Americký Nejvyšší soud se tento týden zabývá případem, který má potenciál změnit podobu dnešního internetu. Informuje o tom server TechCrunch. V kauze proti sobě stojí rodina zastřelené 23leté Nohemi Gonzalesové, kterou před osmi lety v Paříži zabili ozbrojenci takzvaného Islámského státu, a společnost Google, provozovatel YouTube.
Pozůstalí obviňují internetového giganta z napomáhání teroristické skupině tím, že uživatelům doporučuje její videa. Na druhé straně se Google odvolává na desítky let starý zákon chránící internetové společnosti před obsahem zveřejněným třetími stranami na jejich platformách. A právě článek 230 zákona o slušnosti v komunikaci (Communications Decency Act) je předmětem přezkumu amerických soudců.
Někteří z nich už dopředu vyjádřili pochybnosti, jestli jsou těmi nejpovolanějšími, kdo by měl zákon přehodnocovat. „Jsme soud, který se v těchto věcech opravdu nevyzná,“ pronesla během jednání soudkyně Elena Kaganová. „Tohle není devět největších odborníků na internet,“ dodala.
Vedle případu Gonzalesové soud dnes začíná projednávat paralelně jinou kauzu, kde je pro změnu Twitter viněn z podpory Islámského státu. Při útoku v istanbulském nočním klubu v roce 2017 tehdy zemřela Nawras Alassaf rukou střelce z této teroristické organizace.
V obou případech žalobci technologické platformy ženou k zodpovědnosti za obsah vytvořený bojovníky Islámského státu, jež Google, resp. Twitter zobrazovaly svým uživatelům.
Navrhovatelé argumentují, že pokud YouTube nabízí uživatelům obsah prostřednictvím doporučujícího algoritmu, nejde už jen o pouhé hostování tohoto obsahu, a tedy činnost, kterou chrání článek 230.
Tato kauza je první, kdy byl Nejvyšší soud požádán, aby definoval rozsah působnosti článku 230 a určil, jestli jsou platformy jako YouTube, Facebook a Twitter chráněny, pokud jejich algoritmy doporučují uživatelům určité informace.
Během slyšení soudci poznamenali, že současná podoba internetu se od doby, kdy byl zákon před 27 lety poprvé přijat, značně změnila. A vyjadřují rovněž obavy, zda případné rozhodnutí ve prospěch pozůstalých po Nohemi Gonzalesové neuvolní stavidla záplavě dalších soudních pří proti technologickým platformám.
Nejvyšší soud není jediným orgánem, který posuzuje článek 230. V minulosti už snahy o zrušení zákona nebo o to, aby jeho ochrana byla spojena s určitými podmínkami, v Kongresu povětšinou ztroskotaly.
Soudce Brett Kavanaugh patřící ke konzervativnímu křídlu nejvyššího patra americké justice vyjádřil obavy, že jakékoliv rozhodnutí omezující právní štít pro internetové firmy by ve skutečnosti nabouralo digitální ekonomiku.
Případ posuzovaly dva soudy nižší instance a daly společnosti Google za pravdu. Rozhodly, že platforma je chráněna článkem 230.
Očekává se, že Nejvyšší soud zveřejní rozhodnutí v této věci do konce června.
ČLÁNKY DO MAILU