Přesně před týdnem, v pondělí 21. dubna, zveřejnila Telefónica O2 Czech Republic své ekonomické a provozní výsledky za první čtvrtletí letošního roku. Po jejich shlédnutí si dovolím konstatovat, že došlo k prolomení jedné symbolické hranice. Důvod k oslavě u TO2 CR to ale není, spíše naopak. Jde totiž o to, že počet pevných telefonních linek od TO2 CR poprvé klesl pod hranici 2 milionů, na 1,996 milionu.
Tisková zpráva, kterou k vyhlášení svých výsledků Telefónica vydala, tento pokles nepopírá, ale jeho konkrétní hodnoty interpretuje jako zpomalení tempa dosavadních úbytků:
Jejich počet dosáhl na konci března 2008 výše 1996 tisíc. Tento pokles byl především výsledkem pokračující substituce služeb pevných linek mobilními službami. Nicméně pokles počtu pevných telefonních linek se v prvním čtvrtletí 2008 oproti stejnému období 2007 zpomalil. V prvním čtvrtletí 2008 dosáhl čistý pokles počtu pevných telefonních 73 tisíc ve srovnání se 114 tisíci v prvním čtvrtletí 2007.
Pravdou je, že srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku skutečně představuje zpomalení tempa úbytků. Ale pokud se podíváme na celou křivku poklesu po jednotlivých čtvrtletích, viz předchozí obrázek, už to tak optimisticky nevypadá. Protože oproti třetímu i čtvrtému loňskému kvartálu se trend v tom prvním letošním zase obrátil a Telefónice opět ubylo více pevných linek.
A to bychom ještě měli mít na paměti, že uváděné počty nepředstavují pouze klasické pevné linky (v analogovém provedení). Telefónica totiž do uvedeného počtu zahrnuje i ISDN přípojky: varianta BRI (euroISDN2), se dvěma B kanály, je zde započítána jedenkrát, zatímco varianta PRI (ISDN30) se 30 B kanály jako 30 přípojek. Takže pokud by nás zajímal například počet aktivních místních smyček (účastnických vedení), v souvislosti s možností nasadit na nich ADSL, byl by počet ještě nižší (protože přípojky PRI/ISDN30 jsou řešeny jinak).
Zpět ale k prolomení hranice 2 milionů: při této příležitosti mi to nedá nezmínit, že když se v roce 1994 rozhodovalo o zachování monopolu pro tehdejší SPT Telecom, dostal tento subjekt za úkol zdvojnásobit do roku 2000 počet pevných telefonních přípojek. Vzhledem k tehdejším počtům to znamenalo jich zřídit více jak 4 miliony (přesněji 4 miliony 150 tisíc). Jak ukazuje první dnešní obrázek, dosáhnout takového čísla se nikdy nepodařilo, ani později než v roce 2000, ani se započítáváním B kanálů ISDN.
Nebylo to ale z kapacitních důvodů, protože notně posílená infrastruktura Telecomu by to určitě zvládla. To, co chybělo, byl zájem zákazníků o čím dál tím dražší pevné telefony a jejich služby. Navíc při existenci alternativ v podobě mobilů, a nově pak i VOIP. V roce 2000 sice počet pevných linek dosáhl svého vrcholu (byť nižšího, než se původně plánovalo), ale od té doby trvale klesá. Ovšem důsledky masivních investic do infrastruktury za sebou dnešní Telefónica táhne dodnes.
Jak přibývá ADSL?
Související statistikou, kterou TO2 CR minulý týden zveřejnila, jsou údaje o počtu ADSL přípojek. Od konce roku 2007 do konce prvního letošního čtvrtletí přibylo Telefónice na 19 000 „maloobchodních“ ADSL přípojek, a jejich celkový počet tak stoupnul z 508 tisíc na 527 tisíc. Počet „velkoobchodních“ přípojek (neboli „přeprodaných“ ADSL přípojek) za stejné období klesl o 2 tisíce, z cca 62 tisíc na 60 tisíc. A počet zpřístupněných místních smyček naopak stoupnul ze 43 na 45 tisíc, neboli o 2 tisíce.
Pokud si tato čísla vyneseme do grafu s kvartálními přírůstky, vypadá to následovně:
Jak je z tohoto obrázku vidět, tempo přibývání nových ADSL přípojek za letošní první kvartál dále kleslo, a dostalo se ještě níže než za loňský třetí kvartál. Vlastně je za poslední dobu úplně nejnižší. Takže určité oživení zájmu o ADSL během posledního loňského kvartálu, o kterém jsem psal v článku Stalo se: vzpamatovalo se ADSL?, bylo skutečně jen sezónní a dočasné. Šlo o konec roku, vliv Vánoc a nejrůznějších slev a marketingových akcí s nimi spojených.
Ještě smutnější je ale to, jak se vyvíjí situace na trhu s ADSL z hlediska tržních podílů jednotlivých poskytovatelů. Ten se totiž stále více propadá do „jednobarevnosti“, s tím, jak Telefónica zde upevňuje své pozice, zatímco její konkurenti své pozice naopak vyklízí. Se započítáním zpřístupněných místních smyček to podle následujícího obrázku vychází tak, že Telefónica zvýšila svůj tržní podíl na 83,39 %.
Opět to ale není nic až tak neočekávaného vzhledem k situaci na trhu, zájmu uživatelů i možnostem alternativních operátorů investovat do dalšího rozvoje.
T-Mobile představil svůj ProfiNet
Pojďme nyní k další zajímavé události minulého týdne, kterou bylo představení nové služby ProfiNet. Počínaje 5. květnem ji bude na tuzemském trhu nabízet český T-Mobile jako své komplexní řešení datových a hlasových služeb v pevném i mobilním provedení. Dosud přitom nabízel pouze mobilní hlasové a datové služby, a z pevných služeb pouze služby datové (skrze své ADSL). Nyní doplnil poslední kamínek do pomyslné mozaiky – pevným hlasem – a díky tomu mohl přijít s komplexním řešením, byť určeným jen firmám.
Svým způsobem přitom jde o krok, který se dal očekávat, protože T-Mobile byl posledním z našich mobilních operátorů, který takovouto komplexní službu dosud nenabízel. Telefónica O2 Czech Republic již delší dobu nabízí svou službu OnePort, a také Vodafone již nějaký ten pátek inzeruje svůj OneNet. Nyní se tedy přidává i T-Mobile, se svým ProfiNet-em.
Další důvod, kvůli kterému se tento krok dal očekávat, je ten že T-Mobile dosud nebyl nijak „zakousnutý“ do koláče výnosů z pevných hlasových služeb. Původně směřoval spíše k mobilní substituci, neboli k nahrazení pevných služeb těmi mobilními. Tím jakoby dával najevo, že výnosy z pevných služeb pro něj nejsou až tak zajímavé, resp. že je nepovažuje za dostatečně perspektivní. Ale nyní sám říká, že potřeby zákazníků jej přesvědčily, aby začal nabízet i služby zahrnující i pevnou složku, případně směřující k fixně-mobilní konvergenci. Prvním krokem byly jeho datové služby na bázi ADSL – a nyní tedy přichází na řadu krok druhý, v podobě pevných hlasových služeb.
Svou motivaci pak T-Mobile doložil jedním zajímavým grafem, který začlenil do své prezentace [PDF, 568 kB] pro novináře. Ukazuje strukturu výnosů na českém trhu elektronických komunikací, v členění podle mobilního či pevného sektoru a podle dat či hlasu. Vztahuje se sice ještě k roku 2006, ale ukazuje, že výnosy z pevných hlasových služeb stále ještě nejsou zanedbatelné. A tak proč se (byť jako mobilní operátor) nepřihlásit do soutěže o podíl na těchto „pevných“ výnosech? Zvláště když synergie s dalšími službami, v rámci různých komplexních řešení, mu může pomoci i s odbytem dalších služeb.
Svým způsobem je to další milník v rámci trendu, kterým je stírání rozdílů mezi pevným a mobilním sektorem, či spíše mezi pevnými a mobilními operátory. Po nynějším kroku T-Mobile už platí, že všichni tři naši (původně mobilní) operátoři jsou současně i pevnými operátory. Ale naopak to stále neplatí, protože alternativní operátoři, působící v pevném sektoru, se do toho mobilního sice snaží dostat, ale zatím marně.
Co je na ProfiNetu nového?
Co ale může T-Mobile v oblasti pevného hlasu nabídnout? Co nového, kromě dosavadních mobilních služeb a datových služeb na bázi ADSL nově zařadil do své služby ProfiNet?
Podle toho, co zaznělo minulý týden na prezentaci, je ProfiNet vlastně určitou skládačku z již existujících služeb, které T-Mobile nabízí – a nyní je nabízí jako jeden celek, resp. jako jednu službu. Jde tedy o mobilní hlasové i datové služby, pevné datové služby na bázi ADSL a pevné hlasové služby. Přitom skutečné novum se týká právě těchto hlasových služeb, které mají jako podmínku to, že zákazník má vlastní pobočkovou telefonní ústřednu (PABX) – a tu mu T-Mobile připojí do své telefonní sítě pomocí služby T-Mobile Connect, viz následující obrázek.
Sama služba T-Mobile Connect ale také není ničím novým, protože český T-Mobile ji nabízí již nějaký ten pátek (podrobněji). Jenže, a to právě je nové: až dosud fungovala služba T-Mobile Connect tak, že pobočkovou ústřednu zákazníka začlenila do své mobilní sítě. Jinými slovy: telefony připojené k této pobočkové ústředně se chovaly jako mobilní telefony. Byla jim přiřazena mobilní čísla, a pokud na ně někdo zvenku volal, byl jeho hovor obecně zpoplatněn jako hovor na mobilní telefon v sítí T-Mobile.
Nyní je tomu ale jinak: pobočkovou telefonní ústřednu (PABX) zákazníka připojí T-Mobile do pevné telefonní sítě. Telefonům, připojeným k této ústředně, buďto přidělí nová čísla ze svého rozsahu čísel pro pevnou síť, nebo – a to spíše – ta dosavadní čísla přenese k sobě, do své části pevné sítě. Takže když se na ně bude (zvenku) volat, bude se volat jako do pevné sítě, za tomu odpovídající tarif.
Výhodou pro zákazníka, který si službu ProfiNet pořídí, pak je i možnost spojit do jedné virtuální privátní sítě (VPN-ky) jak mobilní, tak i pevná čísla. A pak také mezi nimi volat za výhodnější tarify pro takovouto VPN. Ovšem jaká bude konkrétní podoba těchto tarifů, se novináři na prezentaci nedozvěděli. Kromě obecné zmínky v tiskové zprávě, že v rámci smluveného paušálu mohou mít k dispozici až 10 000 volných minut.
Podrobnější informace prý budou zveřejněny na webu T-Mobile. Ale do redakční uzávěrky ještě webové stránky T-Mobile o nové službě ProfiNet nic nevěděly.
Žádná virtuální ústředna
Co mne na nové službě ProfiNet docela překvapilo, je podmínka (fyzické) existence pobočkové ústředny na straně zákazníka. I když: takovému zákazníkovi, který by ji snad neměl, by T-Mobile jistě dokázal koupi nějaké ústředny zprostředkovat. Ale to je právě to divné, protože dnešní trendy směřují spíše k tomu, aby firemní zákazníci nemuseli vlastnit (či dokonce kupovat) a sami provozovat vlastní (fyzické) telefonní ústředny, a místo nich mohli využívat všech výhod virtuálních ústředen, provozovaných operátorem. Jenže jak jsem pochopil, virtuální ústředny (a vůbec telefonii na bázi VoIP) T-Mobile teprve chystá, zatímco nyní nabízí řešení jen s klasickými pobočkovými ústřednami (s rozhraním ISDN PRI a signalizací DSS1).
I kvůli požadavku na klasickou pobočkovou telefonní ústřednu na straně zákazníka mi pak vychází celé řešení jako obtížně škálovatelné, a to oběma směry: pro firmy, které by potřebovaly jen několik pevných telefonů bez vlastní ústředny, je toto řešení nepoužitelné. Nevýhodné bude ale i pro firmy, které by potřebovaly „lineárně růst“ a přidávat pevné telefony třeba i po jednom. To je výhoda, kterou telefonie na bázi VoIP dokáže nabídnout snadno, ale ta klasická (s pobočkovými ústřednami) nikoli.
ČLÁNKY DO MAILU