Napadá vás, jak to řešit? Dříve se to dělalo tak – aby to bylo funkční – že to celé, včetně analýzy a zadání, dělal dodavatel, který zodpovídal za to, že to nakonec bude fungovat podle zákona. Jenže to se dneska nelíbí, protože je to vendor lock-in (vůbec ne kvůli nějakým zdrojákům, ty stejně vlastní příslušná státní instituce, a navíc nejsou tak důležité, podstatné jsou znalosti těch analytiků, a ty nikdo jiný nemá). Pokud se chceme vyhnout vendor lock-inu, musel by ty analytiky „vlastnit“ stát. I kdyby je uměl zaplatit – dokáže je uživit? A i kdyby to dokázal a jenom si pak najímal kodéry na nakódování – dokázal by nastavit použitelná a vymahatelná pravidla pro ty kodéry tak, aby na tom softwaru nevznikal technologický dluh? Ten vzniká i při normálním vývoji, natož pak v případě, kdy by na tom dělal někdo s vidinou, že příště zakázku vyhraje někdo ještě levnější. Jestli někdo vymyslí, jak měřit technologický dluh už v okamžiku, kdy vzniká, měl by dostat nobelovku za ekonomii…