Vesnice Radešín poblíž Žďáru nad Sázavou je takový unikát. Hodně se zde létá s horkovzdušnými balóny – oblast má snad největší počet balónů na počet obyvatel na světě – a před několika dny zde v novém minipivovaru spustili vaření piva řízené počítačem. „Sládka nemáme. Našim sládkem je elektrikář, který se tady stará o chod obecně,“ ukazuje po prostorách Adam Škorpík.
Prozatím to nefunguje tak, že by elektronický sládek dokázal sám vymyslet recept, podobně jako se třeba Watson od IBM snaží vytvářet vlastní jídla. Recept piva stále píše člověk, zadá se ovšem do stroje a ten už pak říká, co a jak je třeba udělat. Počítač lidi úkoluje. A systém by se měl rozšiřovat – chystají se například dvě chytré kamery, které budou kontrolovat pozici pák a případně obsluhu upozorňovat.
Adam Škorpík stojí za UniPi Technology
Systém logicky pracuje se sbíranými daty a přehled o všech procesech je možné mít z webového rozhraní odkudkoliv. Cílem je mimo jiné dosáhnout vysoké efektivity a snížení nákladů provozu, ale také docílit toho, aby i pivo z malého pivovaru vždycky chutnalo stejně. V Radešíně aktuálně vaří 11 druhů piv, od ležáku přes IPA až po Pale Ale. Během jednoho vaření se zvládne 1000 litrů s tím, že jednou by se mělo dosáhnout na 200 vaření za rok.
Od optických sítí k vaření piva
Příběh tohoto místa uprostřed Vysočiny, které v sobě po rekonstrukci vedle pivovaru kombinuje také restauraci, hotel či třeba právě přístup k balónovému létání, je zajímavý. Za Balónovým hotelem stojí rodina Škorpíků – pan otec Miloslav Škorpík je jednatelem brněnské společnosti Faster, která mimo jiné provozuje vlastní optickou síť a datové centrum se 150 racky.
Když se toto datacentrum stavělo, výrazně se do hry vložil také jeho syn Adam. Cílem Fasteru bylo vybudovat maximálně úsporný a nenáročný objekt. Velkou roli sehrála automatizace a řízení pomocí počítačů. Datacentrum Fasteru tak v podstatě dalo vzniknout projektu UniPi Technology. Jde o chytrou hardwarovou řídicí jednotku, která si funkčnost otestovala na datacentru, a nyní se z ní stal univerzální produkt pro další typy provozu.
Deska UniPi komunikuje s Raspberry Pi, podporovány jsou všechny tři verze
UniPi je v současné době jednou ze sekcí mateřské společnosti, naznačuje ale velké ambice. „Prodali jsme dva tisíce jednotek, jsme asi v 55 zemích. V roce 2014 jsme to rozjeli, v loňském roce jsme měli obrat čtyři miliony a byli v zisku. Do tří let chceme být alespoň na desetinásobku,“ popisuje Adam Škorpík, který za UniPi stojí. Produkt aktuálně zaměstnává osm lidí.
Otec a syn Škorpíkové jsou velcí fanoušci piva, a rozhodli se proto v Radešíně vařit vlastní český národní nápoj. Prvotní provoz nového domu byl nicméně velice energeticky a provozně náročný. Proto se UniPi začalo integrovat i zde a nyní slouží jako pěkná ukázka toho, co produkt umí. Vaří pivo, stejně jako v několika dalších pivovarech v Austrálii. V Japonsku zase UniPi stojí třeba za zavlažováním čajů.
Napij se a zatop si
„Když k nám do hotelu přijde zákazník a dá si pivo, hned se mu tím zatopí v pokoji,“ přibližuje Škorpík zjednodušeně to, jak koncepce chytrého pivovaru funguje. Jde o to, že se systém snaží zužitkovávat energii získanou z vaření piva a přesměrovávat ji. Díky přebytečnému teplu je třeba možné ohřát bojlery a teplo využít a poslat tam, kde je potřeba – na vytápění, do vinárny, k vysoušení.
Řídicí jednotka UniPi je postavena na Raspberry Pi. Má 14 digitálních vstupů, analogové vstupy a výstupy, osm přepínacích relé a také jedno 1wire rozhraní. Připojit je možné všemožné senzory, konkrétně v pivovaru se využívají teplotní čidla, elektroměry, ultrazvukové průtokoměry či tlakoměry. Přes spínání pak fungují věci jako světla, chladicí okruhy, čerpadla a další. Pivovar má konkrétně přes 150 datových bodů.
UniPi je navrženo tak, aby po softwarové stránce fungovalo jako open source a bylo tak možné technologii využít s dalšími produkty. Firma spolupracuje například se SCADA systémem Mervis, který se pro řízení chodu využívá i v minipivovaru na Vysočině. Pro práci s daty se využívá cloud od Mervisu a na vaření piva je k dispozici také lokální server kvůli odezvě a možnému výpadku připojení.
Reálný internet věcí
Sběr informací z provozu je realizován nikoliv přes bezdrátové technologie, ale skrze výrazně levnější ethernet. Informací neproudí tolik a v domě je běžná 100Mb síť. „Na upload dat do cloudu by nám klidně stačilo 60 kilo,“ počítá Škorpík. Což je fajn, protože pivovar je do internetu připojen pouze 20Mb bezdrátovou linkou od zdejšího providera.
UniPi si základní desku, která je spojena s Raspberry Pi, navrhují sami a o výrobu se pak stará Jablotron, konkrétně divize JabloPCB. UniPi v pivovaru využívá také třeba vlastní teplotní senzory. Ty už se za asi 60 korun vyrábí v Číně. „Obecně se snažíme mít přehled nad celým výrobním cyklem a mít tak pod kontrolou kvalitu. I díky tomu máme velice nízkou chybovost výrobků.“
UniPi se daří v konkurenčním boji i proti známým značkám typu Siemens. Oproti jejich řídicím jednotkám jsou schopní dát výrazně nižší cenu – třeba místo tisíce eur pouhé dvě stovky. Firma nyní pracuje také na krabičkách, do kterých se produkt „zabalí“ a bude standardizovaný pro tradiční DIN lištu v rozvaděčích.
Mladá společnost nyní dokončuje také UniPi Neuron. Půjde o programovatelné PLC, které bude možné využít třeba jako kontrolní jednotku pro chytré domácnosti, internet věcí, ve výrobě a další oblasti. Spolupracovat mimo jiné bude, stejně jako současná verze UniPi, s řídicím systémem od plzeňské společnosti REX Controls.
„Pro nás je to tady taková chata,“ říká Adam Škorpík směrem k pivovaru a hotelu, který si na sebe sám vydělá a kam míří lidé z celého okolí i větších měst. „A když se pořád mluví o internetu věcí a průmyslu 4.0, tohle je taková reálná ukázka.“
ČLÁNKY DO MAILU