Vlákno názorů k aktualitě Česká sdílená Rekola expadují do Estonska od Ja_uz_budu_hodny_dedecku - Jinak porad je to jen model bezne pujcovny,...

Jinak porad je to jen model bezne pujcovny, ktera nema jednu kamenou provozovnu. Zadny "bike sharing" to neni. Protoze nikdo s nikym nic nesdili. Porad vse vlastni jedna firma a ta to pujcuje lidem.

Sharing bych v tom videl tehdy, kdyby to bylo nejake "druzstvo" proste x-vlastniku vlastni jednu vec a tu uzivaji spolecne a tim ji sdili. Hotel taky neni "sdilene" ubytovani.

Jenze ono by to znelo dost blbe, kdyby "ceska pujcovna kol Rekola expanduje..."

Pujcovna musi mit jen jednu provozovnu? Podle jake definice? Pujcovna vyjadruje vztah mezi subjektem co neco vlastni a tim, kdo si to za uplatu pujcuje. Sdileni naznacuje rovnocenny vztah mezi uzivateli. Kdyz si dva lidi napul koupi kolo a pak se na nem stridaji, tak je to sdileni. Kdyz jeden koupi kolo a druhemu ho pujcuje(treba za uplatu), tak je to pujcovani. Rekola nejsou zadne sdileni, je to pujcovna. Proletarsky eufemismus "sdileni" se pouziva jen kvuli podpore narativu o spolecenskem prinosu sluzby a aby nikdo moc nedrzkoval, ze mesto neekonomicky vyhrazuje prostor a podporu pro soukromy byznys.

No, mezi uživateli aut společnosti Hertz taky zjevně panuje rovnocenný vztah. Zřejmě se tedy bude jednat o jednoho z největších poskytovatelů sdílených automobilů na světě. A to se chudáci snaží prezentovat jako půjčovna aut. Chyby zjevně udělali již před desítkami let, kdy například dovolili zákazníkům auto vrátit jinde, než kde si je vyzvedli. Dokonce v jiném státě.

Z hlediska uživatele je podstatný rozdíl, jestli mají jednu provozovnu, kde si kolo půjčím a tam ho také musím vrátit (případně „naše kolo půjčené v Pražské provozovně můžete vrátit i v Brněnské provozovně“), nebo jestli těch stanovišť je spousta a můžu to používat na cesty z místa A do místa B. Sdílená kola se používají za jiným účelem, mají jinou cílovou skupinu.

No a když je to z hlediska uživatele podstatný rozdíl, jiný účel, jiná cílovka – proč to nenazývat jinak? Automobilu také neříkáme žebřiňák, protože to je přece pořád to samé, akorát auto má navíc motor.

Přesnější by asi bylo říkat tomu „distribuovaná půjčovna kol“, no ale lidé mají radši krátké názvy. Automobilu také říkáme auto, i když „samo“ dělá kde co, od automatické pračky po robotická auta.

Právě kvůli více provozovnám půjčovny jsem psal tu poznámku v závorce. Vaší definici půjčovny splňuje třeba i taxi, ale to také označujeme jiným názvem, protože i taxi si sice půjčujete, ale podstatné je, že i s řidičem. U sdílených kol je rovnocenný vztah mezi uživateli – majitel kola není jeho uživatel.

Když se budu ptát stejně jako vy – sdílet kolo mohou jen dva lidé? nemohou být tři? Deset? Tisíc? Všichni lidé, kteří uzavřeli smlouvu s provozovatelem sdílených kol?

Město ten prostor vyhrazuje ekonomicky, protože je pro něj mnohem výhodnější, když postupně během jednoho dne deset lidí použije to stejné kolo, které tedy sdílí, než aby každý z nich jel vlastním autem, které po zbytek dne bude někde stát a překážet. Pro soukromá auta vyhrazuje město daleko více prostoru a je to daleko méně ekonomické.

Já jsem ovšem netvrdil, že rovnocenný vztah je jediné kritérium pro použití názvu sdílená služba. Pouze jsem reagoval na námitku, že mezi uživateli Rekol není rovnocenný vztah – je, protože majitel rekola není jeho uživatelem.

Podle mne kritérium pro to, zda jde o půjčovnu nebo sdílení, je hustota bodů, kde si lze kolo/auto vypůjčit, kolik uživatelů má jeden dopravní prostředek za jednotku času, a jaký je poměr mezi užitečným časem, kdy daný prostředek někdo užívá, a neproduktivním časem, kdy ten prostředek jen někde stojí (byť je třeba půjčený).

Zjednodušeně řečeno – pokud někam dojedu autem, to auto tam bude dvě hodiny stát a čekat, než se vrátím a pojedu zpět, a po ty dvě hodiny budu platit pronájem, je to půjčení. Pokud někam dojedu autem, zruším jeho rezervaci a budu věřit, že až se za dvě hodiny vrátím, nějaké auto k další jízdě tam zase najdu, je to sdílení.

Auto k půjčení si můžu rezervovat a mám pak garanci, že zvolené auto bude v daný čas k dispozici. Naopak se musím zavázat, kdy auto vrátím, aby půjčovna mohla garantovat, od kdy ho zase může rezervovat někdo jiný. Sdílení znamená, že se teď rozhodnu, že potřebuju auto nebo kolo, tak najdu, kde je nejbližší (v docházkové vzdálenosti), a s tím pojedu. Nikoho nezajímá, kdy a kde ho „vrátím“. Prostě není k dispozici, a po nějaké době se zase někde objeví. Půjčené auto po dobu výpůjčky vlastním, můžu si tam nechat věci – a platím i za čas, kdy to auto někde stojí a já s ním nejedu. Protože je pro mne rezervované. Sdílený prostředek využiju jenom na tu cestu, jakmile cestu dokončím, může to auto nebo kolo využít někdo jiný – není to rezervované jenom pro mne.

Takže třeba car4way, i když nabízí službu carsharig, pořád je to mnohem víc půjčovna než sdílení, protože si rezervujete auto na konkrétní čas. Sdílení je to jenom tím, že si auto nevyzvedáváte a nevracíte v konkrétní provozovně, ale necháváte ho stát na ulici. Ale Rekola jsou jednoznačně sdílení, protože nic nerezervuju – teď chci jet, tak se teď podívám, najdu nejbližší a jedu. A až dojedu na místo, kolo vracím a může s ním hned odjet někdo jiný, neblokuju si ho pro sebe na cestu zpět. (Samozřejmě je možné i s Rekolem vyjet ze zóny, nechat ho někde stát a pak se zase vrátit, ale není to primární účel použití.)