Vlákno názorů k článku 15 let datových schránek (1): Jaké to bylo na počátku? od A. S. Pergill - Jako normální občan, kterému přijde několikrát do roka...

Jako normální občan, kterému přijde několikrát do roka papír, na který musí reagovat (třeba zaplatit povinné ručení za auto), s papírovou agendou ztratím ani ne hodinu ročně. Pokud bych měl DS, musel bych do ní denně nahlížet, zda tam nepřistálo něco důležitého, co by mohlo projít. I kdybych měl tím nahlédnutím do DS přijít jen o minutu času, jsem na nějakých 6 hodinách ročně. Už z tohoto pohledu se DS normálním lidem nevyplatí.
Prostě, papír je spolehlivější, bezpečnější a méně pracný.

... a nebo si zapnete notifikace na mobil/e-mail ...

Vzhledem k tomu, že schránka na dopisy je většinou u dveří do domu, tak její kontrola prakticky nezabere žádný čas navíc.

V tom máte jistě pravdu, ale uvědomte si, že spousta lidí na dovolenou ntb nebo jiné podobné zařízení netahá. Takže spíš v době vlastnictví DS nejezdí na delší dovolené.
Jsou lidé, kteří nechtějí ntb, nechtějí tablet a nechtějí ani "chytrý" mobil. Stačí jim "hloupý" na telefonní hovory a SMS. A je jich dost a nejsou mezi nimi jen důchodci.

Odklepl jsem to trochu předčasně.
DS by nevadily, pokud by byly na dobrovolné bázi, vč. toho, že jejich aktivace by byla vratný akt, pokud by se DS uživateli neosvědčila. DS jsou problematické hlavně tím, že jsou pro řadu lidí nepříjemnou povinností, která je vede k volbě protestních stran, nebo jiným projevům nespokojenosti. Ostatně, debakl pirátů o posledních volbách, kteří mají digi šity v gesci, asi také není náhoda.

Ano, ale to se dá zařídit. Navíc papír leží určitou dobu na poště (týdny). Pak se vracel zpět, ale dnes ho jednoduše hodí poslední den do schránky, takže ta fikce zřejmě platí od toho posledního dne. Nedávno jsme takto řešili doporučený dopis pro syna, který se odstěhoval. Nevydali nám ho, ale poslední den hodili do schránky, takže jsme ho otevřeli, přefotili a poslali synovi e-mailem.

SMS - nevěděl bych, jak to nastavit.

V článku je popsáno, že je to trochu složitější.

O fenoménu "poslední kapky" jste ještě neslyšel?

K letošním volbám akorát tak doběhla latence problémů s těmi nově přidělenými DS.
Prostě se smiřte s tím, že digitalizace státní správy, nejen DS, je prováděna dost hloupě, přičemž je snaha tuto hloupost kompenzovat násilným zaváděním nesmyslných povinností. Což spoustě lidí vadí a nějaký odraz to mělo i při známém vykroužkovávání pirátů.v posledních parlamentních volbách.

Na té poště leží dopis déle než deset dní, takže asi bude doručen až pár dní po "doručení".

Je-li DS udělána tak špatně, že si významná část lidí, kterým byla vnucena, tuto službu nezvládne nastavit, je opět problém na straně státu.
Druhá věc je, že ani SMS ani e-mail nemusejí dorazit (dokonce z principu věci). A pokud člověk v důsledku nedoražení avíza něco prošvihne, je zase bit on a ne provozovatel této "služby".

Ano, "poslední kapka" může zafungovat i takto. Nicméně piráti mají dlouhodobý zájem na digitalizaci státu, takže je to jedna z mnoha příčin je nevolit.

Nejsme ve sporu. Jde jen o to, že někteří diskutující zde (ale bohužel i některé složky státní správy) vydávají digi agendu za fetiš, který (patrně z důvodu božských vlivů) naprosto, nikdy a za žádných okolností selhat nemůže.

A pak se jistě můžeme dohadovat i o tom, že selhání papírové a digi agendy zpravidla postihne různé lidi. A jaké to má, mj. etické, důsledky.

I dva na sobě nezávislé systémy mohou paralelně selhat. Je to sice malá pravděpodobnost, ale když ji vynásobíte počtem zpráv došlých do takto zajištěných schránek, může to nakonec být nepříjemně vysoké číslo.

Uz zase vymyslite kraviny stylem "a ja chci svuj dum vytapet PETkama, co se vsude vali". No, ale to nejsou validni argumenty. Stejne jako dnes vlaky fakt bezne netahaji parni lokomotivy (vyjmecne nostalgicke jizdy neresme).

Lidi obcas chtej nesmysly :-) Vesmes oprene o iracionalni argumenty... zrovna vy jste skvela nazorna ukazka. Fakt se divim, ze se neodstehujete do jeskyne a nesvitite si tam loucema.

Nebyla jediná.

Schránku mi může někdo vybrat a s papírem něco udělat. Třeba mi ho přefotit a poslat, mám-li na to mobil.

Nezměníte to jednoduše proto, že lidé jsou různí a části z nich digi komunikace obecně a DS zvlášť prostě vyhovují méně než papír.

MMCH, je spočítáno, že pálení PET lahví (pochopitelně ne v kamnech nebo stylem "Bursíkova briketa", ale ve spalovně) je ekologičtější než jejich recyklace. Ta se dělá čistě proto, že na tom určití lidé, na úkor celé společnosti, vydělávají. A taky proto, že je to politické ekologické zadání. Asi jako když nás za komunistů nahnali na "Akci Z" - úpravu proluky po vybombardovaném domě na park a za pár týdnů tam najely buldozery a bagry, všecko to zlikvidovaly a postavil se tam nový dům. Nebo když papír ze sběrných surovin ležel na obrovských hromadách, hnil a plesnivěl a nebylo pro něj užití, ale stále se ve sběrnách vykupoval, protože to bylo politické zadání.

Lidi občas chtějí nesmysly ...
Má zkušenost je taková, že se lidé chovají nesmírně racionálně, až to některým politikům či aktivistům vadí, a tak to prohlašují za "nesmysly".

Znamená to, že si s tím lidé nevědí rady a chyba se jednoznačně nachází na straně státu, který něco takového lidem vnucuje.

Pověřit někoho přístupem do DS je něco trochu jiného než jednorázově manipulaci s papírem. Jistěže asi lze změnit přístupové heslo do DS, ale
1. kdo to zvládne?
2. kdo si bude nové heslo pamatovat?
Obojí je problém pro mnoho lidí neřešitelný.

Určitě to na poště leželo déle než deset dní.

Problém je, zda se budu rekreovat někde, kde je internet (a v zahraničí za cenu, kterou si mohu dovolit) a navíc dostatečně důvěryhodný k posílání hesel apod. Na chatě nemám ani elektřinu, natož internet.

Nemohl (zdegenerovat mozek), protože by nemohl pracovat. Praktický lékař je jedna z nejnáročnějších lékařských profesí, protože se v jejím rámci můžete setkat skoro se vším a musíte to správně zvládnout.

Aha, takže vy už používáte navigaci i na pohyb po rodné čtvrti? Naprostá většina těchto lidí pracuje v nedalekém okolí svého bydliště a autoatlas opravdu nepotřebuje.

A s DS se vám to stát nemůže? Že úřednice napíše nesprávně identifikaci DS?

Vysvětloval jsem, že obojí není stoprocentně spolehlivé. A v případě, že vám tam přistane něco důležitého, oboje může selhat (viz zákon pádu namazaného krajíce chleba). A protože je to technologie, které lidé nerozumějí a obávají se jí, chodí tam denně, nebo alespoň o pracovních dnech.
A nejsem sám, kdo jezdí někam, kde není internet, ani po mobilu.

Oznámení o uložení zásilky, pochopitelně, už dávno nemám. Ale byly to minimálně dva týdny.

Věřil byste tomu šifrování v nějaké zemi 3. světa a třeba v internetové kavárně?

Představte si, že neleza. Zato tam zpravidla nebývám déle než týden.

Nejsme ve sporu. Já si jen po zkušenostech (více než padesátiletých) jednání s úřady myslím, že úředník bude zatloukat, zatloukat a zatloukat. A že to bude v praxi znamenat soudit se s tím úřadem (se značně asymetrickým postavením vůči němu před soudem). A že by současní papaláši byli něco jiného než ti socialističtí si také nelze myslet - viz ty přehršle nepravd a desinformací, které šířila policie a MV okolo předvánoční střelby na FF UK.

Už jsem vám jinde napsal, že IMHO nebude úřad k oné svépomocné identifikaci nijak motivován, naopak je vysoce pravděpodobné, že se své chyby bude snažit zamést pod koberec.

Já netvrdím, že k tomu dochází častěji, jen to, že k tomu dochází.

A SMS i e-mail selhat mohou a s nenulovou pravděpodobností i současně.

A to s tim prosim souvisi jak? ;-) Diskuze neni vedena o tom, ze nekdo neumi psat rukou... ale o tom, ze z rukavu vam urednik fakt nevysype co na ten papir vlastne napsat. Bez metody Ctrl-Cizi - Ctrl-Vlastni je ztracen.

Dva identické počítače s identickými programy budou reagovat na stejné podněty naprosto stejně. Ani jednovaječná dvojčata se takto nechovají.

Pokud systém po zadání správného rodného čísla vyhodí nějakou hlášku jako "Rodné číslo neexistuje" a nepustí jeho držitele dál, je prostě něco špatně. A je úplně jedno, kdo v něm a co špatně naprogramoval.
V principu je to ovšem vina celé digitalizace státní správy a její koncepce, která nasazuje do ostrého provozu nedodělané a polofunkční programy. A není to jen problém rodných čísel. Aplikace Občanka v mobilu shodila po zahájení své činnosti řadu digitálních "služeb", z nichž patrně nejzávažnější byly e-recepty.
A jako občanovi je mi naprosto jedno, jakým mechanismem tyto havárie vznikají. Důležité je, že jsou důsledkem koncepcí i provedením špatné digitalizace státní správy.

Pokud je pojišťovna v kontaktu se státními digitálními službami, pak se jejich chyby (např. ona neschopnost korektně identifikovat správnost RČ) musejí promítnout i do její práce.

Duplicitní RČ jednoznačně existovala. To, že nevím konkrétní datum, kdy byly ty duplicity odstraněny (pokud se to tedy vůbec stalo), na tom nic nezmění.

Beru.
Nicméně i takové chyby jsou početně i druhově omezenější než to, co se všechno může semlít u lidí. A druhá věc je, že aplikaci e-governmentu by neměl shodit zaseknutý větráček nebo nafouklý kondenzátor.

Zcela jistě vám věřím. Jenže člověk je o mnoho řádů složitější.

Druhá věc ovšem je, že pokud jsou tyto systémy tak nespolehlivé, tak proč by se na ně mělo přecházet? Nebylo by spíš lepší zůstat u toho, co má sice taky nějaké chyby, ale ty už jsou všeobecně známé a více-méně je jasné, jak na ně reagovat?

Jestliže systém nedokáže rozpoznat správné a správně zadané RČ, tak je to prostě bezcenný zmetek, bez ohledu na to, kolik RČ dokáže identifikovat správně.

Shodila základní registry (viz příspěvek od Danny), bez nichž některé portály nejedou (mj. i ty e-recepty). O takových lidech, jako jsou tihle digitalizátoři říkával můj dědeček instalatér: "Nadělat mu do ruk a nepustit ho k vodě.". A v diskusi zde na Lupě se o tom psalo, takže sedmilhář jste leda vy.

V autoservisu maximálně popíšu, co se děje. Onehdy mi nejelo vytápění zadního skla, myslel jsem si, že je porucha na vypínači (protože se i s kontrolkou začal chovat nestandardně), nicméně to bylo relé, o kterém jsem ani nevěděl, že tam nějaké je.
Nicméně na tu digitalizaci, datové schránky apod. se hodí onen starý vtip ze socíku o pánovi, který měl poruchu v hlavě v oblasti spánku. Protože něco slyšel na vlastní uši a něco úplně jiného na vlastní oči viděl.

Protože pojišťovny s RČ pracují, mohly je chyby v této oblasti postihnout také.

Ano, měl jsem to v té době z více zdrojů (duplicitní RČ).

Politik určitého typu se prostě chová stejně, bez ohledu na to, zda normalizuje nebo digitalizuje.

Zánět slepáku se opravdu nemusí dát poznat. Je to onemocnění, které může napodobovat řadu chorob a platí to i opačně (ve výuce nás před tím opakovaně a naléhavě varovali). Je popsán i případ, kdy pacienta otevřeli kvůli typickým příznakům apendicitidy, a on to byl infarkt.
A navíc nikdy nevíte, jak pokročilý ten zánět je. Kolegovi na vojně se stalo, že na noční službě podcenil dle příznaků (i laboratorních testů) progresi apendicitidy (a myslel, že to vydrží do rána), a nad ránem to pacientovi prasklo. Byl šíleně seřván, nicméně asi za 14 dní zapracovaly boží mlejny a to samé se stalo panu primáři, druhoatestovanému špičkovému chirurgovi, v rámci okresu zcela bez konkurence.

Nicméně jsem toho názoru, že jakýkoli počítačový systém je o mnoho řádů méně složitý než lidský organismus, a to samé se týká i HW. Takže v této oblasti by se podobné věci dít neměly.

Pointu jste nepochopil. Občankou z mobilu nebylo možné se prokázat, protože nefungovala. To, jestli by ji banka akceptovala nebo ne, s tím nemá naprosto nic společného, tak daleko se O.N. s ní nedostal..
Nebyla funkční, na rozdíl od plastové kartičky, která fungovala. Prostě, typický produkt digitalizace státní správy. A typický důvod, proč panuje mezi normálními lidmi vůči digitalizaci tak velká míra nedůvěry a neochoty na ní participovat.

Když každý den nahlížíte do poštovní schránky, také s tím ztratíte 6 hodin ročně.

Akorát nikdo jiný než vy nemá puzení nahlížet do schránky jednou denně.

Prostě, papír je spolehlivější, bezpečnější a méně pracný.
Před dvěma dny vám v jiné diskusi došly argumenty, kterými byste tato tvrzení obhájil. Takže jste si najednou rád vzpomněl, jaké bylo původní téma diskuse, abyste mohl v trollení pokračovat. Opakovat tedy znovu to samé tvrzení, které už vám bylo jednou (ve skutečnosti mnohokrát) vyvráceno, je tedy úplně zbytečné.

Do postovni schranky take musite nahlizet. Ty vase argumenty jsou fakt nesmysl :-) Nahlizeni do datove scranky jde odbourat at uz zminenymi notifikacemi... nebo aplikaci, co tohle zaridi. Pak o zadne ztracene minute denne nemuze byt rec. To zas jen krecovite roubujete postup z te vasi analogove postovni schranky - ale takhle s DS nikdo s prumernym IQ nepracuje.

Mimoto, u te postovni schranky jste otrokem konkretniho mista. U DS muzu byt na druhem konci sveta a neriskuju, ze neco prosvihnu, coz je funkce s papirem a obycejnou postovni schrankou nemyslitelna.

Vím, že manželka, než prodala ordinaci, do DS každý pracovní den chodila. A její kolegové rovněž.

S papírem prostě tohle dělat nemusím, u toho stačí reakce až tehdy, když přijde.

Na tom prostě nic nezměníte.

Vím, že manželka, než prodala ordinaci, do DS každý pracovní den chodila.
Což ovšem neznamená, že je to potřeba.

S papírem prostě tohle dělat nemusím, u toho stačí reakce až tehdy, když přijde.
To samé platí i pro datovou zprávu.

Na tom prostě nic nezměníte.
Na tom není potřeba nic měnit, protože jsou to jen vaše bludy.

A už je to zase tady, souvislost s tématem veškerá žádná. Tak uvidíme, jestli tady ta pravidla diskusí jsou jen tak pro parádu, nebo jestli se příspěvky 100% mimo téma mažou.

Mysleno bylo samozrejme paleni PETek na chalupach a v kamnech, co dnes ani oficialne pouzit nesmite... ne ve spalovnach :-) To ekologicky fakt neni. Primarni pointa je jinde - svet se proste vyviji. Spousta v minulosti beznych postupu se dnes uz nepouziva. A ten osud samozrejme potka i ten vas papir. Je technicky prekonany, jako tahani vlaku parnim strojem :-)

Nesmysl je predevsim to vase lpeni na papiru stylem ala "pouzivalo se to predtim". To ten parni stroj taky....

Takže spíš v době vlastnictví DS nejezdí na delší dovolené.
Má to jediný drobný háček – fikce doručení 10 dnů platí u datové schránky úplně stejně, jako u papírového dopisu.

Stačí jim "hloupý" na telefonní hovory a SMS.
I na takový telefon ovšem umí přijít SMS s upozorněním na novou datovou zprávu.

jejich aktivace by byla vratný akt, pokud by se DS uživateli neosvědčila
Přesně tak to u schránek zřízených na žádost funguje – můžete si je zase kdykoli deaktivovat.

DS jsou problematické hlavně tím, že jsou pro řadu lidí nepříjemnou povinností, která je vede k volbě protestních stran, nebo jiným projevům nespokojenosti.
Drtivá většina lidí se ve volbách fakt nerozhoduje podle datových schránek. A u vás jsou ty datové schránky jenom výmluva – vy byste „protestní“ strany volil stejně, to je prostě dané nedostatkem inteligence.

Ostatně, debakl pirátů o posledních volbách, kteří mají digi šity v gesci, asi také není náhoda.
Ve skutečnosti to poslední velké kolo zřizování povinných datových schránek (pro živnostníky a nepodnikající právnické osoby) proběhlo za vlády ANO. A poslední volby byly do europarlamentu. Zkrátka v tom máte zase pěkný guláš, jako ve všem.

Nebyla jediná.
Což nic neznamená.

Schránku mi může někdo vybrat a s papírem něco udělat. Třeba mi ho přefotit a poslat, mám-li na to mobil.
Datovou schránku vám také může někdo vybrat. A udělá to z pohodlí domova, nemusí nikam chodit. Stejně tak přeposlání souboru bude jednodušší, než focení mobilem.

Nezměníte to jednoduše proto, že lidé jsou různí a části z nich digi komunikace obecně a DS zvlášť prostě vyhovují méně než papír.
To je ovšem něco jiného, než ty bludy, které jste psal předtím.

Ostatně většině lidí tady v diskusích také nevyhovuje, že do diskusí na Lupě přispíváte digitálně a vyhovovalo by jim, kdybyste se držel svých zásad přispíval papírovou poštou.

6. 7. 2024, 19:50 editováno autorem komentáře

Na té poště leží dopis déle než deset dní, takže asi bude doručen až pár dní po "doručení".
Já jsem vám napsal, jak to je. Vaše bláboly nikoho nezajímají. Ale v tom, že v datové schránce máte zprávu k dispozici hned a nemusíte pro ni chodit na poštu nebo čekat, až vám ji někdo přinese z pošty, máte pravdu.

To, ze nekdo pred padesati lety absolvoval tehdy nejtezsi VS dnes a nejake atestovani ale nevypovida vubec o nicem :-) Hlavne to nic nevypovida o tom, kterak dotycnemu za ty leta mozek zdegeneroval.

Ten clovek, co vam opravuje protekajici zachod beztak nejakym zpusobem s moderni technikou interaguje. Lidi, co by disponovali akorat tou brasnou s vercajkem a u toho nemeli treba chytry mobil, ve kterem pouzivaji navigaci moc nenajdete. Pohadku o tom, kterak bezny instalater listuje papirovym autoatlasem si nechte od cesty. To bude takovy vas blud :-)

Ano, ale to se dá zařídit. Navíc papír leží určitou dobu na poště (týdny). Pak se vracel zpět, ale dnes ho jednoduše hodí poslední den do schránky, takže ta fikce zřejmě platí od toho posledního dne.
Nevím, co mna tom chcete zařizovat. Prostě přijde papírový dopis, když vás zastihnou doma, předají vám ho a je doručen daný den. Když vás nezastihnou doma, vhodí vám oznámení do schránky a od toho okamžiku běží 10denní lhůta na vyzvednutí. Když si dopis do deseti dnů nevyzvednete, je 10. den považován za doručený a pošta vám ho v následujících dnech vhodí do schránky. Když přijde datová zpráva, uloží se do datové schránky a začne běžet 10denní lhůta pro vyzvednutí. Když si zprávu během té lhůty nevyzvednete, je 10. den zpráva považována za doručenou.

SMS - nevěděl bych, jak to nastavit.
To je ovšem váš problém.

V článku je popsáno, že je to trochu složitější.
Nepíše.

O fenoménu "poslední kapky" jste ještě neslyšel?
Jistě, to je ten známý fenomén, kdy kvůli něčemu schválenému za vlády ANO širokou koalicí stran lidi nevolí Piráty.

Znamená to, že si s tím lidé nevědí rady a chyba se jednoznačně nachází na straně státu, který něco takového lidem vnucuje.
To, že si s tím neví rády pár lidí s hlupákem ve svém středu, neznamená, že si s tím nevědí rady lidé obecně.

Pověřit někoho přístupem do DS je něco trochu jiného než jednorázově manipulaci s papírem. Jistěže asi lze změnit přístupové heslo do DS, ale
1. kdo to zvládne?
2. kdo si bude nové heslo pamatovat?
Takhle se to ale nedělá. Tomu, kdo má mít přístup do schránky, zřídíte jeho účet. A nastavíte mu oprávnění, třeba jenom pro čtení zpráv.

Hesla si není potřeba pamatovat, protože je máte uložená ve správci hesel.

Obojí je problém pro mnoho lidí neřešitelný.
Pokud si někdo neumí zařídit takhle jednoduché věci (nemusí to sám umět), těžko může podnikat.

Ano, hlupáci. Absolventi jednoho z nejtěžších VŠ studií u nás a ještě úspěšně atestovaní, což také hlupák nezvládne :-)

Zřídíme mu jeho účet ...
A zase narážíme na problém tohoto výtvoru, že se k takové informaci normální člověk nedostane.

Hesla není třeba si pamatovat ...
Ano, heslo se napíše na papírek a ten se přilepí na monitor (taky jsem to tak jeden čas měl, protože to byl befél vedoucího pracoviště).

"Pokud si někdo neumí zařídit takhle jednoduché věci ..."
Je mi líto. Nevidím sebemenší důvod, proč by někdo, kdo dokáže opravit kapající baterii, tekoucí splachování na WC a jiné podobné věci, měl být odstaven od možnosti podnikat jen proto, že nerozumí počítačům. A pronájem takových služeb, o jakém píšete, je drahý, a podnikatel, či spíš OSVČ by se zaplacením těchto služeb mohl dostat do situace, že už si na sebe nevydělá.
Ostatně, tohle byl i problém EET - obrovské výdaje navíc a ještě s tím, že se na tom stále něco podělávalo a postižen byl vždy podnikatel, a ne viník. (DS je podobný šit.) Manželka měla např. spočítáno, že výdaje za úkony, které by šly přes EET (a ne přes pojišťovny), jako např.vyšetření na řidičský průkaz by jí (po odečtení daní, pojistného atd.) na provoz EET, která jednu chvíli hrozila i praktickým lékařům, nevydělaly.

Už Vám tady bylo řečeno, že do DS každý den chodit nemusíte, stačí si zapnout oznámení o příchozí zprávě (na email, SMS nebo obojí) a do DS jít pouze tehdy, když Vám oznámení přijde. Co je na tom nesrozumitelného? Já to tak mám už skoro 15 let.

Pane bože a na Vaší chatě bez elektřiny máte možnost se podívat do poštovní schránky? Jaký ještě další zástupný důvod si vymyslíte?

Určitě to na poště leželo déle než deset dní.
To známe, ta vaše určitě. Ta lhůta se může prodloužit, pokud poslední den připadne na víkend nebo svátek, ale to je vše.

Problém je, zda se budu rekreovat někde, kde je internet (a v zahraničí za cenu, kterou si mohu dovolit) a navíc dostatečně důvěryhodný k posílání hesel apod.
Nikde není internet dostatečně důvěryhodný pro posílání hesel v otevřeném tvaru. Proto je komunikace na webu normálně šifrovaná.

Ta vaše schopnost pokaždé, když přijdete s novým tématem, napsat nějakou blbost, je fakt neskutečná.

Na chatě nemám ani elektřinu, natož internet.
Jo, zato vám tam vede červí díra z poštovní schránky na vaší trvalé adrese.

Absolventi jednoho z nejtěžších VŠ studií u nás a ještě úspěšně atestovaní, což také hlupák nezvládne :-)
Jenže absolvování té školy je podmíněno schopností zapamatovat si spoustu věcí, ne inteligencí.

A zase narážíme na problém tohoto výtvoru, že se k takové informaci normální člověk nedostane.
Ano, je to totiž schované v nastavení, zatímco normální člověk by to čekal pod odesláním zprávy. Pak je to také napsané v nápovědě, tam by to normální člověk taky nečekal.

Nevidím sebemenší důvod, proč by někdo, kdo dokáže opravit kapající baterii, tekoucí splachování na WC a jiné podobné věci, měl být odstaven od možnosti podnikat jen proto, že nerozumí počítačům.
Ale on není odstaven od možnosti podnikat. A nemusí rozumět počítačům. Prostě si na to někoho najme, stejně jako si najímá někoho na vedení účetnictví, opravu auta nebo televize.

OSVČ by se zaplacením těchto služeb mohl dostat do situace, že už si na sebe nevydělá.
No tak se nechá zaměstnat a o tyhle věci se postará jeho zaměstnavatel.

Ale prosimvas, posta je schopna treba i dopis s pruhem dorucit na adresu, kde se prijemce vubec nevyskytuje a kde ani nesouhlasi cislo popisne - a to presto, ze nedoruceny se mel vratit k odesilateli. Dorucovali ciste jen podle cisla orientacniho, ktere urednice z papiru spatne precetla, popisnym se vubec nezabyvali - byt tam take bylo. Urednice u toho samozrejme ani nepracovala s RUIAN - protoze prece nemusi, takze na svuj omyl neprisla - resp. se ani nesnazila se mu vyvarovat. Dorucovala se takto jen takova "blbost" jako rodny list ditete...

Ty analogove procesy funguji fakt skvele, to nelze rict :-)

"absolvování té školy ..."
Zkuste si to. Budete se opravdu moc divit.

Budu hodně ošklivý: Lidé "vycvičení", nápovědou u Windows (kde se nikdy nic validního nenajde), do té nápovědy asi moc nepolezou.

O tom najmutí jsem zde již psal. Tyhle služby jsou prostě moc drahé.

"nechat zaměstnat"
To je asi jednodušší oficiálně ukončit činnost a tu a tam udělat nějaký melouch. A do toho "digitalizace" lidi žene.

Oznámení o uložení zásilky, pochopitelně, už dávno nemám. Ale byly to minimálně dva týdny.
To je logické, když dostavník s poštou jezdil jenom jednou týdně.

Věřil byste tomu šifrování v nějaké zemi 3. světa a třeba v internetové kavárně?
No, vidíte, to je vlastně pravda. Nevěřil jsem, že by nějaký láčkovec zvládl nakreslit čtvereček, a teď s jedním diskutuju na Lupě. Nebo s něčím podobně inteligentním. Tak proč by v zemi 3. světa nemohly platit jiné matematické zákonitosti?

Představte si, že neleza.
Neleza si představit neumím.

Zato tam zpravidla nebývám déle než týden.
Tak to už je pak jasné, proč si deset dnů nemůžete vybrat datovou schránku. Týden je totiž mnohem delší, než 10 dnů, zejména v zemích 3. světa na vaší chalupě.

Práci s DS musí zvládat kterýkoliv úředník tohoto státu, protože ze zákona a to bez ohledu na věk i kdyby byl těsně před důchodem.

Ano, 2 různé služby, na sobě nezávislé, naráz selžou. A to myslíte vážně?

DS samozřejmě RČ neuvádí, ale náš IS vznikl mnohem dříve a tak RČ eviduje a myslel jsem to tak, že úřednice nikam nic nepřepisuje. Vybírá ze seznamu. Žeby nějaký úřad neměl spisovku napojenu na základní registry, tak ano, to bylo před lety a je to již je opravdu prehistorie a minulost. My se ale bavíme o problému tady a teď, kdy drtivá většina organizací veřejné správy a příspěvkovky na ně napojené spisovku, která umí pracovat se ZR, mají. Už dlouho jsem neslyšel o nějaké, která by to tak neměla.

Pracoval jsem delší čas ve veřejné správě coby ajťák, a mimochodem i právě při správě IS, který pracuje s DS, takže pro Vaši informaci: úřednice špatně identifikaci nemůže napsat, protože vybírá DS z veřejně dostupného registru podle jména, adresy nebo z IS zadáním RČ. Max. se může splést v tom, že v rozporu se zákonem si neověří, že adresát má DS (což se stává) a pak jde písemnost v listinné podobě poštou. V případě zjištění jejího pochybení pak jde i do DS. Píšete jednu hloupost za druhou, abyste křečovitě obhájil neobhajitelné.

7. 7. 2024, 17:01 editováno autorem komentáře

Zapomínáte, že pokud dojde k chybnému doručení nesprávnému adresátovi, nese za to úřad odpovědnost a tím padají obavy diskutujícího Pergila, co by kdyby při výpadku informace o doručení, propásnutí apod.

7. 7. 2024, 18:43 editováno autorem komentáře

Ano, ale nejdřív to musí úřad zjistit, že doručil špatně. Člověku, kterého se takové chybné doručení nějak dotkne, to způsobí problémy.

A.S.Pergill tu blábolí jeden nesmysl za druhým. Já ty jeho nesmysly nepodporuju – jenom tvrdím, že chyba v doručování může nastat v obou případech. A to vyhledávání fyzických osob v datových schránkách, kdy se hledalo jen mezi držiteli datové schránky, fakt nebyl dobrý nápad. „Spravilo“ se to až tím, že úřady časem napojily datové schránky na své systémy a přestaly tak vyhledávání osob v datových schránkách používat.

Jasne, ono doktori vubec nechybuji. No, tak nam tu povezte jeste nejakou pohadku z virtualniho sveta ;-) a treba nekteri do vas automaticky a casto zbytecne sypou antibiotika, protoze nic jineho vlastne ani neumi.

Stejne selhat ale muze i ta vase milovana posta posta. Nejste doma, do schranky nedostanete oznameni, dulezity dopis dorucovatel hodi do jine schranky... a je vymalovano. :-)

Jasne ze chyba muze nastat vzdycky. Ale v pripade klasickeho postovniho dorucovani se ponekud hure zjistuje, kde chyba nastala. Tam uz to neni jen o chybe urednika (kterou snadno identifikuje svepomocne i ten urad), ale take o potencialne chybujicich lidech v procesu dorucovani. Aneb ono reklamovat dorucovani u nasi posty je taky.... zazitek :D

Sebelepší a sebespolehlivější šifrování je vám na houby, budou-li tam mít keyloger nebo jiný podobný program, co váš text zachytí ještě před tím šifrováním.

Spíš je u té dovolené příčinnost opačná: Kvůli fikci doručení si spousta lidí delší pobyt "mimo dosah civilizace" nemůže dovolit.

Jste schopen prokázat, že je to vyloučené?
MMCH před pár lety běžel v TV (stanici už nevím) seriál o leteckých katastrofách a naprostá většina z nich nastala v důsledku souběhu tří a více velmi nepravděpodobných selhání.

Odpověděl vám pan Jirsák, díky mu za to.

Dokonce existují, či do nedávna existovaly, duplicity v rodných číslech. A snad stále existují lidé se "zakázanými" rodnými čísly (které kontrolní mechanismy digi státní agendy prohlašují za neexistující).
S digitalizací státní správy se vůbec nemělo začínat, dokud tyhle a podobné lapsusy (i ty, co uvádíte vy) nebyly nějakým způsobem ošetřeny. Nebo měly být od samého počátku vyvinuty algoritmy, jak takové případy řešit.

Technicky vzato jsou uz dnes vsechny agendy "digi". Psaci stroj fakt uz v beznem provozu nepotkate. Takze kdyz selzou pocitace, nemate ani ten papir. U vetsiny agend by byl urednik s cistym papirem bezradny, protoze v tom pocitaci ma i vsechny vzory a z pameti vam to fakt nevysype... aneb ciste papirova agenda defacto stejne uz neexistuje. Spise ten papir je uz fetis ;-)

Budou-li tam mit keylogger, pak maji beztak spoustu jinych problemu. Stejne tak ale muzete mit v prostoru spionazni kameru, co klidne zaznamena to, co cmarate na obycejny papir :-) Zase vymyslite ad-absurdum extremy.

Delsi pobyt mimo civilizaci kvuli fikci doruceni je vetsi problem prave u te papirove korespondence, kterou tu do krve hajite. Protoze z toho konce sveta, kde se nejde pripojit k internetu se fyzicky na svou dorucovaci postu proste clovek bude dostavat vyrazne dyl... zatimco najit nejblizsi misto, kde je internet a pripojit se... ehm, jde fakt odkudkoliv. A i pripadne zplnomocneni treti osoby k vyberu DS je na dalku vyrazne snazsi, nez resit na dalku zplnomocneni pro vydani papirove obalky.

Od urednika nikdo proaktivitu neceka. Ale v pripade, ze budu nedoruceni reklamovat se ten urednik nemusi dohadovat s nikym okolo, proste se v ramci spisovky podiva, kamze to doopravdy odeslo. Chyba bude videt hned. Zatimco u dopisu sice uvidi treba i spravnou adresu - ale porad nevi, zda a kam vlastne to teda doslo.

Jde jen o to, že někteří diskutující zde (ale bohužel i některé složky státní správy) vydávají digi agendu za fetiš, který (patrně z důvodu božských vlivů) naprosto, nikdy a za žádných okolností selhat nemůže.
Ne, to nikdo netvrdí. Jenom rozporujeme vaše mylná tvrzení, že k tomu selhání digitálních řešení dochází podstatně častěji, než u papírových řešení. Přitom opak je pravdou.

Informování o nových datových zprávách pomocí e-mailu a SMS je vestavěné přímo v systému datových schránek, vlastních notifikačních systémů si můžete přidat, kolik chcete. U papírové pošty můžete posílat někoho z rodiny kontrolovat poštovní schránku třeba každých pět minut, ale stejně vám to nepomůže v situaci, kdy ta obálka bude v jiné schránce.

Sebelepší a sebespolehlivější šifrování je vám na houby, budou-li tam mít keyloger nebo jiný podobný program, co váš text zachytí ještě před tím šifrováním.
Můžete použít vícefaktorovou autentizaci. Nebo prostě nepoužívat cizí nedůvěryhodná zařízení.

Kvůli fikci doručení si spousta lidí delší pobyt "mimo dosah civilizace" nemůže dovolit.
Fikce doručení platí úplně stejně pro datové schránky i pro papírovou poštu.

Takže vy už neumíte psát rukou?

zařízení
Souhlas, nejsme ve sporu.

fikce doručení
Opět nejsme ve sporu.

které kontrolní mechanismy digi státní agendy prohlašují za neexistující
To je nesmysl, mimo jiné i proto, že neexistují žádné „kontrolní mechanismy digi státní agendy“. Ty validace se dělají v každém systému zvlášť a pokud ten systém nedělá úplný amatér, s rodnými čísly s neplatnou kontrolní číslicí počítá.

S digitalizací státní správy se vůbec nemělo začínat, dokud tyhle a podobné lapsusy (i ty, co uvádíte vy) nebyly nějakým způsobem ošetřeny. Nebo měly být od samého počátku vyvinuty algoritmy, jak takové případy řešit.
Ošetřeno to je a algoritmy, jak takové případy řešit, existují a používají se odjakživa.

Pokud je mi známo, jsou v RČ jakési kontrolní součty. Nicméně, protože se RČ do nedávna přidělovala ručně, existují platná a úředně určitým osobám přidělená RČ, která jim nevyhovují a uvedené osoby se nedostanou přes kontrolu zadaného RČ, protože oligofrenní programátoři digi agendy tento problém nemají ošetřen.

Ošetřené to není, jinak by se nestávalo, že se někteří lidé do nedávna (a možná i nyní) do státní digi agendy prostě nedostanou.
A není, pokud vím, ošetřena ani rovněž existující možnost výskytu dvou různých osob se stejným RČ.

Odeslani SMS a emailu neni problem mit jako dva zcela oddelene kanaly. Vzhledem k tomu, ze takove reseni mam bezne u monitoringu muzu s pravdepodobnosti limitne se blizici jistote prohlasit, ze placate nicim nepodlozene nesmysly.

Pokud je mi známo, jsou v RČ jakési kontrolní součty.
Ano, dozvědět jste se to mohl například v komentáři, na který odpovídáte.

Nicméně, protože se RČ do nedávna přidělovala ručně,
Fakt by mne zajímalo, ze kterého století pocházíte, když pro vás desítky let jsou „donedávna“.

uvedené osoby se nedostanou přes kontrolu zadaného RČ, protože oligofrenní programátoři digi agendy tento problém nemají ošetřen.
Ve kterém konkrétním systému to ošetřeno není?

Ošetřené to není, jinak by se nestávalo, že se někteří lidé do nedávna (a možná i nyní) do státní digi agendy prostě nedostanou.
Ono se to ale nestává. Nebo máte nějaký konkrétní příklad, kdy se něco takového stalo? Zejména když přihlédneme k tomu, že rodné číslo se málokde ve státních agendách používá pro přihlášení.

A není, pokud vím, ošetřena ani rovněž existující možnost výskytu dvou různých osob se stejným RČ.
Zase víte houbeles. Za prvé ve státních agendách se s tím počítalo, nepočítali s tím různé malé systémy v soukromém sektoru, kde evidovali pár lidí. Za druhé duplicitní rodná čísla už byla odstraněna.

Promiňte, nepochopil jsem vás. Jinak souhlas.

Jo, edoklady shodily pred par mesici zakladni registry, ale vy z toho koukam budete zit jeste nekolik mesicu :-) A to presto, ze pocet edokladu pribyva a vami popisovany stav se neopakuje... mohl byste si na sve vizitky natisknout skvelou funkci... otrok minulosti ;-)

Soudruzi digitalizátoři udělali dodatečně opravy, které měly být provedeny dávno před tím, než to bylo spuštěno. V řadě oborů by něco takového skončilo vysokými tresty nebo i ztrátou kvalifikace.

A tak jisteze, doktori nikdy nechybuji a kdyz, tak se najde nejaka objektivni vymluva, proc zrovna v dane situaci nemohli konat lepe :-) Pripadu, kdy pochybeni lekare neskoncilo vubec zadnym trestem take najdete. Treba u vas v Brne nepoznali ani zanet slepaku, ze? Mate to za rohem, tak se muzete podelit o tom, jak zucastneni "prisli" o kvalifikaci.

Nicméně jsem toho názoru,
Vaše názory na věci, kterým vůbec nerozumíte, jsou ovšem irelevantní.

Věděl jsem to už předtím.

Z poloviny 20. století. Moje RČ určitě počítačem generováno nebylo, snad ani sčotem.

Pokud vím, tak snad ani neexistuje systém, který by po neúspěšném kontrolním součtu šel do nějakého seznamu přípustných výjimek (pokud tedy takový seznam vůbec existuje).

Bylo o tom referováno na různých diskusních fórech, že se někteří lidé, zejména se rekrutující z těch, co jim RČ končí trojčíslím a ne čtyřčíslím, nemohou do různých digi služeb přihlásit. A může s tím mít problém i ošetřující lékař, protože RČ je často uváděno při výkaznictví provedených úkonů pojišťovnám.

Pokud byla duplicitní RČ odstraněna, je to dobře, ale ještě před nějakými dvěma, třemi lety to problém byl.

MMCH, za covidu jsem asi hodinu bojoval se zaplacením popelnice po internetu. Jistěže na začátku byla moje chyba, nicméně pracoval jsem z půjčeného ntb bez numerické části klávesnice (takový bych si nikdy nekoupil), a tak jsem místo nuly zadal O (leží hned vedle). A neustále mi to hlásilo "rodné číslo neexistuje". Pochopitelně, pokud by autor aplikace nebyl oligofrenní IT odborník, tak by
1. Použil na ten web font rozlišující nulu a velké o
2. V chybovém hlášení by se objevila informace, že součástí zadaných znaků je písmeno
Ale já jsem jen hloupý doktor, IT odborníka něco takového napadnout nemůže.
Takže raději sjedu na magistrát, než bych zase bojoval s oligofrenikem sepsanou pochybnou aplikací "digitální státní správy". A, pochopitelně takto mizerně dělané digitalizaci nijak nefandím.

Pokud vím, tak snad ani neexistuje systém, který by po neúspěšném kontrolním součtu šel do nějakého seznamu přípustných výjimek (pokud tedy takový seznam vůbec existuje).
Zase víte houby a vymýšlíte si nesmysly.

Bylo o tom referováno na různých diskusních fórech, že se někteří lidé, zejména se rekrutující z těch, co jim RČ končí trojčíslím a ne čtyřčíslím, nemohou do různých digi služeb přihlásit.
Což by ovšem nebyl problém chybně spočtené kontrolní číslice.

A může s tím mít problém i ošetřující lékař, protože RČ je často uváděno při výkaznictví provedených úkonů pojišťovnám.
Že by zrovna zdravotní pojišťovny nevěděly o problémech s rodnými čísly (o těch skutečných) je opravdu nepravděpodobné.

Vy byste to samozřejmě radši poslal do pojišťovny na papíře, tam by to někdo opisoval (a udělal pokud možno chybu při opisování). Chybné rodné číslo by systém nepřijal, takže by pojišťovna příslušnou věc neproplatila. Zpátky by vám vrátila sjetinu s proplacenými výkony a vy byste teď musel na papíře porovnávat odeslané záznamy s proplacenými úkony a hledat, který úkon nebyl proplacen. Pak byste to zase papírově reklamoval, z pojišťovny by vám papírově přišla odpověď, že je to chybné rodné číslo. Tak vy byste zase sháněl pacienta, aby vám poskytl správné rodné číslo. A už za půl roku byste měl tu jednu platbu vyřízenou – teda pokud pacient mezi tím nezemřel.

Pokud byla duplicitní RČ odstraněna, je to dobře, ale ještě před nějakými dvěma, třemi lety to problém byl.
Vaše dohady nikoho nezajímají.

Pokud se lidé nemohli přihlásit, znamená to, že systém nezvládal nějak definovat regulérní RČ s vadnými kontrolními součty.

Jistěže problém byl v oné vadné kontrolní číslici, jinak by je to pustilo dál.

Možná o tom pojišťovny věděly, ale využívaly šitaplikace z digi státní správy, které tohle nezvládaly.

Zase to popisujete moc dramaticky, ty ZP. Ve skutečnosti po digitalizaci oproti papírové verzi pracnost a nespolehlivost narostly, alespoň podle zkušeností manželky, které věřím více než vám.

Nebyly to dohady, ještě na začátku covid epidemie existovaly, kdy byly eliminovány (stejná RČ různých osob), nevím.

Pokud se lidé nemohli přihlásit, znamená to, že systém nezvládal nějak definovat regulérní RČ s vadnými kontrolními součty.
Neznamená.

Jistěže problém byl v oné vadné kontrolní číslici, jinak by je to pustilo dál.
Má to jeden drobounký zádrhel – stará rodná čísla žádnou kontrolní číslici nemají. Jak mohl být problém v něčem, co tam vůbec není, víte jenom vy.

Možná o tom pojišťovny věděly, ale využívaly šitaplikace z digi státní správy, které tohle nezvládaly.
Tak určitě.

Nebyly to dohady, ještě na začátku covid epidemie existovaly, kdy byly eliminovány (stejná RČ různých osob), nevím.
Tak aspoň že poslední slovo vašeho komentáře je pravdivé. Měl byste ho používat častěji. Vlastně byste neměl psát nic jiného, než „nevím“.

Cekal jsem, ze se budete kroutit ;-) Jinymi slovy na lekare kladete nizsi naroky nez na tvurce a provozovatele pocitacovych systemu. O slozitosti pocitacovych systemu vite ale prd, vidite jen vysledne omalovanky na monitoru a nemate ani poneti, co vsecko se skryva za tim. Ano, v idealnim svete s neomezenym mnozstvi penez a lidi docilite toho, ze se takove veci dit nebudou. Zbyva malickost... rict nam, kde je chcete vzit ;-)

Dva identicke pocitace neexistuji. Budou se lisit i v takovych malickostech jako vlastnosti kondenzatoru u step-down menicu, co napaji procesor. A to samozrejme krom jineho muze v krajnim pripade ovlivnit i stabilitu celeho pocitace. A to se nebavime o tom, ze se vam v jednom muze zaseknout vetracek a procesor se zamerne zacne zpomalovat, aby se neprehrival... :-) Takze i rychlost reakce na ty podnety bude ve vysledku ruzna.

Pokud systém po zadání správného rodného čísla vyhodí nějakou hlášku jako "Rodné číslo neexistuje" a nepustí jeho držitele dál, je prostě něco špatně. A je úplně jedno, kdo v něm a co špatně naprogramoval.
Jenže vy jste tvrdil něco jiného.

V principu je to ovšem vina celé digitalizace státní správy a její koncepce, která nasazuje do ostrého provozu nedodělané a polofunkční programy.
Pro to nemáte jediný důkaz.

Aplikace Občanka v mobilu shodila po zahájení své činnosti řadu digitálních "služeb", z nichž patrně nejzávažnější byly e-recepty.
To je opět nepravdivé tvrzení.

A jako občanovi je mi naprosto jedno, jakým mechanismem tyto havárie vznikají. Důležité je, že jsou důsledkem koncepcí i provedením špatné digitalizace státní správy.
Jenže ono se děje něco podstatně jiného, než si vy myslíte. Takže veškeré vaše závěry jsou ničím nepodložené a tudíž k ničemu.

Pokud je pojišťovna v kontaktu se státními digitálními službami, pak se jejich chyby (např. ona neschopnost korektně identifikovat správnost RČ) musejí promítnout i do její práce.
Nesmysl.

Duplicitní RČ jednoznačně existovala. To, že nevím konkrétní datum, kdy byly ty duplicity odstraněny (pokud se to tedy vůbec stalo), na tom nic nezmění.
Ale mění. Ukazuje to, že píšete nesmysly, takže se nedá věřit tomu, co píšete. Kdybyste napsal, že duplicitní rodná čísla existovala, bylo by to v pořádku. Jenže vy napíšete, že existovala ještě nedávno, přestože o tom nic nevíte – prostě jste si to vymyslel.

Veškeré závěry toho, co tvrdíte, jsou tedy irelevantní, protože si vymýšlíte. Že jsou některé ty závěry shodou náhod správné na tom nic nemění. A akorát tím komplikujete situaci těm, kteří poukazují na skutečné problémy, protože se musí vůči vám vymezovat, že sice v některých případech dochází ke stejným závěrům, jako vy – ale na rozdíl od vás to jsou relevantní a podložené závěry.

Tady popisuji fenomén, před tím jsem popsal pravděpodobnou příčinu téhož. A tento fenomén je sám o sobě důkazem, že v rámci digitalizace jsou do ostrého provozu nasazovány polofunkční a nedodělané programy. Ostatně, zmiňoval jsem i Občanku v mobilu, kde šlo o to samé.

Ano, Občanka v mobilu shodila portál, přes který šly mj. i e-recepty. V diskusi zde na Lupě se o tom psalo (a nejen zde).

"ono se děje něco podstatně jiného..."
Jako řidiči je mi úplně jedno, jestli auto nejede kvůli nějaké obskurní chybě v mikroprocesoru, řídícím motor, nebo kvůli nefunkčnímu palivovému čerpadlu.
Jako občanovi je mi úplně jedno, z jakého důvodu digitální státní správa, nebo její prvky, nejede.
V obou případech je důležité, že to nefunguje a já to nezavinil.

"Pojišťovna"
Je to dohad, ale pokud měly s RČ problémy i pojišťovny, předpokládal bych jeho způsobení identickou chybou.

Ještě na začátku "doby covidové", kdy byli lidé hnáni k digitální komunikaci se státem, duplicitní RČ existovala.

"...komplikujete situaci těm, kteří poukazují na skutečné problémy..."
Líp by na kritiku konkrétních věcí od občanů za minulého režimu nezareagoval ani soudruh Biľak. I on a jemu podobní chtěli "klid na práci" ještě po 17. 11. 1989. Máte smůlu, že je to ještě v čerstvé paměti.

Bylo to Dannyho ULTIMUM REFUGIUM :-)

Tech pricin muze byt samozrejme cela rada. Kdybyste mel praxi v IT, tak byste vedet, ze semlit se toho muze spousta. Ale holt tu praxi nemate...

Tady popisuji fenomén, před tím jsem popsal pravděpodobnou příčinu téhož. A tento fenomén je sám o sobě důkazem, že v rámci digitalizace jsou do ostrého provozu nasazovány polofunkční a nedodělané programy.
Uvedu to na pravou míru. Nepopisoval jste pravděpodobnou příčinu, psal jste o tom jako o jistotě. Přitom jste popisoval něco, co nemůže z principu nastat. Takže teď, když „popisujete fenomén“, který jste ničím pravdivým nedoložil, je jediná rozumná možnost, jak s tím vaším popisem naložit – je nutné předpokládat, že je to opět jen váš výmysl.

Ano, Občanka v mobilu shodila portál, přes který šly mj. i e-recepty. V diskusi zde na Lupě se o tom psalo (a nejen zde).
eObčanka neshodila žádný portál, a eRecepty tehdy nijak zasažené nebyly.

V diskusi zde na Lupě se o tom psalo (a nejen zde).
Jo, psal jste o tom možná vy, nebo nějaký jiný sedmilhář.

Jako řidiči je mi úplně jedno, jestli auto nejede kvůli nějaké obskurní chybě v mikroprocesoru, řídícím motor, nebo kvůli nefunkčnímu palivovému čerpadlu.
Jako řidiči vám to možná je jedno. Ale když budete dávat do servisu auto jednou s tím, že vám nejede kvůli béžovému potahu na sedačce; podruhé nejede proto, že jste měl k snídani marmeládu; potřetí nejdou otevřít pravé zadní dveře, protože mačkáte tu péčku nad volantem a dveře se neotevřou – a takhle tam budete každý den chodit s nějakou hovádinou, tak si vás zaškatulkují jako magora. A až tam za pět let přijdete poprvé s opravdovým problémem, nikdo vám to nebude věřit.

Je to dohad, ale pokud měly s RČ problémy i pojišťovny, předpokládal bych jeho způsobení identickou chybou.
Já bych zase předpokládal, že se u pojišťoven žádný problém s rodným číslem nekonal.

Ještě na začátku "doby covidové", kdy byli lidé hnáni k digitální komunikaci se státem, duplicitní RČ existovala.
Jo, jistě, četl jste to v diskusi.

Líp by na kritiku konkrétních věcí od občanů
Jenže já jsem nepsal o kritice konkrétních věcí od občanů. Já jsem psal o blábolení hlupáka.

Jestliže systém nedokáže rozpoznat správné a správně zadané RČ, tak je to prostě bezcenný zmetek, bez ohledu na to, kolik RČ dokáže identifikovat správně.
Jenže je pořád jen vaše ničím nepodložená spekulace, že někde nějaký takový systém existuje.

Shodila základní registry (viz příspěvek od Danny),
Neshodila.

Každopádně se zase ukazuje vaše metoda „diskuse“. Nejdřív tvrdíte, že to shodilo nějaký portál (nenapsal jste jaký). Teď tvrdíte, že to shodilo základní registry (neshodilo – jak by mohlo, když to třeba s registrem osob nemá vůbec nic společného). Takže vy prostě vypálíte nějaké tvrzení, které nemáte ničím podložené – a pak zkoušíte náhodné výstřely, čím byste to asi tak mohl dokázat. Prostě vás vůbec nezajímají fakta, něco si vymyslíte, a když po vás někdo chce důkaz, teprve začnete vymýšlet, čím byste to tak doložil.

mj. i ty e-recepty
eRecepty ale pro vydání nepotřebují přístup k základním registrům.

A v diskusi zde na Lupě se o tom psalo, takže sedmilhář jste leda vy.
To, že se o něčem psalo v diskusi na Lupě, neznamená, že je to pravda. Vždyť do diskusí na Lupě píšete i vy.

V autoservisu maximálně popíšu, co se děje.
A proč stejný přístup nepoužíváte i v jiných případech? Proč si pořád něco vymýšlíte?

Protože pojišťovny s RČ pracují, mohly je chyby v této oblasti postihnout také.
Blábolíte úplně z cesty.

Ano, měl jsem to v té době z více zdrojů (duplicitní RČ).
Když už jste tu tolikrát napsal věci, o kterých se následně jednoznačně prokázalo, že jsou nepravdivé – zajímalo by mne, kde berete to přesvědčení, že vám někdo bude věřit, když něco napíšete bez jakéhokoli důkazu.

Politik určitého typu se prostě chová stejně, bez ohledu na to, zda normalizuje nebo digitalizuje.
Zase další blábol, který nijak nesouvisí s ničím předchozím v této diskusi.

Dnes na Neviditelném Psovi zážitek pana Neffa: Chtěl se v bance prokázat občankou v mobilu, ta mu zahlásila, že je ji nutné aktualizovat a po volbě aktualizovat, že aktualizace není dostupná. A pak ho dorazila úřednice z banky, že digi občanky stejně neberou.
Stojí za přečtení.
A to pan Neff patři mezi fanoušky techniky, vč. digitalizace. Lidé s jiným vztahem k těmto věcem budou reagovat daleko bouřlivěji.

To, že je Ondřej Neff mimo, víme dávno. Proč se pokouší prokazovat občankou v mobilu v bance, když banky nemají povinnost je akceptovat, ví asi jen on. Dává to stejný smysl, jako pokoušet se česku občankou prokazovat v Japonsku.

Zamítnutí správného RČ coby "neexistujícího" se stávalo, bez ohledu na to, jak nazvete tu část digitální státní správy, která to způsobovala. Důležité je, že tohle mělo být řádně otestováno, než se to pustilo do ostrého provozu, aby se takové chyby neděly.

Ano, vím, že v důsledku toho e-recepty asi den nejely. Víc lidí si na to na různých fórech (i třeba blozích) stěžovalo. Já měl kliku, své e-recepty jsem si vybral asi dva dní předtím. I proto si to pamatuji (že jsem tomu takto těsně unikl).

Já si nic nevymýšlím. Pokud něco nefunguje, tak to prostě nefunguje a je to proto, že je digi státní agenda souborem nefunkčních či polofunkčních aplikací

Zdravotní pojišťovny s RČ pracují, to vím. Když jsem si nechal vystavovat novou průkazku pojištěnce, tak po mě chtěli občanku a RČ si opisovali.

Já u těch duplicit jistě přímo nebyl, ale psalo se o tom dost, aby to nebylo možné zatlouct.

Zatloukání chyb, nedodělků a nefunkčností digitalizace státní správy je dost podobné tomu, jak "Strana a vláda" za minulého režimu zatloukaly jeho chyby.

Zamítnutí správného RČ coby "neexistujícího" se stávalo
To tvrdíte jen vy. Ani jednou jste nepodal žádný důkaz, ani jednou jste nenapsal dokonce ani v jakém to bylo systému. Takže relevance takového tvrzení je nulová.

Ano, vím, že v důsledku toho e-recepty asi den nejely.
To, že vy něco víte, ovšem ani zdaleka neznamená, že je to pravda.

Víc lidí si na to na různých fórech (i třeba blozích) stěžovalo.
Což ještě neznamená, že to opravdu nefungovalo. I kdyby to nefungovalo, neznamená to, že to souviselo s eDoklady. Každopádně vaše metoda dokládání, že se vymýšlíte různé věci a zkoušíte, jestli by některá z nich mohla dokládat vaše tvrzení, je prostě špatně.

Já si nic nevymýšlím.
Vymýšlíte si pořád.

Zdravotní pojišťovny s RČ pracují, to vím.
Je hezké, jak zdůrazňujete, že tohle opravdu víte. Co kdybyste tedy věci, které nevíte, vůbec nepsal?

Jinak pojišťovny s rodnými čísly opravdu pracují, protože číslo pojištěnce je pro občany ČR rodné číslo. Ale to, že zdravotní pojišťovny pracují s rodným číslem nedokládá nic z těch výmyslů, které jste psal dříve.

Já u těch duplicit jistě přímo nebyl, ale psalo se o tom dost, aby to nebylo možné zatlouct.
V těch diskusích na Lupě jste to dost možná četl ode mne. Jenže já jsem psal, že dříve existovaly duplicity rodných čísel a že nevím současný stav. Nyní už podle mých informací duplicitní rodná čísla nejsou. Jenže vy si na základě těchhle informací vybájíte něco podstatně jiného, a pak tyhle vaše báje vydáváte za fakta.

Zatloukání chyb, nedodělků a nefunkčností digitalizace státní správy
Se neděje. To, že prezentované informace neodpovídají vašim výmyslům má jednoduchou příčinu – že si vymýšlíte.

No, akorat ve vasem pripade je tvrzeni o slozitosti cloveka oxymoron :-) Vase argumenty jsou jednoduche, mdle a periodicky se opakujici.

Ja nerekl, ze systemy jsou apriori nespolehlive. Rekl jsem toliko to, ze k problemovemu stavu muze dojit. Jako se vsim. Problem muzete mit i s obycejnym papirem. Aneb jak zareagujete na to, ze vam papir treba shori? ;-) A on papir hori vcelku snadno, ze? Nebo se poskodi jinak... aneb povodne v roce 2002 krom jineho neprezila spousta papiru, vc. treba ucetnictvi nekterych firem.

Na druhou stranu na technicke problemy s pocitaci jde vcelku snadno reagovat, je to ciste jen funkce penez. Data neni problem mit uchovane v mnoha kopiich na geograficky oddelenych mistech a to klidne i tak, ze ta zaloha muze byt i offline. Porad tu omilate nejake "problemy", ale kdypak se stalo, ze by obsah zakladnich registru proste zmizel? Aha... nikdy. Zatimco tech zmizelych papiru pamatuje historie spoustu.

Patrně jste nepochopil pointu: Občanka v mobilu nefungovala (bez ohledu na to, zda by ji banka přijala nebo ne), zatímco platová kartička fungovala. A tahle příhoda prostě ukazuje praktickou hodnotu digitalizace státní správy.

"data v počítačích byly zazálohována..."
Leda v nějakém "jirsákworldu", ne v reálném světě, v němž řada firem v důsledku ztráty dat ze zatopených počítačů krachla.

"... jak přesně vytvoříte ověřenou kopii ..."
To nechám na odborníkovi, sídlícím na notářství.

"...pomáhá ve většině případů..."
Tím si nejsem tak jistý. Spíš ta většina vzniká v duchu bonmotu: "Počítač nám rychle a spolehlivě pomáhá provádět úkony a aktivity, které bychom, kdyby počítačů nebylo, vůbec nedělali."

Digitalizace je zhruba ve stádiu odpovídajícímu době, kdy se vedle pazourku objevily objevily první nástroje z mědi, která měla pár lepších a mnoho horších vlastnosti než ten, takže se užívala sporadicky, dokud nepřišel bronz. A "digitální bronz" k nám prostě ještě nedorazil.
Nicméně, podle moderních nálezů ještě ve vrcholné době bronzové se pazourek běžně užíval (nebyli žádní "bronzátoři", kteří by nutili tehdejší lidi pazourky vyhodit), což dokazují padlí z bitvy o most přes řeku Tollense, u nichž se nacházejí vstřely (spíš šípy než kopími) jak bronzovými, tak i pazourkovými hroty. Tato bitva proběhla zhruba ve stejném čase jako Trójská válka. Byl to sklonek doby bronzové, protože potomky vítězů od Tróje ve druhé či třetí generaci převálcovali železem vyzbrojení Dórové a z obyvatelstva našich luhů a hájů, jehož zástupci byli mezi padlými u Tollenského mostu identifikováni také, se vyvinuli železo zpracovávající Keltové.
"Digitální železo" nám v dohledné době rozhodně nehrozí.

Najdete ji jistě v dobových informacích. Nicméně vím, že zkrachla mj. i některá nakladatelství, např. Najáda (jejíž majitelku jsem znal z conů).

Jestliže máte nainstalovanou aplikaci, spustíte ji, ona zahlásí, že chce aktualizovat, spustíte aktualizaci a ono to zahlásí, že aktualizace není dostupná, pak v tomto sledu dějů moc velký prostor pro vaši chybu není.,

Papírům jistě taky ne, ale není to tak, že by digi muselo za každých okolností vydržet.

Ano, udělají mi ověřenou kopii, kterou někde uložím a jsem na tom líp než s digi podpisem na utopeném disku.

Obávám se, že ten bonmot má do značné míry pravdu. V době digitální dochází k jednoznačné k inflaci textů a na ně napojených aktivit.

Uváděl jsem to opakovaně: Pro řadu lidí je digi agenda nepříjemná činnost s nejistým výsledkem a vysokou potenciální chybovostí. A fronty na převod digi podepsaných dokumentů na standardní papír také neodpovídají tomu, že by lidé chtěli pracovat s dokumenty v digitální formě. Prostě, je to nedokonalé, technicky nedotažené, uživatelsky silně nepřátelské a některé věci, jako např. digitální podpis, jsou z principu špatné.

"Našel na mobilu ikonku, klepnu na ni prstem a objevily se mi namalované hodiny a nápis Je potřeba aktualizovat. A pod tím tlačítko AKTUALIZOVAT. Klepnu na tlačítko AKTUALIZOVAT a objeví se: Nelze se připojit. Došlo k chybě. Zkuste to znovu. Vytáhl jsem tedy klasickou plastovou občanku..."
Jinými slovy jsem napsal to samé.

Viz má odpověď panu Jirskákovi. O vypínání mobilních dat tam nebylo nic. \Já třeba mám data neomezená, takže je nevypínám.

To, že má někdo zapsanou živnost neznamená, že neprodělal krach. A neznamená to ani to, že když tu živnost má teď, že pár let nebyla.

Nevím jak vy, ale já opravdu nemám přehled, kde má které úložiště umístěné počítače. Takže by to znamenalo zazálohovat a následně někam odnést, stejně jako ten papír. A ještě řešit to, že digi záloha exspiruje (certifikáty) a musí se neustále obnovovat, zatímco papír, třeba zazděný do výklenku ve zdi, zůstává.

Nicméně hlavní problém vidím v netoleranci digitalizátorů. V tom, že tento silně nepružný a podstatně pracnější systém, oproti minulému stavu, vnucují plošně všem. Pak totiž spousta lidí může dojít k závěru, že než tohle, tak raději zrušení celé digitalizace. A "hodí to" někomu, kdo jim to slíbí.

Digitální média jsou zničena ještě ve vzdálenosti od "bodu nula" jaderné exploze, v níž už papír vydrží. Zejména pokud je v nějaké nehořlavé krabici, skříňce, trezoru apod. A papír nemusím neustále přerazítkovávat časovými razítky s aktuálním certifikátem.

Ovšem, v momentě, kdy ten certifikát projde a vy jste ho nestačil obnovit (nebo došlo k nečekané kompromitaci certifikační autority), jste na tom +- stejně jako s ověřenou kopií.

"Což je ovšem způsobeno těmi lidmi."
Ne, technika se musí přizpůsobovat lidem a ne je degradovat na ozubená kolečka nějakého mašinálního Molocha. A pokud se přizpůsobit nedá, je třeba ji jednoznačně odmítnout jako z principu špatnou.

"fronty..."
Když čekáte v téže nebo vedlejší frontě, tak bez ohledu na diskrétní zóny víte, co ti lidé dělají.

Digitální podpis je z principu špatný tím, že se podepsaný dokument musí neustále obnovovat (přerazítkovávat), jinak ztratí svou platnost. Až někdo vymyslí postup, který tohle nebude mít zapotřebí, bude situace odlišná.
Jistěže ten dočasně platný podpis má jakýsi význam autentizační (někde jsem četl termín "digitální pečeť") a pro řadu dokumentů (když mi třeba přijde složenka na zaplacení toho či onoho) to stačí, ale dokumenty, které by měly být platné dlouhodobě, jsou digitální podobou jednoznačně hendikepované.
A, pochopitelně, mohou tu být i obavy ze záměrného zničení nějaké databáze (třeba vlastnictví nemovitostí, kterou nám teď soudruzi začínají vnucovat). Ostatně, precedent by tu byl: Požár zemských desek, který zorganizovali Habsburkové (spousta lidí, kteří z nich neměli patřičné výpisy, přišla časem o majetky i šlechtické tituly).

Jestliže se nelze připojit, není možné aktualizovat. Jenže aplikace v mobilu by bez připojení na síť nemohla zjistit, že se má aktualizovat, takže připojení na síť (přes data v mobilu) spíš musel mít a byl naopak zdechlý nějaký digitalizační server. Leda by ta aplikace v sobě měla "natvrdo" zadaná data aktualizací, což je dost pitomost (setkal jsem se s tím jen jednou, a ne u mobilu) a ještě větší pitomost by byla, pokud by to nebylo v nějaké dokumentaci či nápovědě k danému programu.

Od "doby covidové" mám v mobilu, sloužícím jako hotspot, neomezená data. Pořizoval jsem to jednak pro homeoffice a dál pro uploadování velkých souborů (protože jsem ze svých přednášek dělal videa a ta jsem vkládal do studijních materiálů).
A dnes jsou neomezená data součástí docela rozumných balíčků, takže je skoro hřích je nemít (i kdyby jen pro případ nějakého průšvihu).

Ještě dodatek: Úředníci úřadu, který provozuje el. spisovku, nikam nic nepřepisují. Třeba naše spisovka již mnoho let potiskuje obálky a počítám, že tak to bude všude, kde provozují el. spisovku. Byl by to taky nesmysl - elektronická spisovka a manuální nadepisování obálek. Nevím jak kde, ale u nás rozhodnutí jde na podatelnu a odtud k adresátovi, vše elektronicky, nikde není prostor pro ruční psaní něčeho.

Ve skutečnosti se splést může. S datovými schránkami se pracuje skrze různý software. Samotné datové schránky rodná čísla fyzických osob neznají, a pokud daný úřad nemá napojení na základní registry a úředník osobu vyhledává v DS, není tak těžké přehlédnout, že datum narození osoby je jiné, nebo dokonce že je jiná adresa trvalého pobytu. A pak jsou tu takové chuťovky, jako dva lidé se stejným datem narození žijící na stejné adrese (se kterými ovšem bude mít problém i klasická pošta).

Ke stejné chybě ovšem může dojít i při psaní adresy na papírovou obálku.

Podstatné je to, že pořád potřebujete tu osobu vyhledat. A při tom vyhledání lze udělat chybu. Pravděpodobnější je, když hledáte pouze v datových schránkách (protože tam máte jen držitele datových schránek a chybí tam ten efekt „aha, těch Nováků je více, musím si dát pozor na zbývající údaje“), než když hledáte v registru obyvatel. No a u papírového dopisu pak samozřejmě může chybu udělat i pošťák.

RČ sice ZR nevedou, ale že by byli na stejné adrese 2 Josefové Nováci se stejným datem narození (to ZR vedou) je pravděpodobnost jedna ku miliardě.

Existoval dokonce případ, kdy byly tři osoby se stejným jménem a datem narození na jedné adrese. Případů, kdy to byly dvě osoby, bylo víc.

Přesně.

A ještě dodatek: Nám se to párkrát stalo a řešili jsme. Ano, problémy to skutečnému adresátovi může způsobit promeškáním něčeho navazujícího. Nicméně vždy omluva + nesmí být sankcionován + fikce nelze u nesprávného doručení uplatňovat. To by dobrý právník shodil se stolu. Pochybení si viník vždy nějak odnesl. Oběšen nebyl :-)

7. 7. 2024, 19:28 editováno autorem komentáře

Počet zpráv do takto zajištěných schránek bude nízký, protože schránky, ve kterých je velký obrat zpráv, jsou napojené na spisové služby, DMS apod.

Když nijak neřešíte selhání doručování poštou, není důvod řešit tohle, což je ještě méně pravděpodobné.

A druhá věc je, že aplikaci e-governmentu by neměl shodit zaseknutý větráček nebo nafouklý kondenzátor.
Což se také neděje.

Tak nam tu radu firem vyjmenujte ;-) Nestydte se, budte konkretni.

Povodně nepřežila také spousta počítačů. A včas zmražené a za mrazu vysušené papíry přežily povodně líp než data v počítačích.

I od papíru lze mít vícero ověřených kopií, umístěných na různých místech.

Prostě, digitalizace není všelék a za určitých okolností může být i kontraproduktivní. Proto ji odmítám považovat za cosi samospasitelného, co má hodnotu jen tím, že to existuje (jak svou hodnotu defuinují třeba náboženství).

A jestli papír zmizí, týká se to jen toho papíru (a toho mála, co je na něj nějak vázáno). Když kleknou registry, tak klekne spousta služeb, i vzájemně zdánlivě nesouvisejících. Takže průšvih je to daleko větší, byť třeba časově omezený.

Pointu jsem pochopil. Někdo se pokoušel prokazovat způsobem, který druhá strana neakceptuje. Je to úplně stejné, jako kdyby se pokoušel v Kanadě prokázat českým občanským průkazem – také budete tvrdit, že to ukazuje praktickou hodnotu plastových občanských průkazů?

Navíc tu eObčanku neakceptovala soukromá banka, to vskutku není záležitost státní správy.

Jinak to, že se to zavádí postupně, je samozřejmě správně. Vždycky, když stát spustí něco najednou a nefunguje to od první vteřiny na 110 %, tu lidé, kteří tomu rozumí víc než vy, píšou, že by se to mělo spouštět postupně. Když se to tak v jednom z mála případů podaří, přijdete vy a začnete to kritizovat.

Každopádně když si eObčanku instalují i lidé, kteří si ani nedokážou přečíst, kde se dá používat, znamená to, že je o to mezi lidmi zájem. A tohle ukazuje praktickou hodnotu digitalizace státní správy.

Povodně nepřežila také spousta počítačů. A včas zmražené a za mrazu vysušené papíry přežily povodně líp než data v počítačích.
Nikoli. Data v počítačích byla zazálohována na jiných místech. Nebylo potřeba to nijak draze mrazit a sušit. To mražení a sušení se dělalo jen s těmi nejcennějšími dokumenty, protože to bylo dost drahé a nebylo na to neomezeně kapacit. A stejně se tak nepodařilo zachránit úplně vše. Oproti tomu soubor nakopírujete zadarmo třeba na DropBox a povodeň máte vyřešenou, a to dopředu.

I od papíru lze mít vícero ověřených kopií, umístěných na různých místech.
Pořád argumentujete 70 let starým papírem, který zdědíte po dědečkovi. Jak přesně vytvoříte ověřenou kopii takového dokumentu?

Prostě, digitalizace není všelék a za určitých okolností může být i kontraproduktivní.
Nikdo netvrdí, že je digitalizace všelék. Ale pomáhá ve většině případů. Jenom vy to soustavně popíráte.

Proto ji odmítám považovat za cosi samospasitelného, co má hodnotu jen tím, že to existuje
Jenže to nikdo netvrdí. Jenom vy vymýšlíte spoustu nesmyslů, kterými se snažíte dokázat škodlivost digitalizace. Jediné, co se vám občas nechtěně podaří, je prokázat její užitečnost.

Vzhledem k tomu, že je Ondřej Neff jediný, komu to nefunguje, hledal bych chybu spíš „mezi klávesnicí a židlí“.

Prostě, typický produkt digitalizace státní správy.
Když jsou všechny příklady „typického chování“, které uvedete, vyvráceny, tak to asi zas až tak typické chování nebude, že.

A typický důvod, proč panuje mezi normálními lidmi vůči digitalizaci tak velká míra nedůvěry a neochoty na ní participovat.
Mezi normálními lidmi je mnoho těch, kteří digitalizaci používají, kde se dá – a vítají každý krok, kdy se digitalizuje další část komunikace se státní správou a jim to usnadní život. Pak je také dost těch, které digitalizace nezajímá. A samozřejmě se najdou i hlupáci, ti mohou mít různých vztah k digitalizaci, ale neplyne z toho nic zajímavého.

Jesti ona nebude chyba na strane Neffa... :-) Vite, lidi radi hledaji predevsim vsude okolo, ale sami u sebe si ji pripustit nedokazou. Aneb on se vam nikdo nepochlubi tim, ze se v tom mobilu vrtal tak "dukladne", ze neco rozvrtal. A vite... ono udelat neco blbuvzdorneho dost dobre nejde - vzdycky se najde jeste blbec... a senilni starici byvaji v tomto nejhorsi :D

Leda v nějakém "jirsákworldu", ne v reálném světě, v němž řada firem v důsledku ztráty dat ze zatopených počítačů krachla.
Jasně. Ale papírům to máčení ve špinavé vodě naopak výrazně pomohlo…

To nechám na odborníkovi, sídlícím na notářství.
Tak já vám to povím. Můžete získat buď ověřenou kopii, nebo ověřený podpis. K ověřenému podpisu potřebujete toho, kdo dokument podepsal – protože ono ověření spočívá v tom, že dotyčný před svědkem uzná podpis za vlastní. To vám u zděděných dokumentů asi bude k ničemu. Takže se můžeme vrátit k ověřené kopii. Tu vám udělají z čehokoli, co lze věrohodně zkopírovat (tj. není tam třeba nějaký vodoznak, hologram apod. co by na kopii vypadaly jinak). Jenže ta ověřená kopie zaručuje pouze to, že je vizuálně shodná s předlouhou. Žádné podpisy ani nic takového se tam nezkoumá – takže když přinesete papír s falešným podpisem, klidně vám z toho udělají ověřenou kopii.

Takže když pak zkusíte všechny ty vaše metody ověřování podpisu na ověřené kopii, všechny selžou – nebude tam DNA, stáří papíru bude odpovídat době pořízení kopie a ne originálu, podpis bude složen z puntíků, protože byl vytištěn laserovou nebo inkoustovou tiskárnou.

Tím si nejsem tak jistý.
To je váš problém.

Digitalizace je zhruba ve stádiu odpovídajícímu době, kdy se vedle pazourku objevily objevily první nástroje z mědi, která měla pár lepších a mnoho horších vlastnosti než ten, takže se užívala sporadicky, dokud nepřišel bronz.
Škoda, že jste ještě nepřišel na nic, v čem by digitalizace poskytovala horší služby. Vymýšlíte to už několik let, a pořád jste na to nepřišel.

Tady je ovšem prostor pro vaši chybu, protože Ondřej Neff tvrdí něco jiného. (Jaké překvapení.) A v tom, co tvrdí Ondřej Neff, pro lidskou chybu prostor je.

Papírům jistě taky ne, ale není to tak, že by digi muselo za každých okolností vydržet.
Ovšem udržet digitální kopii je daleko snazší.

Ano, udělají mi ověřenou kopii, kterou někde uložím a jsem na tom líp než s digi podpisem na utopeném disku.
Ovšem je daleko snazší a levnější udělat digitální kopii, a pokud je elektronicky podepsaný originál, zůstane elektronicky podepsaná i kopie, která je identická s originálem. Když budete mít ověřenou kopii, přestanou být dostupné všechny vámi vybájené možnosti ověřování pravosti podpisu, velmi se zúži i reálné možnosti ověřování pravosti podpisu.

Pro řadu lidí je digi agenda nepříjemná činnost s nejistým výsledkem a vysokou potenciální chybovostí.
Což je ovšem způsobeno těmi lidmi.

A fronty na převod digi podepsaných dokumentů na standardní papír také neodpovídají tomu, že by lidé chtěli pracovat s dokumenty v digitální formě.
Což je ovšem zase jen váš výmysl. Protože ti lidé ve frontě nemají. na čele napsáno, že jsou tam kvůli konverzi z elektronického dokumentu na papír. Možná jsou tam kvůli opačné konverzi, protože se pořád nechtějí crcat s papírem, možná jsou tam kvůli vystavení certifikátu pro elektronický podpis, protože chtějí komunikovat elektronicky. Možná jsou tam z jiného důvodu.

Prostě, je to nedokonalé, technicky nedotažené, uživatelsky silně nepřátelské a některé věci, jako např. digitální podpis, jsou z principu špatné.
Nikoli. Tohle všechno má daleko jednodušší vysvětlení – vy tomu nerozumíte.

No pokud si sporivy senilni dedek treba vypnul instalace software po mobilnich datech (v nastaveni jde nastavit, aby se pouzivala vylucne wifi), pak ta aktualizace samozrejme selze, pokud zrovna nekde v bance tasi mobil... ;-) A fakt nejde o chybu aplikace, jde o hloupost koncoveho uzivatele.

Samozrejme detaily o nastaveni jeho pristroje nevite :-) A on se vam ten dedula asi nepochlubi, pokud by ma teze byla pravdiva... protoze preci je lepsi nadavat na vsecko okolo, u sebe zasadne hledat chyby nebudem, ze? ;-) V tom si klidne muzete podat ruce.

A proto maji porad zapsane zivnosti a i z pohledu rejstriku jde stale formalne o zivou firmu? ;-) Pokud opravdu dojde ke krachu, v rejstricich se to projevi... ehm... jinak.

Bezpecne ulozeni overene papirove kopie je v principu podobne, jako ulozeni zalohy digitalnich dat. Musite u toho proste premyslet... ze? Treba nemit tu zalohu v zone, kam muze velka voda...

Ale s tim zaloznim papirem furt musim nekam behat - nejprv na to overeni, nasledne k tomu zaloznimu ulozisti. Zatimco tu zalohu digitalnich dat provedu po siti a na dalku a klidne z postele ;-)

aktualizace není dostupná
Nelze se připojit.

Jinými slovy jsem napsal to samé.

To je přesně ten důvod, proč jste tak mimo, proč vůbec nechápete, co se kolem vás děje. Protože i tak rozdílné věci, jako že není dostupná aktualizace a že se nelze připojit, jsou pro vás to samé, neumíte mezi nimi rozlišit.

Já třeba mám data neomezená, takže je nevypínám.
Což neznamená, že to tak mají všichni.

Taky možná nemáte neomezená mobilní data, ale třeba volání, akorát to neumíte rozlišit.

Digitální média jsou zničena ještě ve vzdálenosti od "bodu nula" jaderné exploze, v níž už papír vydrží.
Jasně, a u vás vybuchuje jaderná bomba čtyřikrát týdně, že.

Jinak digitální médium je i papír potištěný daty zakódovanými třeba do BASE64 nebo do QR kódů.

A papír nemusím neustále přerazítkovávat časovými razítky s aktuálním certifikátem.
A papír také nemusíte přebarvovat na zeleno, máčet v octu ani mu před spaním šeptat do ouška. Ale to není výhoda papíru proti elektronickým dokumentů,m, protože nic z toho nemusíte dělat ani s elektronickými dokumenty.

Ovšem, v momentě, kdy ten certifikát projde a vy jste ho nestačil obnovit (nebo došlo k nečekané kompromitaci certifikační autority), jste na tom +- stejně jako s ověřenou kopií.
Je v tom jenom takový drobný rozdíl, že z té ověřené kopie nikdy nedokážete určit, že originál mohl být podepsán skutečným podpisem dotyčné osoby. Zatímco u toho certifikátu to prokážete buď s naprostou jistotou nebo s velmi vysokou jistotou (tak vysokou, že ji u vlastnoručního podpisu nemáte ani vteřinu po podpisu).

A přestaňte o tom už mlít ty své nesmysly, když vůbec netušíte, co se na elektronickém podpisu ověřuje a jak by mohl vzniknout falešný elektronický podpis.

Ne, technika se musí přizpůsobovat lidem
Ne, hlupákům se nikdo přizpůsobovat nemusí.

Když čekáte v téže nebo vedlejší frontě, tak bez ohledu na diskrétní zóny víte, co ti lidé dělají.
Jenže vy nerozumte tomu, co lidé dělají, ani kdyby vám to každý osobně řekl.

Digitální podpis je z principu špatný tím, že se podepsaný dokument musí neustále obnovovat (přerazítkovávat), jinak ztratí svou platnost.
To je lež.

někde jsem četl termín "digitální pečeť"
A nepochopil jste to. Ale to je u vás normální.

A, pochopitelně, mohou tu být i obavy
A taky mohou být obavy z chemtrails nebo z toho, že přepadnete přes okraj placaté Země.

Nevím jak vy, ale já opravdu nemám přehled, kde má které úložiště umístěné počítače.
Tak to budete mít smůlu, pokud budete potřebovat nějakou operaci. Protože abyste mohl podstoupit operaci, musíte mít chopitelně přehled, co bude chirurg dělat. Také máte smůlu, že nemůžete mít auto. Protože byste musel mít přehled, jak se auto vyrábí.

Takže by to znamenalo zazálohovat a následně někam odnést
Počítačové sítě (to je něco, co umí přenášet data mezi počítači na dálku, aniž byste někam něco nosil) už byly vynalezeny.

Nicméně hlavní problém vidím v netoleranci digitalizátorů. V tom, že tento silně nepružný a podstatně pracnější systém, oproti minulému stavu, vnucují plošně všem.
Ten systém je podstatně jednodušší. Ale nikdo vám ho nevnucuje.

Pak totiž spousta lidí může dojít k závěru, že než tohle, tak raději zrušení celé digitalizace.
Opatrně s tou spoustou. Rozložení schopností v populaci zhruba odpovídá Gaussově křivce, a ono vás tam na tom levém konci zas taková spousta není.

Jestliže se nelze připojit, není možné aktualizovat.
Ta tvrzení říkají každá něco podstatně jiného. Vy máte obě dvě ta tvrzení vedle sebe, a stejně nejste schopen rozpoznat, že znamenají každé něco jiného.

Jenže aplikace v mobilu by bez připojení na síť nemohla zjistit, že se má aktualizovat
Mohla. Nemusí to totiž zjišťovat online, může mít tu informaci z dřívějška. Třeba může mít uloženo datum, po kterém je ta současná verze neaktuální.

byl naopak zdechlý nějaký digitalizační server
Daleko pravděpodobnější je problém v klientském zařízení, v připojení k síti, nebo u uživatele. Zejména když nikdo jiný takový problém nemá.

což je dost pitomost
Není to pitomost.

eště větší pitomost by byla, pokud by to nebylo v nějaké dokumentaci či nápovědě k danému programu.
Za prvé by to v nápovědě k programu bylo k ničemu, za druhé vy jste tu nápovědu nečetl, tak nemůžete vědět, jestli to tam není.

14. 7. 2024, 10:39 editováno autorem komentáře

Od "doby covidové" mám v mobilu, sloužícím jako hotspot, neomezená data.
To tvrdíte vy. Ale vy také tvrdíte, že „nelze se připojit“ a „aktualizace není dostupná“ je to samé; že Sisyfos se správně píše Sysifos; že Prvočíselná věta neplatí a hustota prvočísel pravděpodobně klesá mnohem rychleji; že nějaký moderní prohlížeč podporuje obrázkový formát MNG; a spoustu dalších kravin.

Jenze my nevime, jak ma senilni Neff nastaveny svuj mobil.... :-) Co (ne)mate nastaveno vy je v teto debate naprosto irelevantni. Vy tady kombinujete problem Neffa pri neznalosti jeho konkretni konfigurace a svou vlastni konfiguraci...

To si rikate vedec? Vzdyt vase kombinace jsou nesmysly. Nechcete fakt zauvazovat o tom, ze pokorne vratite diplom? To vase "CSc" vam zda se dali omylem.

Zkuste tenhle blabol uzit treba u soudu ;-)

Je to co do výsledku to samé a ono "nelze se připojit" asi znamená něco jiného, než že nejsou zaplá mobilní data a místní wifi chce heslo (alespoň můj telefon, než jsem koupil data neomezená, to rozlišoval).

Prvočíselná věta nebyla podpořena matematickým důkazem.

Ano, některé prohlížeče PNG a MNG zobrazují. Jiné s tím mají problémy, protože si neumějí zjistit jejich velikost. Alespoň podle dokumentace k Image Magicku verze 6.

No ja ten prehled mam. Aneb vim kde bydlim... a vim, kde se nachazi datacentra, ktera pro svou privatni infrastrukturu pouzivam. Ono kdyz mate neco v CR, neco v Nemecku a neco ve Svycarsku... tak to fakt neni tezke. A samozrejme vcelku verohodne poznam, ze ti poskytovatele s umistenim nekecaji.

A zbytek je zas ten vas oblibeny blabol plynouci z nepochopeni obsahu clanku pana Peterky. To, ze je potreba neco vsude neustale obnovovat je vas nicim nepodlozeny blablol. Vyzkouseno jen tak mimochodem prakticky s PCR... fakturu (ta hruza, nepodepsanou) dostali v PDF datovkou, a na dany ukon to stacilo.

Vy fakt nejste akademik... vy jste obycejny mimon ;-)

Jestliže aplikace má informaci ze dřívějška, zpravidla je to spojeno s informací "aktualizovat nejpozději do ...". A nesetkal jsem se s aplikací, která by to takto nedělala. Pokud se Občanka v mobilu chová v tomto jinak, zase je to chyba aplikace a jejích tvůrců, nikoli uživatele.

Je to opravdu pitomost. Navíc jsem se s tím setkal pouze u TeXu, který má vysokou míru zpětné i dopředné kompatibility, takže tam je to nesmysl na kvadrát. Když jsem aktualizoval Debian z verze 5 na 6, tak jsem zjistil, že 6 má dodrbané ovladače grafické karty, což nešlo žádným nastavováním vyřešit, takže jsem downgradoval zpět na 5 a u toho TeXu jsem musel změnit datum asi na 5 let zpět ("konečné datum" bylo v instalačních skriptech, takže uživatelsky dostupné, a zobrazilo se i během instalace), aby se nainstaloval.

Kdyby to v té nápovědě či dokumentaci bylo, už byste dávno ječel jak Viktorka u splavu, jak je ten ON hloupý, že si to nepřečetl.

Zato víme, že normálně mobil hlásí při vypnutých mobilních datech, že je off line (alespoň já jsem se s tím setkával běžně, než jsem je natrvalo zapnul). A aplikace by asi "nevěděla" že se má aktualizovat, pokud by připojení na net nefungovalo. A pokud se měla aktualizovat k určitému předem zadanému datu a uživateli to nenahlásila, je rovněž chyba v ní než v uživateli, protože mě se některé aplikace takto hlásí a aktualizace se přímo dožadují.
Maximálně by se mohlo stát to, co se mi stává jednou za pár týdnů, že připojení mobilu k netu náhle klekne (třeba jednu stránku načtu a druhou, volanou o pár sekund později, už ne) a vyžaduje to restart mobilu.

Jestliže aplikace má informaci ze dřívějška, zpravidla je to spojeno s informací "aktualizovat nejpozději do ...". A nesetkal jsem se s aplikací, která by to takto nedělala. Pokud se Občanka v mobilu chová v tomto jinak, zase je to chyba aplikace a jejích tvůrců, nikoli uživatele.
Když ten termín uplynul, nemá smysl zobrazovat, že to mělo být aktualizováno někdy v minulosti.

Je to opravdu pitomost.
Není. Pokud jde o aplikaci, může to být třeba tak, že víte, že od 1. 7. začnou platit další ustanovení zákona, která budou vyžadovat novější verzi aplikace. Tak do starší verze rovnou dáte tuhle informaci, aby když uživatel použije starou verzi, věděl, co je špatně.

Nebo to třeba může být platnost dat. Což u aplikace prokazující totožnost také dává smysl. Aplikace nemůže poskytovat moc stará data, takže jejich platnost bude omezena – a když platnost dat vyprší, zobrazí se uživateli informace, že je potřeba aktualizovat.

Navíc jsem se s tím setkal pouze u TeXu
Jako že vám TeX hlásil, že bude fungovat jen do nějakého data, a pak bude potřeba povýšit verzi? O tom silně pochybuju, že by TeX v sobě něco takového měl. Není žádný důvod, proč by zrovna TeX závisel na aktuálním datu.

Kdyby to v té nápovědě či dokumentaci bylo, už byste dávno ječel jak Viktorka u splavu, jak je ten ON hloupý, že si to nepřečetl.
Zase o problematice nic nevíte, jenom máte blbé kecy.

S těmi úložišti jste tedy dobrý.

A celá série článků pana Peterky by byla naprosto zbytečná, kdyby to, co v ní popisuje, nebylo nutné k zachování autenticity elektronicky podepsaného dokumentu.

A to, že je digi podpis spíš pečeť, prokazující autenticitu odesílatele v momentě doručení, než nějaké její dlouhodobé garantování jsem četl v odborném článku na toto téma. Mám pocit, že to bylo kdysi v Chipu (ještě papírovém), který jsem občas kupoval.

Aḱtualizace:
Pokud má mobil omezený přístup přes wifi, měla by to aplikace hlásit, a ne jen vyhodit nesmyslnou hlášku - jednoznačně chyba aplikace.
Pokud věděla předem, že se má aktualizovat k určitému datu a času, měla to dát vědět uživateli - jednoznačně chyba aplikace.Auto­matické aktualizace - to je implicitní nastavění. Že to chtělo aktualizaci, to explicitně hlásilo.

"On je totiž rozdíl mezi tím, co musíte dělat, a tím, co můžete dělat."
Ano, můžete nechat propadnout autenticitu dokumentu tím, že ji nebudete udržovat. Váš problém.
Ale, bohužel, je to problém kohokoli, kdo je nucen pracovat s digišity místo se spolehlivým a zavedeným papírem.

Digitální podpis má krátkodobou platnost, proto se spíš podobá té pečeti na papírových dokumentech, než podpisu jako takovému. V podstatě je tento termín podvodné, či alespoň zavádějící, označení.

Pokud má mobil omezený přístup přes wifi, měla by to aplikace hlásit, a ne jen vyhodit nesmyslnou hlášku - jednoznačně chyba aplikace.
Jak přesně to má ta aplikace zjistit?

Pokud věděla předem, že se má aktualizovat k určitému datu a času, měla to dát vědět uživateli - jednoznačně chyba aplikace.
Proč, když to řeší automatické aktualizace?

Že to chtělo aktualizaci, to explicitně hlásilo.
Ano, ale vy jste si vymyslel, že šlo o aktualizaci aplikace.

Je to co do výsledku to samé a ono "nelze se připojit" asi znamená něco jiného, než že nejsou zaplá mobilní data a místní wifi chce heslo (alespoň můj telefon, než jsem koupil data neomezená, to rozlišoval).
Není to to samé. „Není k dispozici aktualizace“ znamená, že není k dispozici nová verze na serveru. „Nelze se připojit“ znamená problém v komunikaci se serverem – obvykle je spíš na klientovi nebo v mezilehlé síti.

Nelze se připojit asi znamená, že se nelze připojit k serveru, odkud by se stáhly aktualizace. Což např. může znamenat, že není zapnutá WiFi a uživatel má (jako každý normální uživatel) povoleny aktualizace jen přes WiFi. Nebo je připojen na WiFi, ale tam je zakázaná komunikace s aktualizačními servery (což se běžně dělá, protože když si někdo sedl do autobusu nebo vlaku, připojil se na WiFi a začala se mu stahovat aktualizace Windows, radost z toho neměl nikdo – i když dnes už se aspoň OS řídí příznakem, že je WiFi měřená/placená).

Navíc vy to tady pořád podáváte tak, že šlo o aktualizaci aplikace, což je ovšem jenom vaše ničím nepodložená domněnka. A myslím si, že aplikace sama ani nemůže vyvolat aktualizaci – že může maximálně uživateli otevřít stránku aplikace v Google Play a je pak na něm, aby aplikaci aktualizoval. A veškeré chybové hlášky pak pocházejí z Google Play, aplikace nad nimi nemá žádnou kontrolu.

A ten váš blábol, že je to samé „aktualizace není dostupná“ a „nelze se připojit“? Manželka vás pošle do obchodu koupit máslo, vy si před barákem zapálíte a nikam nepůjdete a vrátíte se bez másla a budete tvrdit, že v obchodě už máslo neměli. Pak manželka stejný den bude potřebovat do toho obchodu stejně zajít, a zjistí, že máslo mají a měli ho celý den. Můžete jí pak zkusit vysvětlit, že „máslo nemají“ a „do obchodu jsem vůbec nešel“ je ve výsledku jedno a to samé.

Prvočíselná věta nebyla podpořena matematickým důkazem.
Ve vašem paralelním vesmíru ne. V našem vesmíru ta věta byla dokázána v roce 1896, jednodušší důkaz byl podán v roce 1909 a v roce 1949 byl objeven elementární důkaz.

Kdyby k tomu neexistoval důkaz, nenazývají to matematikové větou, ale hypotézou nebo domněnkou.

Takovou domněnkou je třeba Riemannova hypotéza, která by právě pro libovolné číslo n dokázala stanovit, kolik maximálně může být prvočísel menších než n. Tj. to je to tvrzení, o kterém vy jste tvrdil, že je dokázané.

Znovu narážíme na vaši neuvěřitelnou schopnost tvrdit věci přesně opačně, než jsou ve skutečnosti. Tvrdíte, že existuje nějaká horní hranice na počet prvočísel v určité části číselné osy, která se neustále zmenšuje – přitom žádné takové tvrzení dokázáno nebylo, a jedno z tvrzení, které něco takového říká, je právě Riemannova hypotéza, která byl v roce 2000 zařazena mezi sedm největších matematických problémů nového tisíciletí. A naopak o Prvočíselné větě, která je dokázána už přes sto let, tvrdíte, že dokázána nebyla.

Přitom jsou to věci, které byste našel i na vámi oblíbené Wikipedii, kdybyste se obtěžoval něco si ověřit před tím, než plácnete nějaký nesmysl.

Ano, některé prohlížeče PNG a MNG zobrazují. Jiné s tím mají problémy, protože si neumějí zjistit jejich velikost. Alespoň podle dokumentace k Image Magicku verze 6.
Jak jsem psal, v tomto vesmíru běžně používané webové prohlížeče MNG nepodporují. Nepodporuje ho Firefox (ani jiné prohlížeče založené na Gecku), Chrome a Edge (ani jiné prohlížeče založené na Blinku) ani Safari.

Opět, dočetl byste se to i na vámi oblíbené Wikipedii. Nebo se to dá zjistit na Can I Use. Ale to vy ne, vy radši plácáte nesmysly.

Zato víme, že normálně mobil hlásí při vypnutých mobilních datech, že je off line (alespoň já jsem se s tím setkával běžně, než jsem je natrvalo zapnul).
Ale ten mobil nemusel být offline. Mohl být na WiFi, ale mít zakázánu aktualizaci aplikací přes WiFi. Nebo ta WiFi mohla blokovat komunikaci s aktualizačními servery.

A aplikace by asi "nevěděla" že se má aktualizovat, pokud by připojení na net nefungovalo.
Mohla to vědět i bez aktuálního přístupu k internetu, už jsem vám to vysvětloval. A nebo mohl být prostě přístup k internetu omezený.

A pokud se měla aktualizovat k určitému předem zadanému datu a uživateli to nenahlásila, je rovněž chyba v ní než v uživateli, protože mě se některé aplikace takto hlásí a aktualizace se přímo dožadují.
Normální uživatel má zapnuté automatické aktualizace. A aby uživateli mohla aplikace zahlásit k určitému datu, musel by u ní uživatel povolit notifikace. Proto se to dělá tak, že se verze aplikace kontroluje při startu – když už má uživatel vypnuté automatické aktualizace, tak se o potřebě aktualizace dozví, když chce aplikaci použít. Ono by asi uživatele dost otravovalo, kdyby po nich nějaké aplikace, které moc nepoužívají, pořád chtěly aktualizaci. Proto má Google Play ty automatické aktualizace.

Navíc to, že šlo aktualizaci aplikace, je jenom vaše ničím nepodložená domněnka.

Ano, můžete nechat propadnout autenticitu dokumentu tím, že ji nebudete udržovat.
Nemůžete.

Digitální podpis má krátkodobou platnost
Nemá.

proto se spíš podobá té pečeti na papírových dokumentech, než podpisu jako takovému. V podstatě je tento termín podvodné, či alespoň zavádějící, označení.
Vůbec nechápete rozdíl mezi podpisem a pečetí.

Aktualizace:
Zmáčkl aktualizovat a ohlásilo mu to, že se nejde spojit. Myslím, že Neffův text je naprosto jasný.

Prvočíselná věta je odhad, a ne záruka. Což je přesně to samé, co od začátku tvrdím i já.

Článek z roku 2018 (viz citace) tvrdí, že Mozilla po aktualizaci mng otevře. Nezkoušel jsem to, momentálně žádný mng soubor v počítači nemám.

Měl by to zjistit OS mobilu a s aplikací to vykomunikovat.

Ano, teď jsem před pár hodinami aktualizoval WhatsApp. A takto by měla fungovat aktualizace u všech korektně napsaných aplikací.

Spustíte aplikaci, objeví se hláška, že potřebuje aktualizaci a bude to znamenat, že máte aktualizovat piškvorky, v Jirsákworldu ovšem.

A celá série článků pana Peterky by byla naprosto zbytečná, kdyby to, co v ní popisuje, nebylo nutné k zachování autenticity elektronicky podepsaného dokumentu.
Nebyla. On je totiž rozdíl mezi tím, co musíte dělat, a tím, co můžete dělat.

Když si přečtete článek o tom, jak se připravují vrcholoví sportovci na maraton, také to neznamená, že to všechno musíte provádět, když jenom potřebujete popoběhnout 50 metrů, abyste stihl autobus.

A to, že je digi podpis spíš pečeť, prokazující autenticitu odesílatele v momentě doručení, než nějaké její dlouhodobé garantování jsem četl v odborném článku na toto téma. Mám pocit, že to bylo kdysi v Chipu (ještě papírovém), který jsem občas kupoval.
Zase jen bláboly. Má to asi stejný význam, jako když jste na Neviditelném psovi četl, že aplikace hlásila Ondřeji Neffovi, že aktualizace není dostupná. Nebo když jste se na Wikipedii dočetl, že Prrvočíselná věta nebyla ještě dokázána. Je to stále ten stejný problém – čtete něco, co tam není napsáno.

Neff: "Našel na mobilu ikonku, klepnu na ni prstem a objevily se mi namalované hodiny a nápis Je potřeba aktualizovat...."
Nepodložené domněnky jsou leda ty vaše.

"V našem vesmíru ta věta byla dokázána v roce 1896..."
Patrně nešlo o důkazy jako takové. Viz ona Riemannova hypotéza,

Informace z roku 2018:
https://www.solvusoft.com/cs/file-extensions/file-extension-mng/
Novější verze Mozilly by měly umět mng otevřít.

Neff: "Našel na mobilu ikonku, klepnu na ni prstem a objevily se mi namalované hodiny a nápis Je potřeba aktualizovat...."
Nepodložené domněnky jsou leda ty vaše.
Tak si ten nápis přečtěte ještě desetkrát a pak dejte vědět, jestli trváte na tom, že se tam píše o aktualizaci aplikace.

"V našem vesmíru ta věta byla dokázána v roce 1896..."
Patrně nešlo o důkazy jako takové. Viz ona Riemannova hypotéza,
Jo, to by vysvětlovalo to vaše blábolení. Takže vy když napíšete něco jako důkaz, co ve skutečnosti žádný důkaz není, myslíte tím důkaz, který není důkaz jako takový. Hm.

Tady však samozřejmě jde o důkaz jako takový. Kdybyste měl IQ alespoň 80, z toho popisu na Wikipedii byste pochopil, že Prvočíslená věta dává odhad, kolik asi tak v dané oblasti bude prvočísel – ale nedává žádnou záruku. Je to limita – takže nijak nezaručuje, že někde daleko na číselné ose, kam zatím nevidíme, nebude nějaká anomálie, kde množství prvočísel najednou vystřelí nahoru. Ale pak se to zase vrátí zpátky a funkce bude dál logaritmicky klesat, takže limita bude splněna.

Naproti tomu Riemannova hypotéza dává horní odhad, tj. zaručuje, že na číselné ose žádný takovýhle výstřelek není. Pokud je platná, počet prvočísel se vždy bude garantovaně držet pod křivkou určenou Riemannovou hypotézou.

Kdybyste měl horní odhad počtu prvočísel, který by se dostatečně těsně přimykal ke skutečnému počtu prvočísel, můžete to dokonce použít pro rychlejší zjišťování prvočíselnosti. Kdybyste věděl, že v rozsahu 2..n může být maximálně x prvočísel, a už u čísla n-7253 byste měl napočítáno x prvočísel, věděl byste, že dalších 7253 čísel už nemusíte testovat, protože to prvočísla být nemohou, a mohl byste skočit až na n+1. Provčíselná věta vám ale žádnou takovou garanci nedává, je to jen limita, odhad – takže se klidně může stát, že mezi n-7253..n bude 3500 prvočísel. A prvočíselná věta bude platit pořád dál, protože netvrdila, že tam žádná taková anomálie nebude.

Ale vlastně nevím, proč to sem píšu – když jste to nepochopil z té Wikipedie, nepochopíte to ani ode mne.

Novější verze Mozilly by měly umět mng otevřít.
No, vidíte, a neumí. Ale vy se o tom zase budete několik dnů hádat, přestože se to dá za 5 minut vyzkoušet.

A pak se divíte, proč se vám všichni smějí, když blábolíte o tom, jak jste vzdělaný a kolik vysokých škol jste vystudoval. Ano, možná jste vystudoval vysoké školy, ale evidentně vám to nijak nepomohlo v tom, abyste nebyl blbej.

Text pana Neffa asi není jasný jen vám. Případně nejste s to přenést přes své digitální srdíčko, že tahle digitalizační aplikace se projevila jako šmejd.

Nikdy jsme nenapsal, že je zaručeno nebo jisté, že hustota prvočísel bude klesat. Jen jsem napsal, že je to možné, a že na to ukazují seznamy prvočísel, nalezitelné na Wikipedii.

MNG soubor vygenerovat umím, html na něj odkazující taky, akorát jsem ještě neměl čas to udělat.

Jestliže aplikace odpoví na spuštění, že chce aktualizovat, tak se jistě bude aktualizovat něco úplně jiného. Teď tu o Červené Karkulce, prosím.

Alespoň u zveřejněných seznamů prvočísel je ten pokles frekvence dost výrazný.

Já zase našel článek z roku 2018, podle kterého Mozilla Firefox má mng zobrazovat, a když ne, dokonce pomůže aktualizace. Ona má spoustu pluginů, je docela možné, že je to zvládnuto takto (ostatně kdysi jsem pomocí pluginu do Mozilly prohlížel VRML soubory).

K vašemu příkladu, pokud nedojel kurýr z Prahy, ale dojeli kurýři z Ostravy a Plzně, bude nejspíš se spojením na Prahu nějaký problém.

"Občanka v mobilu platí pár desítek hodin."
Pokud to není váš černý humor, tak je to jen ukázka bezcennosti tohoto dokumentu.

Na občance je napsáno, do kdy je platná.

Datové připojení = velké množství paketů, u něhož už funguje statistika.

Jenže takové předčasné ukončení (např. v souvislosti se sňatkem a změnou příjmení) se dělá u plastové kartičky jen výjimečně a digi občanka to má dělat po pár hodinách stále znova a znova. Racionální důvod proto, pochopitelně není. Jen mozková nevýkonnost autorů.

Celý seriál pana Peterky je o tom, jak zařídit, aby autentizace digi podpisu nepropadla. To, že vy tvrdíte něco jiného, mě ani nepřekvapuje, ani nezajímá.

Digitální podpis má platnost do projití příslušného certifikátu. Teoreticky se může stát, že projde mezi dojitím dokumentu do DS a jejím otevřením majitelem.

Pokud je pečeť na obálce, a ta je nedotčená, znamená to autenticitu obsahu. Pokud visí na dopise (viz třeba protestní dopisy české šlechty koncilu v Kostnici proti upálení Jana Husa, bývají často v učebnicích dějepisu), nahrazují spíš podpis (v té době většina šlechty byla negramotná). A může se jednat i o jakési slavnostní užití (viz pečeti univerzity či fakulty na velkých diplomech).

Zmáčkl aktualizovat a ohlásilo mu to, že se nejde spojit. Myslím, že Neffův text je naprosto jasný.ANo, je jasný všem, až na vás.

Prvočíselná věta je odhad, a ne záruka. Což je přesně to samé, co od začátku tvrdím i já.
Ne, vy jste na začátku naopak tvrdil, že existuje záruka, že hustota prvočísel neustále klesá. A když jsem použil ten odhad Provčíselnou větou, tvrdil jste, že podle vás hustota prvočísel klesá daleko rychleji. A pak jste tvrdil, že Provčíselná věta není věta, ale hypotéza.

Článek z roku 2018 (viz citace) tvrdí, že Mozilla po aktualizaci mng otevře. Nezkoušel jsem to, momentálně žádný mng soubor v počítači nemám.
Jo, a internet taky nemáte, takže nemáte odkud MNG soubor stáhnout. Wikipedii také nemáte, abyste si tam přečetl, jak je to s podporou MNG v prohlížečích. Can I Use také nemáte. Jediné, co máte, je ten generátor blábolů.

Měl by to zjistit OS mobilu a s aplikací to vykomunikovat.
Jak by to zjistil? A pokud takové (nemožné) služby OS neposkytuje, je to chyba aplikace?

Ano, teď jsem před pár hodinami aktualizoval WhatsApp. A takto by měla fungovat aktualizace u všech korektně napsaných aplikací.
Mně se aplikace na mobilu aktualizují automaticky. Korektně. Včetně eDokladů.

Spustíte aplikaci, objeví se hláška, že potřebuje aktualizaci a bude to znamenat, že máte aktualizovat piškvorky, v Jirsákworldu ovšem.
Aplikace eDoklady potřebuje aktualizovat data v té aplikaci. Protože je jaksi k ničemu mít tam neplatné doklady. Ale vy tady zase plácáte jednu hloupost za druhou, a vůbec vás nenapadne, že aktualizace může znamenat také aktualizaci dat. Tak se zase nezapomeňte pochválit, jak máte široký rozhled, takže samozřejmě víte, že žádná aplikace nikdy nepotřebuje žádnou aktualizaci dat.

Celý seriál pana Peterky je o tom, jak zařídit, aby autentizace digi podpisu nepropadla.
Není.

To, že vy tvrdíte něco jiného, mě ani nepřekvapuje, ani nezajímá.
Mně to taky nepřekvapuje. Ale zajímat by vás to mělo. Aspoň byste se něco dozvěděl, podobně, jako jste se dozvěděl, jak se píše Sisyfos.

Digitální podpis má platnost do projití příslušného certifikátu.
Nesmysl.

Pokud je pečeť na obálce, a ta je nedotčená, znamená to autenticitu obsahu.
Důležité ovšem je, čí je ta pečeť. Musíte ověřit její pravost. Pokud tak neučiníte, můžete mít sice autentický obsah obálky, ovšem ten obsah tam vložil nějaký záškodník.

Netvrďte mi, že OS mobilu není s to při komunikaci s wifi zjistit, že některé typy souborů nebo adresy odmítá a jiné pouští.

Já zase chci mít aktualizace pod kontrolou (minimálně abych věděl, co mi ten mobil pomrvilo a odinstaloval to). Návyk z doby, kdy na Windows prakticky jakákoli aktualizace totálně rozvrtala systém a znefunkčnila část programů. Takže jsme nakonec měli na pracovišti počítače, které byly trvale odpojeny od internetu (vč. odpojení síťové karty), aby nemohlo dojít ke znefunkčnění na nich užívaných programů. Protože oligofrenní programátoři z MS nedokázali odlišit bezpečnostní záplaty od aktualizace programů (na rozdíl např. od programátorů Linuxu).
MMCH androiďáci taky nejsou žádní géniové, protože je naprostý nesmysl, aby se po každé aktualizaci systému změnily ikonky (někdy naprosto neidentifikovatelně - např. před asi předposlední aktualizací byla galerie modrý balónek, nyní je to červená kytka - asi to opravdu významně zvýšilo bezpečnost a rychlost systému), mění se pozadí a objevují se i některé změny chování GUI.

Aha, takže občanka v mobilu platí pár měsíců, zatímco plastová kartička léta. Ó jak je ta digitalizace výhodná! Jinak díky za tuto informaci; že jsou programátoři této aplikace tak hluboce oligofrenní bych si opravdu nedokázal sám od sebe představit.

Zcela jistě se hodnota podpisu nesnižuje, zatímco digi podpis exspiruje. Proto o něj normální lidé nestojí a převádějí digi dokumenty na papír.

Protože s těmi pečetěmi hlásáte nesmysly.

Je zajímavé, že plastová občanka žádná data aktualizovat nepotřebuje, zatímco digišit ano. Proto o něco takového normální člověk nestojí.

Prvočíselná věta nebyla prokázána, Riemannova hypotéza taky ne. Proto raději kouknu na dostupný seznam prvočísel, shlédnu jejich tendenci k ředění a odhadnu, spíš statisticky, že tato tendence bude extrapolovat i dál.

Pluginy, ok.

Musím se pana Neffa zastat - on jen demonstroval, že po dvou dnech bez možnosti připojení je občanka v mobilu k ničemu (diplomaticky). Tedy není schopná zobrazit ani zastaralé (tři a více dnů zastaralé) údaje. Přitom základní údaje, jako je datum narození nebo rodné číslo zůstávají stejné. A přitom, kolik lidí asi denně používá svůj totálně neaktuální občanský průkaz starý třeba 8 let? Ta dvoudenní lhůta byla prostě nastavena pro parametry Jižní Koreje, kde je dnes připojený k internetu každý.

Sám to tvrdí (pan Peterka) v perexu snad hned prvního článku.

Mě stačilo, že do nedávna se na web toho spolku dalo dojít přes obě eventuality,

"Nesmysl"
Pan Peterka to jasně uvádí. Kdyby tomu tak nebylo, měl by jeho seriál na téma prodlužování platnosti digitálně podepsaných dokumentů menší hodnotu než disputace scholastiků o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly.

Pravost se potvrdit dala. Mimo jiné nebyli v dřívějších letech schopni udělat tak dokonalý padělek pečetidla (jen podle otisků), aby se na něm pravé pečetidlo nekývalo. Což platí +- ještě pro předminulé století, alespoň jeho první polovinu.

Text pana Neffa asi není jasný jen vám.
Mně je jasný. To jenom vy nechápete, že „aktualizace“ není to samé, jako „aktualizace aplikace“. Vzhledem k tomu, že se data v eDokladech aktualizují přibližně jednou denně, je mnohem větší pravděpodobnost, že narazíte na aktualizaci dat než aktualizaci aplikace.

Ale to jsme zase u vašeho problému, že o věci nic nevíte, domýšlíte si nesmysly, a když vám někdo řekne, jak je to dopravdy, trváte na těch svých ničím nepodložených výmyslech.

Nikdy jsme nenapsal, že je zaručeno nebo jisté, že hustota prvočísel bude klesat. Jen jsem napsal, že je to možné, a že na to ukazují seznamy prvočísel, nalezitelné na Wikipedii.

Napsal jste tohle:

A, MMCH, je vám jasné, že frekvence prvočísel na číselné řadě klesá,
Ať hledám jak hledám, žádné „možné“ tam nevidím.

MNG soubor vygenerovat umím, html na něj odkazující taky, akorát jsem ještě neměl čas to udělat.
Že to chcete dělat složitě je váš problém. Každopádně odkazů, kde se můžete dozvědět, že moderní prohlížeče MNG nepodporují, jste už dostal dost. Že pořád dál trváte na svých výmyslech je opět vaše chyba.

Netvrďte mi, že OS mobilu není s to při komunikaci s wifi zjistit, že některé typy souborů nebo adresy odmítá a jiné pouští.
nejen, že to není schopen zjistit OS mobilu, ono to principiálně není možné. Představte si, že očekáváte zásilku, kterou má přivézt kurýr z Brna do Prahy. Ovšem kurýr nepřijede. Jak z toho poznáte, že kurýr nemohl projet po dálnici? Co když ten kurýr vůbec nevyrazil z Brna?

Aha, takže občanka v mobilu platí pár měsíců, zatímco plastová kartička léta. Ó jak je ta digitalizace výhodná! Jinak díky za tuto informaci; že jsou programátoři této aplikace tak hluboce oligofrenní bych si opravdu nedokázal sám od sebe představit.
Občanka v mobilu platí pár desítek hodin.

Je mi to jasné, vy byste to udělal stejně, jako s plastovou občankou. Prostě kdyby bylo potřeba občanku zneplatnit, ustřihli by na úřadě roh plastové občanky a rohy všech mobilů, které budete mít u sebe.

Sám to tvrdí (pan Peterka) v perexu snad hned prvního článku.
Netvrdí.

Mě stačilo, že do nedávna se na web toho spolku dalo dojít přes obě eventuality,
To je právě ten deficit inteligence. Že nedokážete rozlišovat, co je podstatné a co nepodstatné.

Pan Peterka to jasně uvádí.
Neuvádí.

Kdyby tomu tak nebylo,
Zkuste konečně pochopit, že stejně jako u vlastnoručního podpisu, i elektronický podpis může mít různé stupně jistoty. Stejně jako existence ověřeného vlastnoručního podpisu neznamená, že prostý vlastnoruční podpis je k ničemu, tak existence elektronického podpisu s nepřetržitou řadou časových razítek až po dnešek neznamená, že je k ničemu samotný elektronický podpis nebo elektronický podpis s jedním časovým razítkem.

Pravost se potvrdit dala.
Jenže to už musíte zkoumat, zda je pečeť pravá a komu patří. A to je něco jiného, než že pečeť jenom existuje.

Každopádně rozdíl mezi pečetí a podpisem je ten, že podpis je vždy svázán s nějakou fyzickou osobou, pečeť označuje instituci. Dříve se to nerozlišovalo tak pečlivě, protože se ani jinak úplně nerozlišovalo, jestli se Karlem IV. myslí fyzická osoba nebo „instituce“, panovník. Později se ale fyzické osoby a instituce začaly rozlišovat, proto se v případě elektronických variant důsledně rozlišuje elektronický podpis jako podpis fyzické osoby a pečeť jako potvrzení instituce.

MMCH, včerejší celosvětový výpadek IT, stejně jako obrovské problémy s digitalizovaným stavebním řízením u nás ukazují jasně, že digitalizace žádný přínos není a nemělo by se na ni převádět nic důležitého.

Žádné obrovské problémy s digitalizovaným stavebním řízením nejsou. Kdyby digitalizace nebyla žádným přínosem, tak ji nikdo nepoužívá a žádného celosvětového výpadku by si nikdo nevšiml.

Pak "dobásňovali" reportéři, nicméně jsem toho názoru, že to průšvih byl, a velký.

Když to tvrdí skoro všichni, kdo se s tím pokoušejí pracovat, tak to asi nefunkční bude.

Více méně jste tvrdil, že: "Ten kolaps byl ovšem způsobený tím, že paralelně vedená papírová agenda to absolutně nestíhala."
Takže papírová agenda podle vás shodila počítače.

Problém je, že počítače svádějí k vymýšlení nesmyslů.

Ano, digitalizace v Česku je zdrojem problémů a nemá žádný přínos.

Velký průšvih to byl; ukázal, že digitalizace řady služeb (a zejména přes nějaká centra) je spíš škodlivá.

Stížnostmi lidí, kteří zjistili nefunkčnost portálu stavebních služeb (či jak se to jmenuje) jsou sociální sítě zahlceny.

Tak co tedy tu digitální agendu shodilo?

Jste schopen jmenovat alespoň jeden přínos digitalizace?

Čtete patrně nějaké jiné články pana Peterky, než já.

"Různé stupně jistoty..."
Jenže u podpisu na papíře se jeho skladováním stupeň jistoty nesnižuje, zatímco u digi podpisu, bez přerazítkovávání atd., jak to popisuje pan Peterka, jednoznačně ano.

Pokud jsou pro vás moc složité učebnice dějepisu, přečtěte si od V. Vondrušky "Pečeť smrti". Tam je jasně popsané, že pečeť byla vázána na konkrétní osobu a ne instituci. Dokonce i u těch králů to bylo vázáno na konkrétní osobu. Takže pečeť, alespoň na papíře. může být spojena nejen s institucí, ale i konkrétní osobou. Ostatně, někde v hlubších kulturních vrstvách mám manžetový knoflíček, použitelný jako pečeť (což je středostavovská záležitost už někdy od předminulého století či ještě z dřívější doby). K promoci jsem od rodičů dostal zlatý pečetní prsten, do kterého bych si mohl nechat osobní znak k pečetění vyrýt. A v některých kulturách se pečetilo palcem (daktylky, aby bylo jasno).

K vašemu příkladu, pokud nedojel kurýr z Prahy, ale dojeli kurýři z Ostravy a Plzně, bude nejspíš se spojením na Prahu nějaký problém.
Nebo není žádný problém se spojením z Brna, ale je problém přímo v Brně. Nebo je problém s tím brněnským kurýrem. Nebo kurýr z Brna havaroval, ale ostatní kurýři z Brna dojeli.

Na občance je napsáno, do kdy je platná.
A když je potřeba její platnost ukončit dřív, ustřihne se její roh. Jak jsem psal, vy byste to vyřešil ustřihnutím rohu mobilu. Naštěstí to ovšem navrhují lidé, kteří pobrali výrazně víc rozumu, než vy.

Čtete patrně nějaké jiné články pana Peterky, než já.
Nikoli, problém není v článcích, problém je ve vás. Jak už se mnohokrát ukázalo, nerozumíte ani jednoduchým textům, natož abyste pochopil články o elektronických podpisech od pana Peterky. Nepochopil jste ani článek na Wikipedii o Prvočíslené větě. Nepochopil jste článek Ondřeje Neffa o občance v mobilu.

Jenže u podpisu na papíře se jeho skladováním stupeň jistoty nesnižuje,
Ale snižuje.

Pokud jsou pro vás moc složité učebnice dějepisu
Co zase kecáte? Nepochopil jste ani článek na Wikipedii, jak chcete posuzovat, co je pro někoho jiného složité?

Jestliže aplikace odpoví na spuštění, že chce aktualizovat, tak se jistě bude aktualizovat něco úplně jiného.
Ano, budou se aktualizovat data té aplikace. Stejně jako to dělala třeba Tečka. Kdy jindy byste tu aktualizaci chtěl vyžadovat? To jako ta aplikace má zobrazovat „nejsou k dispozici aktuální údaje“, neumožnit jejich aktualizaci, a pak po nějaké náhodně době najednou tu aktualizaci umožnit?

Alespoň u zveřejněných seznamů prvočísel je ten pokles frekvence dost výrazný.
Zacyklil jste se. Jsou dva fakty: 1. Nebyla dokázána žádná funkce, která by byla klesající a byla horní mezí pro hustotu prvočísel na číselné ose. Takovou funkcí by byla např. Riemannova hypotéza, která ovšem zatím nebyla dokázána. 2. Existuje odhad toho, jak rychle hustota prvočísel klesá. Nazývá se Prvočíselná věta, byl několikrát dokázán – ale je to jen odhad, takže nezaručuje, že na číselné ose někde není nějaká anomálie, že by hustota prvočísel najednou výrazně vzrostla nebo poklesla (a v takovém místě by pravděpodobně Riemannovy zeta-funkce měla netriviální nulový bod s reálnou částí odlišnou od jedné poloviny).

Já zase našel článek z roku 2018, podle kterého Mozilla Firefox má mng zobrazovat, a když ne, dokonce pomůže aktualizace.
Na články, o jejichž věrohodnosti nic nevíte, jste specialista. Ta stránka je zjevně nějaký strojový překlad. Vůbec není jasné, jaké informace byly v tom roce 2018 aktualizovány. Za nejnovější verzi Mozilla Firefox považuje verzi 63.0.3 vydanou někdy v roce 2018. Ale pro vás je to důvěryhodnější než Wikipedie.

Ona má spoustu pluginů, je docela možné, že je to zvládnuto takto
Pomocí pluginů můžete zobrazit cokoli. Bavíme se o nativní podpoře v prohlížečích.

Problém vidím v obavě řady lidí, že jim to bude časem vnucováno jako např. ty datové schránky.

Je mi líto, ale pojem "racionální" a "iracionální" kořeny rovnic jsme měli v učebnicích. Ostatně, od toho iracionálního je odvozena zkratka i pro odmocninu z minus jedné.

Jaká je tedy výhoda radiánu proti stupni?

Pokud nevím, kolik je pi, je mi to platné pi/2 atd. jak mrtvému zimník.

Vzhledem k tomu, že čtvrtina kruhu je 45 stupňů a třetina 60, bude to něco mezi.

Problém je, že stupně nejsou složitější a nezávisejí na znalosti nedefinovaného čísla.

Uvedl jste: "nevidíte to ani náhodou, jaká část kruhu to je."
A já se trefil, že je to něco mezi 1/4 a 1/3.
Vaše číslo navíc zpochybní kdokoli, kdo bude mít jinak (s jiným počtem desetinných míst) implementováno pí.

pi definováno není a není známa jeho velikost. Plyne to z jeho podstaty.

Tak je to mezi osminou a šestinou. Ale pořád se to dá řádově odhadnout.

2𝛑/7 rad není snadno převoditelné na stupně.
V řadě případů je totiž mnohem důležitější znát přesně úhel než délku kruhové výseče jím definovanou. A v praxi je i problém nekompatibility různých systémů, které mají různě implementováno pi.

Datové připojení = velké množství paketů, u něhož už funguje statistika.
Jak přesně z té statistiky poznáte, jestli je zrovna zastaven cílový server a na jak dlouho, nebo jestli komunikaci s tím serverem blokuje místní WiFi, nebo ji blokuje ISP, nebo ji blokuje (třeba protože je nedostupná) nějaká vzdálená síť, třeba ta, ve které je umístěn ten server?

Jenže takové předčasné ukončení (např. v souvislosti se sňatkem a změnou příjmení) se dělá u plastové kartičky jen výjimečně a digi občanka to má dělat po pár hodinách stále znova a znova. Racionální důvod proto, pochopitelně není. Jen mozková nevýkonnost autorů.
Tak jak dlouho byste nechal platnost elektronické občanky od okamžiku, kdy se úřad dozví, že je neplatná? Týden? Měsíc? Rok? Proč, když ji můžete zneplatnit do dvou dnů a nikomu s IQ vyšším než 80 to nevadí?

Zcela jistě se hodnota podpisu nesnižuje, zatímco digi podpis exspiruje.
Snižuje. Když budete podpis porovnávat s tím, jak se dotyčný podepisuje nyní, bude ta odchylka čím dál větší (protože i vlastnoruční podpis člověka se v čase vyvíjí). Když to budete chtít porovnat s podpisy z té doby, bude čím dál těžší takové podpisy získat a prokázat jejich věrohodnost. Degraduje materiál papíru i podpisu. Kumuluje se pravděpodobnost, že se ten papír zničí.

Elektronický podpis neexspiruje.

Proto o něj normální lidé nestojí a převádějí digi dokumenty na papír.
Vy nemůžete vědět, co dělají normální lidé.

Protože s těmi pečetěmi hlásáte nesmysly.
Nikoli.

Je zajímavé, že plastová občanka žádná data aktualizovat nepotřebuje, zatímco digišit ano. Proto o něco takového normální člověk nestojí.
Ustřižení rohu občanky je tedy co?

Prvočíselná věta nebyla prokázána
I člověk s IQ 80 by si na WIkipedii našel, že dokázána byla, když na to byl už několikrát upozorněn.

Proto raději kouknu na dostupný seznam prvočísel, shlédnu jejich tendenci k ředění a odhadnu, spíš statisticky, že tato tendence bude extrapolovat i dál.
No jo, jenomže k čemu je odhad blba, který si neumí přečíst ani čtyři odstavce na Wikipedii?Logicky nemůžete chápat ani to, že takhle se odhady chování matematických řad nedělají.

Ano, bude třeba porovnat s podpisy z doby, do níž se hlásí ten testovaaný dokument.

Celá série pana Peterky je o exspiraci digi podepsaných dokumentů s ukončením platnosti příslušného certifikátu, a jak té exspiraci zabránit permanentní manipulaci s tímto dokumentem (IMHO "digitální samohanou").

Vím, co dělají normální lidé, kteří mají firmu a ta vytváří nebo ošetřuje nějaké hodnoty. Takže jsou, na rozdíl od digitalizátorů, pro společnost přínosem.

Pochopitelně, to, co jste napsal o pečetích, je jen snůška nesmyslů.

A, pochopitelně, hlavní problém je ten, že až nám začnou vypínat elektřinu (dnes má vláda schválit balík opatření, který to zavede s vysokou pravděpodobností již tuto zimu), tak papír na mechanickém psacím stroji napíšu i při svíčce a podepíšu ho perem, průpiskou nebo speciální tužkou.
Když bude moc zle, tak duběnky v lese nasbírám '(nehledě k tomu, že se dá místo nich použít i hodně hustý odvar z dubové kůry), ostatní ingredience na duběnkový inkoust "mám schovaný" a nějaké ptačí pero se taky sežene.
A do datové, schránky se bez elektřiny nedostanu (a jen blázen by do ní ostatně lezl třeba z mobilu a vybíjel si elektřinu z baterky), ani neprovedu další digitalizační úkony z toho plynoucí.

Ustřižení rohu kartičky je zcela výjimečný úkon, s nímž se většina populace v praxi nesetká. Aktualizace dat pro Občanku v mobilu je podle vás nutná co pár hodin a u všech, co tu aplikaci mají. Myslím, že i nezmar se svou rozptýlenou nervovou soustavou by pochopil rozdíl.

Jenže je tam zároveň psáno, že její definitivní důkaz závisí na dosud neověřené Riemannově hypotéze.

Ono je opravdu velice těžké vzít ten seznam prvočísel třeba po stovkách a jejich počet v jednotlivých úsecích číselné řady zapsat nebo vynést do grafu, že?

Na dálku můžete řídit i třeba robota operujícího pacienta na druhém konci světa pomocí analogového spojení. Bylo to i před IT.

To může, ale spíš vzniká "kvalita".

Počítač jako "inteligentní psací stroj" asi zrovna typické IT není.

Pokud se píší programy vepřoidně a bez komentářů, je jejich kontrola velice obtížná. Pokud se v tom psaní udržuje jakási "štábní kultura", je kontrola snadnější. Pak by se přišlo i na to, že program nemá řádně ošetřen chybový stav v datech.

"Lhůty se posouvají..." Dá se na to vždy spolehnout?

Mají jakýsi společný e-mail.

Apple aktualizační soubory kontroluje, u Linuxu se to dá nastavit také.

Protože lidé mají tendence přes ty přejezdy jezdit, pokud nevidí vlak. Dřív to bylo také dáno tím, že řada přejezdů blikala a zvonila 24/7.

Pro normálního člověka je menší zlo výpadek jedné společnosti, jejíž cestující se "vcucnou" do těch nepostižených.

Nejsem moucha, ale ani IT psychopat.

Bylo, viděl jsem.

Pokud není připojený k internetu ...

Vzhledem k tomu, že se o dokumentaci a komentování programů píše v kdejaké příručce o programování ...

Někdo by si mohl všimnout, že není kompletně ošetřen výskat všech možných chyb v datech. Na to mnohdy stačí papír a tužka.

Ustřižení rohu kartičky je zcela výjimečný úkon, s nímž se většina populace v praxi nesetká.
Dělá se to pokaždé, když na úřadu oznámíte změnu některých údajů, které jsou na občance. Takže při změně příjmení (třeba při svatbě), při změně adresy trvalého pobytu.

Aktualizace dat pro Občanku v mobilu je podle vás nutná co pár hodin a u všech, co tu aplikaci mají.
Ano, platnost dat v elektronické občance je myslím dva dny. Díky tomu je možné občanku ověřovat i offline.

Nenapsal jste, jak byste to dělal jinak nebo jak dlouho byste nechal uživatele používat neplatnou občanku.

Jenže je tam zároveň psáno, že její definitivní důkaz závisí na dosud neověřené Riemannově hypotéze.
Není. Blábolíte nesmysly. Nic jako dočasný důkaz neexistuje.

Ono je opravdu velice těžké vzít ten seznam prvočísel třeba po stovkách a jejich počet v jednotlivých úsecích číselné řady zapsat nebo vynést do grafu, že?
Není. Ale to, že graf vypadá nějak na nějakém úseku číselné osy, neznamená, že na jiném úseku číselné osy nebude vypadat jinak. To, že vypadá pořád stejně, je právě to, co je potřeba dokázat matematickým důkazem.

Celá série pana Peterky je o exspiraci digi podepsaných dokumentů s ukončením platnosti příslušného certifikátu, a jak té exspiraci zabránit permanentní manipulaci s tímto dokumentem (IMHO "digitální samohanou").
Jednou píšete o expiraci dokumentu, podruhé o expiraci podpisu, potřetí o expiraci certifikátu. Nejdřív si rozmyslete, co vlastně chcete tvrdit.

Pochopitelně, to, co jste napsal o pečetích, je jen snůška nesmyslů.
Jo, a proto nedokážete jedinou věc vyvrátit.

A, pochopitelně, hlavní problém je ten, že až nám začnou vypínat elektřinu (dnes má vláda schválit balík opatření, který to zavede s vysokou pravděpodobností již tuto zimu),
Zase blábolíte nesmysly.

Když bude moc zle, tak duběnky v lese nasbírám '(nehledě k tomu, že se dá místo nich použít i hodně hustý odvar z dubové kůry), ostatní ingredience na duběnkový inkoust "mám schovaný" a nějaké ptačí pero se taky sežene.
Když bude moc zle, sice nebude mít co jíst, ale budete vyrábět duběnkový inkoust, abyste mohl psát nesmysly do diskusí na Lupě. A posílat je budete na Lupu holuby. Je mi to jasné.

Což nejsou zrovna běžné situace a většinou nastávají jen několikrát v životě.

"Nenapsal jste, jak byste to dělal jinak nebo jak dlouho byste nechal uživatele používat neplatnou občanku."
Ono by bohatě stačilo, kdyby ta občanka v mobilu měla platnost s délkou srovnatelnou s plastovou kartičkou.

Tak jsem ten text na Wikipedii pochopil já.

Číselná řada.
Nejsme ve sporu, jde spíš o to, že pokud by frekvence prvočísel rostla, nebo stovku od stovky skákala, nebyl bych si dovolil přijít s předpokladem, že spíš bude celkově klesat.
Jde spíš o to, že to klesání nyní kompenzuje fakt, že používáme n-číselná prvočísla a s každým n se počet čísel v daném úseku zvyšuje o řád (v dané číselné soustavě).

Jestli exspiruje certifikát, exspiruje i podpis i jím podepsaný dokument. Pro praxi nemá cenu to rozlišovat.

Pečeti byly spíše identifikací konkrétní osoby. I pečetě, přiložené ke protestním listům proti upálení Jana Husa, identifikují konkrétní šlechtice, nikoli jen "hrad tenaten". A ve zdroji, na který jsem vám odkázal, je jasně uvedeno, že i královská pečeť byla vázána na konkrétní osobu (bylo tam zpravidla jméno konkrétního panovníka) a po její smrti se pečetidlo fyzicky likvidovalo. Některé instituce sice měly svá instituciální pečetidla, ale ještě v raném novověku bylo individuálních pečetí víc. Dnes jistě pečetí většinou instituce a používání osobního pečetidla je spíš snobárna.

Tohle očekávají odborníci na energetiku a nemám důvod jim nevěřit. Pokud nastavíme Občasné Zdroje Energie a vypneme stabilní, tak prostě energii nebudeme mít a nebude ji ani kde koupit, protože větry i velké systémy oblačnosti (nemluvě o střídání dne a noci) postihují zpravidla velkou část území EU.

Mohu takto napsat, komu odkazuji poslední bedýnku sucharů, kterou jsem si odtrhl od huby a zemřel hladem :-)

Byl u toho na místě doktor, ale ten musí být i při IT připojení.

Nejsem si jistý, zda se počítač + tiskárna natolik liší od psacího stroje, aby to bylo kvalitativně něco nového.

I v příručkách z přelomu tisíciletí. Programování v Javě, v C, v Perlu atd. A psalo se to i ve slušnějších příručkách k BASICu.

Asi si toho nikdo nevšiml, že se to buď nekontrolovalo, nebo ne pořádně (zaznamenal jsem předpoklad, že snižovali náklady a odnesly to právě kontroly).

Neukecáte, že se ten kolaps IT stal, a že byl celosvětových rozměrů.
Jste demagog nebo debil? I přes několikáté upozornění stále polemizujete s něčím, co jsem nikdy netvrdil. Takže to musí být jedna z těch dvou možností.

Neukecáte ani to, že chyba byla jednoznačně na straně lidského faktoru, takže bylo (mj.) málo kontrol, a patrně i byly nekvalitní.
Kdybyste měl alespoň drobet inteligence, napadne vás, že řešit lidskou chybu větším zapojením lidí není úplně ta nejlepší cesta.

27. 7. 2024, 11:24 editováno autorem komentáře

Tu a tam jste se tvářil ve stylu "jaký kolaps?" a jinde jste zase zlehčoval jeho dopady.
Lžete. Kdybyste nelhal, dokážete to odkazem na nějaký můj komentář.

Rozhodně nevěřím, že by současné programy byly bezpečnější. Jsem toho názoru, že v mnoha případech nikoli.
Jenže váš názor má absolutně nulovou hodnotu. Ne-li zápornou.

Zbytek jsou zase jen nesmyslné bláboly.

Což nejsou zrovna běžné situace a většinou nastávají jen několikrát v životě.
Takže nastávají, je potřeba s nimi počítat a nějak se s nimi vypořádat.

Ono by bohatě stačilo, kdyby ta občanka v mobilu měla platnost s délkou srovnatelnou s plastovou kartičkou.
Takže byste zneplatnění občanky přestal řešit, přestal byste ustřihávat rohy plastovým občankám a smířil byste se s tím, že se lidé prokazují dávno neplatnými doklady totožnosti. K čemu by pak takové doklady byly dobré?

A proč to celé? Bezdůvodně, jenom proto, že se vám nelíbí, že si jedna aplikace na pozadí aktualizuje data, stejně jako to dělá spousta jiných aplikací.

Tak jsem ten text na Wikipedii pochopil já.
Vždyť vám to píšu od začátku, že jste ho pochopil špatně. Což není nijak překvapivé, vaše schopnost chápat text je velmi omezená, jak se ukázalo v mnoha případech.

Nejsme ve sporu
Jsme ve sporu. Vy totiž plácáte nesmysly, já ne.

nebo stovku od stovky skákala
Jenže nikdo neví, jestli to tak na nějaké části číselné osy není.

nebyl bych si dovolil přijít s předpokladem, že spíš bude celkově klesat.
Vy jste to nepsal jako předpoklad, napsal jste to jako fakt.

Jde spíš o to, že to klesání nyní kompenzuje fakt, že používáme n-číselná prvočísla a s každým n se počet čísel v daném úseku zvyšuje o řád (v dané číselné soustavě).
Jde spíš o to, že plácáte blbosti o věcech, kterým vůbec nerozumíte. A místo toho, abyste si to přiznal, vršíte další a další nesmysly.

Jestli exspiruje certifikát, exspiruje i podpis i jím podepsaný dokument. Pro praxi nemá cenu to rozlišovat.
Nesmysl.

Pečeti byly spíše identifikací konkrétní osoby. I pečetě, přiložené ke protestním listům proti upálení Jana Husa, identifikují konkrétní šlechtice, nikoli jen "hrad tenaten". A ve zdroji, na který jsem vám odkázal, je jasně uvedeno, že i královská pečeť byla vázána na konkrétní osobu (bylo tam zpravidla jméno konkrétního panovníka) a po její smrti se pečetidlo fyzicky likvidovalo. Některé instituce sice měly svá instituciální pečetidla, ale ještě v raném novověku bylo individuálních pečetí víc. Dnes jistě pečetí většinou instituce a používání osobního pečetidla je spíš snobárna.
Nic z toho, co jste napsal, nevyvrací tvrzení, která jsem psal já.

Tohle očekávají odborníci na energetiku a nemám důvod jim nevěřit.
Jestli ono to nebude tak, že jste ta tvrzení odborníků pochopil stejně dobře, jako článek o Prvočíselné větě na Wikipedii nebo Astonovi trable s elektronickou občankou.

Chápete rozdíl mezi "jednou za desítky let" a "jednou za desítky hodin"?
Proč ta aktualizace digitální formy OP nefunguje jako u toho plastu, tj. uživatel změní jméno, případně "gender", uživatel změní trvalé bydliště atd., případně to jednou za pár let projde?

Jestliže má plastová kartička výdrž několik let, proč ji má digi verze jen pár desítek hodin? Existuje na to nějaký racionální důvod mimo to, že to někdo neuměl naprogramovat líp?

"Nikdo neví..."
Mnoho vědních oborů vychází z toho, že věci jen částečně poznané se chovají podobně jako příbuzné či stejné věci, které známe dobře. Třeba astronomie.

Ty "nesmysly" opakuji po vás.

Chápete rozdíl mezi "jednou za desítky let" a "jednou za desítky hodin"?
Chápete vy ten rozdíl, že plastová občanka se zneplatní v okamžiku, kdy dojde ke změnám? U digitálního stejnopisu není možné nic takového udělat, protože úřad neví, na kolika zařízeních to máte nainstalované a na kterých by to měl zneplatnit. Proto se to řeší tak, že se ten stejnopis vydá s krátkou platností, aby se nemusel zneplatňovat, a průběžně se to aktualizuje.

Ta aktualizace probíhá na pozadí, stejně jako u ostatních aplikací. Netuším, proč to pořád tak řešíte. U e-mailu je pro vás také nepřekonatelný problém, že se na pozadí synchronizuje? U kalendáře, u kontaktů, u předpovědi počasí?

Proč ta aktualizace digitální formy OP nefunguje jako u toho plastu, tj. uživatel změní jméno, případně "gender", uživatel změní trvalé bydliště atd., případně to jednou za pár let projde?
Protože takhle to u plastu nefunguje. Když změníte trvalé bydliště, fakt si to na té plastové kartičce neměníte sám.

Jestliže má plastová kartička výdrž několik let, proč ji má digi verze jen pár desítek hodin?
Proč tvrdíte, že je to špatně, když neznáte odpověď na tuhle otázku? Nerozumíte tomu, ale víte, že je to blbě.

Existuje na to nějaký racionální důvod mimo to, že to někdo neuměl naprogramovat líp?
Racionální důvod je ten, že to nejde udělat líp. Šlo by to udělat jinak, že by tu pravidelnou aktualizaci nedělal ten, kdo doklad totožnosti předkládá, ale ten kdo ho ověřuje. Což by ale z různých důvodů bylo horší řešení.

Proč zase žvaníte o věcech, o kterých nic nevíte? Proč tvrdíte, že někdo něco udělal špatně, když sám nemáte lepší řešení?

Mnoho vědních oborů vychází z toho, že věci jen částečně poznané se chovají podobně jako příbuzné či stejné věci, které známe dobře. Třeba astronomie.
Matematika ne. Protože matematika zná mnoho případů, kdy se nějaká řada v nějaké části chová nějak, ale na jiné části číselné osy se to chování změní.

Ty "nesmysly" opakuji po vás.
Problém je, že nechápete, co píšu. Stejně jako jste nechápal, co napsal Ondřej Neff, nebo článek na Wikipedii.

Proto už jsem vám psal – pokud tvrdíte, že někdo jiný něco tvrdil, citujte to přesně (tak, že ten text zkopírujete) a uveďte to i s odkazem, aby bylo možné si to ověřit. protože vaše schopnost chápat a interpretovat cizí texty je prokazatelně velmi slabá.

Zase ten váš příklad z provázkem je mimo realitu.
Není. V reálném světě se všechno měří s nějakou přesností, nic nedokážeme změřit absolutně přesně. Ale to neznamená, že to nedokážeme změřit vůbec.

V matematice je spousta podobných případů. O nějaké funkci třeba dokážeme říct, že její hodnoty leží vždy pod křivkou 1/x. Nedokážeme třeba pro velké hodnoty x spočítat přesnou hodnotu, ale je dokázáno, že bude menší než 1/x.

A něco podobného je Prvočíslená věta. Říká něco o vlastnosti prvočísel, a to, co říká, je dokázáno. Proto se to jmenuje věta – kdyby to dokázáno nebylo, říká se tomu domněnka nebo hypotéza. My bychom rádi vlastnosti prvočísel znali detailněji, než co nám o nich říká Prvočíselná věta, ale pro to důkazy nemáme. Což ale neznamená, že Prvočíselná věta nebyla dokázána.

Být tehdy nějaký spolek, bojující proti "pavědám", tak dodnes hledáme nějakou planetu blízko Slunce nebo obviňujeme astronomy ze špatného měření.
Nesmysl. Evidentně vůbec nechápete, co je věda. Einsteinova speciální teorie relativity není a nikdy nebyla žádná pavěda. Pavěda není něco, co neodpovídá současným poznatkům vědy. Pavěda je něco, co nepoužívá vědecké metody. A i když se někdy pavěda trefí do reality, nic to nemění na tom, že je to pavěda – protože podstatné jsou postupy, které se ke zkoumání používají. Zda jsou vědecké nebo nevědecké.

Ad verze - myslete si to, když vás to potěší.
Mne to netěší. Mně vadí, že někdo, kdo učí na vysoké škole, má elementární problémy s chápáním psaného textu ve svém mateřském jazyce.

Jistěže vím, co taková aktualizace je, alespoň co je na Linuxu.
Takže nevíte, co je aktualizace, ten dovětek o Linuxu to potvrdil. Navíc kdybyste věděl, co je aktualizace, tak to napíšete.

Budu muset sáhnout po papírové knize.
To ani nemusíte. Už teď je to tak, že vy jste napsal X, a pak jste napsal „pan Satrapa tvrdí Y“, přičemž X se podstatně liší od Y. I kdyby v té knize nakonec bylo napsáno X, už tahle dvě vaše tvrzení sama o sobě dokazují, že si nejste vědom rozdílu mezi X a Y. Což není nic překvapivého, protože vaše vidění okolního světa je velmi mlhavé. Což je důvod, proč nerozumíte textům. To není proto, že byste nerozuměl slovům nebo pojmům, které se v těch textech vyskytují. Vy nerozumíte světu, o kterém ty texty píšou.

Ne, vy nechápete, o čem je řeč.
No, tak mi to vysvětlete. Já to chápu takhle:

Vy jste tvrdil, že někde existoval kolejový obvod dlouhý přes sto kilometrů. Pak jste to zkrátil na „vyšší desítky“, což je úplně jedno, pořád je to totální kravina. Ale pro jednoduchost textu berme, že je to kolejový obvod dlouhý 100 kilometrů.

Kolejový obvod slouží k tomu, aby detekoval, že někde (kdekoli) v tom kolejovém obvodu se nachází vlak. Tato informace se používá především pro zajištění bezpečnosti jízdy vlaku – nebo-li když je v daném kolejovém obvodu někde vlak (kolejový obvod je tzv. obsazený), nesmíte do toho kolejového obvodu pustit žádný jiný vlak. protože by to znamenalo, že se ty vlaky mohou srazit. Ještě je potřeba doplnit, že kolejové obvody, o kterých se bavíme, jsou pevné – tj. kolejový obvod vymezuje konkrétní úsek na koleji (na železniční trati). Je to proto, že kolejový obvod je „hardware“, který je v daných místech k železniční trati fyzicky připojen, a daný úsek trati musí být odizolován od jiných úseků trati.

Takže to vaše tvrzení o 100kilometrovém obvodu říká, že někde v české železniční síti existovalo 100 km trati, na kterých se mohl vyskytovat nevýše jeden vlak. Jen pro představu, 100 km je po železnici zhruba z Prahy do Pardubic. Takže podle vaší teorie by byl jeden kolejový obvod třeba z Prahy-Libně až do Pardubic. Takže z Prahy-Libně by vyjel vlak, obsadil by tento kolejový obvod, a od té chvíle by na tu kolej nemohl vjet žádný jiný vlak. Čekalo by se, až ten vlak v Pardubicích vyjede z daného kolejového obvodu, a teprve pak by za ním mohl vyrazit třeba osobák do Českého Brodu.

Mohl byste argumentovat, že tenkrát jezdilo málo vlaků a že holt když vyjel z Libně vlak směrem na Pardubice, tak potom opravdu žádný další vlak po stejné koleji hodinu nejel.

Proto jsem použil ten argument s výhybkou. Protože ona ta trať z Libně do Pardubic nemá jen jednu kolej, počítejme pro jednoduchost s dvoukolejkou. Na dvoukolejce, kde by nebyly žádné propojky mezi kolejemi, nebyly by tam žádné výhybky, by mohly na tom 100km úseku být dva vlaky najednou – jeden na jedné koleji, druhý na druhé. Takže proti tomu rychlíku z Prahy do Pardubic by mohl jet jiný rychlík z Pardubic do Prahy.

Co by se ovšem stalo, kdybychom tam ty propojky přidali? Takže bychom na tu dvojkolejkou přidali výhybky, po kterých by se dalo přejet z jedné koleje na druhou, případně další výhybky pro opačný směr? Podle vašeho vzoru by ty výhybky byly vodivě propojené, tak, aby část před výhybkou i za výhybkou tvořila jeden kolejový obvod. Propojené to samozřejmě musí být – kdyby nebylo, nemáme jeden kolejový obvod o délce 100 km, ale dva o délce třeba 60 km a 40 km.

No jo, ale když to takhle propojíte výhybkami a vodivě, vznikne vám z toho jeden velký kolejový obvod, který zahrnuje obě koleje. Takže délka trati by byla 100 km, ale ten kolejový obvod by měl dokonce 200 km – dvě 100km trati vedle sebe. A v tom kolejovém obvodu by mohl být stále jenom jeden vlak. Takže kdyby vyrazil ten rychlík z Prahy do Pardubic, obsadil by kolejový obvod obou těch kolejí – a rychlík z Pardubic tam tedy nemohl, protože kolejový obvod by byl obsazen. Takže by rychlík z Pardubic v Pardubicích čekal, až přijede rychlík z Prahy, a teprve pak by mohl na trať on. To je tam ta druhá kolej ale zbytečně, nemyslíte?

Teď se určitě rozčilujete, že takhle blbě jste to samozřejmě nemyslel. Že ta výhybka by byla vodivě propojená jenom v přímém směru a do odbočky ne. Takže by byl jeden kolejový obvod v jedné 100km koleji, druhý kolejový obvod v druhé 100km koleji a zase může jet rychlík z Prahy do Pardubic a proti němu po druhé koleji rychlík z Pardubic do Prahy, každý si obsadí kolejový obvod ve své koleji, pohoda. No a co s tou výhybkou, kterou tam máme? Tak pošleme rychlík z Prahy do Pardubic, výhybku uprostřed dáme do odbočky, aby tam přejel na druhou kolej a pokračoval dál do Pardubic po ní. Jenže abychom takhle mohli tu výhybku přestavit, nesmí být v kolejovém obvodu té druhé koleje žádný vlak.

Takže ta výhybka nám teď umožňuje udělat to, že pošleme z Prahy do Pardubic rychlík, proti němu nepojede nic, a výhybku přestavíme do odbočky aby rychlík přejel na druhou kolej. Tím se nám uvolní první kolej a osobák z Prahy může za tím rychlíkem vyrazit dřív! To je super, že, výhybka uprostřed nám umožnila pustit osobák dřív.

No, ale ten osobák jste také mohl rovnou pustit po té druhé koleji, která přece v tom okamžiku byla celá úplně volná. A rychlík jste mohl nechat na té první koleji a žádná výhybka nebyla potřeba.

Takže mít výhybku pro přejezd do druhé koleje uprostřed kolejového obvodu je blbost, protože tím nezískáte žádnou propustnost navíc. Leda byste to chtěl použít při výluce. Vyloučíte první kolej mezi výhybkou a Pardubicemi, vlak pojede z Prahy až k výhybce po první koleji – no, vlastně nepojede, protože mezi výhybkou a Pardubicemi na té vyloučené koleji by pravděpodobně stála nějaká mechanizace, takže kolejový obvod by byl obsazený a žádný vlak by do něj nesměl.

Teď se zase nejspíš rozčilujete, proč to tady tak dlouze popisuju jak pro blbečky, když je to přece jasné. No, když jsem vám to takhle jako pro blbečky nerozepsal, jasné vám to nebylo a myslel jste si, že by výhybka uvnitř 100km obvodu dávala smysl.

Tak jsem zvědav, zda se budete chtít zachránit tím, že jste samozřejmě nemyslel výhybku jako součást kolejové spojky mezi dvěma kolejemi téže trati, ale myslel jste odbočnou výhybku – že z té trati na Pardubice v Kolíně odbočí trať na Kutnou Horu a Čáslav. Ale spíš si myslím, že prohlásíte, že to bylo moc dlouhé a tu blbost jste ani nečetl.

Ony se k těm starým žádostem snad mají přidávat další informace už po novu.
Nikoli, staré žádosti se vyřizují podle starého zákona starým způsobem.

Podpis je závislý na certifikátu, dokument je závislý na podpisu. Já zde vidím jasný řetězec příčin a následků.

Vypnutím uhelných elektráren, buď na základě bruselské direktivy nebo na základě růstu cen emisních povolenek, přijdeme o cca 40 % zdrojů energie, a stabilních. I kdybychom nastavěli OZE za tisíce bilionů euro, za bezvětrné noci z nich nevydolujeme naprosto nic.
A skladování energie z nich dosud nikdo na světě nevyřešil a neexistují ani náznaky na úrovni laboratorního výzkumu, že by se něco rýsovalo (vbe smyslu použitelnosti u nás - jistě by náš problém vyřešil tisíc a něco Dlouhých Strání, ale není kde je postavit; existují tepelná úložiště, ale na jejich výstavbě nelze "odklánět" ekologické investice, navíc by eliminovala fotovoltaiku). Existují jen fantasmagorie zelených a dalších ekologů, že "když se do toho dostatečně investuje, bude něco objeveno". Což je jakási analogie optimistických investic do perpetua mobile v 18. století.
Ostatní státy EU jsou na tom podobně. Až přestaneme být schopni elektřinu vyvážet, tak např. kleknou rakouské přečerpávací elektrárny, "ekologické a nejaderné", pouze s horními nádržemi plněnými čerpadly, poháněnými elektřinou z Dukovan.
U elektřiny platí jasná bilance: Mohu spotřebovat jen to, co vyrobím (nebo koupím), ani o mWh víc. A možnosti jejího skladování jsou velmi omezené. Např. zcela naplněné Dlouhé stráně v sobě mají energii na řádově minuty průměrné celostátní spotřeby (ale nemají dostatečný výkon, aby ji mohly i jen tak krátkou dobu pokrýt). Ostatní přečerpávací elektrárny jsou na tom hůř, mj. proto, že mají menší výškový rozdíl mezi horní a dolní nádrží.
Na třicet zimních dnů bez slunce a větru (dosti častý jev) bychom potřebovali energii odpovídající cca deseti hirošimským atomovkám. Havárie takového úložiště by byla opravdu devastující. U Londýna vzniká bateriové úložiště s kapacitou 1/10 Hirošimské atomovky a lidé proti tomu masově protestují (a nelze se jim divit, protože otázka nezní, zda to vybuchne, ale kdy se tak stane).
Navíc celá tahle agenda je absurdní z toho pohledu, že se týká snížení emisí sodovkového plynu z EU, znamenajících necelých 8 % světových emisí tohoto plynu. Přičemž naprostou většinu poklesu u nás vykompenzují další státy, které v podstatě přebírají výroby rušené v rámci "dekarbonizace" EU a velice často na jednotku výrobku (ať je to cokoli) vypustí víc CO2 než původní výrobci v EU.
Jediný prokazatelný antropogenní vliv na klima byl pokles emisí oxidů síry (prosadili zelení), který patrně zčásti odpovídá za současný vzestup teplot (a zbytek je ryze přírodní jev).

Jinak jsme trochu utekli od tématu, takže opakuji to hlavní:
Klidně si používejte datové schránky a veškerou digitální agendu, ale nenuťte do těchto aktivit občany, kteří to (z jakýchkoli důvodů) dělat nechtějí nebo neumějí. A pokud bude rozvoj této, agendy spojen s rizikem, že to nakonec bude vnucováno všem, i těm, co nemají počítač a připojení k internetu (jak se stalo před cca rokem u datových schránek pro podnikatele), pak se nedivte občanské (vč. volební) podpoře kohokoli, kdo tuto agendu navrhne zrušit, plošně a kompletně. To, že je tato agenda v gesci pirátů, jí na důvěryhodnosti nepřidává.

A chápete vy, že nemůže být problém jednu a tu samou Občanku v mobilu zneplatnit (nebo modifikovat) na všech zařízeních, na která si je uživatel nainstaloval, protože si je instaloval do konkrétního zařízení v konkrétní podobě (doklad občana XY)? A poku to problém je, znamená to jen a jen to, že ten systém neumí pracovat s daty, která má.

Když změním trvalé bydliště, vydá mi úřad novou kartičku. Nevýhoda oproti starým občankám, do nichž se nové bydliště jen zapsalo a opatřilo úředním razítkem a podpisem. V podstatě ta občanka v mobilu by mohla fungovat jako ta stará knížečka, čili lépe a pružněji než plastová kartička.

Stačilo by tu Občanku v mobilu aktualizovat synchronně s plastovou kartičkou. Jednou za X let.

Ano, potvrzujete názor některých teoretiků, že matematika vlastně není věda.

Lepší matematika neřeší výpočet čísla π, pracuje se symbolem a jeho přesnou definicí. Výpočet na extrémní počet desetinných míst jen demonstruje pokrok ve výkonu počítačů, případně efektivitu algoritmu.

Jenže "přesná definice" je právě onen převod na čísla. Prostě, cokoli, kde je pi, je cosi podobného kvadratuře kruhu, tedy z principu neřešitelného (i na tu kvadraturu kruhu potřebujete pi).

Jenže "přesná definice" je právě onen převod na čísla.
V žádném případě.

i na tu kvadraturu kruhu potřebujete pi
🤦‍ Vážně nemusíte s každou další větou dokazovat, jak moc mimo jste.

A chápete vy, že nemůže být problém jednu a tu samou Občanku v mobilu zneplatnit (nebo modifikovat) na všech zařízeních, na která si je uživatel nainstaloval, protože si je instaloval do konkrétního zařízení v konkrétní podobě (doklad občana XY)? A poku to problém je, znamená to jen a jen to, že ten systém neumí pracovat s daty, která má.
Ale on to problém je. Představte si, že máte dva mobily, do obou si nainstalujete eObčanku. Dejme tomu, že by měl provozovatel aplikace šanci jednotlivá zařízení nějak jednoznačně identifikovat, což by byl poněkud zásah do soukromí, ale dejme tomu, že by to šlo. Pak jeden mobil utopíte a koupíte si místo něj jiný, kam si opět nainstalujete eObčanku. Takže provozovatel by měl zaznamenáno, že ji máte nainstalovanou na třech zařízeních. Takže by vám nedovolil udělat žádnou změnu, dokud nepřinesete všechny tři zařízení a před zraky úředníka z nich ty staré doklady nesmažete. Vysvětlování, že jste jeden mobil utopil, by vám k ničemu nebylo, to vám nikdo věřit nemusí. Takže byste se prostě nemohl oženit, ani změnit adresu trvalého pobytu, dokud byste nepřinesl i ten třetí (utopený) mobil.

Když změním trvalé bydliště, vydá mi úřad novou kartičku.
Nikoli. Nejdřív vám zneplatní tu starou (ustřihne jí roh), teprve pak vám vyrobí novou. Podstatné je ovšem to zneplatnění. U plastové občanky, která je jedna, je to snadné. Ale jak chcete zneplatnit elektronický doklad, když ani nevíte, v kolika je kopiích?

V podstatě ta občanka v mobilu by mohla fungovat jako ta stará knížečka, čili lépe a pružněji než plastová kartička.
Jak přesně? Pořád jste nenapsal, jak konkrétně byste zařídil, aby se někdo neprokazoval starým dávno neplatným dokladem v mobilu.

Stačilo by tu Občanku v mobilu aktualizovat synchronně s plastovou kartičkou. Jednou za X let.
Nestačilo. Vysvětloval jsem vám to už v předchozích komentářích, vysvětlil jsem vám to v tomto komentáři znovu. Pokud neumíte odpovědět na otázku: „Jak byste zabránil tomu, aby se někdo prokazoval starou dávno neplatnou občankou v mobilu?“ a zároveň tvrdíte, že stačí občanku v mobilu aktualizovat synchronně s plastovou kartičkou, jenom tím prokazujete, jaký jste hlupák.

Ano, potvrzujete názor některých teoretiků, že matematika vlastně není věda.
Matematika má z věd nejpřísnější požadavky na to, co považuje za důkaz. Jestli to znamená, že není věda, ale něco lepšího, to je mi jedno. Podstatné je, že vaše „kouknu na začátek grafu funkce a je mi jasné, jak bude ten graf pokračovat, “ je nesmysl. Nebo chcete tvrdit, že třeba pro každé přirozené číslo n platí, že n² + n + 41 je prvočíslo? Platí to pro n = 0, 1, 2, 3 až 10. Takže podle vás to platí pro všechna přirozená n?

Asi by nebyl problém zařídit aktualizaci na všech vlastněných zařízeních. Onehdy jste mi tu vysvětloval, jak pro každé zařízení musí být stejný účet u google play, takže přes tohle by to asi šlo.

Ano, plastová kartička se musí zneplatnit, než se vydá nová. Stará knížečka se jen opravila a fungovala dál, a stejně tak by mohla fungovat i Občanka v mobilu.

Nevidím důvod, proč by nemělo jít opravit data v Občance v mobilu, která budou nacpána do nové verze kartičky. Od toho jeto přece digitální záležitost, aby to šlo udělat ve zlomku sekundy. Jinak to opět znamená, že ta Občanka v mobilu je z principu horší než plastová kartička.

Pokud na dlouhém začátečním úseku hustota prvočísel na číselné řadě klesá, je pravděpodobnější, že se toto bude dít i nadále, byť jistě ne s jistotou. Jistěže můžete argumentovat tím, že číselná řada je nekonečná, a že se může někde v nekonečnu ten trend zvrátit, ale budete na úrovni Pánaboha ve filmu Stvoření světa, který odjede po rovnoběžkách jak vlaštovka po telegrafních drátech a vrátí se po chvilce s hláškou "V nekonečnu se protínají. Nelze to prokázat, ale viděl jsem to.".

Asi by nebyl problém zařídit aktualizaci na všech vlastněných zařízeních.
Asi. Nic o tom nevíte, ale urážet ostatní, to vám jde. Takže pro info – byl by to problém. I kdybyste věděl, na jaké zařízení to bylo instalováno, jak poznáte, zda to zařízení stále existuje? Jak poznáte, že k němu má dotyčný přístup?

Ale vždyť to už jsem vám psal v předchozím komentáři, a vy to stejně nechápete.

Onehdy jste mi tu vysvětloval, jak pro každé zařízení musí být stejný účet u google play, takže přes tohle by to asi šlo.
Jo? A jak se k tomu Google Play účtu dostane aplikace?

Stará knížečka se jen opravila a fungovala dál, a stejně tak by mohla fungovat i Občanka v mobilu.
Vždyť ona tak funguje. Stáhne si nová data.

Nevidím důvod, proč by nemělo jít opravit data v Občance v mobilu, která budou nacpána do nové verze kartičky. Od toho jeto přece digitální záležitost, aby to šlo udělat ve zlomku sekundy.
Vždyť to tak funguje. A vám se to nelíbí.

Pokud na dlouhém začátečním úseku hustota prvočísel na číselné řadě klesá, je pravděpodobnější, že se toto bude dít i nadále, byť jistě ne s jistotou.
Tyhle ničím nepodložené dojmy člověka matematikou nepolíbeného jsou fakt zábavné. že bych tu začal psát svoje rady chirurgům, jak by měli operovat srdce?

Pokud o něčem nevíte s jistotou, proč o tom jako o jistotě píšete?

A řada prvočísel menších než 999 je podle vás „dlouhý počáteční úsek“. Hm. Největší známé prvočíslo (jestli se nemýlím) má v desítkovém zápisu přes 24 milionů cifer. Tak hlavně že s těmi třemi ciframi máte pocit, že jste toho už viděl hodně.

Jistěže můžete argumentovat tím, že číselná řada je nekonečná, a že se může někde v nekonečnu ten trend zvrátit, ale budete na úrovni Pánaboha ve filmu Stvoření světa, který odjede po rovnoběžkách jak vlaštovka po telegrafních drátech a vrátí se po chvilce s hláškou "V nekonečnu se protínají. Nelze to prokázat, ale viděl jsem to.".
Popletl jste si to, přesně takhle argumentujete vy.

K těm aktualizacím: Opravdu nevidím důvod, proč je aktualizace spojena s režií v naprosté většině bezcenné periodické aktualizace. Proč Občanka v mobilu není aktualizován jen tehdy, když se u jejího majitele něco změní. Jistěže je to vývar pro prodejce mobilních dat, ale opravdu nevidím důvod to řešit takto.

Existují i tabulky čtyř a pětimístných prvočísel.

Vím, že ta hodně velká prvočísla se "vyzobávají" stylem "u čísla takových a takových vlastností je větší pravděpodobnost, že to bude prvočíslo" (tj. netestují se po řadě tak velcí členové číselné řady).
A možná ještě něco: Jak roste velikost čísel v číselné řadě, roste i počet jejich koncových sekvencí, které znamenají (bez ohledu na předchozí čísla), že dané číslo je něčím dělitelné. Navíc, pokud použijete vyjádření těch čísel v různých číselných soustavách, bude v každé z nich jiné neprvočíslo na první pohled patrné, jako v desítkové třeba sudá čísla, čísla zakončená pětkou apod. Ideální by asi byly soustavy, založené na prvočíselném základu.

Možná ještě k té matematice: Myslím že charakteristické pro ni je nahrazení stupňů radiány (pro měření úhlů a výpočty goniometrických funkcí), jejichž hodnota není známa. Opravdu, "věda".

Opravdu nevidím důvod, proč je aktualizace spojena s režií v naprosté většině bezcenné periodické aktualizace.
Netuším, co jste tím chtěl říci.

Proč Občanka v mobilu není aktualizován jen tehdy, když se u jejího majitele něco změní.
A jak by se ta aplikace o změně dozvěděla? Tak, že se bude ptát, jestli není něco nového. No a když už se ptá, může si odpověď „tyto údaje jsou platné k 19. 7. 2024 19:33:00 SELČ“ rovnou uložit. A až se bude někomu prokazovat, tuhle odpověď i s tou časovou značkou předloží. Takže ten, kdo totožnost kontroluje, ví, jak staré ty údaje jsou. A že když jsou staré maximálně dva dny, může jim důvěřovat. Ale kdyby byly staré třeba půl roku, věřit jim nebude – protože to už mohou být ty údaje dost staré.

Jistěže je to vývar pro prodejce mobilních dat, ale opravdu nevidím důvod to řešit takto.
Jo, těch pár kilobajtů operátory fakt vytrhne.

Existují i tabulky čtyř a pětimístných prvočísel.
🤦‍

Možná ještě k té matematice: Myslím že charakteristické pro ni je nahrazení stupňů radiány (pro měření úhlů a výpočty goniometrických funkcí), jejichž hodnota není známa. Opravdu, "věda".
Vždycky když něco napíšete, vypadá to, že už větší blbost nejde vymyslet. Ale vy se hecnete a překonáte se. Které další hodnoty neznáte? Jednu třetinu?

Tak pokud někdo má mobil bez připojení k internetu, ať občanku v mobilu prostě nepoužívá. Nikdo nikdy neříkal, že musí vyhovovat všem.

To datum narození a z něj odvozená zletilost je jediná věc, u které by mělo smysl mít dlouhodobou platnost. Otázka je, zda je to dostatečný důvod, proč tím celý systém komplikovat, a to zejména ještě v době, kdy tím nikdo nikde věk prokazovat nebude (protože to zatím přijímají jenom subjekty, které zajímá víc, než jenom věk). Navíc zrovna v té skupině, která bude věk prokazovat, bude zastoupení těch, kteří nepoužívají internet každý den, asi velmi nízké.

A přitom, kolik lidí asi denně používá svůj totálně neaktuální občanský průkaz starý třeba 8 let?
Nikdo. Protože když dojde ke změně údajů, které jsou na občance, ustřihnou vám na občance roh a vystaví k tomu náhradní doklad, na kterém je i datum. Někde v hospodě nebo v bazaru by vám takovou občanky asi akceptovali bez problémů, kdyby teda občanku vůbec chtěli vidět. Ale na poště vám na propadlý náhradní doklad nic nedají, policajti by nad tím také nemávli rukou, na úřadech také ne.

"Netuším, co jste tím chtěl říci."
Takže jako pro žáčka zvláštní školy: Občanka v mobilu se každé dva dny (nebo podobnou dobu) aktualizuje, tj. komunikuje s nějakou ústřední databází a programem, který ji obsluhuje. Tím spotřebovává mobilní data, odebírá energii z baterky atd. a podobně to vypadá i straně, s níž komunikuje. Tomu (přenos dat, spotřeba energie atd.) se říká režie, režijní náklady. Protože ke změně údajů majitele Občanky v mobilu dochází jednou za mnoho let, zpravidla v průměru víc než deset, jsou tyto náklady (když tu režii přepočteme na Kč) na aktualizace v podstatě vyhozenými penězi, jak u majitele, mobilu, tak u státu.

Proto tvrdím, že Občanka v mobilu měla být koncipována tak, aby dostala z centra změnu, když k ní v centrální databázi dojde, a k tomu řešit ony ztracené mobily apod. (což MMCH zvládají např. bankovní aplikace). Např. by se dala vázat instalace Občanky v mobilu na jištění přístroje biometrií a tím, že v případě jejího zrušení by se zneprovoznila.

Ano, takové tabulky existují a naleznou se tam podobné trendy jako u těch třímístných.

Velikost radiánu závisí na čísle pí. Protože velikost tohoto čísla není známa (jsou dostupné jen aproximace a s vysokou pravděpodobností jeho hodnotu nebudeme znát nikdy), nemůže být známa ani velikost radiánu. Selský rozum lepší matematiky.

jsou tyto náklady (když tu režii přepočteme na Kč) na aktualizace v podstatě vyhozenými penězi, jak u majitele, mobilu, tak u státu.
Nejsou. Mimochodem, ta režie je tak malá, že mi Android ukazuje u eDokladů spotřebu dat 0. Prostě je to pod rozlišením toho, co Android ukazuje.

Proto tvrdím, že Občanka v mobilu měla být koncipována tak, aby dostala z centra změnu, když k ní v centrální databázi dojde
Ano, a otázka je, proč tvrdíte věci, které nejdou udělat.

řešit ony ztracené mobily apod.
Jak?

což MMCH zvládají např. bankovní aplikace
Ne, ty dělají něco úplně jiného. Vy máte nějakou bankovní aplikaci, kterou se prokazujete v offline režimu?

Např. by se dala vázat instalace Občanky v mobilu na jištění přístroje biometrií a tím, že v případě jejího zrušení by se zneprovoznila.
Jak přesně to zabrání tomu, aby se právoplatný uživatel té eDokladovky neprokazoval starými neplatnými doklady?

A klíčová otázka – proč pořád melete blbosti o věcech, kterým vůbec nerozumíte? Ptal jsem se vás několikrát, jak byste řešil konkrétní situace. Na to jste neodpověděl. Ptal jsem se vás, čemu to současné řešení vadí – přišel jste jen s náklady na stahování dat, které jsou tak nízké, že je ani neumíte vyjádřit. Navíc jste se nedávno sám vychloubal, že máte v mobilu neomezená data, a tvářil jste se, že to tak musí mít každý.

Ano, takové tabulky existují a naleznou se tam podobné trendy jako u těch třímístných.
Chováte se, jako když se předškolkové dítě vytahuje profesorovi matematiky, že umí napočítat až do desíti. A pak mu to nestačí, tak se pochlubí, že jeho tatínek zvládá napočítat až do dvaceti.

Velikost radiánu závisí na čísle pí. Protože velikost tohoto čísla není známa (jsou dostupné jen aproximace a s vysokou pravděpodobností jeho hodnotu nebudeme znát nikdy), nemůže být známa ani velikost radiánu.
Číslo pí a radián jsou známy. To, že vy znáte akorát desetinný zápis v desítkové soustavě, neznamená, že někdo jiný nezná i něco jiného.

Selský rozum lepší matematiky.
To je jediná vaše pozoruhodná vlastnost. Jste totální hlupák, ale myslíte si o sobě, bůhvíjak nejste chytrý. Drtivá většina hloupých lidí o sobě tuší, že nepatří k nejchytřejším. Ale vy si to vůbec nepřipouštíte a chrlíte jeden důkaz své hlouposti za druhým.

Ten Android vám tu nulu ukazuje za jednu aktualizaci, nebo několik?

"proč tvrdíte věci, které nejdou udělat"
A proč by to nemělo jít udělat?

ztracené mobily
Možností je mnoho.

"Jak přesně to zabrání tomu, aby se právoplatný uživatel té eDokladovky neprokazoval starými neplatnými doklady?"
Například: Jakmile bude uživatel on line, Občanka se mu zaktualizuje. Centrum bude držet seznam mobilů, které se neaktualizovaly (ono jich moc nebude) a aplikace u toho, komu se prokazuje, dostane hlášku, že Občanka v mobilu je neaktuální.

Jasně jsem vám napsal, že v dostupných tabulkách prvočísel je vidět onen trend zřeďování, a že ho lze i logicky odvodit. Je velmi pravděpodobné, že to bude obecnější jev. Vyvrátit to můžete, třeba odkazem na tabulku vyšších prvočísel, kde je naopak trend "houstnutí", ovšem na dostatečně dlouhém úseku číselné řady.

Jak v desítkové tak ve dvojkové číselné soustavě má číslo pí nekonečný počet číslic za desetinnou čárkou s tím, že z předchozích číslic se nedá nijak určit ta další. Takže jeho velikost prostě známa není.
Pochopitelně, jsou situace, kdy i aproximace pi jako 3.1 nebo 22/7 jsou příliš přesné, ale jsou situace, kdy zdrojem problému může být i od desetinné čárky velmi vzdálené číslo. A přinejmenším musíte zohledňovat i to, jak je v daném systému pí realizováno. Což jsou všechno věci, které u stupňů problém nejsou.
Nicméně lidem, "myslícím šejdrem", tedy matematikům, je úplně jedno, že ta jejich "skvělá" jednotka měření úhlů je pro praxi téměř bezcenná. Už jen výroba ozubeného kola bude s radiány představovat spoustu zbytečné práce a zbytečných výpočtů navíc (oproti stupňům).

Ten Android vám tu nulu ukazuje za jednu aktualizaci, nebo několik?
Ukazuje to u té aplikace. Nevím, zda je to za měsíc nebo za celou dobu používání aplikace.

A proč by to nemělo jít udělat?
Důvody jsem vysvětloval v předchozích komentářích.

Možností je mnoho.
Popište alespoň jednu.

Například: Jakmile bude uživatel on line, Občanka se mu zaktualizuje.
Přesně tak to funguje dneska. Teda neaktualizuje se pořád, když je online, ale jenom jednou za několik hodin.

Centrum bude držet seznam mobilů, které se neaktualizovaly (ono jich moc nebude)
Jak jednotlivé mobily identifikuje?

aplikace u toho, komu se prokazuje, dostane hlášku, že Občanka v mobilu je neaktuální.
Jak to aplikace zjistí, když bude offline? Jak ta aplikace identifikuje, o jaký mobil se jedná?

Jasně jsem vám napsal, že v dostupných tabulkách prvočísel je vidět onen trend zřeďování
A já jsem vám jasně napsal, že to nic neznamená.

že ho lze i logicky odvodit
Což vy ovšem neumíte. A když jsem vás odkázal na matematickou větu, která říká něco podobného tomu, o čem vy blouzníte, začal jste tvrdit, že ta věta není úplně dokázaná.

Vyvrátit to můžete, třeba odkazem na tabulku vyšších prvočísel, kde je naopak trend "houstnutí", ovšem na dostatečně dlouhém úseku číselné řady.
V matematice se něco, co nebylo dokázáno, nijak vyvracet nemusí.

Jak v desítkové tak ve dvojkové číselné soustavě má číslo pí nekonečný počet číslic za desetinnou čárkou s tím, že z předchozích číslic se nedá nijak určit ta další. Takže jeho velikost prostě známa není.
Ale je. To, že vy neznáte nic jiného, než zápis čísel v desetinném rozvoji, neznamená, že nic jiného neexistuje.

Nicméně lidem, "myslícím šejdrem", tedy matematikům, je úplně jedno, že ta jejich "skvělá" jednotka měření úhlů je pro praxi téměř bezcenná. Už jen výroba ozubeného kola bude s radiány představovat spoustu zbytečné práce a zbytečných výpočtů navíc (oproti stupňům).
Vy byste měl být chráněn jako kulturní památka, jako obživlý Dunningův–Krugerův efekt.

"Nevím"
OK

Důvody jste nepopsal, nebo ne takové, které by byly validní.

"Přesně tak to funguje dneska."
Nefunguje. Občanka v mobilu by se aktualizovala jen v momentě, kdy se změní údaje o jejím majiteli, a ne co pár desítek hodin.

"Jak jednotlivé mobily identifikuje?"
Bankovní aplikace to zvládnou.

Aplikace může zjistit, v jakém je mobilu. Pracovník instituce přijímající Občanku v mobilu může zjistit, že onen mobil je na seznamu "prošlých", respektive to za něj udělá stroj.

Jasně jsem vám napsal, co tento jev na číselné řadě znamená.

"V matematice se něco, co nebylo dokázáno, nijak vyvracet nemusí."
Opět něco, co je v rozporu s vědou jako takovou.

"Ale je"
Proto je pi (a také Eulerovo číslo) v učebnicích matematiky jako příklad čísel, jejichž hodnota není a nebude nikdy známa. A proto také občas populárními vědeckými weby proskočí jásot, že bylo vypočteno další číslo z pi na x-té pozici za desetinnou čárkou.

Váš problém je, že dáte na nějaké nesmysly, snadno vyvratitelné praxí. A někdy i učebnicemi pro základní školu.

Důvody jste nepopsal, nebo ne takové, které by byly validní.
Popsal. Důvodem je to, aby ověřování mohlo probíhat offline a nikdo se nemohl prokazovat dlouho neplatným dokladem (více než dva dny).

Nefunguje. Občanka v mobilu by se aktualizovala jen v momentě, kdy se změní údaje o jejím majiteli, a ne co pár desítek hodin.
Vždyť jste psal, že by se občanka aktualizovala pokaždé, kdy by uživatel byl online.

Bankovní aplikace to zvládnou.
Ovšem dělají to tak, že při instalaci té aplikace pro ni vytvoříte unikátní klíč, a ta aplikace se pak pokaždé při komunikaci s bankovním systémem autentizuje tímto klíčem.

eDokladovka ovšem má fungovat i offline.

Aplikace může zjistit, v jakém je mobilu.
Jak?

Pracovník instituce přijímající Občanku v mobilu může zjistit, že onen mobil je na seznamu "prošlých", respektive to za něj udělá stroj.
Jak to udělá bez připojení k internetu?

Jasně jsem vám napsal, co tento jev na číselné řadě znamená.
Ano, já vím, že na tom nesmyslu trváte. Já jsem vám zase jasně napsal, že to ve skutečnosti neznamená nic.

Opět něco, co je v rozporu s vědou jako takovou.
OK, takže máme vědecky dokázáno, že jste hlupák.

Proto je pi (a také Eulerovo číslo) v učebnicích matematiky jako příklad čísel, jejichž hodnota není a nebude nikdy známa.
Možná tak ve vašem vesmíru. V našem vesmíru ty hodnoty známé jsou.

Váš problém je, že dáte na nějaké nesmysly, snadno vyvratitelné praxí. A někdy i učebnicemi pro základní školu.
Tak určitě.

Jenže za to platíte spoustou naprosto zbytečných "aktualizací".

"Vždyť jste psal, že by se občanka aktualizovala pokaždé, kdy by uživatel byl online."
Ano, ale jen tehdy, pokud by v centrální databázi proběhla aktualizace majitelových údajů.

Bankovní aplikace např. poznají, že jsou v jiném telefonu. Jak to dělají, nevím, ale dělají to.

Musel by být on line, což pro instituci není problém.

Věda generuje hypotézy, které se nedokazují, ale naopak vyvracejí. Viz Popper.

Takže v učebnicích matematiky, v nichž pi je příkladem čísel, která mají nekonečný sled čísel za desetinnou čárkou a není to periodické nebo jinak odhadnutelné (myšleno další nevypočítané číslo), se píší bludy? A oslavy vypočtení každého dalšího čísla za desetinnou čárkou u pi jsou nesmysl?

Celosvětový výpadek některých IT služeb proběhl v pátek. Ochromil dopravu, hlavně letectví. U nás to odskákala jedna síť lékáren. Najdete o tom víc článků na zpravodajských serverech. Viníkem snad byla nějaká aktualizace Windows, které se po její aplikaci po zapnutí stále znova restartovávaly a nebyly s to se dostat do provozuschopného stavu.

Stavební řízení nefunguje v celém rozsahu, lidé na to silně nadávají. Opět zpráva, která prošla běžným zpravodajstvím.

To, že něco není přínosem a přece se to násilně zavádí, není nic nového. U nás bylo takto zavedeno např. už křesťanství na konci předminulého tisíciletí.

Vzhledem k tomu, že jsou náklady na ty aktualizace prakticky nulové, je ta výhoda možnosti offline ověření výrazným přínosem. Kdyby to offline nefungovalo, byl byste první, kdo by řval, jak je to nemožné.

Musel by být on line, což pro instituci není problém.
Občankou v mobilu budete moci prokazovat věk třeba v nějaké horské hospodě. Mít tam připojení k internetu může být problém. A aby s ověřovací aplikací každý den někdo běhal někam dolů, kde bude signál, to by vám asi poděkoval.

Ano, ale jen tehdy, pokud by v centrální databázi proběhla aktualizace majitelových údajů.
A jak se o tom asi ta aplikace dozví, že došlo v centrální databázi ke změně? Telepaticky?

Bankovní aplikace např. poznají, že jsou v jiném telefonu. Jak to dělají, nevím, ale dělají to.
Nepoznají. Bankovní aplikace u sebe má uložený přístupový klíč, který je vázaný na konkrétní telefon. To zajišťuje operační systém. Takže když tu aplikaci nainstalujete na jiný telefon, tam ten klíč nemá. Aplikace nepozná, že je na jiném telefonu, jenom nemá ten klíč. Kdybyste na původním telefonu udělal reset do továrního nastavení, klíč tam také nebude, přestože telefon je to stejný.

Věda generuje hypotézy, které se nedokazují, ale naopak vyvracejí. Viz Popper.
Zase další věc, kterou jste pomotal. Falzifikace a falzifikovatelnost hypotézy jsou dvě různé věci. Věda opravdu nepovažuje za platnou hypotézu, která nebyla vyvrácena.

Ostatní vědy nemají možnost tak silných důkazů, jako má matematika. To, že matematika je na to, co je důkaz, přísnější, než jiné vědy, opravdu není chyba matematiky ani její nedostatek.

Takže v učebnicích matematiky, v nichž pi je příkladem čísel, která mají nekonečný sled čísel za desetinnou čárkou a není to periodické nebo jinak odhadnutelné (myšleno další nevypočítané číslo), se píší bludy?
Nepíší. Mimochodem, těm číslům se říká iracionální čísla. Bludy píšete vy, když tvrdíte, že iracionální čísla jsou čísla, jejichž hodnota není známá.

A oslavy vypočtení každého dalšího čísla za desetinnou čárkou u pi jsou nesmysl?
Nejsou. Ale to, že neznáme úplný rozvoj zápisu čísla v desítkové (nebo jiné) soustavě, protože je nekonečný, neznamená, že neznáme hodnotu toho čísla. Už jsem vám několikrát psal, že zápis v desítkové soustavě není jediný možný způsob určení hodnoty čísla. A uváděl jsem jako příklad číslo 1/3 – zápis pomocí desetinného rozvoje je také nekonečný, ale snad ani vy nebudete tvrdit, že 1/3 je neznámé číslo.

Celosvětový výpadek některých IT služeb proběhl v pátek. Ochromil dopravu, hlavně letectví. U nás to odskákala jedna síť lékáren. Najdete o tom víc článků na zpravodajských serverech. Viníkem snad byla nějaká aktualizace Windows, které se po její aplikaci po zapnutí stále znova restartovávaly a nebyly s to se dostat do provozuschopného stavu.
Tak jste se zase pochlubil, o čem máte špatné informace. Ale hlavně že to podáváte, jako byste někoho poučoval, blbečku.

Stavební řízení nefunguje v celém rozsahu, lidé na to silně nadávají.
Nesmysl.

Opět zpráva, která prošla běžným zpravodajstvím.
Opět věc, o které nic nevíte. Ještě jste mohl ty nejzávažnější výtky jmenovat – třeba tu, že k novému systému úředníci dostali notebooky a k nim, považte, myši s kabelem!

To, že něco není přínosem a přece se to násilně zavádí, není nic nového.
Jo jo, všechny ty firmy, které počítače používají, k tomu byly donucené násilím. Vás taky někdo nutí násilím psát hloupé příspěvky na Lupu.

"...horská hospoda..."
Zatím nemusí Občanku v mobilu brát a je otázka, zda je rozumné, aby ji kdykoli v budoucnosti brala.

Že by se centrum spojilo s tou aplikací, že se má aktualizovat a poslalo jí aktuální verzi dat?

Tak by takový klíč mohla mít i Občanka v mobilu.

"Věda opravdu nepovažuje za platnou hypotézu, která nebyla vyvrácena."
Zase to motáte:
1. Falsifikovatelnost hypotézy je kritériem její vědeckosti.
2. Pokud výzkum prokáže, že kritéria falsifikovatelnosti nejsou při experimentech, pozorováních atd. dosahována, bere se ta hypotéza za platnou, než se objeví jiná, propracovanější. A velice často se stává, že fungují dvě hypotézy vedle sebe (viz koexistence Newtonovské a Einsteinovské fyziky).

Matematika se ukázala být opět "vědou", když dvě různé věci (čísla typu pí a čísla, z nichž se dá vytknout odmocnina z mínus jedné) označuje stejným slovem.

1/3 v trojkové početní soustavě bude jistě kulaté číslo. A vy znáte nějakou početní soustavu, v níž by takovým číslem bylo pí?
Navíc 1/3 je 0,3 na periodickou (neumím to v html vyjádřit), což je něco úplně jiného, než číslo, které žádnou periodu nemá.
Jinak, pokud je mi známo (protože jsme to brali na škole) se pí počítá z ploch pravidelných mnohoúhelníků, vepsaných a opsaných do kružnice. A náročnost této metody spočívá v tom, že se musejí počítat na vysoké úrovni přesnosti bez jakéhokoli okrouhlení. A, pochopitelně, vyšlo by celé z "nekonečnoúhelníku" (u něj by také měla splynout plocha obrazce opsaného kolem kružnice a vepsaného do ní), který se dá docela obtížně zkonstruovat (i virtuálně).
A protože se inženýrské (a mnohé další) výpočty dělají v desítkové soustavě, případně přes počítače ve dvojkové, je existence nějaké soustavy, v níž by pi vycházelo jako celé nebo jakž takž kulaté číslo, naprosto k ničemu, protože stejně bude nutno výsledek převést do té desítkové soustavy se stejnými problémy jako je vyjádření velikosti pí v ní.

Ano celosvětově klekly počítače s OS Windows a nadělaly mnoho a mnoho škod. Nás to vcelku minulo, ale mnohé státy byly postiženy hůř a dosud (informace z noci ze včerejška na dnes) některé služby nenahodily (viz Novinky.cz a další zdroje). Což je typický problém digitálních služeb.

Problém je, že to digitální stavební řízení není plně funkční. Soudruh óbrpirát běsní, že některé stavební úřady "si dovolily" dát na portál digi agendy upozornění na tuto nefunkčnost či dysfunkčnost). Opět prošlo běžnými sdělovacími prostředky.

Ano, počítače jsou v principu přínosem, což ovšem neplatí pro celou agendu, která se na nich provozuje. A zcela jistě to neoplatí pro nespolehlivé aplikace a funkce, které se musejí "zálohovat" paralelně vedenou papírovou agendou.
A budu ošklivý: V "době papírové" jsem vypsal ze zkoušecího deníku ten den vyzkoušené studenty a jejich známky na papír, a ten jsem hodil do schránky studijního oddělení (fyzické, boxíku na dveřích), a tím byla pro mě administrativa vyřízena. Dnes zapisuji známky do informačního systému sám, a přitom je na tom studijním oddělení možná i pětkrát víc úředníků než tehdy. Takže kde je jaká úspora práce?

Zatím nemusí Občanku v mobilu brát
Nedává smysl teď to řešit nějak, a až tu povinnost bude mít, celé to předělávat.

je otázka, zda je rozumné, aby ji kdykoli v budoucnosti brala.
Je to rozumné.

Že by se centrum spojilo s tou aplikací, že se má aktualizovat a poslalo jí aktuální verzi dat?
Takhle ale dnešní internet nefunguje. Nejde se spojit s nějakou aplikací v mobilu – ta komunikace musí být vždy iniciovaná ze strany mobilu.

Zase to motáte:
1. Falsifikovatelnost hypotézy je kritériem její vědeckosti.
Takže jste to zmotal vy. Psal jste o falzifikaci, teď píšete o falzifikovatel­nosti. Už v minulém komentáři jsem vám napsal, že to je rozdíl.

Matematika se ukázala být opět "vědou", když dvě různé věci (čísla typu pí a čísla, z nichž se dá vytknout odmocnina z mínus jedné) označuje stejným slovem.
Neoznačuje. Jenom vy jste přidal další zářez do svého nekonečného seznamu „co všechno A. S. Pergill popletl.“

1/3 v trojkové početní soustavě bude jistě kulaté číslo.
Nebude. V trojkové početní soustavě se (1/3)₁₀ zapíše jako (1/10)₃, nebo chcete-li částečný desetinný rozvoj, pak, (0,101010…)₃ kde (10)₃ se periodicky opakuje donekonečna.

Navíc 1/3 je 0,3 na periodickou (neumím to v html vyjádřit), což je něco úplně jiného, než číslo, které žádnou periodu nemá.
Sice je to něco jiného, ale vaši námitku, že to nelze vyjádřit konečným desetinným rozvojem, tudíž je to neznámá hodnota, splňuje i 1/3.

Jinak původně jste nepsal o 𝛑, ale o radiánu. A 1 radián je definován jako velikost úhlu, který přísluší oblouku o stejné délce, jako je poloměr kružnice, jejíž částí je ten oblouk. Hodnota 1 je pro vás také neznámá?

Ano celosvětově klekly počítače s OS Windows a nadělaly mnoho a mnoho škod. Nás to vcelku minulo, ale mnohé státy byly postiženy hůř a dosud (informace z noci ze včerejška na dnes) některé služby nenahodily (viz Novinky.cz a další zdroje). Což je typický problém digitálních služeb.
Zase blábolíte o něčem, l čem nic nevíte.

Problém je, že to digitální stavební řízení není plně funkční.
Je plně funkční.

A zcela jistě to neoplatí pro nespolehlivé aplikace a funkce, které se musejí "zálohovat" paralelně vedenou papírovou agendou.
Ten kolaps byl ovšem způsobený tím, že paralelně vedená papírová agenda to absolutně nestíhala.

A budu ošklivý:
To jste nebyl ošklivý, jenom hloupý. Protože si myslíte, že jediná věc, kterou dělají úředníci na studijním oddělení, je přepisování známek.

"Nedává smysl teď to řešit nějak"
Ono se to stejně bude předělávat na kompatibilitu s EU, takže i tak je to naprosto zbytečná akce a naprosto zbytečné vyhazování peněz.

Nemusí to být rozumné, pokud nebude stát stoprocentně pokryt připojením k internetu. Stejně jako pořád existují prodejci, u nichž se nedá platit kartou.

"...ta komunikace musí být vždy iniciovaná ze strany mobilu."
Takže když mi někdo telefonuje, tak síť taky musí čekat, až si můj mobil vzpomene, že by ho někdo mohl volat?

Takže rovnice (některé) nemají racionální a iracionální kořeny?

"Původně jste psal o radiánu."
Souhlas. Jenže na určení délky kružnice potřebuji pi (2*pi*r) a na určení její části o délce r pochopitelně také.

Vím o tom to, co se píše na zpravodajských webech a zřejmě to byl dost průšvih.

Když uživatelé i státní úředníci tvrdí, že to funkční není, věřím spíš jim než vám.

Ano, to že si data, naklepávaná do počítače, napíšu do nějakého sešitu, způsobím tím kolaps počítačové sítě. Tom už ani není Červená Karkulka, to je nějaké absurdní drama.

Pokud úředníkům zavedením počítačů přibylo tolik práce, že nestíhají ani to, co zvládal menší počet úředníků dříve průpiskou a papírem, je něco špatně.
Viz onen bonmot, že "Počítače nám umožňují snadno a rychle provádět práce, které bychom bez jejich existence vůbec nedělali.". A je opravdu otázka, zda takto pojatá digitalizace je v reálu nějakým přínosem. IMHO ne.

Ono se to stejně bude předělávat na kompatibilitu s EU, takže i tak je to naprosto zbytečná akce a naprosto zbytečné vyhazování peněz.
Není to zbytečné, jenom se upraví implementace.

Nemusí to být rozumné, pokud nebude stát stoprocentně pokryt připojením k internetu.
Jenže na straně ověřovatele právě připojení k internetu nebude potřeba. Maximálně jednou za několik let, aby se stáhly nové ověřovací klíče.

Takže když mi někdo telefonuje, tak síť taky musí čekat, až si můj mobil vzpomene, že by ho někdo mohl volat?
Telefonování funguje na úplně jiné vrstvě mobilní sítě, než internetové spojení mezi aplikací a serverem.

Takže rovnice (některé) nemají racionální a iracionální kořeny?
Mají. A některé mají jenom přirozené kořeny. A některé mají dokonce komplexní kořeny. Akorát že vy vůbec netušíte, která bije, pletete si reálná čísla s komplexními, ale tváříte se u toho, že všemu rozumíte.

Jenže na určení délky kružnice potřebuji pi (2*pi*r) a na určení její části o délce r pochopitelně také.
Tak to by mne zajímalo, k čemu potřebujete pro určení délky části o délce r něco jiného než r. Když vám někdo řekne, že vesnice je vzdálená 5 km, také potřebujete 𝛑, abyste věděl, jak je daleko?

Vím o tom to, co se píše na zpravodajských webech a zřejmě to byl dost průšvih.
Jenže jste si k tomu zase dobásnil své nesmsyly.

Když uživatelé i státní úředníci tvrdí, že to funkční není, věřím spíš jim než vám.
Vždycky někdo tvrdí, že je něco nefunkční. To ještě nic nevypovídá o realitě.

Ano, to že si data, naklepávaná do počítače, napíšu do nějakého sešitu, způsobím tím kolaps počítačové sítě. Tom už ani není Červená Karkulka, to je nějaké absurdní drama.
To ale nikdo netvrdil.

Pokud úředníkům zavedením počítačů přibylo tolik práce, že nestíhají ani to, co zvládal menší počet úředníků dříve průpiskou a papírem, je něco špatně.
Jenže ta právě úředníkům nepřibyla zavedením počítačů.

A je opravdu otázka, zda takto pojatá digitalizace je v reálu nějakým přínosem. IMHO ne.
Jak je pojatá digitalizace ve vašem paralelním vesmíru je mi celkem jedno.

"Není to zbytečné, jenom se upraví implementace."
Takže se bude jedna zbytečná aplikace nahrazovat jinou, také zbytečnou.

"na straně ověřovatele..."
Pak ovšem není problém ověřovateli podhodit neplatnou občanku. Snadněji digitální než plastovou.

Nicméně asi není problém, aby se to v tom mobilu propojilo.

Jen ukazuji, že "věda" matematika používá stejné nebo podobné termíny pro zcela různé věci.

Jenže kus kružnice o délce r stejně musím mít ošetřen pomocí pí, abych věděl, jaký úhel to vlastně je (protože radián je úhlová a ne délková míra). Nehledě k tomu, že u stupňů jsou některé goniometrické funkce vázány celočíselnými hodnotami na celočíselné stupně, zatímco v radiánech nic takového není. Radiány jsou jen bezcenný šit naprosto k ničemu. Mohou se hodit nějakému "šejdrem myslícímu" matematikovi, ale normální člověk z nich nic nemá.

Jistěže další věc je, že matematika se dodnes nezbavila pavědeckých symbolů (když to udělala v předminulém století chemie, stala se teprve tehdy vědou), přestože existují minimálně dva systémy (mathml a TeX), které ukazují, že všechny ty "muří nohy", které matematika používá, lze zapsat znaky dostupnými ze standardní klávesnice.

Takže se bude jedna zbytečná aplikace nahrazovat jinou, také zbytečnou.
To, že něčemu nerozumíte, neznamená, že je to zbytečné.

Pak ovšem není problém ověřovateli podhodit neplatnou občanku.
To by tak bylo, kdybyste to navrhoval vy. (Teda když pomineme, že by to nikdy nefungovalo.) Ve skutečnosti jsou ale data o dokladu opatřená časovou značkou a podepsaná, takže aplikace ověřovatele ví, jak jsou data stará – a pokud jsou starší než dva dny, odmítne je.

Nicméně asi není problém, aby se to v tom mobilu propojilo.
Komunikace na internetu opravdu nefunguje na základě telefonních čísel.

Jen ukazuji, že "věda" matematika používá stejné nebo podobné termíny pro zcela různé věci.
Nepoužívá. To si jenom vy ty termíny pletete.

Jenže kus kružnice o délce r stejně musím mít ošetřen pomocí pí, abych věděl, jaký úhel to vlastně je (protože radián je úhlová a ne délková míra).
Nemusíte. Ten úhel je právě vyjádřen v radiánech.

Nehledě k tomu, že u stupňů jsou některé goniometrické funkce vázány celočíselnými hodnotami na celočíselné stupně, zatímco v radiánech nic takového není.
🤦‍

Radiány jsou jen bezcenný šit naprosto k ničemu. Mohou se hodit nějakému "šejdrem myslícímu" matematikovi, ale normální člověk z nich nic nemá.
To vy nemůžete vědět, co z nich má normální člověk.

Jistěže další věc je, že matematika se dodnes nezbavila pavědeckých symbolů (když to udělala v předminulém století chemie, stala se teprve tehdy vědou), přestože existují minimálně dva systémy (mathml a TeX), které ukazují, že všechny ty "muří nohy", které matematika používá, lze zapsat znaky dostupnými ze standardní klávesnice.
🤣

Pak "dobásňovali" reportéři, nicméně jsem toho názoru, že to průšvih byl, a velký.
Jo jo, vždycky všichni kolem vás něco dobásňují, než se ukáže ten text, o kterém jste psal. Pak se najednou ukáže, že Neff nepsal, že aktualizace není dostupná; že ve zdravotnické ročence žádná tabulka, o které píšete nebyla; atd. Velký průšvih to byl, ale to je asi tak to jediné, co je z vašeho textu správně.

Když to tvrdí skoro všichni, kdo se s tím pokoušejí pracovat, tak to asi nefunkční bude.
Jenže on to netvrdí skoro nikdo.

Takže papírová agenda podle vás shodila počítače.
Ne.

Problém je, že počítače svádějí k vymýšlení nesmyslů.
Tak že byste přeci jen byl počítač? Protože nikdo nedokáže vymyslet tolik nesmyslů, jako vy.

Ano, digitalizace v Česku je zdrojem problémů a nemá žádný přínos.
Tak určitě.

Je to zbytečné, protože máme plastové kartičky.

Je mi líto, ten telefon musí mít přehled jak o datovém spojení tak i o hovorech.

Používá.

Až budu mít úhloměr v radiánech, bude to jakžtakž fungovat. Zatím mám úhloměr ve stupních a musím to složitě (a zbytečně) přepočítávat.

Jistěže ty goniometrické funkce pro některé hodnoty stupňů jsou zásadní. V radiánech nic takového není

Ano, matematika pracuje s jakýmisi kryptickými symboly, jejichž informační hodnota je více než problematická.

Je to zbytečné, protože máme plastové kartičky.
Nikdo vám ji nebere. Tak vy neberte ostatním to, co chtějí používat oni.

Je mi líto, ten telefon musí mít přehled jak o datovém spojení tak i o hovorech.
Nic o tom nevíte.

Používá.
To, že si pletete reálná a komplexní čísla, je váš problém. Podobné termíny jsou to jenom ve vašem světě.

Až budu mít úhloměr v radiánech, bude to jakžtakž fungovat. Zatím mám úhloměr ve stupních a musím to složitě (a zbytečně) přepočítávat. Jistěže ty goniometrické funkce pro některé hodnoty stupňů jsou zásadní. V radiánech nic takového není. Ano, matematika pracuje s jakýmisi kryptickými symboly, jejichž informační hodnota je více než problematická.
To, že matematice nerozumíte, je váš problém, ne problém matematiky.

Velký průšvih to byl
Jedna a jedna jsou dvě.

ukázal, že digitalizace řady služeb (a zejména přes nějaká centra) je spíš škodlivá.
Ve spoustě případů ukázal, že když se to samé, co se nyní řeší s počítači, snažíme řešit postaru bez počítačů, je to podstatně pomalejší, takže se to nezvládá v čase, který na to je vyhrazen.

Stížnostmi lidí, kteří zjistili nefunkčnost portálu stavebních služeb (či jak se to jmenuje) jsou sociální sítě zahlceny.
To je lež.

Tak co tedy tu digitální agendu shodilo?
Není žádná jedna digitální agenda.

Jste schopen jmenovat alespoň jeden přínos digitalizace?
Výrazné zrychlení; možnost řešit věci na dálku; možnost řešit daleko komplexnější věci, než dříve; stejné množství věcí zvládne daleko méně lidí.

Jen stručně, další až později (mám "stěhovací den"): Na Neviditelném psovi dnes dva články o tom podle vás "jedna a jedna jsou dvě" výpadku: Jeden explicitně konstatuje, že šlo o největší výpadek v IT historii. Druhý to rozebírá trochu šířeji vč. konstatování, že pokud nedojde k zásadním systémovým opatřením, budou následovat další.

Z toho důvodu také nelze věřit vašemu ujišťování, že digi verze stavebního řízení žádné problémy nemá.

IMHO jednou z možností jak takové výpadky ustát je neodřezávání se od papírové agendy. Ostatně, některé letecké společnosti přešly v ten pátek na ruční vyplňování palubních lístků, což ukazuje foto v jednom z těch článků.

Proč pořád dokola opakujete, že šlo o největší výpadek v historii? Nikdo to tu nerozporuje (já o tom mám své pochybnosti, ale považuju „největší IT výpadek v historii“ za novinářskou zkratku, která se používá několikrát za rok, a nemá smysl řešit, jestli to byl největší výpadek v historii, nebo druhý či třetí největší – je to nepodstatné. Ale nechápu, proč to opakujete pořád dokola, když to nikdo nerozporuje.

Z toho důvodu také nelze věřit vašemu ujišťování, že digi verze stavebního řízení žádné problémy nemá.
Ne, to s tím nijak nesouvisí. Digitální stavební řízení tímto problémem nijak postiženo nebylo.

IMHO jednou z možností jak takové výpadky ustát je neodřezávání se od papírové agendy. Ostatně, některé letecké společnosti přešly v ten pátek na ruční vyplňování palubních lístků, což ukazuje foto v jednom z těch článků.
Jenže jak se právě v pátek ukázalo, to nefunguje – protože to papírové zpracování je daleko pomalejší a nestíhá se to. Ten problém u leteckých společností v pátek byl právě v tom, že to ruční vyplňování vůbec nestíhali.

To, co chcete, je jako kdybychom veškerou pozemní dopravu měli nastavenou tak, aby se zvládala i koňmo. Takže by se nepřepravovalo víc, než kolik zvládnou přepravit dostupní koně, nepřepravovalo by se to rychleji. To by znamenalo obrovské omezení dopravy, obrovské zpomalení, obrovské zdražení. Auta by pak vůbec nebyla potřeba – protože proč platit za auto i za koně, když máte vše nastavené tak, aby to zvládl i ten kůň a toho koně stejně musíte živit.

Ani jeden z těch autorů na NP není novinář jako takový.

Vy máte tendenci zlehčovat nebo dokonce zatloukat všechny průšvihy, související s digitalizací, asi jako komunističtí politrukové a další dělali to samé v případě informací o nedostatcích nebo průšvizích socialismu.

"papírovou agendu nestíhali"
1. Alespoň zčásti ano.
2. Také na to nebyli nijak připraveni a mohutně improvizovali.

To by znamenalo být na něco takového připraveni. Mít předem stanoveno, co se tedy přepravovat bude, a co bude muset počkat. A mít třeba krom koní i auta na dřevoplyn nebo jiný alternativní pohon. Případně třeba na některé trasy zapřáhnout krávy. A na jiné zverbovat od různých zásilkových služeb rikšy.
A právě takováhle příprava na průšvih je to, co potřebujeme jako vepř domácí drbání i v té IT oblasti. A jistě problém je i v tom, že se nasazují do ostrého provozu betaverze a jiné nedodělky.
Nicméně asi by nějaká sofistifikovanější verze přípravy dočasného návratu k papíru byla levnější než mít záložní IT systém od dalšího provozovatele a tvůrce SW, který by se nastartoval jen v případě takovéhoto průšvihu. Jak se o tom zmiňuje jeden z autorů na NP.

MMCH stačí něco jako Carringtonova událost (1859) a celé slavné IT bude na hodně dlouhou dobu tam, kam slunce nesvítí. A nepomohla by ani záložní IT alternativa. Onehdy nás to minulo o pár hodin letu Země kolem Slunce.

To, že některé věci jdou pomaleji, nemusí být v principu nepřekonatelnou závadou.

"Výrazné zrychlení" - je to tak zásadní přínos?
"Možnost řešit věci na dálku" - to umožňuje i starobabylónský vynález jménem pošta.
"možnost řešit daleko komplexněji..." - nejsem si jist, zda čas na rozmyšlenou není větším přínosem oproti možnosti okamžitě chaoticky bušit do klávesnice. Z jiného soudku, ale souvislost tu je: Kdysi jsem četl úvahu, že současné obecenstvo nik dy neuslyší tak nádherné hlasy pěvců a pěvkyň jako ještě v 19. století, protože tehdy se tito lidé dopravovali od štace ke štaci kočáry a jejich hlasivky si stačily odpočnout. Jejich dnešní kolegové lítají tryskáči a stihnou i více než jedno vystoupení za 24 hodin, jejich hlasové ústrojí si v podstatě nikdy neodpočine a nikdy nedosáhne kvalit jejich starších kolegů. Převedeno na to IT by se to dalo vyjádřit jako "Práce kvapná, málo platná.".
"stejné množství práce zvládne daleko méně lidí" - opět si dokážu představit situaci, kdy to bude spíš na závadu. Ostatně, i ta páteční IT událost patrně byla spoluzaviněna tím, že se o klíčový problém staralo příliš málo a příliš unavených lidí. Takže stačil jen malý výpadek něčí pozornosti ...
Prostě nic z toho, co uvádíte, není přínos absolutní, platný vždy a v jakékoli situaci.

Ani jeden z těch autorů na NP není novinář jako takový.
To je úplně jedno.

Vy máte tendenci zlehčovat nebo dokonce zatloukat všechny průšvihy, související s digitalizací
Máte nějaký konkrétní příklad, kdy bych něco zlehčoval či zatloukal?

Alespoň zčásti ano.
Takže nestíhali. Když něco, co se normálně stihne, najednou začne způsobovat fronty, spoustu lidí asi odbavit nestihnete, tak se to nestíhá.

Také na to nebyli nijak připraveni a mohutně improvizovali.
Ale byli na to připraveni. Ono se to totiž ručně dělá pořád, akorát v daleko menším množství případů. No a když se všechno to, co se normálně dělá rychlou cestou, začalo dělat tou pomalou, tak se to prostě nestíhalo.

To by znamenalo být na něco takového připraveni. Mít předem stanoveno, co se tedy přepravovat bude, a co bude muset počkat.
A nebo to prostě neřešit, protože ten přechod na nouzové řešení by trval déle, než vyřešení původního problému.

A právě takováhle příprava na průšvih je to, co potřebujeme jako vepř domácí drbání i v té IT oblasti.
Přípravy na průšvih se v IT dělají, a jak bylo vidět v pátek dělají se dost intenzivně. O těch běžných průšvizích se nedozvíte, protože je vše připravené a funguje to. Musel nastat opravdu velký průšvih, abyste si toho všiml. To je znak toho, že na spoustu menších průšvihů je IT připraveno.

A poučení z tohohle bude, že se to bude zase řešit na straně IT. Žádná letecká společnost neřekne „tak my od teď budeme vypravovat jenom 1/20 letů, které jsme vypravovali dosud, abychom měli dostatečné rezervy a zvládli jsme to i bez počítačů“. Ne, to nikdo neudělá. Ty společnosti budou chtít po provozovatelích rezervačních systémů SLA a ti tak budou nuceni přesunout provoz do cloudu.

Takže bude se to řešit, aby se takovéhle obří výpadky neopakovaly – a bude se to řešit tím, že se použije více IT, ne méně IT, jak se mylně domníváte. Protože IT je velice dobré právě v tom, jak pracovat s chybami. Internet vznikl tak, že se úplně obrátilo předchozí paradigma. Předchozí paradigma bylo „musíme to udělat tak odolné, aby k chybě nemohlo dojít.“ Internet to úplně otočil, byl založen na tom, že k chybám dochází a docházet bude, a je potřeba se s nimi umět vypořádat. Zhruba před dvaceti lety se ten princip začal uplatňovat i v poskytování služeb v IT. A IT je teď oborem, který mnohem lépe než jiné obory umí pracovat s chybami. Vaše představa, že se to bude řešit tak, že se budeme vracet k papírům a tužkám, je úplně mimo realitu.

Ostatně třeba vichřice nebo zemětřesení občas smetou nějaký dům. Ale nikdy to nevedlo k tomu, že bychom řešili jeskyně jako záložní varianty domů. Vede to k tomu, že se staví buď lepší domy, které víc vydrží, nebo levnější domy, které je snadné znovu postavit, když je hurikán zboří.

Je mi líto, ale pojem "racionální" a "iracionální" kořeny rovnic jsme měli v učebnicích.
No, tak jste ty učebnice asi nepochopil. Nebyla by to jediná věc, kterou nechápete, že.

Ostatně, od toho iracionálního je odvozena zkratka i pro odmocninu z minus jedné.
Není. Ta je odvozena od imaginární části komplexního čísla. Že si pletete iracionální a imaginární, protože to obojí začíná na i, to je váš problém. Pokud zvládáte rozlišovat jenom první písmena slov, takže zvládnete rozlišit jen dvacet šest věcí, mnohé to vysvětluje. Ale zhruba tak by to odpovídalo mým pozorováním.

Jaká je tedy výhoda radiánu proti stupni?
Lépe se s ním počítá. Není to nějaká arbitrárně zvolená hodnota, jako 360 nebo 400 (gradiány furt dávají větší smysl než stupně, kdy používáme desítkovou soustavu).

To, že některé věci jdou pomaleji, nemusí být v principu nepřekonatelnou závadou.
Je to nepřekonatelnou závadou, když je vše nastavené na rychlejší zpracování. Pokud si naplánujete schůzku v Brně a naplánujete si odjezd z Prahy s tím, že pojedete autem, a pak vyrazíte na koni, tu schůzku nestihnete.

je to tak zásadní přínos
Ano, je.

to umožňuje i starobabylónský vynález jménem pošta
Zdaleka ne vše.

nejsem si jist, zda čas na rozmyšlenou není větším přínosem oproti možnosti okamžitě chaoticky bušit do klávesnice
Nechápete význam slova „komplexní“.

Z jiného soudku, ale souvislost tu je
Takže klasika, nemáte nic k věci, tak aspoň musíte zaplevelit diskusi dalším nesouvisejícím tématem.

opět si dokážu představit situaci, kdy to bude spíš na závadu.
No tak se o tu svou představu podělte. Ostatně pořád píšete jenom o vašich představách, se reálným světem se to potkává málokdy.

Ostatně, i ta páteční IT událost patrně byla spoluzaviněna tím, že se o klíčový problém staralo příliš málo a příliš unavených lidí.
To je zase jen vaše ničím nepodložená spekulace. Daleko pravděpodobnější je jiná příčina.

Prostě nic z toho, co uvádíte, není přínos absolutní, platný vždy a v jakékoli situaci.
Což je úplně jedno. Úplně stačí, když je přínos větší než ztráty. To, že bydlíte v domě, také není přínos absolutní, platný vždy a v jakékoli situaci, ale oproti bydlení v jeskyni je to podstatný přínos a zpátky do jeskyně byste nechtěl.

Není to jedno, jsou to lidé vzdělanější a s mnohem širším rozhledem, než prakticky cokoli z toho, co si říká "novinář".

Musel bych projít zpětně některé naše diskuse, abych toho našel víc, ale vaše komentování pátečního kolapsu IT služeb, se silným zlehčováním, je pro vás dost charakteristické.

Je lépe odbavit 500 lidí z tisíce, než neodbavit celý tisíc. A kdyby se s tím kolapsem počítalo, byl by odbaven patrně každý.

"Ono se to totiž ručně dělá pořád, akorát v daleko menším množství případů."
A tézi o přeměně kvantity na novou kvalitu jste už slyšel?

To je otázka, proč by ta doprava kolabovala. Pokud by to měl být několikadenní výpadek, muselo by se to začít řešit hned. Dovolím si jakousi analogii z medicíny, a to direktivu, že "všechny otravy houbami je třeba řešit jako otravu Muchomůrkou hlízovitou (zelenou) a teprve, když se prokáže opak, lze přejít na méně razantní způsoby léčby." Čili analogicky, všechny takové kolapsy by se měly řešit jako dlouhodobé a teprve až by bylo jasné, že kolaps bude mít kratší trvání, upustilo by se od některých postupů.

Ano, problémy s IT se budou řešit "více IT". Asi jako problémy EU se budou řešit "více EU", nebo jako komunisté požadovali řešení problémů socialismu "posílením socialismu".
Prostě máte na očích klapky jak pivovarský valach a nejste s to pochopit a akceptovat možnost, že by řešení problému s IT mohlo přijít odjinud než z IT oblasti (asi jako soudruzi Jakeš, Biľak a spol. v případě toho socialismu).

Asi jsou špatné všechny učebnice, co říkají něco jiného než vy.

Jenže čtvrtkruh. půlkruh, třetinokruh, desetinokruh atd. vyjádřím lépe ve stupních než v radiánech.. A v praxi potřebuji pracovat spíš s těmi zlomky kruhu, než s nějakými délkami na kruhové dráze. A to ještě pomíjím skutečnost, že většina kruhů jsou fakticky elipsy, nebo podobné křivky, pro něž radiány stejně neplatí. Takový keplerovský "průvodič hmotného bodu" se počítá lépe se stupni než radiány. A můžete se dostat i do situace, v níž se ocitli historikové, kteří vnitřně pracují s juliánskýcm kalendářem (jednodušší výpočty) a až výsledek převádějí na složitější kalendář gregoriánský.

Od toho by snad mělo být to IT, aby zařídilo schůzku virtuální.

Nejsem si jist, zda je rychlost bez něčeho dalšího sama o sobě přínosem.

Pošta toho umožňuje dost.

Zase jste to nepochopil. Ono pomalejší řešení prostě může být (a často i je) kvalitativně na vyšší úrovni. Tedy i co do komplexnosti.

"Komplexní" vyžaduje právě rozmysl, ne chaotickou činnost, charakteristickou pro současné IT.

Mimo jiné máme těžké problémy s vysokými počty, až převahou lidí, kteří jsou v oblasti IT nepoužitelní, ani jako pracovníci, ani jako uživatelé. A je to problém sociální i politický.

Spekuluje se právě o nedostatečné (co do kvality i kvantity) kontrole. Ta únava bude spíš důsledek přetěžování. A to může souviset s nedostatkem času a lidí na provádění řádných kontrol.

Spousta alergiků na pyl se v jeskyních cítí lépe než v domech a dokonce se do nich jezdí léčit.

Asi jsou špatné všechny učebnice, co říkají něco jiného než vy.
Nikoli, já říkám to samé, co učebnice. Jenom vy ty učebnice nechápete. Stejně jako jste nepochopil můj předchozí komentář.

Jenže čtvrtkruh. půlkruh, třetinokruh, desetinokruh atd. vyjádřím lépe ve stupních než v radiánech.
Půlkruh: 2π/2. Třetina kruhu: 2π/3. Desetina kruhu: 2π/10. Rovnou tam pod zlomkovou čarou vidíte, jaká část kruhu to je. Když někde uvidíte, že je to přibližně 51,429°, nevidíte to ani náhodou, jaká část kruhu to je.

A můžete se dostat i do situace, v níž se ocitli historikové, kteří vnitřně pracují s juliánskýcm kalendářem (jednodušší výpočty) a až výsledek převádějí na složitější kalendář gregoriánský.
Tak stejně to mají matematikové. Počítají s radiány, a až když to potřebují prezentovat laikům, převedou to na složitější stupně.

Není to jedno, jsou to lidé vzdělanější a s mnohem širším rozhledem, než prakticky cokoli z toho, co si říká "novinář".
Kdyby to byli vzdělaní lidé s rozhledem, nebudou psát do Neviditelného psa. Každopádně to vůbec nesouvisí s čímkoli, co tady bylo napsáno.

Musel bych projít zpětně některé naše diskuse, abych toho našel víc, ale vaše komentování pátečního kolapsu IT služeb, se silným zlehčováním, je pro vás dost charakteristické.
Tak si ty diskuse schválně projděte a najděte, kde jsem ten páteční kolaps zlehčoval.

Je lépe odbavit 500 lidí z tisíce, než neodbavit celý tisíc. A kdyby se s tím kolapsem počítalo, byl by odbaven patrně každý.
Je lepší odbavit každý den po dobu deseti let tisíc lidí a jeden den jenom 400, než po celých deset let odbavovat každý den jenom 500 lidí.

A tézi o přeměně kvantity na novou kvalitu jste už slyšel?
Myslíte třeba to, že když se něco zpracovává na počítačích, zpracuje se toho daleko víc a přináší to novou kvalitu? Jo, to už jsem někde někde četl – v každém vašem druhém komentáři, kde tvrdíte, že nic takového neexistuje.

To je otázka, proč by ta doprava kolabovala.
Protože by těmi starými neefektivími způsoby nedokázala přepravit tolik, kolik by bylo požadováno.

Tak si to představte jinak. Máte nějakou pilu, používají se tam pily poháněné elektricky. Mají nějaký přísun materiálu, rychlost přísunu plus mínus odpovídá tomu kolik je pila schopna zpracovat. A pak přijdete vy, prohlásíte, že elektřina může vypadnout, a že je potřeba být připraven na ruční zpracování a že od teď se to bude řezat ručně. Shodíte hlavní jistič a pošlete ty maníky, kteří obsluhovali elektrické pily, ať jdou řezat ručně. Zvládne ta pila zpracovávat stejné množství materiálu, jako dříve? Nezvládne. Brzy to celé zkolabuje, protože pila bude zavalena uskladněným materiálem, který se na ni valí v nezměněném tempu.

Ano, problémy s IT se budou řešit "více IT". Asi jako problémy EU se budou řešit "více EU",
Obojí je v pořádku, protože v obou případech je to jediná cesta, která vede k cíli.

Prostě máte na očích klapky jak pivovarský valach a nejste s to pochopit a akceptovat možnost, že by řešení problému s IT mohlo přijít odjinud než z IT oblasti
Nikoli. Já jsem zvážil, jaké jsou možnosti, a vybral jsem tu bezkonkurenčně nejlepší. Zatímco vy ani nejste schopen popsat, jaké jiné možnosti připadají v úvahu, ale hlavně že víte, která je špatná.

Nejsem si jist, zda je rychlost bez něčeho dalšího sama o sobě přínosem.
Nad tím zkuste popřemýšlet znovu, až vás bude obsluhovat někdo pomalý – pomalý číšník, pomalý úředník, pomalý pošťák. Nebo až pojedete pomalým autobusem či vlakem a váš spoj bude nabírat čím dál větší zpoždění.

Pošta toho umožňuje dost.
To neznamená, že umožňuje vše.

"Komplexní" vyžaduje právě rozmysl, ne chaotickou činnost, charakteristickou pro současné IT.
Je zvláštní, že to současné IT umožňuje provozovat daleko komplexnější systémy, než jsme dokázali provozovat kdykoli dříve.

Mimo jiné máme těžké problémy s vysokými počty, až převahou lidí, kteří jsou v oblasti IT nepoužitelní, ani jako pracovníci, ani jako uživatelé. A je to problém sociální i politický.
Je to nesmysl. To, že někdo dříve psal na stroji, a dnes používá pro psaní počítač, nevyžaduje, aby byl nějak „IT použitelný“.

Spekuluje se právě o nedostatečné (co do kvality i kvantity) kontrole.
Mně je úplně jedno, co za třikrát převařené spekulace staré několik dní vy čtete na pochybných webech jako Neviditelný pes. Já čerpám informace z odborných zdrojů.

Do NP píše spousta chytrých a vzdělaných lidí. Často chytřejších a vzdělanějších než vy nebo já. Ostatně, některé z jich alespoň trochu znám. Autor jednoho z odkazovaných článků napsal větší množství velice chytrých knížek.

Veškeré vaše komentáře k pátečnímu kolapsu IT měly zlehčovací charakter.

Je lepší mít připraveno, abych těch 10000 dokázal odbavit ručně, když se něco podělá (což je spíš zákonité než výjimečné).

Zase jste to nepochopil. Je něco jiného tu a tam, např opožděným cestujícím, kteří obsazují nějakým výpadkem uvolněná místa, a něco jiného je odbavovat tak všechny cestující. To druhé vyžaduje úplně jinou metodiku a "štábní kulturu".

Tím byl myšlen důvod onoho kolapsu aut, od něhož by se musely odvíjet i nápravné a kompenzační aktivity. Důležitá je i prognóza trvání toho výpadku, a zda se následně rozjede vše naráz, nebo zda bude nějaké "najížděcí" období (a jak dlouhé).

Ad pila: Naprosto není důvod dělat něco takového. Nicméně je vhodné mít ty ruční pily jako rezervu a mít aktualizované priority zakázek, aby se hned vědělo, že v případě výpadku proudu je potřeba přednostně ručně pořezat to a to, protože je tam (např.) nejvyšší penále za prodlevu.
A, MMCH, tajemství výdrže budov ze dřeva (na způsob skansenů) je právě ruční práce s tím, že finálně se prkna ještě plošně sekala teslicemi, takže jejich povrch je smáčknutý a tím odolný proti průniku vody. A toho motorovkou nedosáhnete (na palivové dříví ji jistě využívám).
A ještě jedou MMCH: Dělali nám na dvoře (ve skále) žlábek na okapovou rouru. Pracovníci firmy jeli řezačkou s diamantovými kotouči (dva na tom oddělali), já proti nim kladivem a mlátkem. Sešli jsme se +- uprostřed. Já to sekal podle toho, jak je skála "rostlá", oni se ji snažili "znásilnit". Trochu jsem ale "švindloval" v tom, že jsem měl asi měsíční tréning z kopání příkopu na vodovod od šachty s vodoměrem do domu, do hloubky 80 cm a víc, v tom samém typu skály, takže tohle byla proti tomu prkotina.

"...vice..."
To samé říkali komunisté a v roce 1989 byli vyvedeni z omylu. EU čeká něco podobného a to IT nejspíš také.

Pak jste vážil nesprávně a nezahrnul do toho vážení všechny vlivy.

Většinou ta jejich pomalost má příčinu někde úplně jinde. Měli jsme nedaleko pracoviště obchod, kterému se říkalo "u pomelejch" a bylo tam skoro za trest chodit. To byste nevěřil, jak s sebou stejné dámy dokázaly mrsknout, když padl rok 1989 a ten krám byl zprivatizován.

Vše neumožňuje žádná technologie.

To neznamená, že ty IT systémy opravdu pracují komplexně.

A co lidé, kteří nedokáží psát na stroji? A ovládání textového editoru, byť primitivního, je zase něco úplně jiného. Nehledě k tomu, že celá koncepce některých programů, třeba Office, je kompletně nesmyslná.

A odborné zdroje říkají co? Jestli to tedy není tajné.

Pokud nevím, kolik je pi, je mi to platné pi/2 atd. jak mrtvému zimník.
To, že vám to není k ničemu, je ovšem váš problém. Lidé, kteří to potřebují, si s tím umí poradit.

Vzhledem k tomu, že čtvrtina kruhu je 45 stupňů a třetina 60, bude to něco mezi.
Takže vy tvrdíte, že je to něco mezi 45 ° a 60 °, já tvrdím, že je to 2𝛑/7 rad. Ale vy samozřejmě budete dál trvat na tom, že to vaše vyjádření je přesnější.

Problém je, že stupně nejsou složitější a nezávisejí na znalosti nedefinovaného čísla.
𝛑 je ovšem velice dobře definované číslo. Že se vám ta definice za stovky let ještě nedonesla je váš problém.

Veškeré vaše komentáře k pátečnímu kolapsu IT měly zlehčovací charakter.
Rozumím, takže žádný konkrétní odkaz nemáte a zase si jen vymýšlíte.

Je lepší mít připraveno, abych těch 10000 dokázal odbavit ručně, když se něco podělá (což je spíš zákonité než výjimečné).
Jenže být na to připraven bez IT by bylo tak nákladné, že by letenky byly podstatně dražší. A letecká společnost, která by tak operovala, by brzy zkrachovala, protože by s ní nikdo nelétal.

Pokud by to bylo zákonité, nebyl by ten páteční kolaps označován za největší kolaps v dějinách IT, ale za něco, co se opakuje každou chvíli.

Zase jste to nepochopil. Je něco jiného tu a tam, např opožděným cestujícím, kteří obsazují nějakým výpadkem uvolněná místa, a něco jiného je odbavovat tak všechny cestující. To druhé vyžaduje úplně jinou metodiku a "štábní kulturu".
Ano, když procesem, který trvá 10 minut odbavujete 10 cestujících, a dalších 100 cestujících odbavíte procesem, který trvá minutu, je to opravdu něco jiného, než když se všech 110 cestujících snažíte odbavit procesem, který trvá 10 minut. Proto se to všichni snaží dělat v maximální možné míře tím rychlejším procesem přes IT.

Naprosto není důvod dělat něco takového.
Přesně tak. Není důvod používat něco zastaralého, co nakonec vypadává častěji, když mám k dispozici daleko efektivnější a spolehlivější nástroj.

Pak jste vážil nesprávně a nezahrnul do toho vážení všechny vlivy.
Jo, a se mnou vážili špatně i všichni ostatní. Jediný, kdo vážil správně, je A. S. Pergill, který teda ještě neví, jak je definován poměr obvodu kružnice k jejímu poloměru; myslí si, že reálná čísla a komplexní čísla jsou to samé; obává se toho, že dojdou prvočísla pro kryptografické operace – což jsou všechno neprůstřelné důkazy o tom, že je naprosto v obraze.

Vše neumožňuje žádná technologie.
Takže možnost řešit věci na dálku je podstatný přínos IT. Nijak jste to nevyvrátil, i když jste měl možnost.

To neznamená, že ty IT systémy opravdu pracují komplexně.
Pracují komplexně. Nic tak komplexního, jako internet, lidstvo nikdy předtím nevytvořilo.

A co lidé, kteří nedokáží psát na stroji?
Ti mají problém už od roku 1714. Ale díky rozvoji IT se to teď mění, protože mohou počítači text diktovat hlasem.

A odborné zdroje říkají co? Jestli to tedy není tajné.
Že šlo o závadu v jednom bezpečnostním programu. Závada byla způsobena chybou v kódu, který špatně zpracoval chybná data. Teď byla poprvé vydána aktualizace dat, která obsahovala tu chybu, která nebyla správně ošetřena v kódu. Ona chyba v kódu tam už mohla být dlouho.

Obávám se, že nejste s to doložit jediný svůj seriózní příspěvek na téma oné páteční události.

Jenže pokud by se měl udržovat záložní systém na bázi IT, ovšem s jiným OS a dalším SW, tak to bude taky drahé. A je otázka, zda by dva záložní systémy nebyly lepší (aneb "Rámané dělají všechno třikrát").

"Pokud by to bylo zákonité..."
Bude to padat jak zralé hrušky, pokud se s tím něco zásadního neudělá. Míra propojení těchto systémů roste, a když před pár lety podobná porucha zneprovoznila jedno letiště nebo jednu společnost, dnes má na to, aby udělala celosvětový průšvih.

"...když procesem,..."
Musíte mít prostě v záloze systém, který naběhne na dostatečnou kapacitu. Třeba i s počítači, ale zcela oddělenými od sítě.

V momentě, kdy ten rychlejší a spolehlivější systém jde do kolapsu, jsou jeho báječné vlastnosti ku exkrementu.

V naprosté většině případů ignorujete faktory mimo IT a interakce IT s nimi.

Jistěže lze na dálku komunikovat i bez IT. Já tak činil už jako školák, když na nás došla řada v pořadníku na telefon.

"Nic tak komplexního..."
Jen z hlediska složitosti struktury.

Ve skutečnosti ještě ve 20. století se běžně psalo perem. Když jsem byl jako středoškolák u odvodu (70. léta), byl tam vojenský písař a vše zapisoval perem do knihy. Když se v roce 1980 měřili spartakiádníci, zapisovala se příslušná data tužkou do formulářů a až jejich sumace psacím strojem.

Čili odborné zdroje říkají +- to samé, co neodborné, akorát s použitím jiné terminologie. A náprava je jasná: Více kapacity pro kontroly takovýchto procesů.

A já se trefil, že je to něco mezi 1/4 a 1/3.
Což jste trefil úplně mimo. Pravděpodobně proto, že nevíte ani co je 45 ° a co 60 °. Když tvrdíte, že 45 ° je čtvrtina kruhu, zkuste si to vynásobit 4.

Vaše číslo navíc zpochybní kdokoli, kdo bude mít jinak (s jiným počtem desetinných míst) implementováno pí.
Nezpochybní. Můj zápis je 2𝛑/7 rad. Váš zápis desetinným číslem vede na nepřesnou hodnotu.

pi definováno není
Je.

není známa jeho velikost
Je. Pořád zaměňujete to, že jeho desetinný rozvoj je nekonečný, s tím, že není známa hodnota. Tak ještě jednou – 1/3 má také nekonečný desetinný rozvoj, ale ani vy byste netvrdil, že hodnota 1/3 není známa.

Obávám se, že nejste s to doložit jediný svůj seriózní příspěvek na téma oné páteční události.
Obávám se, že to, že vy si ani nedokážete najít relevantní zprávičky tady na Lupě a diskusi pod nimi, je váš problém.

Jenže pokud by se měl udržovat záložní systém na bázi IT, ovšem s jiným OS a dalším SW, tak to bude taky drahé.
Akorát že nic takového není potřeba.

Bude to padat jak zralé hrušky, pokud se s tím něco zásadního neudělá.
Tak určitě. Takže kolik událostí srovnatelných dopady s tou páteční podle vás nastane do konce roku 2024? Abychom mohli 1. 1. 2025 zhodnotit, jak dobré jsou vaše předpovědi.

Musíte mít prostě v záloze systém, který naběhne na dostatečnou kapacitu. Třeba i s počítači, ale zcela oddělenými od sítě.
Nemusíte. A oddělení od sítě je zbytečné, dokonce kontraproduktivní.

V momentě, kdy ten rychlejší a spolehlivější systém jde do kolapsu, jsou jeho báječné vlastnosti ku exkrementu.
Tak ještě jednou. Pokud ten rychlejší a spolehlivější systém zvládá odbavovat deset let desetkát více případů, a pak odpadne na půl dne, je v souhrnu pořád daleko efektivnější. Navíc ty staré pomalé systémy měly ve skutečnosti daleko víc výpadků. To, že nějaká společnost nebo letiště nezvládají odbavení se dříve řešilo každou chvíli.

V naprosté většině případů ignorujete faktory mimo IT a interakce IT s nimi.
Opět neodkážete ukázat na jediný takový konkrétní případ.

Jistěže lze na dálku komunikovat i bez IT.
Nikdo netvrdil opak. Vaše schopnost porozumění textu je opravdu bídná.

Jen z hlediska složitosti struktury.
Ano, slovo „komplexní“ má český ekvivalent „složitý“. Rozdíl je v citovém zabarvení – „komplexní“ vnímáme neutrálně, „složitý“ vnímáme mírně až středně negativně.

Ve skutečnosti ještě ve 20. století se běžně psalo perem.
Ve skutečnosti se běžně psalo perem i na konci 20. a na začátku 21. století. Třeba lékařské předpisy. Někde se na to dělal výzkum, kolik to stálo životů nebo zhoršeného zdraví, protože ten škrabopis lékárník vyhodnotil špatně, nebo to nepřečetl a dal pacientovi nějaké neškodné vitamíny.

Čili odborné zdroje říkají +- to samé, co neodborné, akorát s použitím jiné terminologie.
Nikoli.

A náprava je jasná: Více kapacity pro kontroly takovýchto procesů.
Nikoli. Kontrola procesů je jedna z mála věcí, která by neměla žádný přínos.

Tak je to mezi osminou a šestinou. Ale pořád se to dá řádově odhadnout.
Takže vy to umíte řádově odhadnout, a ještě až na druhý pokus. Já to umím určit přesně. Ale vy stejně budete trvat na tom, že váš zápis je lepší.

2𝛑/7 rad není snadno převoditelné na stupně.
Což ovšem může být problém stupňů. A taky to nemusí nikoho zajímat.

V řadě případů je totiž mnohem důležitější znát přesně úhel než délku kruhové výseče jím definovanou.
Zatím jsme tu měli jen příklady, kdy úhel v radiánech byl zadán přesně, zatímco ten samý úhel ve stupních byl uveden jen přibližně.

A v praxi je i problém nekompatibility různých systémů, které mají různě implementováno pi.
Když si vymyslíte nějakou teoretickou věc, která nikdy nikde nenastala, neuvádějte to slovy „v praxi“.

Pod tímto článkem se ale nic takového nevyskytovalo.

Ano, jen houšť a větší kapky, "sovětský výpadek náš vzor". MMCH teprve dnes ráno se podařilo zprovoznit počítače banky a pojišťovny Generali.

Asi si teď budou nějaký čas dávat pozor, ale ještě v tomto desetiletí odhaduji, že bude víc než jeden, pokud tedy nebudou IT firmy donuceny k nějakým radikálním preventivním opatřením.

Oddělení od sítě - nebude se to aktualizovat - nespadne to.
Na našem pracovišti jsme měli několik let některé počítače odpojené od sítě, aby se Windows nemohly aktualizovat a zneprovoznit programy na nich používané. Protože likvidace programů při aktualizaci byla a snad i je pro Windows charakteristická.

"To, že nějaká společnost nebo letiště nezvládají odbavení se dříve řešilo každou chvíli."
Ano, ale nebyly to všechny společnosti na celém světě v jednom období několika dní (spolu s dalšími službami). Prostě, centralizace je v tomto ohledu špatná.

Opakovaně jsem vám vytýkal, a to nejen v této diskusi, že zcela ignorujete velké množství lidí, kterým digitalizace nijak nepomáhá, ale je to pro ně práce navíc, a na systému, jehož obsluha u nich vyvolává nucení na zvracení

Je-li možnost na dálku komunikovat bez IT, znamená to, že IT zde nepředstavuje zásadní přínos.

"Komplexní" a "složitý" jsou trochu jiné věci. Třeba komplexní sloučeniny (chemie) nemusejí být zase až tak složité.

Lékařské předpisy - lékárník měl povinnost lékaři zavolat na číslo na razítku.

"Neodborné" zdroje říkají, že to byla chyba v aktualizaci, potencovaná tím, že Windows si méně hlídají, co do nich v rámci aktualizace leze. Oproti Apple nebo Unixům a Linuxům.

Správně provedená kontrola by chybu v aktualizaci našla dřív, než podělala IT na celém světě.

Pod tímto článkem se ale nic takového nevyskytovalo.
To bude tím, že já netrpím stejnou úchylkou, jako vy – tedy brát jakékoli slovo jako záminku, abych začal psát o něčem úplně nesouvisejícím.

Ano, jen houšť a větší kapky, "sovětský výpadek náš vzor".
To jsou vaše slova.

MMCH teprve dnes ráno se podařilo zprovoznit počítače banky a pojišťovny Generali.
Nevypadlo vám tam slovo „poslední“?

Asi si teď budou nějaký čas dávat pozor
To fakt pomůže… Mimochodem, kdo si bude dávat pozor?

Každopádně jednotky půldenních výpadků za deset let, přičemž ty výpadky neznamenaly žádná ztráty na životech, žádná zranění, žádné materiální škody – to je skvělý výsledek. Kéž by se takovému výsledku přiblížila doprava, chemický průmysl, hutní průmysl, těžba, zemědělství a spousta dalších odvětví.

Oddělení od sítě - nebude se to aktualizovat - nespadne to.
Nesmysl.

Ano, ale nebyly to všechny společnosti na celém světě v jednom období několika dní (spolu s dalšími službami). Prostě, centralizace je v tomto ohledu špatná.
Byl to necelý den. A v souhrnu těch výpadků dříve bylo daleko víc a postihly daleko více lidí. Takže byste musel ukázat, že to, že se to sešlo v jeden okamžik, to nějak výrazně zhoršilo.

Opakovaně jsem vám vytýkal, a to nejen v této diskusi, že zcela ignorujete velké množství lidí, kterým digitalizace nijak nepomáhá, ale je to pro ně práce navíc, a na systému, jehož obsluha u nich vyvolává nucení na zvracení
Jenže já je neignoruje. Navíc těch lidí není velké množství, už jenom z toho principu, že digitalizace je z převážné většiny dobrovolná.

Pokud u někoho obsluha softwaru, který nemá žádné extrémní vady v uživatelské přívětivosti, u někoho vyvolává nucení na zvracení, je to jeho problém.

To, že neopodstatněné požadavky několika notorických kverulantů nevyslyším, neznamená, že něco ignoruju. Prostě jen nelze vyhovět všem.

Je-li možnost na dálku komunikovat bez IT, znamená to, že IT zde nepředstavuje zásadní přínos.
Je-li možné bydlet na stromech, znamená to, že bydlení v domech zde nepředstavuje zásadní přínos. Je-li možné chodit pěšky, znamená to, že železniční nebo automobilová doprava zde nepředstavuje zásadní přínos. Je-li možné v moři plavat, mezikontinentální letecká doprava zde nepředstavuje zásadní přínos.

"Komplexní" a "složitý" jsou trochu jiné věci.
V obecné řeči mají ta slova stejný význam, jediný rozdíl je jejich citové zabarvení v základním použití těch slov.

Lékařské předpisy - lékárník měl povinnost lékaři zavolat na číslo na razítku.
To by nedělal nic jiného.

"Neodborné" zdroje říkají, že to byla chyba v aktualizaci, potencovaná tím, že Windows si méně hlídají, co do nich v rámci aktualizace leze.
Má to jednu drobnou vadu, že nešlo o aktualizaci Windows.

Správně provedená kontrola by chybu v aktualizaci našla dřív, než podělala IT na celém světě.
Jo. A správně provedený experiment by prokázal existenci částice zprostředkovávající gravitační sílu. Má to jednu drobnou vadu – že zatím nikdo nepřišel na to, jak takový experiment s dnešními prostředky udělat.

Jinak ta chyba byla spíš v kódu než v těch aktualizovaných datech. Aby se chyba „spustila“, byla nutná souhra chyby v kódu a chyby v datech (a ještě něco dalšího), ale primárně by s tou chybou v datech měl kód počítat.

Globální výpadek IT je docela validní problém digitalizace. Pokud by něco takového postihlo i DS, mohly by řadě lidí vzniknout závažné škody.

Jsou, ale charakterizují naše digitalizátory.

Jestli byly poslední, to nevím, ale teprve ve středu ráno byla pojišťovna s to komunikovat se zákazníky. Měli jsme na pondělí naplánovanou schůzku s jejich pracovníkem, která kvůli zhroucení počítačů musela být odložena.

Dávat pozor si budou pracovníci, co zodpovídají za podobné aktualizace, jaká proběhla v ten pátek. A jejich nadřízení zase na ně.
Jistěže obrovským problémem je i prakticky nulová odpovědnost lidí za to zodpovědných. Pokud by měli perspektivu ztráty majetku a pár let v pruhovaných teplácích s číslem, asi by byli pečlivější a důslednější.

Nebyl to necelý den, viz výše. A pokud se po... jen jedna letecká společnost, mohou další společnosti část lidí nabrat, a jsou-li dostatečně pružné, vypravit i mimořádné lety a v podstatě ten výpadek vykrýt..

DS dobrovolné nejsou. Na využívání digi "služeb" je často značný tlak (např. omezování dostupnosti alternativ), takže se o dobrovolnosti také nedá mluvit.

Stačí, když se podívám na záhlaví okna Mozilly a jsou tam vedle sebe nahečmané tři pidi ovládací prvky, z nichž jeden mě může u řady programů připravit o data.
Když jsem dělal UI pro vkládání dat do počítače, měl jsem prvek na zavření programu na opačné straně okna než prvek pro "uložit a vykreslit prázdný dotazník". Ovšem, já jsem normální člověk a ne IT psychopat.
A podobných problémů s bazálním chováním programů je mnoho.

Zase srovnáváte nesrovnatelné, mezi IT komunikací a např. telefonem je podstatně menší rozdíl než mezi přeplaváním oceánu a jeho přeletěním letadlem (byť to druhé má také svá rizika).

Ne, nemají. Pokud to vnímáte takto, pak neumíte pořádně česky.

Divil byste se. Lékárníci toho dokázali přečíst hodně. Navíc byly některé klíčové části v receptu duplicitně (např. slovy a číslicemi), a v řadě míst receptu se očekávala dvě tři různá slova či fráze, která tudíž byla odlišitelná i při značné nečitelnosti. Byla ta studie, co jste ji zmiňoval, z Česka nebo odjinud?

Nicméně právě Windows se zhroutily a nebylo možné je nahodit.

Netvrďte mi, že nějaký úsek kódu je složitější než atom. Nehledě k tomu, že mateřská firma má přístup ke zdrojovému kódu a může kontrolovat ten.

Čili byla to neošetřená chybová událost. Řada programovacích jazyků ovšem neošetřené výjimky zpravidla ani nepustí. V čem to měli napsané?

Globální výpadek IT je docela validní problém digitalizace.
To nikdo nerozporuje. (Akorát teda pod „digitalizací“ si většina lidí představí něco, co probíhá teď, ne něco, co proběhlo už před spoustou let.)