V sobotu 30. listopadu se v budově Přírodovědecké fakulty UK v Praze sešla již pátá česká Wikikonference, tedy setkání aktivních českých wikipedistů, pořádané občanským sdružením Wikimedia ČR. (Příští ročník se má sejít v brněnském planetáriu.)
Česká a slovenská Wikipedia si mohou pomoci
Marek Blahuš z Masarykovy univerzity představil projekt Česko‑slovenské Wikipedie. Vysvětlil, že nejde o vytvoření jedné společné Wikipedie, ale o spolupráci mezi Wikipedií českou a slovenskou, podpořenou nástroji na přebírání a úpravu článků mezi oběma jazyky, jež jsou si blízké natolik, že mezi nimi lze využít Google Translate a posléze doladit nebo opravit jen některá místa v textu. Markem vyvíjené nástroje se přitom postarají o zachování a přenesení formátování a dalších náležitostí wikičlánků mezi oběma wikipediemi.
Marek to dělá mimojiné proto, že zjistil, že jen asi 80 000 hesel je zpracováno v obou těchto wikipediích, přitom česká Wikipedie obsahuje již přes 280 000 článků a slovenská nyní necelých 190 000. Nabízí se tedy veliký prostor pro poměrně snadné rozšíření jejich obsahu přímým překladem mezi nimi.
Jako vhodné příklady toho, co by se dalo přebrat ze slovenské Wikipedie do české, zmínil články místopisné (našel na dva tisíce slovenských obcí, ke kterým chybí český článek) nebo články zabývající se událostmi na Slovensku z doby společného státu.
Marek také ocitoval výzkum, podle kterého jen čtvrtina Čechů ve věku 18 až 30 let rozumí slovenštině, zatímco opačně jsou to tři čtvrtiny.
Wikidata: otevřená strukturovaná znalostní databáze nejen pro Wikipedii
Michal Matúšov
Michal Matúšov, předseda slovenské Wikimedie, přiblížil na konferenci projekt Wikidata (slovensky Wikiúdaje) a jejich význam pro Wikipedii. Jde o projekt druhotné strukturované báze údajů, které lze udržovat na jednom místě, ale sdílet mezi různými články i různými jazykovými verzemi Wikipedie — aby při změně určitého údaje (například počtu obyvatel něčeho) nebylo nutno údaj vyhledat a změnit ručně všude, kde se vyskytuje.
Protože je to otevřená znalostní databáze, není její využití omezeno na to, aby sloužila jen jako pomůcka pro Wikipedii.
Wikidata jsou zatím ve vývoji, určitou užitečnost však nabízejí už nyní. Dosud jsou vyvíjeny například dynamické seznamy, které by mohly být hotovy na přelomu roku.
Michal upozornil, že k řadě položek ve Wikidatech zatím chybějí české překlady.
Některé přednášky na konferenci se zaměřily na to, jakým způsobem proniká Wikipedie do práce lidí v médiích nebo ve školství…
Wikipedia a veřejnoprávní média
Na konferenci vystoupili i Marek Šoth z oddělení nových médií České televize a Blanka Mikulášková z odboru nových médií Českého rozhlasu.
Asi nepřekvapí, že v České televizi, například v redakci sportu, využívají Wikipedie jako jedné z „druhých obrazovek“, ze které například čerpají dodatečné zajímavosti při sportovních přenosech.
Pro Českou televizi jsou užitečné i volně dostupné údaje o navštěvovanosti článků týkajících se zahraničních televizních pořadů. Přinejmenším v některých žánrech mohou zastoupit nebo doplnit zahraniční výzkumy sledovanosti.
Blanka Mikulášková
Blanka Mikulášková prozradila, že na web Českého rozhlasu přivádí Wikipedia kolem deseti tisíc návštěv měsíčně, a to „vysoce kvalitních“ návštěv lidí, kteří na webu zůstanou dlouho a zajímají se. Mohou za to odkazy, které do článků na Wikipedii vkládají sami wikipedisté. Rozhlas si je zasloužil nepřímo — že jeho web je vlastně cenným archivem.
Proto v rozhlase uvažují nad tím, že by na webu zpřístupnili i další, dosud nepřístupné části audioarchivu.
Blanka dále prozradila, že v rámci projektu „Multimedializace“ se mají rozhlasoví redaktoři naučit doplňovat Wikipedii, aby dokázali využít toho, že často mají v rukách jedinečný obsah — většina z něj se přitom nakonec nedostane do vysílání.
Přímé odkazování na Wikipedii zatím zvažují. Jako médium veřejné služby si musí dát pozor na to, na jaké zdroje a jakou formou odkazují. Vzorem jim může být britská BBC, která si způsob odkazování na další informace na Wikipedii už našla, uvedla Blanka Mikulášková.
Wikipedia pomůckou při odborné redakci knih
Jiří Ohlídal
Redaktor historické literatury a překladatel Jiří Ohlídal tvrdí, že internet objevil poměrně pozdě, jako „jeden z posledních“, někdy kolem roku 2000. Jeho vztah k internetu a k Wikipedii se vyvíjel: nejprve mu Wikipedia jen pomáhala rozšiřovat stávající poznámkový aparát k novým vydáním redigovaných knih, později dokázal s pomocí Wikipedie vytvořit i zcela nové poznámky k barokní kronice předtím novodobě nikdy nevydané. Byla například potřeba dohledat správná jména generálů z teresiánských válek, ověřit, o kterých bitvách se letopisec zmiňuje, a podobně.
Při odborném redigování knihy o vyšetřování atentátu na Heydricha mu pomáhaly i takové zdánlivé nepodstatnosti jako seznam tehdy užívaných německých úředních zkratek.
Jiří Ohlídal si je ovšem vědom slabin Wikipedie: upozorňuje, že při práci s ní musí být člověk opatrný a prověřovat — přesto je pro něj Wikipedie pomůckou, bez které by svou práci nemohl dělat tak, jak ji dělá. Zhruba od roku 2004 také sám do Wikipedie přispívá.
Psaním pro Wikipedii se studenti učí
Přednášející z řad vysokoškolských učitelů připomněli projekt „Studenti píší Wikipedii“. Proč by měli studenti psát seminární práce učiteli do šuplíku, když mohou dostat za úkol zpracovat článek pro Wikipedii?
Žádá si to ovšem jistou organizaci na straně učitele — je třeba vybrat články chybějící nebo zřetelně nedostatečné, a je to zasahování do veřejné encyklopedie, kde se student může nečekaně střetnout s cizími wikipedisty.
Výhody však převažují. RNDr. Karel Drbal, Ph. D., molekulární biolog z UK, tvrdí, že studenti si tak tříbí dovednosti formulační, učí se psát jednoduše, krátce a podstatně, učí se i potřebě dohody (tímto uměním akademická sféra příliš neoplývá), dále se pod vedením učitele učí ověřování zdrojů a vůbec úctě ke zdrojům a k duševnímu vlastnictví.
Podle Karla Drbala je pro dnešní vědce beztak významnější ohlas jejich práce mezi širší veřejností než publikování v časopisech odborných.
Profesor Jan Sokol
Jan Sokol by rád zapojil vzdělané důchodce
Také profesor Jan Sokol patří mezi aktivní wikipedisty. Domnívá se, že Wikipedia by mohla najít nové editory mezi vzdělanými důchodci, například mezi vysloužilými akademiky. Někteří z nich si stěžují, že nevědí, co se svým časem. Rádi by ještě něco dělali. Jan Sokol si na konferenci veřejně kladl otázky, kde tyto lidi najít, jak je k Wikipedii přivést, jak je s ní naučit, a hlavně — jak je pak na ní uchránit před hulváty.
Česká Wikimedia opět získala grant na fotografování
Od americké Wikimedia Foundation získalo české sdružení Wikimedia už druhý „,mediagrant“ na pořizování fotografií. Spočívá v proplácení cestovních nákladů dobrovolným fotografům. Grant je zaměřen na získávání snímků českých obcí a stavebních památek, lidových krojů, židovských památek, chráněných přírodních území, vodstev, zoologických zahrad nebo aktuálních událostí. Lze přijít i s dalšími náměty, pokud splňují poslání grantu.
Na konferenci byly také předány ceny výhercům druhého ročníku fotografické soutěže „Wiki miluje památky“ a dále výhercům soutěže v psaní wikičlánků podporujících finanční gramotnost.
ČLÁNKY DO MAILU