Po několika týdnech od střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se výzkumníci zajímali, jak Češi hodnotí informování médií o této události. Pro většinu lidí byly hlavním zdrojem informací televizní stanice.
Názory veřejnosti zjišťovala agentura Median pro Středoevropskou observatoř digitálních médií (CEDMO) na Univerzitě Karlově. Dotazování proběhlo v lednu 2024 na vzorku více než 3000 respondentů starších 16 let.
Mezi informačními zdroji, ze kterých v den masové střelby respondenti čerpali nejvíce informací, jich 56 % uvedlo oblíbenou televizní stanici, 35 % vyhledávače (Google, Seznam ad.), 26 % oblíbený zpravodajský portál a shodně 17 % uvedlo jako zdroj sociální sítě, oblíbenou rozhlasovou stanici, přátele, známé a členy rodiny.
Více než dvě třetiny lidí se také shodují na tom, že informování veřejnosti v den masové střelby bylo ze strany vedení Policie ČR a ministra vnitra věcné a profesionální. Stejný podíl respondentů také považuje způsob, jakým o této tragické události referovala média veřejné služby (Česká televize a Český rozhlas), za odpovídající vysokým etickým standardům novinářské práce.
Jako věcný a seriózní hodnotili dotazovaní i způsob informování ze strany většiny soukromých zpravodajských médií.
Většina odpovídajících (73 %) se shoduje na tom, že sociální sítě by měly mít možnost mazat nenávistné příspěvky, které se v souvislosti se střelbou šíří. Častěji se toto domnívají ženy a senioři nad 65 let.
„Poněkud překvapivě stejný názor, i když s menší rozhodností, mají také nejmladší ročníky do 24 let. Kromě nich také voliči SPOLU a voliči PirSTAN a voliči Petra Pavla v prezidentských volbách,“ komentuje zjištění datový analytik CEDMO Lukáš Kutil a dodává: „Největší odpůrce mazání obsahu na sociálních sítích najdeme mezi voliči Svobodných, Trikolory a Soukromníků a mezi středoškolsky vzdělanou populací.“
Více než polovina lidí (55 %) si současně myslí, že zveřejnění rizikových videí a fotografií ze střelby je ve veřejném zájmu.
Každý pátý člověk v Česku zaznamenal nepravdivou zprávu o ukrajinském původu vraha z Klánovického lesa. Nejčastěji to byly mladší ročníky, obecně lidé s nižším vzděláním a každodenní uživatelé internetu.
Druhý největší dosah (17 %) mělo tvrzení, že střelba byla pouze zinscenované divadlo, jehož cílem má být zásadní zpřísnění zbraňové legislativy v České republice. Shodně u obou těchto nepravdivých informací uvedla dvě procenta respondentů, že tvrzení šířili dál.
Nejčastěji to byli lidé bez maturity, lidé z Prahy a Středních Čech a opět každodenní uživatelé internetu. Za věrohodnou přitom zprávu o zinscenované střelbě považuje 18 % dotazovaných (z toho 6 % za zcela věrohodnou).
Z dílčích vln dlouhodobého průzkumu je patrný rostoucí trend v počtu respondentů, kteří mají pocit, že ve sledovaném období vůbec nebyli vystaveni dezinformacím. V poslední (desáté) vlně průzkumu dosáhl podíl těchto respondentů (38 %). Jedná se o téměř dvojnásobný nárůst proti první vlně měření v březnu 2023 (22 %).
Současně pokračuje klesající trend důvěry v pravdivé narativy. Na základě kontinuálního měření v průběhu několika měsíců lze také konstatovat, že se zvyšuje počet lidí, kteří ve sledovaném období neobdrželi žádný řetězový e-mail. Zatímco v první vlně deklarovalo 56 % dotazovaných, že ani jednou neobdrželi řetězový email, v současné desáté vlně měření tuto odpověď uvedlo již 66 %.
Další informace jsou na webu výzkumu CEDMO Trends.
ČLÁNKY DO MAILU