat impedanci z 300 na 50Ohm je možné oklikou. Buď provést transformaci 300/75, a smířit se s PSV 1,5. Případně impedanci "doladit" rezistorem. Nebo v případě např. transformace z antény typu "matrace" celo záležitost ignorovat, protože tato anténa má vlastní nepřízpusobení až "3", což je mnohem větší než 1,5 na 75/50. Jedná se prostě o zcela individuální případy, kdy je potřeba zvážit nejmenší zlo!

Pane Enik, diky za vysvetleni, zustanu u transformace 300/75, a PSV 1,5. Vladimir

Je to prace na 15 minut, kdyz se to sikovne strihne ...

Leta jsem mel podle navodu z knihy tusim se to jmenovalo "dalkovy prijem v praxi" udelanou otaceci parabolu o prumeru 1,75 na kterou jsem na Vinohradech bez problemu chytil Polskou TV ( Jelenia Gora kanal tusim 37) a az do doby spusteni zizkova i Rakouska TV ..... a vyplet byl prave kralici plot....

K umisteni :
momentalne se mi na vychod od prahy vesnice pred ceskym brodem) osvedcilo polozeni anteny ( prave matrace s kralicim plotem ) asi 1 metr ( vrskem anteny) pod uroven hrebenace.Strecha je natocena zhruba smerem vychod-zapad.
Lepsi signal nez na sloupu 2,5 metru nad strechou kde puvodne byla pro analog. Pamatoval jsem si totiz z vyse zminene knihy, ze vlna se pri obihani prekazky zahustuje prave kousek pod vrskem.

az se zacne vysilat z ruznych vysilacu v oblasti, tak uz se bude vysilat jinymi vykony nez dnes. Jiz dnes prijimame digital (pravda, na velmi kratkou vzdalenost) z temer kolmeho smeru k prijimaci ose anteny - sita. A neni zadny problem. Takze spis bych to videl ze sit na ruzne smery pribyde. :-) Je to totiz nenarocna antena. Ani ptaci ji nevadi.

LP antény jsou spíš módní záležitost, než rozumná volba. jejich opodstatnění je možné připustit v místech s kvalitním signálem a potřebou příjmu z více televizních pásem na jednu anténu. LP antény je možné konstruovat jako vícepásmové. Vzhledem ke svým rozměrům však mají malý zisk a ne příliš kvalitní vyzařovací diagram. "Boční příjem" pak zhoršuje kvalitu signálu. S názorem o vhodnosti LP antén není možné souhlasit!

Jak se zdá, tak předpoklad, že výroba a způsob zapojení symetrizačních členů je notoricky známá, nevyšel. Balun je vyrobený na stejném jádře, jako jsou symetrizační členy do antén. Do každého otvoru je namotáno 1,5 závitu dvojlinky nebo zkroucených jednotlivých drátů. nejlepší je, aby každý drát bal jiné barvy. Zapojení drátů je zřejmé z celkového schématu zapojení. Jeden drát v každém otvoru je propojen vždy s jedním drátem v druhém otvoru paralelně. Já v tom nevidím žádnou velkou vědu, a podle schématu by to snad měl zvládnout každý. Připouštím, že schopnosti některých jedinců přeceňuji, ale člověk který nemá tyto základní vědomosti, by se neměl do takovéto stavby ani pouštět. Amaterská stavba soustavy není totéž jako laická stavba!

Síto bude použitelné i nadále, neříkám že všude. Dnes chytám na jedno síto: rakouský mux (K61), vzdálenost cca. 60km, zadní směr 100 stupňů vůči hlavnímu příjmu antény, signál 30-60%, kvalita 40-90%, analog RTL Klub (K32) a m1 (K12), cca. 90km, zadní směr 180 stupňů(!) vůči hlavnímu příjmu antény, ČB obraz, silné zrnění, někdy vypadává zvuk. Zajímavé je, že při směrování antény na přímý směr k maďarskému vysílači se kvalita nezlepší, v přímém směru je hustý les (již od 20m od antény).
Závěr: Tam kde má opodstatnění síto dnes, bude mít i v budoucnu, i ze zadního směru lze přijímat kvalitní signál.

Dobry den.Jenom bych se chtel zeptat Vas odborniku na anteny--Jakou mate zkusenost s antenou od ITALSKE firmy FRACARRO BLU-420.pro prijem kanalu 21-60.Dekuji.

Především údaje udávané u této antény, nejsou zcela pravdivé. Našel jsem ji v internetovém obchodě, a udávaný zisk a směrové parametry by ji řadily do kategorie zázračných antén. Vzhledem k její konstrukci, bych ji srovnal s naší Colorcou. Roézhodně to není žádný zázrak, a vzhledem k její ceně si nemyslím, že stojí za to!

Jeste jednou diky za odpoved.Poridim si tu nasi COLORKU.Stara antena uz nejak dosluhuje.

Eniku prosim koukni na otazku, dik

Ono je to v článku napsané: "Jak budou tyto dvojice antén vzájemně umístěné na nosné konstrukci je víceméně lhostejné."
Je naprosto jedno, která anténa je "1" a která je "4" Pokud by byly uspořádané do obdélníka nebo vedle sebe, pak by bylo možné určit nějakou optimální konfiguraci. Pokud jsou do kosočtverce, tak je to problém. Já jsem vždycky zapojoval do dvojice antény ve stejné rovině, takže ty dvě nad sebou jako jednu dvojici, a ty dvě krajní jako druhou. Prakticky je to ale opravdu jedno!

supr, dik a mechanicky ty prostredni dat sitama k sobe, nebo aby byla stejna vzdalenost tech motylku jako na jednom site? Nebo je to taky jedno?

Tohle záleží spíš na anténách. Některé zdroje uvádějí, že by měly být antény nadoraz k sobě, jiné, že by měly být zachované rozteče motýlků. Některá provedení antén vyhovují oběma podmínkám. Já jsem je vždycky dával nadoraz k sobě. Konstrukčně je to jednodušší a vliv na zisk je naprosto zanedbatelný, nebo spíš neznatelný.

jeste dotazek, mostenove jadro (kamarad gugl nepomohl) je konstrukni nazev (dvouotvorove), nebo typ hmoty toho jadra? Dvouotvorove cerne jadro ze starych symetrizacnich clenu vyhovuje i pro UHF? nebo se musi rozebirat nejake novejsi(stare) kanalove volice? (z polotranzistorovych televizi)?

Mosten je materiál podobný plexisklu. Není-li k dispozici tento materiál. je možné použít jádro feritové, délky 8mm. Ferity jsou v délce i 12mm, ty jsou ovšem pouze pro VHF!!! Jádra je možné objednat ve firmě TEROZ. www.teroz.cz, nebo použít jádra ze symetrizačních členů do antén. Některé obchody je mívají v sortimentu i samostatně.