Ilustrace: Nenad Vitas
To, že noviny nemohou v rychlosti zpravodajství konkurovat televizi nebo Internetu, je dáno samotnou jejich podstatou. Než je někdo vysází, vytiskne a rozveze, prostě trvá, s tím nikdo nic nenadělá. V době, kdy ostatní rychlejší média neexistovala a na noviny museli všichni spoléhat, vycházela zvláštní vydání. Ta už známe jenom z historických filmů, teď by tato vydání k určité důležité události nikdo nepřipravoval, protože onu rychlost zajistí moderní konkurence, zpravodajská televize nebo internetový deník. V něčem prostě noviny konkurovat nemohou. O tom byly ostatně popsány stohy papíru a displejů.
Noviny mohou lákat svojí exkluzivitou, tradicí a novinářskými esy, která jsou ozdobou všech věhlasných redakcí a která asi zpočátku nebyla moc nadšená z toho, že se jejich texty objevují i na Internetu. Vydavatelé časem přišli na to, že právě jejich původní autorské texty, tedy komentáře a úvahy, jsou to, co drží noviny nad vodou, a začali uvažovat, jak přetáhnout zpátky lidi, kteří přesedlali na Internet. Přišly a přicházejí pokusy o zpoplatnění elektronického obsahu, který je nějakým způsobem exkluzivní. Tyto pokusy přišly pozdě, ve chvíli, kdy si většina čtenářů zvykla na to, že v internetových verzích novin se mohou pohybovat bezplatně (pokud zanedbáme, že je v nich reklama). Kdo byl ale před lety natolik prozíravý a počítal s tím, že Internet v dohledné době zaznamená boom a totálně zamíchá karty těm, kteří se chtějí poskytováním zpravodajství a vůbec obsahu živit?
Takových vizionářů asi moc nebylo. To, že noviny zpřístupnily všechno nebo jen část materiálů zdarma na Internetu, nakonec znamenalo kromě jiného jejich velké ohrožení. Co se stalo, se už nedá odestát, toho v tomto případě vydavatelé asi litují nejvíc a pomalu a opatrně se snaží dostat nějakou tu korunu z peněženek čtenářů i za svoje elektronické produkty.
Budoucnost novin není rozhodně růžová a nárůstu prodaného nákladu se už asi nikdo jen tak nedočká. To je prostě fakt. Teď záleží na tom, jak se podaří zmlsané čtenáře přesvědčit o tom, že je dobré platit i za noviny v tabletech a další novinky. Ukazuje se, že to rozhodně není nic jednoduchého. Lidé, kteří zůstali věrní novinám tištěným, jsou buď z té staré školy a ještě nepřišli na chuť pocitu mít informace prakticky okamžitě, nebo jde o lidi, kteří si noviny hýčkají jako určitý přežitek a pozůstatek z minulosti, rádi si je před sebou rozloží v kavárně a čtou názory a komentáře. To, co se stalo, už vědí z Internetu nebo televize, noviny si prostě užívají jako něco navíc.
Vydavatele čeká tvrdá práce, jednak musejí udržet důležitou skupinu čtenářů novin papírových (když kvůli ničemu jinému, tak pro zadavatele inzerce) a potom musejí budovat komunitu těch, co platí za online obsah, ať už v jakékoliv podobě. Podaří se jim vyvážit přístup k těmto dvěma skupinám čtenářů a případně i k těm, kteří jsou „novinoví“ i „internetoví“ najednou? Dokáží vydavatelé zajistit, aby byl zajímavý jejich tištěný i online obsah a aby byli uspokojeni i obojetní čtenáři? O tom se příliš nemluví, ale zcela jistě je dost těch, kteří budou odebírat noviny tištěné i elektronické, přičemž budou ochotni platit za obojí. Když už budou k dispozici oba kanály pro inkasování peněz od čtenářů, bylo by vhodné zajistit, aby stály za to jak noviny, tak onen původně nenáviděný Internet a nové technologie.
Pokud se to podaří, může se klidně stát, že budeme potkávat čtenáře, kteří budou mít v podpaží tablet s předplacenou verzí elektronických novin a k tomu i noviny papírové. Nebylo by to pro vydavatele ideální? Pak už by je nemuselo štvát, když čtenáři tvrdí, že si kupují včerejší noviny…