Ministerstvo práce a sociálních věcí podle Nejvyššího kontrolního úřadu selhalo v zadávání a provozu IT systémů, resort měl přitom porušit rozpočtovou kázeň za 737 milionů korun.
Nejvyšší kontrolní úřad zkoumal způsob, jakým ministerstvo pořizovalo, provozovalo a rozvíjelo systémy zajišťující výplatu dávek, skrz které stát rozdělí ročně přibližně 80 miliard korun (jde například o podporu v nezaměstnanosti či příspěvek a doplatek na bydlení). Úřad měl odhalit větší množství zásadních pochybení, která sahají od o nezvládnutí vytvoření nových informačních systémů pro výplatu dávek, problémy týkající se veřejných zakázek a smluv nebo nadužívání externích firem.
MPSV mělo od roku 2011 za úkol změnit dodavatele svých čtyř agendových systémů. Jedním z důvodů bylo, aby zmizela závislost na jednom dodavateli a stabilizovaly se výplaty dávek. Tyto systémy resort plánoval nahradit dvěma novými – IS Sociální dávky a IS Zaměstnanost, jejichž dodavatel měl vzejít z otevřené soutěže. Vláda v roce 2014 rozhodla, že nové systémy mají být v provozu nejpozději v roce 2016. Ministerstvo ale nezvládlo informační systémy do daného termínu přesoutěžit, a tak pomocí tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) uzavřelo v roce 2016 navazující smlouvu se stejným dodavatelem, čímž obešlo povinnost vyhlásit otevřenou soutěž. Podle NKÚ tak porušilo rozpočtovou kázeň ve výši půl miliardy korun.
NKÚ úřadu také vytýká samotné prodlení ve spuštění nových informačních systémů Sociální dávky a Zaměstnanost. Každý měsíc, kdy běží stávající systémy, zaplatí Česká republika podle odhadů NKÚ o 30 milionů více v porovnání s cenou, kterou by mohla platit, kdyby byly nové systémy v provozu. Jen za rok 2017 se tak provoz těchto systémů prodražil o více než 360 milionů korun. V době kontroly MPSV počítalo s tím, že se IS Sociální dávky spustí nejdříve až v roce 2021, IS Zaměstnanost měl být spuštěný již od července roku 2018, nebyl ale spuštěný dodnes. Podobné problémy měly provázet i služby systémové integrace – i v tomto případě ministerstvo použilo JŘBU místo otevřené soutěže. Podle NKÚ se tím dopustilo porušení rozpočtové kázně v celkové výši přesahující 172 milionů korun. MPSV tak fakticky zůstalo závislé na externích dodavatelích ICT služeb.
Kontroloři také spočítali, že cena za jeden den práce vedoucího projektu z firmy vybrané na základě soutěže byla v rozmezí 4 800 až 8 500 korun. V situacích, kdy MPSV dodavatele vybralo napřímo bez soutěže, se denní cena práce vedoucího projektu pohybovala v rozmezí 14 300 až 24 900 korun. Přitom obvyklá cena na trhu ICT se průměrně pohybovala kolem 11 900 korun.
Další nedostatky se měly týkat konzultačních a externích ICT služeb v hodnotě 8,5 milionu korun, které MPSV zadávalo přímo vybraným dodavatelům také bez soutěže. Resort si také nechal od externí firmy připravit strategii rozvoje ICT pro roky 2018 až 2020, za kterou v době kontroly zaplatil přes osm milionů korun. V součtu NKÚ podal finančnímu úřadu oznámení o porušení rozpočtové kázně v celkové výši 737 milionů korun, podal také dvě trestní oznámení zahrnující více skutečností.
„Fungování IT na Ministerstvu práce a sociálních věcí patří mezi mé priority. Momentálně se soustředíme na personální stabilizaci sekce ICT, která byla po novém roce reorganizována. Do dvou let pak chceme uskutečnit přechod na nově vysoutěžené plně funkční IT systémy bez dodatečných nákladů na státní rozpočet,“ reagovala na zprávu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
ČLÁNKY DO MAILU