Názor k článku 15 let datových schránek (1): Jaké to bylo na počátku? od A. S. Pergill - O stém, tisícím i stobiliontém místě za desetinnou...

O stém, tisícím i stobiliontém místě za desetinnou čárkou u té 1/3 vím, že je tam trojka. Sté či tisící místo za desetinnou čárkou u pi budu muset někde hledat v tabulkách a stobilionté počítat.

Co je to "číslo konečné"?
Asi se to odborně jmenuje jinak, ale 3/3 = 1, 6,6/3=2,2 apod. Nebudou tam tedy čísla s nekonečným počtem míst za desetinnou čárkou.

"Prostě používám pi"
Ano. ale nakonec to stejně musím převést na čísla, abych věděl, kolik to je.

To, co tvrdí Prvočíselná věta, je nepřesné a možná to někdy v budoucnu bude upřesněno.

Ono v podstatě u toho Einsteina nebylo na úrovni vzorců co dokazovat. Problém byl s tím, že část vědců odmítala tento matematický popis brát za fyzikální realitu, důvody jsem vám vysvětlil.
V Německu to bylo ještě akcentováno tím, že významná část evropských atomových vědců byli Židé (jejich útěk před Hitlerem, a většinou do USA, ovšem napomohl tomu, že USA měly použitelnou jadernou bombu jako první).
Přečtěte si prostřední kapitolu Jitra kouzelníků od Bergiera a Powelse "Dvanáct let v absolutním jinde" (myšleno Německo od nacistického převratu v roce 1933 do jeho dobytí Spojenci v roce 1945). Bergier byl jedním z otců francouzské jaderné bomby (byl také odbojářem a po válce pracoval v rámci programu "Paperclip" na vyhledávání a vytěžování německých vědců) a o těchto věcech v Německu píše velmi zasvěceně.
Jinak existovalo a existuje mnoho "géniů", kteří provedli podobné matematické operace, jako Einstein při vytvoření toho e = m*(c^2), a dokonce jim ani nevadilo, že ona stejná písmenka v takto "sdružovaných" vzorcích reprezentují různé fyzikální veličiny. Říkalo se tomu "patafyzika" a dost to právě podobné matematické postupy s fyzikálními vzorci zdiskreditovalo.
A, MMCH, já ještě na střední i vysoké škole zažil vyučující, kteří nám tvrdili, že dilatace času se bude vztahovat pouze na fyzikální čas, ale biologický čas neovlivní, takže ke známému "paradoxu dvojčat" nedojde. Takže ještě ve druhé polovině minulého století to nebylo obecně přijímáno, byť tento názor již byl minoritní.

Vaše představy o vědě jsou poněkud mimo realitu. Věda se snaží popsat objektivně existující svět a zákonitosti, které ho propojují. A používá k tomu určitou formalizovanou metodiku (viz Popper). A je, pochopitelně, ještě rozdíl mezi vedou základní a aplikovanou.
Druhou věcí je, že třeba přírodovědec a filosof se nesejdou ani na úrovni té metodiky.

K těm kolejím: Vlak přijede do stanice a staniční personál před stanicí rozsvítí červenou pro další vlak na této koleji. S kolejovými obvody to nemá nic společného.

Ten starosta je minimálně odborník na to, jestli stavební řízení funguje nebo ne. A článek, v němž je citován, psal IT odborník.
Prostě, od zavedení digitalizace se žádné stavební řízení nepodařilo zahájit a patrně nějak hapruje i dokončování dříve rozběhnutých. Jedním slovem: katastrofa.