Porady se (v 90%) poradaji proto, aby si sef moh placat jatra, ale vyresi se na nich leda kulovy. Znam firmu, kde maj porady dokonce tydne, a pokazde je z toho 12hodinovy maraton, z cehoz 2/3 = cteni "uzasne prinosnych" clanku z HN a dalsich platku. Nikoho to samozrejme nezajima. Jen reditel si pripada dulezitej, ale o tom co se v realu ve firme deje nevi nic a ani ho to nezajima.
Výjimka potvrzuje pravidlo.
Jděte se někdy podívat do horních řad. Když jsem na výšku přišel, tak poslední řada byla jediné místo, kde se dalo dostat k zásuvkám. O pár let později už nainstalovali zásuvky všude pod lavice. No jo, stýská se mi po těch časech na škole. :-)
Taky jsem si párkrát zkoušel dělat poznámky do notebooku, ale bylo to hrozně neohrabané. V technických předmětech, kde bylo třeba zapisovat vzorce jsem si pomohl LaTeXem, ale když přišlo na náčrtky, tak jsem byl v koncích.
Notebook na přednášce má jen jednu výhodu. Oddaluje spánek, protože zabírá místo pro hlavu na lavici. A když si lehnete na klávesnici, tak ji pak máte plnou vypadaných vlasů apod.
Na moji prednasku chodi nekdo s notebookem, ke kteremu ma pripojeny tablet, a do neho si pise poznamky. (tablet = vstupni zarizeni, nikoliv tablet jako iPad a podobne nesmysly).
Jinak ale pokud ma nekdo pocit ze pri jeho vykladu lidi klikaji do mobilu a notebooku, tak je to urcite aspon castecne jeho vina, ze posluchace nedokaze dostatecne zaujmout (nebo naopak motivovat, aby na poradu/prednasku/prezentaci nechodili, kdyz je nezajima).
-Yenya
Přesně. Stačily mi první dva dny na to, abych zjistil, že rukou už prostě psát skoro neumím. Psacím dokonce vůbec, protože nám na střední před dvaceti lety (a sakra, fakt 20) řekli, že jsme technici a proto budeme do sešitů psát jenom tiskacím. Od té doby jsem psací písmo nepoužil.
Poznámky v počítači jsou čitelné a dá se v nich vyhledávat pomocí CTRL+F.
Po škole jsem opravil překlepy, upravil formátování a rovnou vystavil na web pro ostatní...
No jo, Vy děláte nejspíše práva a ne vysokou školu :-). Teď ale vážně, pokud umíte dobře psát všemi deseti a zapisujete jen čistý text, určitě Vám notebook plně vyhoví. Ovšem pokud byste měl sázet matematické vztahy, malovat grafy nebo náčrtky a do nich si dávat vlastní ozřejmující poznámky, nestíhal byste; už jen koncentrovat se na přednášku by asi byl problém.
Podle mě je jedno jestli si maluje pandrláky do notesu, nebo serfuje na laptopu.Chyba totiž ve většina případů není v posluchači....
Pokud přednášející zvolí špatnou formu a nevhodné posluchače, tak výsledek je pak jasný. Já osobně se řídím v tomto ohledu dvěma hesly: "někdy méně znamená více" a "obrázek, nebo video dokáže říci víc než tisíc slov".
Ono i kdyby nakrasne kazda porada byla inspirativni a celou dobu zabavna (ehm...), tak je tu porad problem s fyziologickymi moznostmi. Tu prestavku je dobre davat ne proto, ze mam pred sebou mistnost zavislaku, ale proste proto, ze soustredit se v kuse vic, nez cca. hodinu je pro kohokoliv nemozne. Nekteri budou relaxovat na cigarku, jini pri cteni mailu a zbytek plkanim o praci ci o nicem, ale vsichni na chvili vypnou a bude jim lepe.
Druha strana mince je, ze pokud zvete na dvou-hodinovou poradu zaneprazdneneho cloveka s tim, ze mozna bude potreba, aby asi tak pet minut daval pozor a neco rekl, tak si tam prinese notebook a bude delat svoji praci - prescasu dela uz tak dost.
Jestli někdo na poradě má lidi co píšou na notebooku, tak je to chyba toho, co tu poradu pořádá.
Zaprvé tam má nejspíš lidi, kteří asi v dané chvíli nepotřebuje, je mnohem lépe si prostě příslušné lidi zavolat až těsně předtím, než je budem potřebovat (když probíráme práci různých týmů)
A zadruhé pak mluví nejspíš dlouho a nezapojuje ty lidi, kteří tam sedí. To částečně souvisí s tím předchozím bodem, jestli tam sedí lidé, pro které to co říká není určeno, tak je myslím velmi pochopitelné a naopak časově přínosné, když ti lidé daný čas efektivně využívají k jiné práci.
No a za třetí - jestli lidé ve firmě prohlížejí kraviny (a je to problém, nikoliv přínosné odreagování), tak je chyba ve firemních zaměstnaneckých pravidlech a technologických prostředcích - blokace webů, kontrola toho, co lidi kde dělají, by v mnoha firmách ušetřila miliony
Pokud si někde nějaký šéf zakáže notebooky na poradách je to jeho věc. Stejně může zakázat mobily, pití kávy a podobně. Moc nechápu co měl autor tím článkem na mysli. Nějaký zákon zakazující notebooky na poradách ? No to asi ne. Nějaký morální apel ? No na to každá kašle. Ať si autor vychovává své podřízené nebo děti. Nebo jde o podnět k diskuzi, který má za cíl zjistit jak nadřízeným lezou na nervy notebooky na poradách a jak je účastníci porad využívají ? Na to by bylo možná lepší udělat nějaký průzkum a s tím pak seznámit lidi v článku. Opravdu mi nějak uniká co chtěl autor článku sdělit. A ta asociace s osobou opačného pohlaví ? Má to být něco jako verbální travesti ? :-)
Jiné články od tohoto autora jsou docela zajímavé. Ale toto ? No nevím ..
Taková témata článků bych ZAKÁZAL :-)))
Clanek je glosa a z tohoto uhlu pohledu bych ho posuzoval :-)
Co se tyce laptoopu na schuzich, tak optimalni je samozrejme stav, kdy vsichni davaji pozor. Ono se totiz obcas stane, ze se pozaduje vstup od cloveka, kterej zrovna klofe do sveho email klienta a kdyz nedaval pozor, tak je jeho vstup podobny tomu, kdyz se Vas manzelka najednou zepta: "Vis, co jsem rikala?"
Nicmene zakazovat je pokladam za nevhodne. Jsou mnohem subtilnejsi a efektivnejsi metody, jak udrzet pozornost kolegu. Napriklad casto kladena otazka: "A co si o tom myslis Ty, ...?" :-)
Jak už zde zaznělo mnohokrát - problémem porad nejsou notebooky a ani jakékoli další vybavení, které si člověk s sebou přinese, ale problémem je vždy neschopnost poradu vést. Zažil jsem mnoho různých porad a naštěstí jsem poznal i pracovní tým, kde porady byly perfektní a funkční. Konaly se pravidelně každý týden ve středu, ta nejdelší trvala hodinu, většinou to bylo 20-30 minut a člověk na nich získal dobrý přehled o tom, co se ve skupině děje, kdo pracuje na jakém úkolu a jak na tom je.
Šéfka měla vždy předem připravený seznam úkolů pro každého člověka, měla přehled o všech úkolech a během porady se každý stručně vyjádřil ke svým úkolům - co dodělal, co má rozdělané, co neudělal a proč. Velmi rychle se na takových poradách ukázalo, kdo umí pracovat, kdo se vymlouvá atd. Pokud musela šéfka probrat s někým něco podrobněji, vyřešila to mimo poradu a nezdržovala tím ostatní. Tam se nikdy nemusely řešit notebooky nebo vyřizování soukromých věcí. Nebyl důvod.
Musím říct, že nikde jinde jsem už podobný styl porad nezažil. Tohle byly jediné, které skutečně fungovaly a ten tým šlapal. Bohužel většina ostatních porad byla nudných, řešily se nepodstatné věci, šéfové si řešili svůj komplex poslouchání vlastního žvanění atd.
že by se měl vedoucí mohl zajímat,zda účastníci porad sledují jejich obsah.Mimochodem-ono už není vhodné ani třeba číst či psát při poradě smsky na mobilu,nebo i jen kontrolovat kdo právě (i při vypnutém zvuku) volal.
Na druhou stranu,právě na poradě by mohly notebooky sloužit jako doplňující zdroj informací. Né všechno se vejde do prezentace,všechno se tisknout nemá smysl,takže klidně se může říct-na serveru je uložena pdfka smlouvy,tak se podívejte na stranu 5,přečtěte, podívejte se na graf..Nebo klidně si zkusíme jinou variantu v tabulkovém procesoru .Pokud je potřeba doplnit nějaké informace, je to otázka pár minut vytažení z IS či googlu. Ba dokonce, pokud někdo chce oponovat přednášené informaci na poradě, opět si může najít rychle přes internet relevantní správnou informaci,atd..., přečíst svůj připravený příspěvek, opět ho moct,třeba na dotaz doplnit dalšími údaji z IS,atd..
Prostě,porada je taková jakou jí chce management mít-pokud má být aktivní a řešit problémy, notebooky se hodí.Pokud je pasivní, že posluchači ani nevnímají co se tam říká - a ani se jich to moc netýká,tak a´t si tam klidně čtou noviny nebo hrají hry..
To je asi první, co mě napadlo.
Proč hned někoho podezřívat, že dělá nutně něco jiného?
Navíc moje zkušenost je, že když se něco řeší dlouho a dokola, otupuje mi pozornost, až k usínání.
Notebook a i případné řešení dalších věcí, nebo třeba i hraní karet mi v tomto případě paradoxně pomáhá tu pozornost u nezáživných debat udržet.