Od 1. ledna 2024 získají občané bezplatný přístup k databázi závazné znění všech platných zákonů. Ministerstvo vnitra spustí projekt e-Sbírka, který český stát chystá už více než deset let. Na adrese e-sbirka.cz (web zatím nefunguje) budou k dispozici plná znění zákonů vydaných od 4. dubna 1945 (a některé starší, až do roku 1918), včetně všech jejich historických verzí či možnosti v normách vyhledávat.
Celkem jde o 44 600 předpisů, které jsou tvořeny 26 miliony fragmentů (jednotlivých odstavců, paragrafů, písmen apod.). Dohromady má být v databázi 6,8 miliardy znaků, říkají zástupci ministerstva vnitra, které službu připravilo.
Od 15. ledna 2024 má být e-Sbírka k dispozici také ve strojově čitelném formátu otevřených dat. A od stejného data má fungovat přístup k databázi také přes veřejné API. Vnitro zřídí i nový web zakony.gov.cz, který bude rozcestníkem na legislativní zdroje: e-Sbírku a e-Legislativu.
e-Sbírka má být narozdíl od projektů jako jsou Zakonyprolidi.cz autoritativním zdrojem závazného znění norem, které bude stát garantovat. Má nahradit papírové sbírky zákonů, které už se nebudou muset tisknout. Oproti komerčním projektům ale nenabídne příliš funkcí navíc – snad kromě provázání jednotlivých paragrafů přímo na novelu, která je změnila, vyplynulo z prezentace systému pro novináře. Vytváření případných nadstavbových nástrojů tak bude na soukromých firmách.
Systém e-Legislativa bude sloužit k elektronickému vytváření zákonů, jejich připomínkování a projednávání ve vládě i parlamentu. Do provozu bude nabíhat postupně. Od 1. července 2024 jej vnitro spustí pro vytváření právních aktů (například mezinárodních smluv), od 1. října má být v eLegislativě možné vytvářet vyhlášky či nařízení a od 1. ledna 2025 i zákony, ústavní zákony, zákonná opatření Senátu nebo nálezy Ústavního soudu. Mezitím se budou na používání e-Legislativy školit zákonodárci a další lidé, kteří mají mít do systému přístup.
„Plné zavedení e-Legislativy pro všechny existující návrhy právních předpisů tak nastane po začátku nového volebního období Poslanecké sněmovny, neboť je spojen se zastavením projednávání všech návrhů, které do tohoto okamžiku byly Poslanecké sněmovně předloženy a doposud nebyly Poslaneckou sněmovnou projednány (tyto tzv. ‚spadnou pod stůl‘),“ vysvětlilo vnitro v důvodové zprávě k letošní novele zákona (346/2023 Sb.), která fungování obou systémů upravuje.
e-Legislativa má sestávat ze tří částí: první je online šablona, která má sloužit autorizovaným zákonodárcům k online práci na právních předpisech a bude například automaticky zpracovávat novelizace do příslušného formátu. Druhou je offline šablona, která umožní práci na zákonech bez připojení k internetu. Tento nástroj má být zároveň dostupný i neautorizovaným uživatelům. Veřejný portál pak nabídne komukoli přístup k normám, které budou veřejné (podobně jako dnes systém VeKlep).
Příprava e-Sbírky a e-Legislativy je jedním z nejdelších projektů českého e-Governmentu. První nápady pocházejí z let 2006 a 2007, reálně se na něm začalo pracovat v roce 2013 (projděte si historické články, které jsme o e-Sbírce a e-Legislativě psali na Lupě).
Vytvoření obou nástrojů stálo podle vnitra ve výsledku 719 milionů Kč, z toho 473 milionů stát čerpal z evropských dotací. Právě lhůta vyčerpání evropských peněz do 31. prosince 2023 patrně nakonec vedla k tomu, že bude projekt po letech reálně (k 1. lednu 2024 aspoň částečně) spuštěn.
Na projektu podle vnitra pracovala řada externích dodavatelů. Hlavním byla firma Asseco Central Europe (do jejího vedení po svém konci ve funkci zamířil někdejší vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla), dalšími dodavateli pak NTT DATA Business Solutions, TECHNISERV IT a další firmy.