Názor k aktualitě Pošta si bude sama schopna zjistit, že adresát už nežije od Filip Jirsák - Předně: dopis si nenecháváte poslat, ten prostě někdo...

Předně: dopis si nenecháváte poslat, ten prostě někdo pošle - což platí obzvlášť pro ty doporučené a do vlastních rukou!
Ve skutečnosti si je necháváte poslat, protože odesílatel vždy musí znát vaši adresu, kterou mu musíte sdělit, přímo či nepřímo. V případě dopisů typicky s různými barevnými pruhy, které byste radši nechtěl dostat, jako od různých úřadů či soudů, je to korespondenční adresa nebo adresa trvalého pobytu vedená v základních registrech (kterou tam opět uvádíte vy).

A pošle to na takovou adresu, kterou má k disposici - což sice je většinou ta trvalá, ale rozhodně to není pravidlem.
V takovém případě se postupuje způsobem, který jsem popsal v předchozím komentáři.

Načemu předsedovi SVJ chodí úřední pošta na adresu SVJ, kde nebydlí.
Protože ta pošta chodí na adresu instituce SVJ, ne jemu osobně.

A nejen, že vám to nedají na poště - takový dopis vám klidně odmítnou vydat u dveří. Nebo ne, když mají rozum.
U dveří vám ho vydají, když je to obálka s modrým pruhem (do vlastních rukou). Nebo když je to obálka s červeným pruhem (do vlastních rukou výhradně adresáta) a ukážete jim občanku. Pokud v adrese není datum narození nebo rodné číslo, vydá to pošta komukoli s tím jménem a adresou, protože nemůže vědět, zda na té adrese bydlí víc lidí stejného jména a komu z nich to patří. To je problém odesílatele.

Pokud vám tím banka vytvoří i bankovní identitu (= pro stát)
Nevytvoří. Vznik bankovní identity pro stát je podmíněn tím, že vás ověřil pracovník banky. Klidně někdy v minulosti, ale ta elektronická identita musí být spojena s ověřením pracovníkem banky, nestačí, aby to udělal kurýr.

Každopádně tam není trvalá adresa použita pro o identifikaci (i když to dělá úředník banky). Pro identifikaci se použije fotografie na občance, pokud ta sedí a občanka není vyhodnocena jako falešná, použijí se údaje na občance pro ztotožnění s identifikačními údaji státu. Dříve se to dělalo na základě jména, adresy trvalého pobytu a data narození nebo rodného čísla, dnes to banky mohou dělat na základě čísla průkazu. Používaly se k tomu i dva doklady vydané státem (k občance ještě pas, řidičák nebo třeba průkaz OZP) – nevím, zda je to povinnost vyžadovaná AML, nebo jestli to banky dělaly „pro jistotu“.