Jukebox v mobilu a muzika v baru nebo v klubu podle svého vkusu. Za nápadem stojí dvojice vývojářů, kteří jako jedni z prvních v tuzemsku začali využívat otevřené API francouzské hudební streamovací služby Deezer.
“Vzniklo to na jaře v podstatě náhodou, když jsme dělali aplikaci pro jednu restauraci,” tvrdí spoluautor služby Yan Renelt, Pražák s německými kořeny. Dnes už se aplikace dostala do necelé dvacítky pražských restaurací.
BarBox funguje jednoduše. Připojením na WiFi síť podniku získá návštěvník přístup k jukeboxu s přibližně třiceti miliony písniček. “Majitelé barů si mohou nastavit, jestli chtějí dát k dispozici celou databázi nebo jen třeba české nebo zahraniční písničky. Stejně tak mohou omezit žánry,” vysvětluje Renelt.
Volba hudební databáze padla na Deezer, protože Spotify ještě neotevřela svou API třetím stranám. “Spotify si navíc rozjíždí podobnou službu, ale je zatím výrazně dražší,” tvrdí Renelt.
API Deezeru je otevřeno zdarma všem zájemcům. Komplikace jsou jen při komunikaci s pařížskou centrálou. „Domlouvání trvalo necelé tři měsíce, ale nakonec to dopadlo. Platíme jim patnáct procent z našich výdělků,“ dodává vývojář s tím, že momentálně nejsou k dispozici všechny funkce streamovací služby. „Asi nejvíce čekáme na funkci fade-in, fade-out, která prolíná po sobě znějící skladby,“ vysvětluje.
Barbox se dnes vejde do pětistovky měsíčně. Provozní v barech ale musí k tomu ještě platit poplatek OSA. “Povedlo se nám s autorskými svazy vyjednat trochu lepší podmínky a i s poplatkem jsme se dostali na 1149 korun za měsíc. V rámci OSA + Intergram tarifu smí podnik na provozování služby BarBox využívat 8 reproduktorů, 1 zařízení na přehrávání hudby a 1 televizi,” dodává Renelt.
Majitelé barů ale mohou hradit autorským svazům poplatky i tak, jak byli doposud zvyklí. „OSA + Intergram tarif není povinnou součástí BarBoxu. Některým podnikům se může vyplatit a některým zase ne,“ upozorňuje Renelt.
Podle Renelta je totiž služba výhodná pro obě strany. Jak pro majitele barů, tak pro správce autorských práv. “Majitelé nemusí nic řešit a OSA dostane přehlednou tabulku s puštěnými písničkami i s počtem přehrání, což jim šetří práci při následném přerozdělování plateb,” vysvětluje vývojář. „Některé neadresné příjmy se stávající díky této službě adresnými,“ potvrzuje šéf OSA Roman Strejček.
Na druhou stranu ale říká, že streamovací služby jako Deezer či Spotify jsou výhodné pro jejich provozovatele, ale už podstatně méně výhodné pro výkonné umělce a autory. „Měsíční předplatné streamovacích služeb přijde zhruba na stejnou cenu jako nové CD, tedy na 120 až 150 Kč. Zatímco u CD dostane autor 9 % z první prodejní ceny, u streamovacích služeb se o stejnou částku musí podělit více autorů,“ říká Strejček a dodává, že není neobvyklé, když na jednoho uživatele na streamovacích hudebních službách připadá za měsíc tisíc přehrání.
Kromě konkurence Spotify existuje pro barmany i alternativní cesta jménem Jamendo, otevřená platforma podporovaná i Pirátskou stranou poskytuje hudbu šířenou pod licencí Creative Commons. “Tím se sice majitelé podniků vyhnou poplatkům OSA, musí však platit francouzské službě. Poplatky jsou ale nižší,” vysvětluje Renelt. Jamendo má ale logicky odlišnou nabídku interpretů, kterých dnes registruje kolem 35 tisíc. Zároveň slibuje, že mezi autory rozděluje padesát procent svých tržeb a v podstatě všechny individuální příspěvky od fanoušků.
Globální konkurencí pro BarBox může být RockBot, který získal podle serveru Techcrunch strategickou investici od Universal Music. Využít ji chce hlavně pro získání amerického trhu.
Rychle do zisku
Barbox se díky nízkým nákladům dostal do černých čísel v podstatě pár měsíců po svém rozjezdu. „V podstatě jsme neměli žádné velké náklady. Aplikaci jsme si napsali sami a zbytek je API,“ tvrdí Renelt.
Do konce roku by autoři svou aplikaci rádi viděli minimálně ve stovce restaurací. “Teď zkoušíme spolupráci s Jagermeistrem, který by měl tablety s naší službou pustit do vybraných podniků,” vysvětluje Renelt. Kromě poplatků od majitelů barů by služba měla vydělávat podobně jako jukebox. Zpoplatněno je totiž přeskakování v playlistu.
Všechny vydělané peníze jdou do propagace, a to především v zahraničí. Cílem jsou zejména země s rozvinutou barovou kulturou. “Máme momentálně jeden zaregistrovaný bar v Dominikánské republice, a upřímně, netušíme, jak se to stalo. Ale podle všeho to tam funguje a normálně platí,” dodává.
API otevírá nové cesty k penězům
Nejen Deezer, ale i další úspěšné služby otevírají své API třetím stranám. Nové zákazníky tak hledá třeba i Uber, který v první vlně otevřel svou databázi jedenácti velkým firmám. Kromě Googlu to je třeba rezervační OpenTable, Starbucks, TripAdvisor nebo United Airlines. Pro Uber se tím otevírá prostor pro oslovení dalších uživatelů a velké služby na oplátku získají jednoduše novou funkcionalitu pro své klienty.
“API se stávají motorem digitální ekonomiky,” tvrdí ve Forbesu James Parton z cloudové společnosti Twilio. Čísla to potvrzují. Třeba jen pro SalesForce znamenají příjmy napojené na API polovinu ročních třímiliardových tržeb, bookingový systém Expedia je na API ještě závislejší, tvoří totiž celých 90 procent příjmů.
Svůj podíl na rozvoji propojování aplikací mají i čeští Apiary. “Potřeba ‚ekonomie API‘ je obrovská, protože spějeme ze světa, ve kterém sto milionů lidí mělo počítač, do světa, ve kterém čtyři miliardy lidí (řekněme v roce 2020) budou mít mobilní telefon napojený na internet, a miliarda z nich nebude mít jen jedno internetové zařízení, ale třeba čtyři nebo osm nebo patnáct,” tvrdí v rozhovoru pro Lupa.cz šéf firmy Jakub Nešetřil, který se svou firmou řeší především roztříštěnost interface. “To chceme změnit. Vidím v tom trh, který zahrnuje stovky tisíc firem všude po světě, a příležitost prodávat jim služby v objemu miliard dolarů,” dodává.
ČLÁNKY DO MAILU