Z čipů se v Česku, podobně jako v USA, Číně nebo Jižní Koreji, stává sílící politické téma. Blíží se evropský Chips Act, který zmobilizuje investice. Onsemi žádá o mnohamiliardovou státní pobídku na rozšíření výroby v Rožnově pod Radhoštěm. Tchaj-wan a další u nás chtějí centra na polovodičový design. Na Jižní Moravě se chtějí ucházet o evropské čipové kompetenční centrum. A bude toho ještě více. Pokud ale Česká republika bude chtít v klíčovém oboru posílit, musí vyřešit zásadní otázku: lidi.
Odborníci na polovodiče, mikroelektroniku a další obory chybí všude, což zásadně limituje ambice řady zemí. Tchaj-wan je sice výrobní čipová velmoc, tento asijský ostrov ale obývá pouze kole dvaceti milionů lidí a počet kvalifikovaných lidí je logicky limitovaný, zejména v softwarové oblasti. To, že Tchaj-wan nabídl Česku vybudování centra na návrh čipů, souvisí s tím, že zemi chybí asi 30 tisíc lidí.
Podobné kroky lze vidět i jinde. Řada polovodičových společností by nejraději investovala v Číně, kde je rostoucí počet vzdělaných lidí a státní podpora, tomu ale čím dále více brání politika a restrikce zejména ze strany USA. Ty chtějí svého rivala odstřihnout od mezinárodní výměny informací a technologií a co nejvíce zbrzdit velké čínské čipové ambice.
Lidí je málo
Evropská unie na tom rovněž není nejlépe. „V EU aktuálně chybí vyšší desetitisíce talentů na návrh čipů. Unie má světový podíl na IP designu pouze čtyři procenta,“ shrnul Stanislav Černý, který stojí za založením Národního polovodičového klastru.
„Vzdělávání pro polovodiče a dostatek schopných a talentovaných designerů není problém jen Česka, ale také Německa, Nizozemska i Tchaj-wanu. Žádná ze jmenovaných zemí to neumí vyřešit lusknutím prstu. Je nutné a prioritní pro Česko využít svého potenciálu pro výchovu odborníků,“ doplnil Černý.
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, která se například s tamním Honeywellem bude podílet na vývoji specializovaných čipů, v oboru mikroelektroniky ročně do světa „vypustí“ 60 bakalářů, 30 inženýrů a pět lidí s doktorátem. „Na příští rok máme nahlášených pouze 25 studentů,“ konstatoval Jiří Háze z ústavu mikroelektroniky VUT FEKT.
Škola nabízí také výuku v angličtině. Tam jsou čísla o něco lepší, obor ročně absolvuje 85 bakalářů, 40 inženýrů a jeden doktorand. Jenže dostávat do Česka zahraniční studenty není tak jednoduché. „Máme například předvybrané vhodné kandidáty z Indie a hrozíme se procesu udělování víz. Pravděpodobně se to nestihne,“ uvedl Háze.
Jak popisuje ČVUT v Praze, problémů je více. „Pro studenty z Evropy nejsou naše anglické programy atraktivní, protože si za ně studenti musí platit. V Německu to mají zdarma, přičemž kvalita je na stejné úrovni jako u nás,“ popsal Jiří Jakovenko, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.
„Připravuje se nový zákon o pobytu cizinců a také nový vysokoškolský zákon, který by zahraniční studenty mohl podpořit,“ zareagovala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která u nás patří k aktivním politikům zabývajících se čipy.
Know-how je, zájem už tolik ne
ČVUT má věci kolem integrovaných obvodů a podobně soustředěné na Jaderce, FIT a FEKTu. Podle zástupců školy ale není jednoduché získat zájem studentů. „Máme know-how a další aspekty, ale nejsme schopní přitáhnout lidi, aby tyto obory studovali,“ popsal Jakovenko ve shodě s VUT. Dle jeho slov by zde byla vhodná pomoc průmyslu, aby se zapojil do propagace oboru směrem k dětem a rodičům, aby nebylo slyšet „pouze“ o AI nebo kyberbezpečnosti.
Českým univerzitám se podařilo vybudovat infrastrukturu, díky které lze obory kolem čipů rozumně učit. VUT má zejména CEITEC disponující pokročilou laboratoří, kde si lze vyrobit vlastní čip. Výzkumným institutem CEITEC Nano ročně projdou desítky studentů. „Plánujeme rozšíření, ale prozatím není nic schváleno,“ uvedl Pavel Krečmer, zástupce ředitele CEITECu. Škola také spolupracuje s ikonickou belgickou organizací IMEC, kam se ohledně budoucnosti polovodičů jezdí „nachytřovat“ celý svět.
ČVUT zase loni otevřela Nanolab, kde lze pracovat třeba s litografií, leptáním, depozicí nebo charakterizací.
Stát také posílá peníze do výzkumu, jako jsou materiály a podobně. Podle údajů kabinetu ministryně Langšádlové jen za posledních pět let šlo do polovodičového výzkumu 1,5 miliardy korun.
„Polovodičový hodnotový řetězec je komplexní ekosystém a potřebuje více profesí pro každý svůj segment a také specifické potřeby investic. Pokud se i v Česku, a ne jenom v Německu (Intel v Magdeburgu, TSMC v Drážďanech a podobně) podaří podobně zásadní investice do polovodičů, bude tento obor jistě vnímán jako příležitost,“ navázal Černý.
Národní polovodičová strategie
Jedním z politiků, který téma kolem čipů uchopil, je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), který ho označil za klíčové a chce mu věnovat podporu. Aktuálně jde zejména o pobídky pro americkou společnost Onsemi, která v Rožnově rozšiřuje polovodičovou výrobu na bázi karbidu křemíku. Síkela už navrhl pobídku přes půl miliardy a ve hře je mnohem větší akce – Onsemi chce investovat 44 miliard za podmínky 20procentní státní pobídky.
„Onsemi známe jako firmu, jež dokázala pozvednout polovodičový sektor v České republice a přitáhnout další investory,“ uvedl Síkela i s odkazem na to, že podobné projekty mohou přísun talentů a budování ekosystému podpořit. „Obor polovodičů v Česku také potřebuje vizi a rámec, kam směřovat. Proto vzniká koncept národní polovodičové strategie. Je to reakce na evropský Chips Act.“ Podle Černého je národní strategie i směrem ke vzdělávání klíčovým bodem.
Národní strategie je také tématem číslo jedna pro zmiňovaný Národní polovodičový klastr. Jeho součástí jsou firmy jako Codasip, Onsemi, Thermo Fisher, Tescan, Tropic Square, NXP, STMicroelectronics, SVCS, Hitachi Energy, univerzity a další.
Národní klastr společně s Hospodářskou komorou ČR podepsal otevřenou deklaraci na podporu rozvoje polovodičů v České republice. Mezi klíčové aktivity mimo jiné patří „rozvoj dovedností a vzdělávání vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně podpory programů technického vzdělávání a odborné přípravy a přilákání a udržení talentů v našich regionech“.
Evropská unie se při budování nových kapacit chce také hodně spoléhat na takzvaná centra kompetencí, která jsou součástí Chips Actu. Jedno takové chce v Brně vybudovat jihomoravský radní Jiří Hlavenka (Piráti). Nový projekt Evropské komise počítá s vytvořením čipových akademií a školicích center.
Potenciál rozvoje kapacit designu u nás je. Kromě Tchaj-wanu a Hlavenky je například v jednání akce s Nizozemci. „Mají zájem mít u nás centrum,“ potvrdil Černý bez větších detailů. Centrum by mělo být zapojeno do řetězce společnosti ASML, která jako jediná na světě dodává stroje na EUV litografii nutné pro výrobu nejpokročilejších čipů s malými nanometry. Odebírá je TSMC a chystá se na to Intel.
„Polovodičový sektor se v Česku vybudoval zespoda. Dáváme to zemi k dispozici,“ apeloval Antonín Sedláček, provozní ředitel společnosti Tescan vyvíjející elektronové mikroskopy používané při kontrole kvality čipů. Společně s rovněž brněnskou Thermo Fisher patří ke světovým lídrům na trhu. Fisher například dodává TSMC, Intelu, Samsungu, Onsemi, Qualcommu, Nvidii, Broadcomu, STMicroelectronics, NXP, AMD, SK hynixu a dalším.
Jak vypadá Nanolab ČVUT:
ČLÁNKY DO MAILU