Z diváckých reakcí je zřejmé, že diváci České televize mají zkušenosti s tím, jak byly stavěny analogové sítě. Ty nebyly o pokrytí ale o překrytí. Dostali bychom se tedy na nějakých 150 %. Důvodem bylo například dostat signál ke všem divákům. Digitalizace podle Pavla Hanuše, vedoucího projektu digitalizace ČT, zajistila to, že došlo ke stejnému analogovému a digitálnímu pokrytí, ale nikoliv překrytí.
Problém bylo také to, že u nás se řešilo vše poptávkou trhu. Při dokrývání tedy musí ČT vzít v úvahu tento fakt a při komunikaci s diváky se zjišťuje, že se má zajistit příjem nejen veřejnoprávního média, ale celé programové nabídky. To ale není pochopitelně Česká televize schopna zajistit. Došli jsme k určité dohodě s Radiokomunikacemi u vysílačů, které jsou budovány synchronně. Pro ČT to ale není konec. Jsme schopni jít nad rámec,
uvedl Hanuš.
V současné době tedy Česká televize spustila základní vysílače, což bude splněno koncem tohoto měsíce, a probíhají další jednání se zastupitelstvy a podobně. V případě, že se podaří dohodnout technické řešení, záleží na tom, jaké ve výsledku bude. Jednoduchá je situace bez signálu. Tam se dokrývá. Problém je však v území s menší kvalitou signálu. Zde je nutná koordinace s vlastními sítěmi. Když k ní nedojde, může dojít k vybudování rušičky vlastního signálu.
Problémem jsou i ekonomické důvody. Veřejnoprávní síť musí být tak maximálně hustá, jak jen to jen možné. Nemůžeme ale jít 1:1. Dokrývače jsou drahé, protože se jedná o opakovače signálu, které jsou složitější než převaděč,
konstatoval vedoucí projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš. ČT dělí pokrytí na tři skupiny podle obyvatel. Ve skupině, kde je méně než 1500 obyvatel, je budování možné pouze pro ČT. Pro ostatní operátory je taková oblast ekonomicky neatraktivní.
ČLÁNKY DO MAILU