Nuže, pokud jste si vybral Gandhiho, protože předkládáte cvičení z jógy, tak vám budu věřit, že jste to neudělal úmyslně.
Nicméně celý příspěvek manipulativně rozhodně vyznívá, protože jste v druhém odstavci uvedl jako příklad právě to, co jste napadal v odstavci prvním, čili o nějakém absolutním oddělení nemůže být řeči.
Nepotřebuju meditovat, abych pochopil, že autor asi nebude myslet vážně vyvozování směřování republiky na základě monogramů.
Jak byste si představoval to filosofování nad výrokem, že jste pó.vl a ho.vado? (tedy Zemanovy výroky vůči novinářům)
Lžete už podruhé. Když si ten můj příspěvek https://www.lupa.cz/aktuality/chystany-zpravodajsky-projekt-zalozeny-na-denniku-n-se-bude-jmenovat-novy-denik/1104684/ přečtete pořádně, zjistíte, že první odstavec se věnuje Economii a zvláště panu Fendrychovi. Druhý odstavec, který činí nejen vizuální, ale i myšlenkové oddělení od odstavce prvního, se nevěnuje konkrétním věcem z prvního odstavce, nýbrž obecně pojednává o problému zmanipulovanosti člověka, obtížnosti se tohoto stavu zbavit a přidává tip, který může, ale nemusí, člověku v boji s vlastní zmanipulovaností pomoci. Zcela výslovně jsem uvedl, aby si člověk sám zvolil svou vlastní autoritu, kterou v žádém případě nemusí být Gandhi. Takovou morální autoritou nemusí být ani žádný "národní leader".
Komentář nemusí být nutně zabarvený. Bude sice pravděpodobně reprezentovat názor svého autora, ale názor lze podat i jinak než sugescí. Dokonce lze napsat komentář jako shrnutí relevantních informací (a žádná relevantní informace by neměla být vědomě vypuštěna) a položením nenávodné řečnické otázky, kterou autor nezodpoví, ale nechá zodpovězení na čtenáři. Komentář klidně může být formou hlasitého filosofování, kdy autor zvažuje pro a proti a snaží se jak jen nejobjektivněji dokáže zhodnotit daný problém z několika úhlů. Nemusí ani nutně dojít k závěru, jen ke shrnutí zásadních pro a proti, ze kterých si čtenář sám vybere co upřednostní v závislosti na žebříčku hodnot, které čtenář zastává. Komentátor by neměl dávat zprávám smysl, komentátor by měl maximálně říci svůj pohled jak to vidí on. Pokud bude "dávat zprávám smysl", právě tehdy se bude dopouštět podsouvání vznamu a tím manipulace.
Samozřejmě, že máte pravdu, že nemůžete vědět s jistotou, jak by se daná morální autorita vyjádřila k tomu či jinému problému. O to ani v mnou zmíněném cvičení nejde. Nemůžete s jistotou tvrdit, "takto by se zachoval Gandhi/Čapek/...". V tom cvičení, které znám z jógy a kterému by ideálně předcházela meditace, ale to jsem nezmiňoval, protože běžný čech nejspíše nebude umět meditovat, jde především o to, aby se povznesl nad maličkosti a banality. Těžko se můžete nějak zázračně napojit na duši libovolné morální autority a v transu říkat myšlenky té propojené duše. To cvičení má za úkol alespoň se vcítit do stavu vyšší objektivity vlastního vědomí, než jakou běžně používáte a vždy to budou vaše osobní myšlenky, jen by možná díky tomu cvičení mohly být o trochu objektivnější právě díky povznesení se nad, Werichovými slovy řečeno, "tiťeráctví". Pokud vy sám v takovém stavu dojdete k myšlence, že odvozovat směřování vývoje republiky z iniciál kandidátů je "hovězina", budete to vy, kdo se bude porovnávat s panem Fendrychem, nikoliv Gandhi, Čapek či jakákoliv jiná morální autorita. Ovšem ne každý je takové abstrakce schopen a i kdyby se snažil sebevíce, pokud mu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Už z podstaty tohoto cvičení je zřejmé, že nejde o to "postavit maličkého Fendrycha vedle morální veličiny", ale o pokus podívat se na problém z nadhledu, který aktuální zmanipulovanost zasaženého člověka neumožňuje.
Ale ano manipulujete. cituji:
"Můžete si pak třeba hypoteticky položit otázku typu ... Posmíval by se Gandhi někomu kvůli jeho jménu?"
Což by samo o sobě nic neznamenalo, ovšem po předchozím odstavci tím nutně ukazujete na Martina Fendrycha a porovnáváte jej s Gandim. Hle jak maličký Fendrych vedle morální veličiny.
Zcela ignorujete (záměrně?) fakt, že se Fendrych ve vámi uváděném příkladu neposmíval kvůli jménu, byly tam pouze monogramy, a ani se nejedná o posmívání. A za druhé, že role komentátora je nutně jiná než národního leadra.
Komentátor komentuje. Už z názvu profese. Dává holým zprávám smysl, hledá osobní motivaci zúčastněných atd, dopad na okolí, stát, .... Prostě to bude zabarvený příspěvek.
A navíc si myslím, při vší úctě, že pokud se daná autorita k problému nevyjádří, nemůžete vědět, co by si o tom myslela. Ukázalo se to třeba během migrační krize, kdy si půlka lidí v jakési internetové diskusi myslela, že nás Čapek varoval před muslimskou invazí a druhá půlka se zděšením říkala, že Čapek by naopak coby humanista uprchlíkům pomáhal.
Promiňte, že to tak musím napsat, ale lžete. Neporovnával jsem pana Fendrycha ani jeho komentáře s Gandhim. Gandhiho jsem uvedl pouze jako příklad morální autority, dokonce jsem výslovně uvedl, že nemusí být příkladem autority pro každého a že si každý může dosadit jinou libovolnou autoritu dle svého uvážení, ale aby zároveň byla ta autorita na zkoumané věci nezainteresovaná. Dále jsem výslovně uvedl, že je to ilustrační příklad pro případ, že by se někdo chtěl zkusit vymanit z vlivu manipulace, což je někdy velmi těžké. A pak ještě jsem uvedl příklad typu otázky (výslovně jsem tu otázku zmiňoval jako typ otázky, nikoliv jako příklad konkrétní otázky), kterou si člověk může položit pro zkoumání vlastní objektivity, jakožto jistou formu pvní pomoci proti vlastní slepotě v důsledku zmanipulovanosti.
Já jsem uvedl principy a příklady, které byly ilustrační a obecné a nejsem si vědom žadné manipulace, kterou bych se v tomto případě dopustil. Pokud si myslíte, že jsem byl nějak neobjektivní a nějak jsem se dopustil manipulace, prosím, ukažte to konkrétně. V naší debatě jste se zatím pouze vy snažil manipulovat s mými tvrzeními. Konkrétně jste mi podsouval, že jsem porovnával komentář nebo osobnost pana Fendrycha s Gandhim, což očividně není pravda. Jestliže nedokážete přesně interpretovat ani takto jasné formulace, není divu, že "polykáte manipulace pana Fendrycha i s navijákem".
K druhé části vašeho příspěvku, nemyslím si, že by nebylo možné chovat se ke komukoliv objektivně, včetně vyjadřování se o něm. Zajisté, můžete mít na daného člověka svůj názor, který je utvořen na základě informací a vašich zkušeností toho člověka se týkajících. To by vám ale nemělo bránit v objektivním posuzování. Například pokud dojdete k závěru, že daný člověk v nějaké otázce nemá pravdu, nemůžete z toho usuzovat, že nemá pravdu nikdy v ničem.
Jenže opět manipulujete. Vámi uváděný příklad je komentář. Následně z pokusu o to být vtipný rozporujete kvalitu novinařiny a porovnáváte ho z Gandhim, tak to už je opravdu manipulativní síla.
Jinak si myslím, když už jste s tím začal, že třeba vůči MZ snad ani nestranný být nejde. Vyrábí takových věcí, nad kterými zůstává rozum stát. Ostatně i předseda ústavního soudu, dřívější Zemanův přítel, u něj po kritice upadl v nemilost.
Jak byste si to představoval? Pokud vám při každé příležitosti řeknu, jaký jste póvl?
Ano, znám rozdíl mezi těmito dvěma útvary. Myslíte si, že médium, které by hypoteticky vydávalo jednostranně silně zabarvené komentáře a zároveň objektivní neutrální zprávy, by mohlo být označeno za objektivní? Toto byla pouze hypotetická otázka. Já sám považuji i zprávy publikované na serveru aktualne.cz za neobjektivní, nikoliv pouze komentáře.
Nicméně můj předchozí příspěvek byla odpověď čtenáři "ljgdstv" a byl to pokus o demonstraci neobjektivity na lépe viditelném příkladu. Pokud čtenář nevidí ani takto jasnou manipulaci, nemá smysl ztrácet čas poukazováním na manipulaci ve zprávách, která je jemnější, než ta v komentářích. Jestli někomu propagandistickým sítem projdou "šutry", písek pro něj bude úplně neviditelný.
Znáte rozdíl mezi komentářem a zprávou? Fendrych je komentátor (a pravda, není to zrovna moje krevní skupina). Komentátor píše své názory, z podstaty subjektivní, a někteří se snaží být i vtipní. Oproti tomu zprávy (tvoří je redaktoři, ne komentátoři) se snaží o objektivní zprávy, založené čistě na faktech.
Nemohu za to, že do vaší informační bubliny některé informace nepronikly. Jestli chcete zkoumat neobjektivitu Economie, zkuste se podívat hlavně na komentáře pana Fendrycha. Třeba když onehdy věštil výsledky prezidentských voleb na základě jména. JD = jedem dál, MZ = mašírujeme zpátky
Takový styl věštění budoucnosti ze jména je asi tak na úrovni posměváčků v mateřské školce, kteří si teprve osvojují základy sociálních interakcí ve společnosti a vysmívaným komolí jména. U dětí se to dá omluvit, ještě se učí, ale jestliže novinář živící se psaním komentářů vykazuje emoční inteligenci v některých ohledech srovnatelnou s úrovni dítěte z mateřské školky, něco asi nebude v pořádku.
Proč nemohou novináři prostě a jednoduše psát nezabarvená fakta bez přisuzování vlastností na základě jména?
Mimochodem, jestliže jste si zabarvování článků na aktualne.cz nevšiml, možná by stálo za to kriticky přezkoumat jak moc se necháváte ovlivňovat a ani o tom nevíte. Zmanipulovaný člověk může v dobé víře dělat věci škodlivé jak společnosti, tak sobě a často ani nemá problém překračovat dobré zásady společenské, morální i jiné. V době pod vlivem manipulace mu to nijak zvláštní nepříjde, ale pokud někdy procitne a ohlédne se, často se zděsí, co to prováděl. Pokud se člověk od vlivu manipulace chce oprostit, může někdy pomoci třeba zkusit se podívat na danou záležitost jako třetí nezůčastněná osoba, nejlépe obecně uznávaná morální autorita. Například Mahatma Gandhi. To je jen ilustrační příklad, třeba pro vás žádnou autoritou není a máte jinou, ale ta autorita by měla být na zkoumaném problému nezainteresovaná. Můžete si pak třeba hypoteticky položit otázku typu ... Posmíval by se Gandhi někomu kvůli jeho jménu?
Vidím to podobně.
Pan Simkanič má možná spousty talentů, ale cokoliv jen vzdáleně dotýkajícího se novinařiny mezi nimi rozhodně není. Nevidím ho jako člověka s vyhraněnými politickými názory, ale jako člověka zásadně překrucujícího a manipulujícího. I člověk s vyhraněnými názory by měl být schopen kultivované diskuse bez napadání, podsouvání, zesměšňování a jiných manipulačních technik, ale vypadá to, že pan Simkanič není schopen vyjádření, které by žádnou z těchto podlých technik neobsahovalo. O stylu vyjadřování pana Simkaniče se můžou zájemci přesvědčit nejen na zmíněném Twitteru, ale především na propagandistickém serveru simindr.cz
Dále bude v redakci několik lidí z Economie, včetně šéfredaktora. Míra neobjektivity Economie je celkem široce známá a opět se stačí podívat na zkreslování informací například na serveru aktualne.cz i když já mám negativní zkušenost i s hospodářskými novinami ihned.cz
A do třetice demagog.cz, který uvádí manipulativní zdůvodnění, které i po upozornění a detailním vysvětlení odmítne opravit s tím, že to co tvrdím je sice pravda, ale stejně v tom svém tvrzení mají tak trochu pravdu i oni ... (osobní zkušenost) Jestliže je něco sporné, nelze to pokládat za fakt. Jak píše Radouch, demagog.cz jednoznačně "připískává".
Když se pak podívám na server Nového deníku, mohu tam nalézt například:
"Chceme, aby za náš obsah a za naše informace platili čtenáři, jim se budeme zodpovídat, jen na nich chceme být závislí a pouze jejich zájmy chceme bránit. To vše ve jménu podpory liberální demokracie, veřejné kontroly politické moci, občanských svobod, právního státu, kultury a budoucnosti této země."
Podle mého názoru novináři by především měli být objektivní a pokud mají potřebu bránit nějaké zájmy, nikdy by to neměly být něčí zájmy, měl by to být pouze zájem na pravdě a nezkresleném faktickém informování. Pokud deklarují, že jsou odhodlaní bránit zájmy svých čtenářů, de facto tím říkají, že jim jsou zájmy čtenářů svaté, bez ohledu na to, zda jejich čtenáři pravdu mají nebo ne. Jinými slovy, je to esence "postfaktického" přístupu.
Když se pak ještě ohánějí jménem demokracie a dalších hodnot, už to skoro zní jako vymítání ďábla ve jménu Boha všemohoucího. Historie učí, že kdykoliv se něco oficiálně dělalo v něčím jméně, byl to typicky zástupný důvod, který měl zakrýt osobní prospěch někoho, kdo ten budoucí prospěch (a jediný důvod celé šaškárny ve jménu něčeho) jen nechtěl veřejně přiznat a tím pádem odhalit, že to vzletné pojmenování je jen zástěrka pro ukojení přízemních pudů šedé eminence stojící jakoby stranou.
Kdo alespoň občas náhledne účet pana Simkaniče na Twitteru, ví, že jde o člověka s poměrně jasně vyhraněnými politickými názory. Stejně tak projekt Demagog (pan Tvrdoň) např. v prezidentské kampani předvedl, že "připískává" jedné (názorové) straně.
Nechme teď stranou, zda je to dobře či špatně, kdo "má" pravdu. Ale: jaký je smysl vzniku n-tého protiBabišovskoZemanovského zpravodajského webu/deníku? Tvrdá konkurence Pavlu Šafrovi?