Sněmovna ve veřejném hlasování zvolila pět nových členů Rady České televize. Hlasovaly pouze strany vládní koalice, opoziční ANO a SPD se hlasování neúčastnily. Kontrolní orgán veřejnoprávní televize bude po dlouhých měsících znovu zasedat v kompletním složení.
Na místo po Haně Lipovské s mandátem do 27. května 2026 usedne politolog Ladislav Mrklas. Spoluzakladatel vysoké školy CEVRO Institut, která je spojena s politiky ODS, se zabývá výchovou k odpovědnému občanství na školách. „Česká televize je médium, které má obrovskou sílu a obrovské prostředky, jak zpracovat tato nelehká témata. Není to jenom nějaká znalost ústavního systému, jak funguje demokracie, ale také mediální a finanční gramotnost, kritické myšlení. Jinými slovy: příprava člověka na to, aby v životě nenaletěl žádným šmejdům,“ řekl poslancům při své kandidatuře. Podpořilo ho 99 poslanců z 99 přítomných (jmenná hlasovací sjetina).
Další čtyři mandáty jsou plnohodnotné na šest let, vyprší tedy v polovině června 2028. Tato místa získali:
Vlastimil Ježek - Bývalý ředitel Českého rozhlasu a Národní knihovny, jedna z osobností studentského stávkového hnutí v listopadu 1989. Neúspěšně kandidoval do Senátu za KDU-ČSL. „Zvolit špatně generálního ředitele znamená uvrhnout ČT do několikaměsíční velmi nepříjemné agónie,“ řekl Ježek. „Se současným rozsahem služeb vydrží Česká televize zhruba rok až rok a půl,“ upozornil poslance. Získal 96 hlasů z 98 možných.
Karel Novák - Bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize a neúspěšný protikandidát Petra Dvořáka při volbě generálního ředitele v roce 2017. Před poslanci pochválil televizi za to, jak informuje o ruské invazi na Ukrajinu. Upozornil na to, že i britská BBC hledá své místo v digitální době. Dále poznamenal: „Četl jsem článek jednoho mého bývalého kolegy, který dlouhou dobu působil v České televizi a který psal o tom, že z Kavčích hor se v publicistice line radikální liberalismus. Že to vysílání je přívětivější pro mladého liberála z metropole než třeba pro konzervativce středního věku z okresního města nebo levicového seniora žijícího na periferii. Je to sice určité zjednodušení, ale v souvislosti s tím, že podobným způsobem je vnímána britská BBC, je to věc, nad kterou by se mohla Česká televize zamýšlet,“ řekl při veřejném slyšení. Dostal 97 hlasů z 98 možných.
Milada Richterová - Novinářka, dlouholetá rozhlasová redaktorka. V letech 2012 až 2018 byla členkou a místopředsedkyní Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kam ji nominoval poslanecký klub TOP 09. Většinu kariéry strávila v Československém a Českém rozhlase, s výjimkou let 1993–1995, kdy působila v tehdejší televizi Premiéra a soukromém rádiu Alfa. „Ráda bych také osobně zjistila, v jaké kondici Česká televize je a jak se jí daří hospodařit s prostředky, které má k dispozici. Zda je namístě, jak tvrdí někteří kritici, změnit její směřování,“ řekla. Podpořilo ji 98 poslanců z 98 přítomných.
Petr Šafařík - Šéfredaktor odborného časopisu Fórum sociální politiky, germanista. Externě vyučuje na Institutu mezinárodních studií FSV UK, kde se zabývá také předměty týkajícími se problematiky masové komunikace. Bývalý člen a předseda Rady Českého rozhlasu (zasedal v ní v letech 2011–2012 a 2012–2018). Po nabourání e-mailových schránek politiků ČSSD v roce 2016 se na extremistickém webu objevily čtyři zprávy údajně podepsané Petrem Šafaříkem, v nichž informoval tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku o volbě generálního ředitele Českého rozhlasu. Radní se od jejich autorství distancoval a prohlásil je za neautentické. Rada ČT by podle něj měla důsledněji hlídat dodržování Kodexu ČT, například při živém vysílání. Před poslanci vyjádřil pochybnosti, jestli má televize vyrábět tolik kriminálek a pořadů o vaření. Nelíbí se mu, že si televizní radní na vyřizování stížností najali externí výpomoc. „I při jejich odměnách by to měli zvládat sami,“ namítl Šafařík. Obdržel 97 hlasů.
ČLÁNKY DO MAILU