To, o čem mnozí spekulovali jako o velmi pravděpodobné variantě, se pomalu stává realitou: regulátor (Český telekomunikační úřad, ČTÚ) nestihne dokončit všechny analýzu tzv. relevantních trhů včas, tedy v termínu, který po něm požaduje platný zákon č. 127/2005 Sb. „o elektronických komunikacích“. Alespoň tak to vyznělo na pátečním semináři s názvem České telekomunikace s evropskou dimenzí, který na půdě Parlamentu uspořádala Asociace pro spravedlivou konkurenci.
Původní harmonogram sice předpokládal, že se všechny analýzy stihnou vydat včas ve své finální podobě (jako tzv. opatření obecné povahy), a to do devíti měsíců od účinnosti nového zákona (což připadá na konec měsíce ledna), ovšem dnes už je zřejmé, že z celkem 18 analýz může být včas dokončena jen jedna, v lepším případě tři. Proč? A co jsou vlastně analýzy relevantních trhů zač? K čemu slouží?
Analýzy relevantních trhů
Relevantní trhy jsou dílčími oblastmi celého trhu elektronických komunikací, které má regulátor posoudit (každou samostatně), a to právě skrze zmiňované analýzy. Jejich cílem je zjistit, zda je v příslušné oblasti již dostatečně rozvinuta konkurence či ještě nikoli. Pokud ano, odvětvový regulátor (ČTÚ) tuto oblast již nereguluje a už na ni dohlíží jen soutěžní regulátor (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS), dbající na dodržování obecných pravidel hospodářské soutěže. Pokud ještě není dostatečně konkurenční, má odvětvový regulátor možnost ukládat různá nápravná opatření, směřující k tomu, aby se konkurence na relevantním trhu rozvíjela a posilovala. Forem těchto nápravných opatření je více a zahrnují i cenovou regulaci.
Nejprve ale musí být analýzy provedeny (což mělo být do konce ledna). Pokud zjistí, že trh není dostatečně konkurenční, následuje určení subjektů, které na daném trhu mají dominantní postavení (tzv. významnou tržní sílu, resp. SMP, Significant Market Power). Těm pak může odvětvový regulátor ukládat různé povinnosti v rámci nápravných opatření ke zvýšení konkurenčnosti trhu (tzv. remedies). Termín k tomu je „do konce dubna 2006“, kdy také přestávají platit dřívější cenová rozhodnutí regulátora, učiněná ještě podle předchozího zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích.
Pravdou je, že například v zahraničí měli na přípravu analýz mnohdy delší dobu a většinou to také nestihli včas. Takže z tohoto pohledu ČR nikterak nevybočuje z řady – ostatně mnozí tento vývoj předpokládali. Na druhou stranu ovšem každé zpoždění analýz má vzhledem k načasování návazných změn (určení subjektů SMP, uložení konkrétních povinností) a ukončení platnosti dřívějších rozhodnutí vliv na dění na trhu.
A jaký že je současný stav? Než si jej popíšeme, je vhodné si uvědomit, že i proces přípravy a vydávání analýz má svá pravidla. Ta mj. vyžadují veřejnou diskusi [PDF, 142 kB] k návrhům, a to standardně v délce jednoho měsíce. Tato lhůta může být v určitých případech i zkrácena, ale ne na méně než pět pracovních dnů.
Po skončení diskuse musí regulátor celou diskusi vyhodnotit a vypořádat, tj. zapracovat do výsledného textu eventuální připomínky, které uzná jako relevantní. A to také nějakou dobu zabere.
Současný stav analýz
Na webu ČTÚ, v části „diskusní místo“, jsou v současné době (neděle 22. ledna 2006 večer) zveřejněny tři návrhy analýz:
- trhu č. 11: velkoobchodní trh se zpřístupněnými místními smyčkami, publikováno 23. prosince 2005,
- trhu č. 8: originace v pevné telefonní síti, publikováno 30. prosince 2005,
- trhu č. 3: (národní) telefonní služby v pevné síti pro nepodnikající osoby, publikováno 30. prosince 2005.
Všechny přitom mají měsíční termín na diskusi. To znamená, že i kdyby si ČTÚ opravdu pospíšil a diskusi vypořádal velmi rychle, má šanci stihnout včas vydat jen analýzu relevantního trhu č. 11. U trhů 3 a 8 sice hrozí určité zpoždění, ale to může být minimální a zanedbatelné.
Jenže jak to bude s dalšími analýzami? Tam už to vypadá hůře. Podle toho, co zaznělo na pátečním semináři v Parlamentu, jsou ke zveřejnění (do diskuse) připraveny analýzy trhů 9 a 16, což je (velkoobchodní) trh s terminací v pevných a v mobilních sítích. Regulátor by je mohl zveřejnit ještě dnes (v pondělí 23. ledna 2006), a pokud by zkrátil diskusi na holé minimum (na pět pracovních dnů), mohl by teoreticky ještě vše stihnout v termínu. Ale i když nechá standardní měsíční lhůtu na diskusi, má šanci vše stihnout pouze s cca měsíčním skluzem. Budiž.
Ke zveřejnění se prý blíží i další dvě analýzy, a to trhů 1 a 2 (což je přístup k veřejné telefonní síti v pevném místě pro nepodnikající a podnikající osoby). Tyto dvě rozpracované analýzy prý již byly projednány s asociacemi, které zastupují operátory.
Zatím v pracovní verzi se mají nacházet další dvě analýzy, a to trhů číslo 10 (velkoobchodní trh s tranzitem v pevné síti) a 12. (velkoobchodní trh s broadbandem). Na těchto analýzách ale ČTÚ stále ještě pracuje a jejich pracovní verze ještě neprojednávala ani Rada ČTÚ.
O dalších analýzách se na pátečním semináři v Parlamentu nemluvilo, takže jejich příprava asi zaostává ještě více. Z úst člena Rady ČTÚ Michala Frankla ale zaznělo, že ČTÚ se soustředí zejména na ty analýzy, kde lze očekávat pokračování stávající regulace. To souvisí se skutečností, že do 12 měsíců od účinnosti nového zákona přestávají platit původní cenová rozhodnutí a je třeba je nahradit novými opatřeními (samozřejmě jen pokud analýza shledá, že k nim je důvod).
Je český broadband plně konkurenční?
V souvislosti s postupem prací na analýze relevantního trhu č. 12 (velkoobchodní broadband) zazněla také jedna zajímavá (či přímo překvapivá) informace: je možné, že ČTÚ shledá, že na tomto trhu nemá žádný subjekt dominantní postavení (postavení s významnou tržní silou). Zatím to tak prý vychází a ČTÚ vše stále ještě zkoumá.
Pokud vám to přijde divné vzhledem k postavení Českého Telecomu (ČTc) v oblasti ADSL, je třeba vzít v úvahu to, že nejde jen o ADSL, ale o „broadband obecně“. A tady zřejmě ČTÚ vychází z toho, že ADSL přípojky v Česku představují jen cca 40 procent všech broadbandových přípojek. Takže i když má Český Telecom v oblasti ADSL opravdu velmi vysoký (a stále rostoucí) tržní podíl, na dominantní postavení (resp. významnou tržní sílu) na celém trhu č. 12 to prý nevychází.
Konkrétní počty ostatních přípojek sice v pátek zástupce ČTÚ nezmínil, ale chvíli před ním prezentoval obdobně vyznívající odhad zástupce ČTc. Podle ČTc je v ČR celkem na 723.000 broadbandových přípojek a jejich složení vychází následovně:
- 38 procent představuje podíl ADSL,
- 35 procent mají představovat přípojky WiFi,
- 17 procent přípojky kabelové TV,
- devět procent CDMA,
- jedno procento ostatní.
Osobně mi přijde, že zde nebyl vzat v úvahu rozdíl mezi situací na trhu pro koncové zákazníky, kteří mají na výběr z více alternativ (a u WiFi se o ně často postarali sami), a o situaci na trhu s velkoobchodními službami, kde se pohybují provideři a nikoli koncoví zákazníci. Ovšem relevantní trh č. 12 je velkoobchodní, a nikoli maloobchodní. Navíc pro hodnocení stavu relevantního trhu existuje více kritérií, které se musí posuzovat komplexně a ve vzájemném souladu. Nejde jen o procentuální podíl přípojek podle použité technologie.
Co by se ale stalo, pokud by ČTÚ skutečně dospěl k závěru, že na trhu č. 12 nikdo nemá postavení s významnou tržní silou? Například by nikomu nemohl ukládat (předem, tzv. ex-ante) konkrétní povinnosti, jako například povinnost zveřejnit (či vůbec mít) velkoobchodní nabídku či dokonce regulovat (velkoobchodní) ceny. Subjektům, které na tomto trhu působí, by zůstala pouze povinnost dodržovat obecná pravidla hospodářské soutěže, nad jejichž dodržováním by bděl soutěžní regulátor (ÚOHS).
ÚOHS schválil fúzi
Když už jsme u Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, ten v pátek minulý týden informoval o tom, že posvětil dvě již dříve oznámené akvizice: prodej společností Contactel, Nextra a Telenor Networks do rukou nizozemské společnosti GTS Central Europe.
Formálně jde o dvě samostatná rozhodnutí ÚOHS, datovaná k 18. lednu 2006, kterými
získává společnost GTS Central European Holding B.V. možnost kontrolovat společnosti Contactel, Telenor Networks a Nextra Czech Republic.
V odůvodnění [DOC, 38 kB] uvedených rozhodnutí ÚOHS uvádí následující argumenty:
"Aktivity skupiny GTS v České republice zahrnují poskytování služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí. Jedná se přitom o hlasové, datové, internetové a velkoobchodní služby.
Na všech vymezených relevantních trzích působí kromě fúzujících firem také řada dalších soutěžitelů. Jedná se zejména o Český Telecom, Czech On Line, Tiscali, Tele 2, e-tel a Radiokomunikace. I po realizaci posuzovaných spojení zůstane na jednotlivých trzích zachováno významné postavení společnosti Český Telecom s potenciální konkurencí mezi alternativními operátory. Předmětná spojení ve svém důsledku povedou k posílení konkurence vůči Českému Telecomu.
ÚOHS tedy sám mluví o zachování významného postavení společnosti Český Telecom
na jednotlivých (vymezených relevantních) trzích. Znamená to, že má jiný názor, než zatím vychází ČTÚ?
To je asi předčasný závěr, protože „relevantní trhy“ ve zdůvodnění ÚOHS nemusí nutně být stejné jako u analýz, které dělá ČTÚ, stejně jako kritéria použitá pro posuzování. Ale na druhou stranu je pravda, že ČTÚ při přípravě svých analýz konzultuje s ÚOHS i jeho stanoviska. Takže to může být ještě zajímavé.
A ještě jedna související informace z pátečního semináře v Parlamentu: opakovaně zde zaznělo, že vztahy obou regulátorů (ČTÚ a ÚOHS), které v minulosti nebyly úplně idylické (viz např. článek Za co dostali mobilní operátoři pokuty?), jsou dnes mnohem lepší. Například Michal Frankl, člen rady ČTÚ, konstatoval, že všechny dřívější rozpory mezi oběma úřady jsou dnes již minulostí. A to je určitě dobře.
Celopražský Internet: už ne zdarma, ale jen levněji?
Záměr pražského magistrátu, který by rád vybudoval celoměstskou síť a skrze ni nabízel občanům hlavního města přístup k Internetu zdarma, byl zde na Lupě diskutován již mnohokrát (např. články Celopražský Internet zadarmo – nějak se nám to zamotává…, Stalo se: Praha chce dotace na Internet zdarma ). Oficiální reakce na něj, od broadbandového fóra, jsem zatím nezaznamenal. Jen některá neoficiální vyjádření jednotlivých členů, která vyznávala celkem jednoznačně pro nepřijetí tohoto projektu, resp. záměru financovat jej z dotačního titulu Ministerstva informatiky ČR.
Autoři projektu se ale očividně nevzdávají svého záměru a starají se i o jeho pravidelnou medializaci. Například minulý týden vyšel v MF dnes další článek, popisující a propagující celý záměr. A je na něm zajímavé to, že už se poněkud posouvá od původně prezentované představy „Internetu zdarma“ k představě „levnějšího Internetu“. Přesněji k tomu, že půjde o připojení placené (byť prý levné) a že zdarma bude jen přístup na stránky magistrátu:
Zcela zadarmo zřejmě bude prohlížení internetových stránek magistrátu a městských částí. Za další využití Internetu k vlastní potřebě by však lidé zaplatili. ‚Lidé mají právo na informace, a to bezplatně. Chceme, aby se také zjednodušila komunikace mezi občany a úřady. Vše si pak mohou vyřídit elektronicky,‘ uvedl Ivan Seyček.
Reakce některých komerčních operátorů na původní záměr (poskytovat připojení zcela zdarma) byly dosti bouřlivé. I zde na Lupě jste se mohli dočíst o tom, jak proti tomuto záměru protestovala až u ÚOHS Asociace lokálních poskytovatelů Internetu (ALPI). V citovaném článku pak autoři celopražského projektu jako by chtěli ještě přilít olej do ohně celého vznikajícího sporu, když uvedli, že:
‚Bezdrátové připojení by mohli využívat všichni obyvatelé Prahy. Zatím ještě nemáme vypracované analýzy, s jakými technologiemi a na jakém principu by to fungovalo, ale rozhodně by to bylo levnější než připojení u komerčních operátorů,‘ upozornil Ivan Seyček.
Takže tady už opravdu nejde o žádné „základní“ či „nouzové“ připojení, které by mohlo nalákat ty dosud nepřesvědčené, umožnilo by jim první seznámení s Internetem a nechalo je přijít Internetu na chuť – a tím podpořilo jak rozvoj samotného Internetu, tak vlastně i komerční providery, kterým by našlo nové zákazníky, vyžadující už plnohodnotnější připojení. Tady už to vypadá na přímou snahu podnikat a při tom konkurovat komerčním providerům za využití veřejných peněz. A to není dobře.
O projektu „celopražského Internetu zdarma“ se mluvilo i v závěrečné diskusi na pátečním semináři na půdě Parlamentu. Všechny reakce, které zde zazněly, byly negativní. Například Michal Frankl z ČTÚ vyjádřil názor, že by to ovlivnilo trh, ale že osobně je optimista a nebojí se, že by to prošlo
(z peněz Ministerstva informatiky ČR). Také ÚOHS se měl již dříve vyjádřit v tom smyslu, že z dotačního titulu by to byla nedovolená veřejná podpora. Obdobnou reakci měl i přítomný zástupce direktorátu pro hospodářskou soutěž z Bruselu: že podstatné je, zda by to ovlivnilo trh, a že to nesmí podpořit žádnou jednotlivou firmu.
Takže jak to nakonec dopadne? Magistrátní úředníci si stále věří. A pokud by snad neuspěli doma, chtějí žádat o peníze přímo u EU:
‚Zatím čekáme. Doufám, že peníze dostaneme,‘ uvedl ředitel magistrátního odboru informatiky Ivan Seyček. Nevylučuje, že pokud by stát odmítl dát dotaci, bude město o peníze usilovat v grantech Evropské unie. ‚To by ale samozřejmě trvalo mnohem déle.‘
ČLÁNKY DO MAILU