Stalo se: velkoobchodní revoluce v ADSL

Minulý týden přinesl řadu zajímavých a významných událostí. Začal například již desátý ročník kampaně „Březen – měsíc Internetu“ (BMI), tentokráte ve znamení Internetu jako výhody i pro znevýhodněné (například pro postižené spoluobčany). A hned v sobotu proběhla jedna z prvních akcí v rámci BMI, již osmý ročník konference Juniorinternet. Z mobilních operátorů se T-Mobile pochlubil svými výsledky za rok 2006, a v rámci nich mj. překročením magické hranice pěti milionů zákazníků (byť jde jen o aktivní SIM karty). Současně naznačil budoucí doplnění svého portfolia o služby fixně mobilní konvergence, zatímco dosud se orientoval převážně jen na služby fixně mobilní substituce. Zmínil i svou „televizi v kapse“, ke které se mezitím vyjádřil i Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Ten vidí reálné šance na řádné spuštění této služby někdy v polovině příštího roku za podmínky, že se navrhovanou změnu legislativy podaří zrealizovat co nejdříve.

Z hlubin české broadbandové historie se minulý týden vynořil také dávný spor o ADSL propojení, které posuzoval až Evropský soudní dvůr. Zatím se přiklání k tomu, že ČTÚ měl právo nařídit tehdejšímu Českému Telecomu ADSL propojení, které požadoval Czech On Line. Později ale regulátor své vlastní rozhodnutí sám zrušil s kuriózním odůvodněním, že ho stejně nikdo nerespektuje. Dnes už je problematika ADSL propojení prakticky mimo hru, protože inkumbentovi se podařilo udržet ADSL v rovině přístupu, kde má věci přece jen více ve svých rukou.

Nové velkoobchodní nabídky ADSL

ADSL se týká také zpráva, u které se zastavíme podrobněji. Jde o novou velkoobchodní nabídku ADSL, kterou Telefónica O2 Czech Republic (T/O2) zveřejnila v pátek, 2. března 2007 (s platností od 1. dubna 2007, a tedy přesně s požadovaným měsíčním předstihem). Vlastně jde o dvě samostatné velkoobchodní nabídky, z nichž jedna vychází z dosavadního velkoobchodního modelu a v zásadě jej pouze aktualizuje, zatímco druhá zavádí do velkoobchodního ADSL zcela nový model.

Tato druhá velkoobchodní nabídka je přitom reakcí na požadavky regulátora, které formuloval po provedení analýzy relevantního trhu č. 12 (s velkoobchodním broadbandem), skrze tzv. nápravná opatření. Jak jsem již psal v listopadovém vydání tohoto seriálu (Stalo se: přeprodávané ADSL čekají změny), regulátor zde sice neshledal potřebu cenové regulace (ani na maloobchodní, ani velkoobchodní úrovni), ale přece jen se rozhodl požadovat po T/O2 určité konkrétní změny. Konkrétně to, aby velkoobchodní nabídka:

• zaváděla souhrnné objemové limity, vztažené na poskytovatele a nikoli na uživatele,
• umožnila poskytovatelům (tj. alternativním operátorům) dynamicky řídit agregaci poskytovaných ADSL služeb a aplikovat vlastní Fair Use Policy,
• umožnila alternativním operátorům získat na poskytované velkoobchodní služby garance v podobě smluv SLA (Service Level Agreement).

Pokud jde o načasování, tyto požadavky regulátora byly vzneseny v jeho rozhodnutí REM/12/10.2006–69, které bylo doručeno společnosti T/O2 dne 4. prosince 2006. Pro implementaci je v rozhodnutí stanovena lhůta do 60 dnů od právní moci, prodloužená o dalších 60 dnů. Takže platnost nové nabídky, stanovená na 1. dubna 2007, přichází téměř na den přesně po 120 dnech.

Také obsah nové velkoobchodní nabídky se zdá přesně kopírovat požadavky regulátora. Příslušné formulace v nabídce jsou sice dost krkolomné, psané spíše právničtinou a ne vždy dostatečně explicitní. Nicméně celkový výsledek by snad měl odpovídat tomu, co požadoval regulátor: jsou sice stále definovány objemové limity pro individuální přípojky (jako základní množství nezpoplatněných přenesených dat), ale tyto individuální limity se sčítají (do tzv. Souhrnného datového limitu) a za nadlimitní data se platí až po překročení součtu limitů (Souhrnného datového limitu). Pokud jde o možnost vlastního řízení agregace, zde to dopadlo tak, že je rozšířena škála přednastavených agregací, v celkem 17 variantách, od 1:20 až po 1:100 – a alternativní operátor si může vybrat, kterou z nich chce použít.

Konkrétní realizace je taková, že z dosavadní jedné velkoobchodní služby (Carrier Broadband) se fakticky staly dvě služby:

• Carrier IP DSL CA, která „zahrnuje“ individuální část každé jednotlivé přípojky, má definovanou svou (nominální) rychlost a také (individuální) objemový limit,
• Carrier IP VPN, kterou si lze představit jako společnou část datových toků od všech uživatelů (už podle názvu VPN), jejichž individuální limity se sčítají do Souhrnného objemového limitu. Právě tato služba má již zmiňovaných 17 různých variant (formálně: kategorií) podle toho, jak jsou v rámci příslušné VPN jednotlivé datové toky agregovány (od 1:20 až pro 1:100)

Alternativní operátor si na velkoobchodní bázi sám kombinuje tyto dvě služby: nejprve si zvolí, jakou rychlostí chce připojit koncového zákazníka (zvolí konkrétní variantu služby Carrier IP DSL CA). Pak zvolí, do které VPN svede datový tok zákazníka, a tím fakticky určí míru jeho agregace (od 1:20 po 1:100). Cena, kterou alternativní operátor sám zaplatí (stále na velkoobchodní bázi), je pak rovna součtu cen za obě tyto služby, které jsou stanoveny „na zákazníka“.

Alternativní operátor si přitom musí povinně pořídit ještě další službu, a to Carrier IP Access, skrze kterou propojí síť T/O2 se svou sítí a skrze kterou svede toky z jednotlivých VPN do své sítě. Tato služba existovala již u předchozí velkoobchodní nabídky, nezlevnila ani nezdražila, a stejně jako dříve je hrazena nikoli „na zákazníka“, ale celkově, podle rychlosti propojení. Náklady na tuto službu se tak fakticky rozkládají mezi jednotlivé zákazníky alternativního operátora.

Celou představu ilustruje také následující obrázek:

Carrier IP Stream

Tři právě vyjmenované služby, a to Carrier IP DSL CA, Carrier IP VPN a Carrier IP Access, pak dohromady tvoří jednu (novou) velkoobchodní službu, pojmenovanou Carrier IP Stream. Slůvko „Stream“ v jejím názvu má asi naznačit souvislost s poskytováním datového toku (bitstreamu). Stále se ale jedná jen o „bitstream na úrovni protokolu IP“, a tedy na úrovni síťové vrstvy, kde už jsou data „naporcována“ do IP paketů. Skutečný bitstream je ovšem takový, ve kterém přenášená data nejsou ještě nijak „naporcovaná“ do bloků, a jsou přenášena jako skutečný proud bytů, event. bitů. Odsud také samotné „stream“, coby proud v termínu bitstream.

Kromě těchto svých tří povinných součástí má služba Carrier IP Stream ještě i volitelnou doplňkovou službu, pojmenovanou „Zvýšená servisní podpora“. Ta implementuje požadavek regulátora na možnost získat k poskytovaným službám garance v podobě smluv SLA.

Carrier Broadband Limit07, Carrier Broadband Super07

K určitým změnám došlo i u aktualizované velkoobchodní nabídky, založené na dosavadních individuálních limitech. I zde se poněkud změnila terminologie, protože obsahem této velkoobchodní nabídky jsou služby Carrier Broadband Limit07 (s agregací 1:50 a objemovými limity) a Carrier Broaband Super07 (s agregací 1:20 a bez objemových limitů), doprovázené povinným doplňkem v podobě služby Carrier IP Access (viz výše).

Volitelným doplňkem je pak i zde služba „Zvýšená servisní podpora“. Pokud jde o objemové limity, ty se u nové varianty nabídky s individuálními limity nemění, a to oproti poslední změně, ke které došlo k prvnímu prosinci loňského roku. Naopak u (velkoobchodních) cen dochází k určitému snížení.

Nově už i ADSL2+

Mnohem zásadnější novinkou je zařazení ADSL2+ do obou nových velkoobchodních nabídek. Připomeňme si, že ještě Český Telecom začal instalovat DSLAMy pokročilejší technologie ADSL2+, umožňující dosahovat vyšších rychlostí (byť opět v závislosti na délce místní smyčky). Až dosud ale Telefónica O2 Czech Republic využívala potenciál ADSL2+ pouze pro služby svého IPTV (služby O2 TV), ale nikoli pro poskytování dalších služeb, včetně přístupu k Internetu.

A právě to se nyní mění – byť zatím jen na velkoobchodní úrovni. Dovolím si ale předpokládat, že k datu platnosti nových velkoobchodních nabídek (k 1. dubnu 2007) přijde i sama T/O2 s rychlejším Internetem přes ADSL2+, a s ní i alternativní operátoři, kteří využívají její velkoobchodní nabídku. A také si dovolím tipovat, jak asi budou orientovány nové marketingové kampaně. Nějak ve smyslu: nyní až čtyřikrát rychlejší! Protože nejnižší rychlost se skutečně zvyšuje čtyřikrát (zatímco nejvyšší jen dvakrát).

To proto, že alespoň z velkoobchodní nabídky už zcela mizí rychlosti jako 512/128 a 768/128 kbit/s a nejnižší rychlostí se nově stává 2048/128 kbit/s. Ano, čtete správně, jde o 2048/128 kbit/s, a nikoli o 2048/256 kbit/s či 2048/512 kbit/s apod. Ke zrychlení tedy došlo jen na downstreamu, a nikoli na upstreamu.

Obdobně tomu je i pro ostatní rychlostní varianty, u kterých se také zvyšují rychlosti na downstreamu, zatímco rychlosti upstreamu se nemění. Nejrychlejší variantou nově je 8192/512 kbit/s, která je spolu s druhou nejvyšší (6144/384 kbit/s) poskytována jen na technologii ADSL2+. Ostatní na obou technologiích, tj. jak na ADSL, tak i na ADSL2+.

Poměr mezi rychlostmi downstreamu a upstreamu, který se u T/O2 dosud pohyboval od 4:1 do 12:1, se tak nyní posouvá do intervalu od 16:1 do 24:1. A to je dosti významný posun, který určitě nepotěší ty, kteří pouze nestahují, ale potřebují více uploadovat. Pro srovnání: u nově sjednocené nabídky UPC a Karnevalu je poměr rychlostí downstreamu a upstream mezi 4:1 a 12:1, tedy stejně jako měla původně T/O2.

Ceny

Původní i nové rychlosti, ceny a objemové limity (na velkoobchodní úrovni) u T/O2 ukazují následující tabulky.

První z nich se týká aktualizované velkoobchodní nabídky služeb Carrier Broadband a Carrier Broadband Limit07, a tedy přístupu k Internetu s agregací 1:50 a individuálních objemových limitů.

Dosavadní a nové služby Carrier Broadband Limit (individuální objemové limity, agregace 1:50)

Další tabulka se týká aktualizované velkoobchodní nabídky služeb Carrier Broadband Super a Carrier Broadband Super07, které mají agregaci 1:20 a nemají objemové limity.

Dosavadní a nové služby Carrier Broadband Super (bez limitů, agregace 1:20)

Nyní si ukažme ceny zcela nové služby Carrier IP Stream, pracující se Souhrnnými objemovými limity. Zde připomínám, že výsledná velkoobchodní cena je složena ze tří složek odpovídá cenám dílčích služeb Carrier IP DSL CA, Carrier IP VPN a služby Carrier IP Access.

Následující tabulka se týká služby Carrier IP DSL CA, neboli individuálních přípojek a individuálních datových toků. Vzhledem k charakteru služby u této služby nehovoří o objemových limitech, ale o základním množství nezpoplatněných přenesených dat. Číselně jsou ale identické s objemovými limity u služeb Carrier Broadband Limit.

Ceny služeb Carrier IP DSL CA

Ceny služeb Carrier IP DSL CA jsou již výrazněji nižší než ceny služeb Carrier Broadband Limit, se stejnou rychlostí (a stejným objemovým limitem, resp. základním množstvím nezpoplatněných dat za měsíc). Je to ale logické, protože na rozdíl od nich nezahrnují transport již sloučených (agregovaných) datových toků skrze IP síť T/O2 až do místa, kde si je přebírá alternativní operátor.

Tento transport zajišťuje v rámci služeb Carrier IP Stream samostatná služba Carrier IP VPN, která má již výše zmíněných 17 úrovní (kategorií) přednastavené míry agregace, a podle toho je také nastavena i cena této služby, vztažená k jednomu zákazníkovi (resp. k datovému toku, generovanému jednou přípojkou na bázi služby Carrier IP DSL CA), a samozřejmě závislá také na zvolené rychlosti této přípojky (v rámci služby Carrier IP DSL CA). Následující tabulka uvádí výběr několika z celkem 17 kategorií:

Vybrané kategorie služby Carrier IP VPN

Konečně poslední ze služeb, Carrier IP Access, se týká přenosu dat mezi sítí T/O2 a sítí alternativního operátora a je stejná pro obě velkoobchodní nabídky (služby Carrier IP Stream i Carrier Broadband, neboli jak pro služby s individuálními, tak i se souhrnnými limity). Náklady na tuto službu již nejsou „individuální“, vztažené na jednoho zákazníka, ale jsou vztaženy k jednomu propojení mezi operátory a rozkládají se mezi všechny jeho zákazníky, kteří jsou přes dané propojení obsluhováni. S novou velkoobchodní nabídkou se nezměnily.

Služba Carrier IP Access

Srovnání a hodnocení

Zkusme si na závěr udělat malé srovnání z pohledu alternativních operátorů. Pokud některý operátor chtěl až dosud poskytovat „přeprodávané“ ADSL s individuálními limity, jeho náklady (na velkoobchodní služby) tvořily:

• náklady na službu Carrier Broaband, a to na každého uživatele samostatně,
• náklady na službu Carrier IP Access, a to společně na všechny uživatele.

Jelikož s novou nabídkou se ceny Carrier IP Access nezměnily, můžeme se při hodnocení změn soustředit jen na první složku ceny. Ta se u služby Carrier Broadband ani přes zvýšení rychlosti také nezměnila, takže například za jednu přípojku 512/128 kbit/s zaplatí alternativní operátor na velkoobchodní úrovni stále 282 korun (v rámci služby Carrier Broadband Limit). Ovšem co bude s koncovou cenou je otázka, protože mu stoupnou náklady na čtyřikrát rychlejší internetovou konektivitu, kterou poskytuje sám. Stejně tak je pravděpodobné, že ze stejného důvodu bude muset upgradovat i v rámci služby Carrier IP Access, a tím jeho náklady na velkoobchodní úrovni naopak stoupnou. Můj tip je takový, že koncoví zákazníci se dočkají zvýšení rychlosti na downstreamu, ale koncová cena zůstane stejná.

A jak to bude s cenou přípojek, postavených na nové velkoobchodní službě Carrier IP Stream? Pokud by alternativní operátor chtěl tuto variantu využít a postavit na ní stejnou službu s agregací 1:50 a rychlostí 2048/128 kbit/s jako ve výše popisovaném případě, jeho náklady na Carrier IP Access by se nelišily. Ovšem místo 282 korun na Carrier Broadband limit by nyní platil současně dvě dílčí ceny:

• 252 korun za službu Carrier IP DSL CA (za „individuální část“ přípojky),
• 30 korun za službu Carrier IP VPN (za „společnou část“ přípojky).

Tedy v součtu 282 korun za obě služby, což je na korunu stejně jako u služby Carrier Broadband Limit (s individuálními objemovými limity). To mne docela překvapuje kvůli tomu, že druhá varianta by pro alternativního operátora měla být o poznání výhodnější, díky souhrnnému charakteru objemových limitů. A tak bych spíše očekával, že ji T/O2 učiní dražší.

Tak jako tak si ale musíme počkat , jak vše vyhodnotí alternativní operátoři. Díky nové nabídce mají v každém případě podstatně více možností, jak si „pohrát“ s agregací a objemovými limity, a tím i s Fair Use Policy, kterou svazují své zákazníky. Pokud by například chtěli nabídnut co možná nejlevnější služby, mohou jít cestou zvyšování agregace, neboli přeprodávat stejnou službu a kapacitu více lidem současně – a to až do poměru 100:1, oproti dnes nejběžnějším 50:1. Jenže pak už je skutečně otázkou, jak taková služba bude fungovat. Respektive jak tvrdé a svazující FUP bude muset její poskytovatel zavést, aby takovouto službu udržel v únosném chodu. Nechme se překvapit.

V každém případě očekávám, že se letošní březen neponese pouze ve znamení kampaně „Březen – měsíce Internetu“, ale i ve znamení četných změn a nových nabídek přístupu k Internetu přes ADSL. A to jak ze strany inkumbenta, tak i za strany alternativních operátorů.