Hlavní navigace

Názor k článku 15 let datových schránek (1): Jaké to bylo na počátku? od A. S. Pergill - 1/3 jistě má nekonečný desetinný rozvoj, ale kterékoli...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 30. 7. 2024 16:15

    A. S. Pergill

    1/3 jistě má nekonečný desetinný rozvoj, ale kterékoli pozici za desetinnou čárkou můžeme, na rozdíl od pi, přiřadit známé číslo. Navíc pro všechna čísla, která jsou násobky tří, dostaneme číslo konečné. A v případě řady výpočtů můžeme s tou jednou třetinou pracovat a "rozpustit" jejího čitatele i jmenovatele v dalších zlomcích (což se s pi udělat nedá).

    Jak jsem už dříve uvedl, problém může nastat v situaci, kdy konfrontujeme dva výsledky, pořízené s různou přesností.

    Prvočíselná věta...
    V principu nejsme ve sporu.

    "To je nehorázná lež."
    Ne, to je historicky doložená realita. Přijetí obou uvedených tézí vědeckou obcí trvalo relativně dlouho (a všeobecně byla speciální teorie relativity přijata až po Einsteinově smrti pozorováním touto teorií předpovězené gravitační čočky). A v případě toho e=m*(c^2) šlo také o to, že vycházela energie z hlediska dosavadní fyziky nesmyslně vysoká. Protože vzorce h*ný = e a m*(c^2) = h*ný byly známy dlouho před tím. Jejich vytknutí do uvedeného Einsteinova vzorce je látka základní školy (nebo alespoň za mě byla), ale právě pro tu vysokou hodnotu e si na to nikdo oficiálně netroufl (zatímco relativně mladý Einstein a čerstvý nobelista, za práci o vyzařování absolutně černého tělesa, si prostě troufl jít s kůží na trh).
    MMCH, fenomén gravitační čočky se asi skrývá (alespoň IMHO) za deformací obrazu kotouče Venuše při jejím přechodu přes Slunce (viz kapitoly o Venuši pana Bečváře s příslušnými kresbami v Naší přírodou ročník III - co vycházela za protektorátu).

    Vím, že někdy aktualizace opravdu znamená přepsání určitých částí programu, alespoň na Linuxu. Nebo se (u tohoto OS) přepíšou některé části zdrojového kódu a podle opravené verze se to překompiluje.

    Pan Satrapa napsal to, co napsal a já to presentoval s komentářem (co z toho plyne). Což je nad vaše chápání.

    Vlaky prostě byly zajišťovány po velmi dlouhých úsecích, což vedlo k tomu, že některé přejezdy blikaly a houkaly nepřetržitě a dráhy v tom neviděly problém. To, proč se tak "musí" dít, vysvětlovaly zhruba tak, jak jsem to podal.

    Ne, zablokovaná kolej se signalizací pro následující vlak je odlišný a zcela nezávislý systém.

    "Máte pocit, že jsem ve svém komentáři neřešil případ dvoukolejné trati?"
    Mám, řešil jste jen výhybky, které s dvojkolejností trati nemusejí souviset (mohou to být vjezdy na odbočky).

    Citát Židenického starosty:
    "„Celé se to na měsíce zaseklo,“ říká Petr Kunc, starosta brněnských Židenic, v rozhovoru pro Lidové noviny. Nový systém neumí ani to, co dovedl ten starý. „Pokud vím, tak se za poslední měsíc nic nerozhodlo, žádné nové stavební řízení nezačalo,“ říká Kunc."
    Tedy když celé, tak i to, co už běželo. Když se nic nerozhodlo, musí se to týkat i řízení zahájených "papírově". Jinak by ta formulace musela být jiná, ne "zaseknutí celého".

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).