Mediální výbor sněmovny vybral kandidáty na volná místa v Radě Českého rozhlasu a v Radě České televize. V každém kontrolním orgánu je jedna neobsazená pozice.
Do finále volby jednoho člena Rady Českého rozhlasu postoupili Miroslav Dittrich, Oldřich Vágner a Marek Lichtenberk. Šanci usednout v televizní radě dostali Jiří Bílek, Tomáš Řehák a Jakub Končelík.
O tom, kdo z nich nakonec získá mandát, rozhodne sněmovna pravděpodobně na schůzi koncem února.
Ještě před hlasováním mediálního výboru se kandidáti představili na veřejném slyšení.
Miroslav Dittrich je dlouholetý hlasatel, moderátor a manažer Českého rozhlasu. V Radě Českého rozhlasu zasedal už v předchozích šesti letech, mandát mu vypršel začátkem ledna. Kontrolnímu orgánu také předsedal. „Co se týče případného druhého mandátu, rád bych se podíval trošku do budoucna. Mediální situace se velmi změnila, my všichni jsme zaplavováni šíleným kvantem informací, ale bohužel je v tom řada dezinformací, polopravd a neověřených faktů. Český rozhlas by měl být dobrý přístav, kde mohou lidé čerpat nestranné, objektivní a ověřené informace,“ řekl poslancům.
Oldřich Vágner je zaměstnancem nakladatelství Argo, kde pracuje jako editor populárně naučné knižní řady. Posuzuje například ekonomickou návratnost plánovaných titulů. Jednou z nejvýraznějších rolí Českého rozhlasu je podle něj „vystavění pocitu soudržnosti všech lidí ve společnosti“.
Marek Lichtenberk je předsedou spolku Slabiky.cz, který popisuje jako nezávislou iniciativu za svobodu slova a médií. „Po 30 letech vytváření mediálního trhu zde máme víceméně standardní mediální prostředí. Co se nedaří, je pluralita médií, jejich odlišitelnost a pestrost. Pořád tu existuje představa jednoho správného názoru, která vede k unifikaci médií, průměrnosti a zaměnitelnosti novinářů,“ poznamenal před poslanci. Český rozhlas by podle něj měl dbát právě na pestrost obsahu.
Jiří Bílek je jednatelem Českomoravské arbitrážní společnosti, která vede rozhodčí řízení. V Radě České televize by však chtěl zastupovat lidi s poruchou autistického spektra, neboť jako otec dnes již dospělého autisty vnímá situaci těchto spoluobčanů ve společnosti. „Česká televize odvádí práci dobře, ale jsou momenty, které nás všechny mrzí. Obyvatelstvem je ČT vnímána jako určitá instituce, která sděluje názor. Ale měla by plnit poslání, aby byla vyvážená a objektivní,“ podotkl. Politiky vyzval, aby zvýšili televizní poplatky.
Tomáš Řehák kandiduje opakovaně, je ředitelem Městské knihovny v Praze. „O managementu ve veřejných službách něco vím. Knihovna není nepodobná médiím veřejné služby,“ poznamenal mimo jiné s odkazem na řízení zaměstnanců, sestavování rozpočtu a další organizační parametry. Při veřejném slyšení mimo jiné podpořil působení médií veřejné služby na internetu. „Terestrické vysílání se už nedá považovat za jediný rozměr, kde média veřejné služby působí,“ vysvětlil.
Jakub Končelík působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy jako ředitel Institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Mezi kandidáty do mediálních rad také není nováčkem, letos se ucházel souběžně o místo v Radě Českého rozhlasu i v Radě České televize. Je specialistou na kvantitativní analýzy mediálních obsahů. V letech 2010–2018 byl děkanem Fakulty sociálních věd, poslancům tedy nabídl i zkušenost člověka, který sestavoval a obhajoval rozpočet instituce placené z veřejných prostředků.