Nebudou první, ale stojí za nimi silní hráči a nabízejí zázemí finanční skupiny. Jako jeden z prvních pokusů o takzvaný equity crowdfunding se v Česku objevil plzeňský projekt Penězdroj. Zatím ale stihl pořešit jen dva projekty.
Fundlift je trochu jiná káva. U jeho zrodu byla před víc než rokem finanční skupina Roklen a investiční Rockaway. Původně se měla služba rozjet minulé léto, ale od června zatím na webu visel jen formulář pro předběžnou registraci projektů.
Letošní datum spuštění bylo stanoveno na 31. května. Ať to dopadne, jak to dopadne. „Samozřejmě člověk nikdy není přesvědčen, že v okamžik spuštění to je dokonalé, ale to je dobře, jinak bychom to nemohli spustit nikdy,“ říká Andrea Lauren, která novou službu v Roklenu vede.
S rozjezdem pomáhal Roklenu i Rockaway. Skupina Jakuba Havrlanta se ale spíš upozadí. „Platformu chceme sami aktivně používat a hledat přes ni další investory pro firmy z naší startupové divize,“ vysvětluje Viktor Fischer z Rockaway Ventures.
Ještě nefungující projekt tak ovládli finančníci z Roklenu. „Vidíme to jako dlouhodobější projekt, který disruptuje klasický model veřejného úpisu akcií (IPO) a věříme, že to získá svou pozici na trhu,“ tvrdí Lauren.
Equity crowdfunding podobně jako tradiční crowdfunding zjednodušuje financování projektů. V tomto případě ale projekty nemění podporu za výhody nebo slevy, ale za podíl. Fundlift pak má umožnit vydávat cenné papíry, které budou nabídnuty investorské veřejnosti. „Nejedná se ani o dary, ani o předplatné, ale o skutečné investice. Umožňuje podpořit začínající firmy a zároveň zhodnotit své peníze investováním do firem, do kterých dosud mohli investovat pouze velcí profesionální investoři,“ dodává Andrea Lauren.
Co stálo za zpožděním? Brzdila to legislativa nebo technické problémy?
Velmi optimisticky jsme loni v lednu s Jakubem Havrlantem vyhlásili, že se bude spouštět Fundlift. Samozřejmě tam byly nějaké právní problémy a pak jsme také museli vyřešit technologii. Fundlift není standalone platforma v tom smyslu, že bychom něco nabízeli na webu a pak tu transakci mezi firmou a investory dokončili jinde. Naopak. My jsme to vždycky chtěli mít integrované do obchodnického systému obchodníka s cennými papíry, aby se mohlo investovat opravdu online. To pořád považujeme za náš vklad do celého projektu.
Roklen každého investora ověřuje podle platné legislativy proti praní špinavých peněz. Investoři se pak stávají klienty Roklenu a museli jsme nastavit všechny procesy, aby fungovaly tak, jak mají. V souvislosti s tím jsme stavěli i centrální databáze klientů.
To byly ty technické věci, a co věci právní? Jak šlo vyjednávání s ČNB?
Chtěli jsme, aby společnosti s ručením omezeným měly stejné možnosti pro investování, jako akciovky. To se ukázalo jako problém. Podle našich právníků je ale eseróčko jako právní struktura velmi těžko uchopitelná. Jak dostat kapitál do těchto firem byl tak právní problém. Diskutovali jsme to několikrát s ČNB, která je jako regulátor pro equity crowdfunding poměrně flexibilní partner.
Jak velká investice natekla do Fundliftu?
Do softwaru jsme investovali v řádu nízkých milionů korun. Co se týče provozu, tak je to ovlivněno tím, že to pro nás je jen další služba Roklenu. Tím pádem jsou tam výrazně nižší jednotkové náklady. Marketingovou kampaň pro Fundlift řídí kolega, který dělá kampaň i pro další služby. Nejsme tak existenčně závislí na Fundliftu jako jediném produktu. Zároveň můžeme nabízet různé služby více klientům. A to nám trochu uvolňuje ruce, protože nejsme vázáni tím, že by nás jen samotný Fundlift měl za dva roky živit.
Jaká je aktuální role skupiny Rockaway, která byla od začátku společníkem?
Původně jsme to chtěli s Jakubem stavět jako společný podnik s polovičním podílem pro každou firmu. Nicméně takové joint venture se dost složitě operativně řídí, protože se musí vždy na všem domluvit obě strany. To je jedna věc. A druhá věc je ta, že Rockaway se za ten rok posunulo někam jinam, více do velkého e-commerce a trochu se jim změnily priority. Dohodli jsme se proto, že přebíráme operační kontrolu, navyšujeme kapitál a Rockaway zůstane ve Fundliftu jako minoritář.
Jaké typy projektů jste našli ve schránce z předběžných přihlášek?
Projekty, které se hlásily, jsme si proklepli. Je to ale podobné, jako v případě toho, jaké firmy by rády investici od fondů, jako je třeba Credo Ventures. Jinými slovy, jen málo z nich bylo použitelných.
Snažíme se proto hledat projekty sami. Oslovujeme firmy především z oblasti internetu služeb, obchodu nebo třeba výrobců originálního jídla nebo jiného spotřebního zboží. Funguje to v cizině, tak proč by to tady mělo být jinak. Obecně sledujeme to, aby byl produkt něčím výjimečný.
Co od Fundliftu dostanou vybrané firmy? Marketingovou podporu jako v případě běžných crowdfundingových portálů?
Projekty od nás dostanou služby, které běžně poskytujeme firmám jako poradce v oblasti fúzí a akvizic. To je naše přidaná hodnota, protože to nedávají ani podobné platformy v Británii. Naši analytici projekty projedou a je naším cílem pustit ven jen firmy, o kterých jsme přesvědčeni sami.
Marketingová podpora pak proběhne v rámci zpravodajského serveru Roklen24. K tomu budeme dělat kampaň na rozjezd Fundliftu i na podporu jednotlivých projektů.
Kdo by měl být případný investor?
Je to veřejná nabídka cenných papírů. Maximální suma, kterou může projekt na Fundliftu shánět, je milion eur. Co se týče minimální částky, kterou může investor dát, tak tu jsme nechali na pětistovce. V korunách. Takže si to bude moci vyzkoušet v podstatě každý.
Jak dlouhé budou jednotlivé kampaně?
Upisovací dobu bychom chtěli mít pravděpodobně šedesát dní. V tom se inspirujeme v zahraničí. Je ale možné, že bychom to přes prázdniny protáhli, když tu nebude tolik lidí. Každopádně bude jasně nastavené upisovací období a bude v každé chvíli vidět, kolik už investoři nasypali peněz. V případě, že se vyberou peníze dřív, tak si bude moci projekt vybrat: buď skončit dřív, nebo vybrat víc peněz, ale například za větší podíl.
Co se stane v případě, že se peníze nevyberou?
Peníze se pak vrátí zpátky. Držíme peníze na odděleném účtu obchodníka s cennými papíry.
Jak má fungovat byznys Fundliftu?
Fundlift si bude brát pět procent z úspěšných kampaní a z neúspěšných nic. Potom se ale bude platit paušál za transakční dokumentaci.
Kolik projektů byste chtěli do konce roku představit investorům?
Plány jsou v tomto případě trochu věštění z křišťálové koule. Bude to mít náběhovou křivku. Pro letošní rok bychom ale byli rádi, kdybychom zvládli jednu kampaň měsíčně.
Bude Fundlift omezený jen na české firmy, nebo se může přihlásit jakákoliv společnost?
Mohou se samozřejmě hlásit i zahraniční firmy. Ale skutečná praxe ukazuje, že to je hodně lokální způsob investování. Lidé totiž rádi podporují firmy ze svého okolí. V Británii tak mají firmy z jihozápadního cípu lokální investory stejně jako třeba skotské projekty si nacházejí investoři ze Skotska.
Musí být projekt pro Fundlift tuzemská akciová společnost, nebo s.r.o? Co třeba firmy sídlící papírově v Londýně nebo Holandsku? Což může být případ třeba absolventů některých akcelerátorů.
S cizími firmami to je sice komplikovanější, ale pokud je to v rámci Evropské unie, tak my máme jednoho regulátora. To je ČNB, a její licence platí po celé Unii. Problém jsou američtí investoři, ale to je potíž i pro úpis formou IPO. Zároveň je tu hranice jednoho milionu eur, přes kterou nechceme jít, protože to by firmy musely připravovat formální prospekty schvalované ČNB, a to je dlouhý a drahý proces.
ČLÁNKY DO MAILU