Chytrá karanténa při nízkých počtech nakažených nepomáhá, říká 59 hygieniků

Autor: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Nejsme „zdržovatelé pokroku“, píše v otevřeném dopise skupiny 59 hygieniků. „Podstata naší práce je, byla a bude vždy stejná, založená na lékařské a zdravotnické odbornosti nikoliv principiálně na technické podpoře,“ uvádějí. Jde podle nich o reakci na tvrzení, že hygienici brzdí zavádění tzv. Chytré karantény do provozu. Celý dopis je k dispozici na webu České lékařské komory.

S rychlým dohledáváním kontaktů nakažených pacientů má hygienikům pomáhat IT systém vytvořený iniciativou COVID19CZ, která pro stát vybudovala lokalizační call centrum, přes které mají hygienici s infikovanými komunikovat. Používat mají také vzpomínkové mapy, které mají (se souhlasem nakažených) využívat data od mobilních operátorů či bank. Dalším pomocným prvkem má být aplikace eRouška na průběžné ukládání kontaktů v mobilu či sledování polohy v aplikaci Mapy.cz.

Chytrá karanténa měla podle původních vyjádření náměstka ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly v ostrém provozu začít fungovat po Velikonocích, aktuálně stát počítá s ostrým startem od května. Ministerstvo zdravotnictví její start podpořilo také mimořádným opatřením z 17. dubna (PDF).

Podle signatářů dopisu ale hygienici zvládají izolovat infikované pacienty i bez nových aplikací. „Naprostá většina nemocných je dnes izolována do 24 hodin po vyslovení podezření na onemocnění, obdobně rychle jsou podchyceny epidemiologicky významné úzké kontakty nemocných,“ píší.

Zkušenosti z testovacího provozu podle nich říkají, že systém vyhledávání kontaktů neurychluje. „Nástroje ‚Chytré karantény‘ mohou pomoci jen v situaci, kdy budou v České republice denně přibývat stovky a stovky nemocných, kdy nejde o kvalitu, ale o kvantitu šetření. Při současných počtech případů naopak systém snižuje kvalitu epidemiologického šetření a ve svém důsledku i zhoršuje související dopady epidemie,“ tvrdí. 

Jak má ono „snížení kvality“ vypadat v dopise podrobně nevysvětlují. Uvádějí jen, že je s pacienty potřeba pracovat individuálně. „Každý případ je nemocný člověk, originál, který nelze napasovat do jednoduchého algoritmu. Pracujeme s nemocnými lidmi a jejich kontakty, s lidmi z okolí nemocných, z jejich rodin, ze zaměstnání. Jsou to všichni lidé, kteří mají obavy o své zdraví, kladou otázky, potřebují vysvětlit, poradit a pomoci. Nejsou to položky ve skladovém hospodářství, které lze jednoduše vyřídit,“ píší.

„Navyšování kontaktů bez řádného epidemiologického posouzení povede naopak ke zvýšení počtu osob, které nemohou chodit do práce a ke zhoršování ekonomického dopadu epidemie,“ dodávají.

TIP: Podívejte se, jak funguje mobilní aplikace eRouška:

• 
• 
• 

Dalších 11 fotografií