Češi si zvykají sledovat své oblíbené pořady mimo živé vysílání, například z internetových archivů. Průměrný podíl odložené sledovanosti na celkové sledovanosti v České republice vzrostl na 6 %. Poprvé byla hodnota překročena letos v dubnu. S odvoláním na data z peoplemetrů to oznámila společnost Atmedia, která prodává reklamu na menších tematických stanicích.
Návyky českých občanů při sledování televizního obsahu se stále více přibližují zemím jako je Dánsko, Švédsko nebo Finsko. Průměrný podíl odložené sledovanosti se v nich pohybuje okolo 6–8 %. Vůbec nejvyšší odloženou sledovanost pak mělo v Evropě v roce 2018 Švýcarsko (18,55 %), Island (18,75 %), Belgie (16,28 %) nebo Velká Británie (15,10 %).
„Hovoříme v tomto případě o odložené sledovanosti zahrnující 7 dní ode dne odvysílání pořadu. Nižší odložená sledovanost v České republice v porovnání zejména se západními evropskými zeměmi je způsobena pozdějším a pomalejším rozvojem televizního trhu, typickým pro východní, postkomunistické země. Dalším důvodem je fakt, že v zahraničí sledují diváci TV více přes operátory placené televize, terestrické vysílání je tam oproti Česku méně frekventované,“ dodává ředitel výzkumu firmy Atmedia Pavel Müller.
69 % diváků zhlédne pořad dodatečně ještě v den jeho televizního vysílání. První den poté si ho pustí 16 % z nich a v následujícím až sedmém dni tak učiní 2–5 % diváků. Nejčastěji záznam sledují na HbbTV přes funkci červeného tlačítka, dále prostřednictvím archivů od poskytovatele televizního signálu, formou nahrávání nebo přes funkci TimeShift.
Vůbec nejvyšší průměrná odložená sledovanost je u dokumentárních stanic (až 33,9 %), u dětských stanic se pohybuje kolem 23,1 %. Nejvíce si televizní obsah mimo živé vysílání pouštějí diváci ve věku 15–34 let, odložená sledovanost se v této kategorii pohybuje mezi 10 až 11 %.