Vulgární výrazy jsou zejména v českých televizních pořadech tak časté, že si kvůli tomu nespokojení diváci stěžují u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta ale nemůže v podstatě nic dělat. Zákon totiž na jednu stranu vulgarismy zakazuje, ale zároveň v něm chybí jakýkoliv trest za porušení tohoto paragrafu.
„Početně nejvýrazněji byla mezi stížnostmi zastoupena podání poukazující na vulgarismy a nadávky ve vysílání. Je zřejmé, že někteří diváci jsou na hrubé vyjadřování v pořadech značně citliví,“ potvrzuje státní úřad ve své výroční zprávě za loňský rok.
Všechny zkoumané případy ovšem skončily jen formálním upozorněním pro televizní stanice, ať si příště dají pozor. Žádnou pokutu ani jiný typ sankce státní úřad nesmí uložit.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve výroční zprávě upozorňuje poslance, že zatímco závažnějších problémů na mediální scéně meziročně ubývá, vulgarismů a nadávek je „dost vysoký výskyt“.
Na Radu se kvůli tomu obracejí také uživatelé internetových videoportálů. Nahlásí pořad nebo video a chtějí, aby proti sprostým výrazům na internetu zasáhla. V této oblasti je však postavení státního úřadu ještě slabší než u televizního vysílání. Zatímco u televizních stanic zákon aspoň říká, aby vulgarismy nevysílaly, pokud to není kvůli kontextu děje nezbytně nutné, vůči webovým portálům nemůže úřad zasáhnout vůbec.
Takzvané audiovizuální mediální služby na vyžádání, jak zní oficiální právní název portálů typu Mall.TV nebo Stream.cz, mohou vulgarismů vysílat, kolik chtějí a kdy chtějí.
„Uživatelé si především stěžovali na pořad Kokoti na neděli, který je vysílán na videoportálu Stream.cz. Poukazovali na vulgárnost samotného názvu i výrazů, které zde zaznívají. Vzhledem k tomu, že zákon žádné povinnosti týkající se zákazu užívání vulgarismů nezakotvuje, Rada nemohla použití sprostých výrazů jakkoli sankcionovat,“ píše se ve výroční zprávě vysílací rady.
Kokoti na neděli jsou satirický pořad, ve kterém herečka Tereza Dočkalová glosuje urážlivé a ponižující chování vůči ženám. Přibližně pětiminutový pořad „nadrzlé feministky“ má ostrý slovník. Sledovanost každého dílu se podle údajů zveřejněných na portálu Stream.cz pohybuje v desítkách tisíc zhlédnutí. Z pořadu pochází také titulní snímek tohoto článku.
Citlivé uši mají i rozhlasoví posluchači. Porušení zákona ale úřad našel jenom u jednoho uměleckého díla vysílaného na druhém programu Českého rozhlasu při výročí sametové revoluce. Komorní psychothriller o nezdařené oslavě v prvním týdnu revoluce vznikl už v roce 2017 a stanice v jeho anotaci výslovně upozornila, že obsahuje vulgarismy.
Při loňské repríze ovšem rozhlasovou hru Sametová noc zařadila do vysílání ve sváteční den v jednu hodinu odpoledne, takže na ni vzápětí přišla stížnost. Vysílací rada kvůli tomu zdokumentovala všechny závadné výrazy, které během uměleckého díla zazněly, takže samotný zápis o porušení zákona je v podstatě katalogem sprosťáren. Mezi vulgarismy přitom státní úřad zahrnuje i výrazy „kretén“, „svině“, „idiot“ nebo „hajzl“.
V zápise z jednání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je podrobně vyjmenováno, jaké sprosté výrazy mohli posluchači slyšet v odpoledním vysílání.
Silnější pozici má mediální regulátor ve chvíli, kdy jsou sprosté výrazy součástí scén a pořadů, jejichž zpracování by mohlo ohrozit vývoj dětí a mladistvých. Jejich opakované vysílání před 22. hodinou může úřad potrestat pokutou až do výše deseti milionů korun. Toto téma patří dlouhodobě mezi priority vysílací rady. Monitoruje kvůli tomu například reality show Výměna manželek na televizi Nova, kde se v některých dílech objevují nejenom vulgarismy, ale i další závadné jevy, včetně nevhodného chování vůči dětem.
Nova takto loni dostala napomenutí za díl vysílaný 28. dubna 2021, který mohl působit tak, že obhajuje nezřízenou konzumaci piva. A kvůli chování zachycenému v lednové epizodě se vysílací rada dokonce aktivně obrátila na orgán sociálně-právní ochrany dětí. Jako problematické se ukázaly také reality show Like House z produkce TV Prima anebo Love Island na Nově.
Když už ale vysílací rada trestá stanici za ohrožení vývoje dětí a mladistvých, tak jsou vulgarismy obvykle ten nejmenší problém, který se v rámci pořadu vyskytne. K tomuto paragrafu tedy sahá například u hororů s explicitně brutálními scénami vysílanými v čase, kdy mohou u televize sedět malé děti. Tuzemské televize si na to ale dávají pozor, pokutu loni zaplatilo maďarské vysílání stanice AMC (Rada ho může pokutovat, protože pro vysílání do Maďarska používá českou licenci).
Nereálná očekávání stěžovatelů
Vysílací rada opakovaně připomíná, že není cenzurní orgán. Nemůže zasahovat do vysílání dopředu, problematická místa vyhodnocuje zpětně, obvykle na základě stížností. I poté může dělat jenom to, co jí zákon výslovně dovoluje.
„Pokud jde o stížnosti, které se v posledních letech opakují, stále platí, že pokud jde o vztah k radě, mají diváci a posluchači mnohdy zcela nereálná očekávání. Rada opakovaně vysvětluje, že není a nemůže být orgánem, který by předem schvaloval podobu vysílání. Takové počínání by bylo cenzurou, která je nepřípustná. Rada také nevykonává dohled nad provozovateli vysílání nad rámec povinností, jež jí stanovuje zákon o vysílání. Provozovatel má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích,“ zdůrazňuje úřad ve výroční zprávě.
„Velký podíl stížností tvořily – tak jako v předchozích letech – stížnosti, které se zcela vymykaly pravomoci rady, jako například stížnosti na placení koncesionářských poplatků, skladbu programů či dramaturgii,“ podotýká Rada. Rozhlasoví posluchači posílali stížnosti na dramaturgii Českého rozhlasu, jeho playlist, skladbu pořadů i personální obsazení. Ani s tím nemá mediální regulátor nic společného.
Podobně jako v roce 2020 se ve stížnostech dost odrážel průběh pandemie koronaviru covid-19. „Bylo tak možné více než za standardních podmínek pozorovat, nakolik subjektivně je zpravodajství veřejností vnímáno. Mnozí stěžovatelé projevovali tendenci hodnotit kvalitu zpravodajství v závislosti na tom, zda konvenovalo jejich osobním postojům a názorům. Bylo možné rovněž vysledovat, že mnohé stížnosti vznikaly pod vlivem zjevných dezinformací,“ všímá si úřad.
Kromě vulgarismů nebo objektivity zpravodajství si diváci dále stěžují na hlasitost reklamních bloků, četnost reklam nebo obsah obchodních sdělení. „Mnozí diváci nerozlišují mezi reklamami a sponzorskými vzkazy. Často si mylně stěžují, že na programech České televize se reklama maskuje jako sponzorské označení. Těmto stěžovatelům Rada vysvětluje definiční rozdíly mezi reklamou a sponzorováním a rovněž fakt, že zákon sponzorování na programech ČT nijak neomezuje ani časovými limity, ani četností,“ dodává Rada.
Za celý loňský rok obdržela Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 1614 stížností a podnětů na televizní, rozhlasové a internetové obsahy. Ve srovnání s rokem 2020 je to nárůst asi o stovku případů.
Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Lupy? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.
ČLÁNKY DO MAILU