Wikipedia je všeobecně známá online encyklopedie, kterou tvoří její uživatelé. Ať už se na tento projekt díváme skrz prsty a uvedeným informacím nevěříme, nebo jsme skalními obdivovateli a Wikipedii milujeme a často využíváme, jde o impozantní projekt. Pro začátek několik čerstvých dubnových čísel. Podle měření společnosti comScore je Wikipedia pátou nejpopulárnější stránkou světa, navštíví ji 380 milionů unikátních uživatelů denně. Nabízí 280 jazykových verzí, na obsahu pracuje sto tisíc aktivních dobrovolníků. Nejrozsáhlejší je pochopitelně anglická verze, obsahuje 3,6 milionu hesel, celkem mohou uživatelé pročítat skoro 19 milionů více či méně podrobných článků.
Je nutné dodat, že se Wikipedia dlouhodobě potýká s nedostatkem peněz, je totiž bez reklamy a právě tento fakt zdůrazňuje zakladatel Jimmy Wales při každoročních kampaních pro získání příspěvků od uživatelů. Dalším problémem je nedostatek aktivncíh uživatelů, kteří by kromě pasivního využívání Wikipedie také něco sami napsali. Hesla upravuje jenom malý zlomek těch, kteří Wikipedii navštěvují.
Když už se najde nějaký nováček, který by měl chuť přispívat svojí troškou do mlýna, často se při prvních pokusech setká se zbytečným poučováním a kritikou. Komunita je v tomto podle zápisku z blogu Wikipedie docela tvrdá a je dost možné, že právě počáteční neúspěchy, respektive kritika od zkušenějších uživatelů, způsobují jenom nepatrný příliv nových aktivních editorů. Na druhou stranu je pochopitelné, že komunitě jde o kvalitu a spolehlivost.
Wikipedia přichází s experimentem WikiLove, jde o reakci na složitý vstup nováčků a složitý a neprůhledný systém jejich hodnocení. Nabízí jednoduchý systém, jak jednoduše ohodnotit ostatní uživatele. WikiLove je jednoduše přístupné z uživatelské stránky po kliknutí na ikonku srdce. Důležitý je fakt, že pouhý „čtenář“ WikiLove nikdy neuvidí a nepoužije ho, jde o projekt určený pouze registrovaným přispěvatelům. Zatím je vše připravováno na testovací fázi v podobě testovacích účtů. Aktivní autoři hesel ve Wikipedii se tedy budou moci navzájem hodnotit a motivovat, což může možná přinést větší kvalitu obsahu a honbu za co nejlepším hodnocením.
První ostrý start prožije WikiLove 28. června (nebo později) na anglické Wikipedii. Uživatelé budou mít možnost funkcionalitu vypnout a tím pádem nebudou muset čelit hodnotitelům. Wikipedii jde také o to, aby nasbírala dostatek dat o aktivitách uživatelů, někdy v budoucnu také chce nováčky uvítat nabídkou pomoci u článků, které by je mohly zajímat. Zajímavé je, že WikiLove bude přizpůsobitelné lokálním jazykovým verzím a přesnou podobu ikonek si určí místní administrátoři podle instrukcí. Ve výsledku tedy bude jedno, jestli si budou uživatelé mezi sebou posílat kočičky, hvězdičky nebo pivní půllitry.
Nejen podle serveru Mashable má tento krok Wikipedia smysl. Aktivních editorů je opravdu málo a WikiLove ve formě kočiček či hvězdiček může fungovat jako dobrá motivace pro nováčky. Veřejnost je navíc zvyklá nejrůznější tlačítka využívat, uživatelé Wikipedie nebudou v tomto jistě jiní. Wikipedia, ač je ukázkovým představitelem Webu 2.0, má v sobě kromě toho, že ji tvoří veřejnost (a to není zrovna málo), jenom minimum „sociálna“.
Wikipedia neimplementovala žádné z populárních sdílecích tlačítek, uživatelé tak mohou obsah sdílet pouze postaru, jako v dobách před tlačítky. Wikipedia je v tomto ohledu dost uzavřenou komunitou. Nyní podniká první krok ke změně, zatím nechce do dění zatahovat neaktivní veřejnost, ale nabízí WikiLove svým nejvěrnějším. Najde se významné množství těch doposud neaktivních čtenářů, kteří zatouží po svém tlačítku a kvůli tomu se pustí do editací? Nedá se očekávat, že díky tlačítku budou hodnotitelé nováčků jemnější než doposud. Nicméně zcela jistě dojde ke zprůhlednění a sjednocení systému, o což jde Wikipedii především.
Nabízí se otázka, zda je WikiLove stupínkem k něčemu většímu. Možná ano, třeba jednou budou moci články hodnotit a sdílet směrem ven i neregistrovaní uživatelé. Určitě by to dávalo smysl, zatím můžeme jenom věštit z křišťálové koule v podobě první verze WikiLove. Wikipedia získá dostatek zajímavých dat o svých editorech a možná přijde na to, že stejně by mohla pracovat i se svými běžnými uživateli. Pak by je mohla zvát k úpravám hesel, které je budou skutečně zajímat, a tím pádem by nepochybně došlo ke zvýšení úspěšnosti při vyhledávání nových editorských duší.
ČLÁNKY DO MAILU