V podstatě se vůbec nic nestane, "jen" to do pár let postaví na hlavu celý filmový , hudební, herní a reklamní průmysl. Místo powerpointu budou videoklipy, rodiče budou moc dětem vyrobit filmové pohádky, učitelé žákům narrativní videa, puberťáci spolužákům video klipy, nadšenci dvouhodinové dokumentární filmy, architekti klientům virtuální procházky domů, konstruktéři zákazníkům mockupy a tisíce další aplikací, které dnes vůbec nešly, neby stály hromady peněz. Jinak se vlastně vůbec nic nestane. Klidně spěte dál.
Ta mentalita se otočí... dnes/nedávno jsou všechna videa považována za pravdu dokud není dokázán opak. Brzy budou všechna videa považována za fejk dokud nebude prokázán opak.
Tzn. bude potřeba, aby výrobci kamer a foťáků zabudovali kryptografii na úrovni snímacího čipu (někteří už to dělají) a potom software na úpravu sledoval řetězec změn a kryptograficky ho evidoval... Photoshop už to tak nějak umí až do úrovně, kdy koncový uživatel bude mít přístup k nástroji na ověření kryptografie a potvrdí, údaje od sejmutí čipem až k doručení na jeho PC jsou autentické a úpravy jsou jasně zanesené. Adobe na něčem takovém dělá.
Nejspíše to taky změní "revenge porno" a vydírání. V okamžiku až začne vlna masového vydírání, protože to půjde snadno a levně automatizovat a většině populace přistane do e-mailu vydírání deepfakem s jeho podobou, protože někde má veřejně svoji fotku a jméno...
Až většina lidí bude mít s něčím takovým zkušenost, tak i ty opravdové nahrávky nebudou nikoho zajímat, protože tomu nebudou lidi věřit a většina technicky zdatnějších lidí by si za 10-15 minut zvládla udělat něco podobného.
Kdyby se dnes na internetu objevilo inkriminující foto s Taylor Swift, tak tomu už nikdo nebude věřit, protože fejků už jsou desítky... možná stovky a je to mediálně známé.
S generovanými videi může být problém v tom, že člověk nebude vědět, co je a co není pravda. U textu jsme si na to částečně zvykli, u fotografií už asi taky, u videí nás to teď čeká.
Ale horší problém na internetu je ten, že často pořádně nevíme, kdo za kterým textem, fotkou nebo videem stojí, jestli je to někdo důvěryhodný nebo ne. Účty na sociálních sítích vznikají a zanikají, je jich hodně a není snadné udržovat si přehled o tom, komu chceme věřit. V budoucnu bude podstatnější klasifikace zdrojů informací než autenticita těch informací. Připadá mi, že rozjezd dezinformací byl umožněný právě tím, že lidé nebyli připraveni na tu pluralitu, na nestydatost těch, kdo vytáhli lži pod krásnými logy a titulky a začali je vydávat za svoje názory.
Učitelé AI už samozřejmě používají. Ne všichni, ne všude, ale snaží se. Mimochodem toto mě nikdy nepřestane fascinovat: v každé, ale skutečně každé diskusi se dříve nebo později objeví jedinec, kteří bude ochoten učinit generální závěr nad svou unikátní subjektivní zkušeností, ideálně několik desítek let starou.
Nikdy jsem nepochopil ten dnešní rozruch okolo Taylor Swift. Vsadím se, že k té existovaly tisíce falešných fotografií v realistické kvalitě už nejméně 15 let, jen je prostě musel někdo dělat ručně v grafickém editoru. A nebyla to žádná extra výsada pro IT elitu, už před 15 lety jsem jako středoškolský fracek upravoval v Gimpu fotky svého tělocvikáře, který mne hrozně štval, a pak jsem to šířil přes Spolužáky.cz... :)
Akorát ty zkušenosti aplikuje na něco, co s tím vůbec nesouvisí.
Ten Meotar totiž musel do třídy dotáhnout učitel sám. Stejně tak by musel sám použít interaktivní tabuli. Video ale může vytvořit jeden člověk a pak to mohou jedním kliknutím používat všichni učitelé na celém světě. Nebo může autor dát k dispozici prompt a jednotliví učitelé si to mohou přizpůsobit pro své potřeby.
Uniká vám to, že generování videí na základě promptů to vytváření videí dramaticky zjednoduší. Takže učitel, který by to dříve nedělal, protože je to moc pracné, teď bude moci video připravit, protože to bude jednoduché. Nebo když bylo pro někoho moc pracné potřebné video najít, bude ro pro něj najednou jednoduché, protože těch videí bude spousta. (Ne zítra. Až to bude použitelné pro praktické použití.)
Učitelé obvykle dostanou k tabuli nějakou sadu software, do kterého nemusí ani nic stahovat ani vymýšlet. Přesto to pak slouží většinou jako promítací plocha. Osobně teda pamatuju i třídy, kdy byl meotar napevno, ale tuto zkušenost neberu jako relevantní, protože nejsem nejmladší. Nynější zkušenost s interaktivními tabulemi pramení z aktuálních zkušeností množství učitelů v okolí.