Proč se vůbec zabývat licencemi? Wiki jsou z pohledu autorského práva docela komplikovaným útvarem. Založením první stránky prvním autorem vznikne autorské dílo. Upraví-li tvůrčím způsobem článek další editor, vznikne nejspíše dílo odvozené. Autorský zákon říká, že v tom případě není dotčeno právo autora původního díla. Výsledkem tedy nejspíše je, že k poslední podobě každé wiki stránky mají autorská práva všichni editoři wiki, kteří ji někdy tvůrčím způsobem upravili. Je trochu nejasné, zda mají původní autoři kompletní práva dílo užít (Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě
), nebo zda se výsledek řídí spíše právem k dílu kolektivnímu (O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně.
).
V každém případě, přímo ze zákona neplynou žádná práva provozovatele wiki. Ve stavu, kdy wiki nemá licenci, lze usuzovat, že už prostým vložením díla do wiki autor konkludentně souhlasí, aby bylo provozovatelem dílo zveřejněno a šířeno na stránkách, na něž je vkládá, a též aby bylo dalšími autory wiki rozšiřováno a měněno. Ale těžko něco víc. Jakékoli jiné užití, např. obnova wiki komunitou v případě, že původní provozovatel ukončí činnost, vydání na CD, svolení s užitím konkrétního textu na jiných stránkách (byť třeba stránkách spoluautora článku) atd. vyžaduje pravděpodobně souhlas všech autorů. U velkých wiki jsou jich ale nezřídka stovky, a po čase může být zcela nereálné je nějak kontaktovat. Získat souhlas k jakémukoli užití obsahu je tak nemožné, a stav bez licence, tzv. ‚DefaultCopyright‘, je svým způsobem pastí na obsah. Obsah wiki bez licence je v důsledku autorského práva omezen na zveřejnění a úpravy na konkrétních stránkách konkrétního provozovatele.
Tento stav je pro wiki zaměřené na obsah většinou nežádoucí. Bývá obtížně přijatelný pro altruisticky motivované přispěvatele, kteří na wiki píší proto, že jejich práce bude obecně někomu užitečná. Založení wiki proto nezřídka provázejí spory o licenci. Vyzkoušená řešení jsou v zásadě dvou typů. Jednak tzv. GodKingCopyright – licence, kterou autoři veškerá možná práva dají provozovateli wiki, který pak s obsahem může libovolně nakládat. V dnešní době hypertrofovaného autorského monopolu na užití díla ani takovou „koncepčně jednoduchou“ licenci nelze až tak snadno napsat. Na autory licencí čekají v autorském zákoně nastražené různé nášlapné miny – např. nestanoví-li smlouva nebo nevyplývá-li z jejího účelu jinak, má se za to, že územní rozsah licence je omezen na území České republiky. Do správné ‚GodKing‘ licence je tedy např. vhodné nezapomenout napsat, že její územní rozsah je neomezený. Příkladem pokusu o GodKing licence může být licence, kterou jsem napsal pro wiki studentů Matematicko-fyzikální fakulty UK – pokud byste ji někdo chtěli (podobně jako wiki.root.cz) použít, doporučuji konzultovat s právníkem.
Druhou možností jsou svobodné licence – autor v nich dává dostatek práv potřebných pro život wiki všem – jak dalším autorům, tak provozovateli wiki. A také všem ostatním. Výrazným důsledkem svobodných licencí je ‚right to fork‘ – právo se odštěpit, převzít kompletní obsah wiki a spustit alternativu na jiné adrese. K takovému štěpení prakticky nejspíš může dojít v případě výrazného konfliktu komunity přispěvatelů s provozovatelem, případně hlubokého sporu uvnitř komunity. Z pohledu autorů bývá ‚right to fork‘ vítané, přinejmenším jako poslední pojistka – v případě, že se provozovatel zblázní, může komunita autorů odejít a ‚dosavadní práci‘ si vzít s sebou. Z pohledu provozovatele wiki naopak. Jiným důsledkem bývají roztodivná komerční využití svobodného obsahu, kdy části autorů vadí, že někdo „vydělává na jejich práci“.
Spojením části výhod i nevýhod jsou i multilicence, kdy autoři souhlasí např. s kombinací GodKing copyrightu a některé svobodné licence. V kontinentálním právním prostředí je to asi nejbezpečnější volba – svobodné copyleftové licence jsou obvykle psané v myšlenkovém rámci angloamerického práva.
Která možnost je pro konkrétní wiki vhodná, může být otázkou dlouhých debat, ale obecně si myslím, že wiki zaměřeným na obsah docela ‚sluší‘ svobodné licence. Samozřejmě to platí i pro projekt otevřené wiki encyklopedie. Ovšem – které svobodné licence?
Wikipedie volí GFDL
Otázku licence kdysi dávno řešili i budoucí zakladatelé Wikipedie – ještě u předchůdce Wikipedie, encyklopedie Nupedia (ne wiki). Zvoleným řešením byla licence kombinující GodKing copyright (veškerá práva k příspěvkům měla společnost Bomis Jimmyho Walese) a copyleft (Bomis licencí umožňoval svobodné užívání v copyleftovém duchu). Jak známo, problémem copyleftových licencí je vzájemná výlučnost – podmínka „vytvoříš-li dílo odvozené z tohoto díla, musíš je zveřejnit pod stejnou licencí“ je v principu shodná, ale mění se licence, takže ač jsou vznikající díla svobodná podobným způsobem, nelze je vzájemně spojovat.
Jinou copyleftovou licenci pro texty – GNU Free Documentation License (GFDL) – přitom už před vznikem Nupedie vytvořila také Free Software Foundation. Původním záměrem licence bylo zajištění svobody dokumentace ke svobodnému software, ale když Richarda Stallmana napadlo vytvořit svobodnou encyklopedii, byla GFDL pochopitelnou volbou. Začátkem roku 2001 pak došlo k několika významným událostem – FSF skutečně spustila vlastní projekt svobodné encyklopedie, GNUpedii. To vedlo ke kontroverzi, podnik působil jako pokus o ‚fork‘ už existujícího úsilí o vytvoření svobodné encyklopedie – Nupedie – jenom v rámci GNU. Téměř současně ovšem Richard Stallman Nupedii přesvědčil o změně licence na GFDL, a zhruba zároveň vznikla samotná Wikipedie, svobodná wiki encyklopedie. Wikipedie – licencovaná pod GFDL – vyhovovala všem, takže došlo k ukončení GNUpedie, a po dramatickém úspěchu i „mateřské“ Nupedie.
Wikipedie tak od počátku používá GFDL – a zároveň se stala největším souborem GFDL obsahu a pravděpodobně svobodného textového obsahu vůbec. Pokud chce být wiki nebo jiný obsahový projekt s Wikipedií obsahově kompatibilní – tedy chce přebírat obsah z Wikipedie, nebo naopak umožnit snadné užívání vlastního obsahu Wikipedií – je GFDL téměř nezbytnou volbou. Možnost užívat svobodný obsah může přitom podobně jako u software ušetřit spoustu práce, možnost zpětného použití je zase často důležitá pro případné editory, kteří se zároveň podílejí na Wikipedii.
Naneštěstí, GFDL je licence navržená pro softwarovou dokumentaci – a pro většinu jiných použití je více či méně hrozná. Chcete přetisknout článek z Wikipedie v tištěném časopise? Připravte si další desítky stránek pro přetištění kompletního textu GFDL a historie autorství, a počítejte s tím, že velmi pravděpodobně se pod GFDL ocitne celý časopis. Chcete přetisknout jediný GFDL obrázek? Platí totéž.
Creative Commons
O Creative Commons už se na Lupě psalo, pro pohodlí bych jen připomenul, že jde o projekt Lawrence Lessiga spočívající především v systému licencí, umožňujících autorovi pohodlně zvolit, která práva si přeje nechat ostatním, a u kterých míní využívat státního monopolu. Prostě – Some rights reserved – některá práva vyhrazena. Licence Commons jsou navržené pro texty, hudbu a obrazová díla. Jednou z licenčních variant je i Share Alike – od takto licencovaných děl odvozená díla musí být opět pod Creative Commons ShareAlike licencí. Tedy jeden z principů copyleftu. Nejde o ekvivalenci – licence s dodatkem ShareAlike ještě nemusí být svobodná, existuje licence CC-BY-SA-Noncommercial, zakazující komerční užití – tedy licence nesvobodná, ale virální.
Jedna z výsledného spektra licencí – CC-BY-SA – ale skutečně svobodnou copyleftovou licencí je – a funkčně je vlastně velmi podobná GFDL, jen výrazně praktičtější. Pro texty, obrázky, wiki, a případně wiki encyklopedii, by podle převažujícího názoru byla CC-BY-SA lepší volbou – a kdyby licence Creative Commons nevznikly později než Wikipedie, nejspíš by je Wikipedie využila.
Nekompatibilní světy
Dosud tak byly GFDL a CC-BY-SA jakýmisi konkurenty – pod GFDL je díky Wikipedii a vlivu Wikipedie pravděpodobně většina svobodného textového obsahu, ale i velká část z řádově milionů obrázků používaných jako ilustrace v projektech Wikimedia. Creative Commons naopak vedou u obrazového obsahu. Pod licencí CC-BY-SA a kompatibilní CC-BY je například více než deset milionů souborů na flickru. Naštěstí zrovna obrázky a text s nekompatibilními licencemi jsou v prostředí Internetu „mísitelné“ – licence lze uvádět formou odkazů a lze tvrdit, že obojí se distribuuje odděleně. Wikipedie toho ostatně hojně využívá.
Přesto pochopitelným a dlouhodobým přáním mnoha lidí je, aby nekompatibilita obou světů někdy skončila – a obsahy pod Creative Commons a GFDL bylo možné mísit. Minulý týden došlo k prvnímu významnému kroku na cestě tímto směrem.
Wikipedie bude moci migrovat
Nadace Wikimedia Foundation (WMF, resp. Jimbo Wales osobně, video a přepis) oznámila průlomovou dohodu Wikimedie: požádá-li o to Wikimedia, FSF upraví GFDL tak, aby to WMF umožňovalo – pokud se tak rozhodne – migrovat celý GFDL obsah Wikipedie pod licenci CC-BY-SA. A WMF o úpravu GFDL požádala. Na konci by takový proces nejspíš znamenal obecné jednosměrné propojení obou světů, a prakticky nejspíš přechod velké části obsahu „z historických důvodů pod GFDL“ pod Creative Commons pod licenci BY-SA.
Nepochybně skvělá zpráva je to pro Creative Commons – ostatně Lawrence Lessig to označil za třetí nejlepší událost ve svém životě (za první a druhou nejlepší prý vděčí své ženě). Dobrá zpráva je to i pro Wikipedii a uživatele jejího obsahu – pokud k licenční migraci dojde, získá Wikipedie výrazně „uživatelsky příjemnější“ a srozumitelnější licenci.
Na druhou stranu bych varoval před předčasným nadšením – další krok teď záleží na FSF, která by tak Creative Commons předala část své moci spočívající v možnosti vydávat nové verze licencí. FSF přitom této moci velmi dobře rozumí – naštěstí u licencí zaměřených na text a obrázky momentálně neexistují podobná témata boje jako třeba softwarové patenty u softwarových licencí, takže FSF asi nemá dojem, že by tu moc potřebovala. Dalším krokem případně bude diskuse mezi wikipedisty – už po oznámení se v mailinglistech Wikimedie strhla bouře čítající stovky příspěvků – ale troufnu si odhadovat, že výsledkem případného hlasování autorů bude souhlas se změnou. Závěrem bude samotná migrace, nebo technicky možná multilicence, tedy zpřístupnění obsahu pod současnou GFDL, budoucí verzí GFDL kompatibilní s CC-BY-SA, a CC-BY-SA.
ČLÁNKY DO MAILU