Odpověď na názor

A to je přesně ono. Ten první krok, kvalitativní změnu, je vždy nejtěžší prosadit. Takže se udělá speciální zákon pro letiště (to jedno), u kterého většina lidí bez velkého remcání kývne na to, že je natolik specifické (a stejně se tam vyskytnou nanejvýš dvakrát za rok), že si zaslouží mimořádný přístup.

A pak už bude mnohem jednodušší prosadit rozšíření stejných pravidel na další objekty, které jsou vlastně v podstatě stejně rizikové a zranitelné jako to letiště. Pak se postupně přidají další, "skoro stejně" rizikové, zranitelné a důležité. A až jich bude dost, po dalším rozšiřování seznamu už nikdo ani nevzdechne. To už budou jen drobné "parametrické úpravy". Nakonec ještě dojdeme k tomu, že bude praktičtější ten neustále aktualizovaný seznam svěřit do pravomoci vnitru, nebo možná rovnou PČR samotné.

tam stejně každý ukazuje doklady, takže se ví, kdo tam je

Jen ten, kdo někam nebo odněkud letí. Když tam někoho povezu nebo pojedu někoho vyzvednout, tak nikomu žádné doklady ukazovat nemusím.