Tu hlavní zprávu jste jistě už slyšeli: že právník Robert Pelikán, navržený na post radního ČTÚ, ve čtvrtek neprošel přes vládu. Přesněji: návrh na jeho jmenování vláda ani neprojednávala, protože jeho předkladatel (ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba) jej z programu jednání raději sám stáhl. Proto neexistuje ani zamítavé stanovisko vlády. O skutečných důvodech pro nejmenování tak lze usuzovat jen z vyjádření jednotlivých členů vlády a z různých neoficiálních zdrojů.
Sám ministr Martin Kuba se ke všemu vyjádřil způsobem (zdroj), který odkazuje na určitý „většinový názor“ vlády:
„Stojím si za tím, že Robert Pelikán by byl kvalitním členem rady ČTÚ. Jsem ale součástí vlády jako většinového orgánu, a tak respektuji většinový názor,(…)“
Proč ale vláda zaujala negativní „většinový názor“? Většina médií v tomto ohledu zmiňuje články na osobním blogu Roberta Pelikána, kde se nebojí vyslovovat své názory, včetně takových jako „Také si myslím, že Kalousek má nakradeno“. A pak reakci ministra Miroslava Kalouska, který měl na jednání vlády upozornit na to, že „člověk kritizující vládu by neměl být jmenován“. Poté zřejmě následoval onen „většinový názor“ a stažení celého návrhu ze strany ministra Kuby.
Pouze Česká pozice si ale troufla naznačit, že argumentace vlastními názory Roberta Pelikána může být jen záminkou, zatímco skutečný důvod může být jiný:
„Někteří vládní politici měli problém s tím, co psal Pelikán do svého blogu. Osobně jsem však přesvědčen, že za tímto rozhodnutím je silný lobbing velkých hráčů na telekomunikačním trhu, kteří lehli na všechny, aby Pelikán neprošel. Ještě včera večer chodily ministrům maily s detailně zpracovanými citacemi z jeho blogu, samozřejmě jen ty, které kritizují vládu. Někdo tomu věnoval dost času. Inu, svoboda slova po 22 letech od revoluce v praxi.“
Za sebe mohu jen dodat, že mi to vše přijde jako nepěkný vzkaz celé společnosti: že o nominaci do odborného regulačního orgánu, na pozici, který by měla být zcela apolitická, nerozhodují ani tak odborné kvality uchazeče, jako jiné faktory. Ať už to skutečně jsou osobní názory uchazeče, nebo spíše lobbistický tlak největších hráčů na telekomunikačním trhu, jak naznačuje Česká pozice. Která z obou variant je horší?
Co bylo podle vás hlavním důvodem pro nejmenování Roberta Pelikána členem Rady ČTÚ?
Byl to kandidát na člena Rady, nebo na jejího předsedu?
K dokreslení všeho si dovolím poukázat ještě na jeden aspekt, o kterém se v diskusích o celé kauze téměř nemluvilo: že kandidatura Roberta Pelikána nemusela být jen kandidaturou na „pouhého“ člena (pětičlenné) Rady ČTÚ. Ve hře nejspíše byl i post předsedy této Rady, který ze zákona stojí v čele ČTÚ, jedná jeho jménem a fakticky přímo řídí jeho činnost – zatímco celá Rada jako taková se zabývá jen „zásadnějšími“ záležitostmi, které jsou vyjmenovány v zákoně. Jako například schvalováním prováděcích právních předpisů (vyhlášek) či rozhodováním o opatřeních obecné povahy, rozhodnutích o ceně, či o ukládání nápravných opatření.
Jinými slovy: ne že by Rada ČTÚ neměla žádnou váhu a moc. Ale reálné možnosti ovlivnit chod celého úřadu jedním z pěti členů Rady a jejím předsedou se přeci jen liší. Přitom současný předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák – mimochodem teprve druhý předseda za celou dobu existence ČTÚ jako samostatného úřadu – byl naposledy zvolen do funkce v dubnu 2010, a to na tři roky. Takže jeho současný mandát končí v příštím roce, na přelomu března a dubna, kdy bude nutné zvolit nového předsedu.
Svého předsedu si ale Rada ČTÚ nevybírá sama. Činí tak opět vláda, která ale může vybírat jen z aktuálních členů Rady. Takže pokud vláda chce prosadit nějakou změnu v čele ČTÚ, na postu předsedy Rady, musí nejprve zvolit svého kandidáta jako člena do Rady, a teprve pak jej může jmenovat novým předsedou Rady ČTÚ.
V minulosti přitom část vlády – konkrétně ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba – vyjadřovala svou nespokojenost s vedením ČTÚ. A tak se dalo předpokládat, že připravuje výraznější obměnu v jeho vedení. Jmenování Ondřeje Malého v březnu letošního roku bylo prvním konkrétním krokem, a nominace Roberta Pelikána mohla být dalším krokem, logicky velmi dobře zapadajícím do mozaiky celkového záměru „rozhýbat“ poměrně zkostnatělého telekomunikačního regulátora.
Právě Robert Pelikán byl mnoha lidmi (včetně mne) vnímán jako osoba, která by něčeho takového mohla být schopna: u ambiciózního mladého právníka, se znalostmi a zkušenostmi ze soutěžního práva, se dalo očekávat, že by mohl být odvážnější a důraznější než současný předseda ČTÚ. Že by se nemusel bát jít i do ostřejších sporů s operátory, kteří své lukrativní pozice určitě nebudou ochotni vyklízet jen tak, dobrovolně. Že by mohl více a důrazněji bojovat za koncové zákazníky, než jen dbát na to, aby jeho úřad měl vždy krytá záda a operátoři na něj moc neútočili.
Jak ale naznačila i Česká pozice (viz výše), možná že právě tato vize nakonec způsobila, že Robert Pelikán (možná jen prozatím) šanci nedostane.
Co je před námi?
V rámci úvah o tom, co skutečně stojí za nezvolením Roberta Pelikána do Rady ČTÚ, je vhodné si uvědomit také to, jaké úkoly a jaké rozhodování stojí před ČTÚ v brzké době – a co by Robert Pelikán býval mohl ovlivnit.
V současné době jde hlavně o aukci kmitočtů pro mobilní broadband. Mimochodem, právě dnes v poledne končí lhůta pro podávání přihlášek do této aukce, takže záhy budeme vědět, kdo vůbec projevil zájem a chce se aukce zúčastnit. Celkově je ale celý proces aukce v takové fázi, že veškerá zásadní rozhrnutí regulátora – o podmínkách a pravidlech aukce, o vyvolávací ceně, o rozvojových kritériích atd. – již byla učiněna, a teď bude záležet na samotných zájemcích a jejich nabídkách. Takže nový člen Rady (ani nový předseda) by už chod aukce neměl ovlivňovat.
Jinak je tomu u toho, co by pro naše mobilní operátory mohlo být mnohem nebezpečnější než aukce: analýza relevantního trhu č. 8 s mobilní originací. Pokud dopadne tak, jak se dnes zdá pravděpodobné, bude výsledkem konstatování, že trh s mobilní originaci není dostatečně konkurenční. To pak umožní ukládat konkrétní nápravná opatření pro zvýšení konkurenčnosti trhu. Včetně takového opatření, které mobilním operátorům přikáže otevřít své sítě virtuálním operátorům.
Pravdou je, že něco takového by pro stávající mobilní operátory a jejich výnosy mohlo mít mnohem tvrdší dopady než eventuální příchod nového konkurenta prostřednictvím aukce. Protože ten bude muset nejprve hodně zainvestovat do nové sítě – a pak bude zcela zákonitě usilovat o návratnost investic. Takže jeho motivace jít do nějaké větší cenové války se stávajícími operátory bude přece jen menší než u případného virtuálního operátora, který žádnou vlastní síť budovat nebude.
Přitom zmiňovaná analýza relevantního trhu č. 8, která o všem rozhodne, teprve probíhá, a její první výsledky lze očekávat snad někdy koncem roku. Pak bude následovat veřejná diskuse, návrh nápravných opatření a opět veřejná diskuse nad návrhem opatření – a to vše by už mělo probíhat v době, kdy stávajícímu předsedovi Rady ČTÚ skončí mandát a měl by být zvolen nový předseda.
ČLÁNKY DO MAILU