Quora – nová cesta k otázkám a odpovědím?

Quora  je ve své podstatě  hybridem mezi klasickou sociální sítí a la Facebook (nebo spíše Twitter), a aplikacemi pro pokládání a zodpovídání otázek typu Yahoo Answers. Je to, podle slov a názoru svých autorů, zcela nová forma sociální komunikace a komunitní znalosti.  Zatím sice není mnoho možností si tento koncept vyzkoušet, ale vzhledem k tomu, že jeho zakladatelem jsou původní zaměstnanci Facebooku, projektu se dostává nebývalé publicity a dokonce má i solidní finanční zázemí,  není důvod domnívat se, že se tento server na nebi sociálních sítí ještě neblýskne. Podívejme se na něj trochu zblízka.

Otázky pokaždé jinak

Odpovědi na otázky. Upřímně řečeno, to je přesně to, co uživatelé na Internetu hledají. V kolik mi jede vlak? Kde seženu nejlevnější deodorant? Existuje Bůh? A jak kou(p)it ptáka?  Tvůrci vyhledávačů a dalších online nástrojů dělají vše proto, aby práci svých aplikací přizpůsobili formátu kladení otázek a hledání odpovědí na ně. A i když samozřejmě zaznamenávají dílčí úspěchy, ideál, kdy by počítač inteligentně a hlavně relevantně odpovídal na otázky kladené přirozeným jazykem, je velmi daleko. Srovnatelně daleko, jako úspěšný výsledek Turingova testu  (v obou případech jde vlastně o totéž, v případě otázek jen v o něco jednodušší podobě).

Pravděpodobně první, kdo svůj vyhledávací systém od počátku přizpůsobil systému kladení otázek, byl server Ask.com, známý svého času spíše jako Ask Jeevis. Anglický gentleman v něm odpovídal na otázky pokládané uživateli. Relevance odpovědí byla problematická stejně, jako rozsah pokrývaných témat. Automatizovaný systém byl společností, která server provozuje, postupně opuštěn, a nahrazen současnou podobou serveru, který se specializuje na otázky a odpovědi. Tato podoba je ale ve skutečnosti pouhou modifikací principu, který byl patrně nejvíce zpopularizován serverem Yahoo. Respektive jeho službou Yahoo Q&A známou v současnosti jako Yahoo answers. Její princip je jednoduchý: čtenáři se ptají, čtenáři odpovídají, server má profesionální posádku, která se stará o řízení a moderování komunikace a o to, aby odpovědi byly relevantní.

Podobných serverů existovala celá řada. Některé z nich včetně nejnadějnějšího své podnikání ukončily, protože se nenašel vhodný obchodní model, který by umožnil dlouhodobé fungování při dostatečné úrovni expertízy odpovědí. Přesto je zde právě nyní nový a mnohem ambicióznější projekt. Tím je Quora.

Nová forma?

Quora je v základu „jen“ další server, který zprostředkovává systém otázek a odpovědí. Uživatelé mohou pokládat otázky, které je zajímají. Mohou také zodpovídat otázky, které již byly položeny. A nejenom to. Mohou hodnotit kvalitu odpovědí ostatních (a sami být hodnoceni). Otázky, které považují za důležité, mohou „sledovat“. To se podobá následování na Twitteru, kde jste informováni o aktivitě vašich virtuálních přátel, ovšem zkříženém s funkcí Wikipedie, která vás informuje o změně stránky, kterou editujete. Výsledky práce, tedy otázky i odpovědi na ně, mohou být publikovány na stávajících sociálních sítích. Quora standardně podporuje Facebook a Twitter (v USA nejpoužívanější sítě), ale je pravděpodobné, že podpory se brzy dočkají i další systémy. Každá otázka uchovává statistiky přístupu a také profily těch, kteří ji následují (přesně ve stylu Twitteru). Dohromady to vypadá asi takto: 

Z popisu vyplývá, že Quora je ve skutečnosti více než „pouhý“ otázkový systém. Je to hybrid mezi osvědčenými Yahoo Answers a sociální sítí typu Twitteru. Rozdíl je, že v tomto případě nesledujete uživatele, ale otázky a těžištěm sítě nejsou vazby mezi jednotlivými lidmi (v tomto ohledu se tedy nejedná o sociální síť), nýbrž tématy (ale o síť sémantickou). Otázky jsou v systému kategorizovány podle klíčových slov, témat, kvality (hodnocené uživateli) a dokonce podle @zmínek, což vypovídá ještě více o tom, že ač lidský kapitál Quory pochází z Facebooku, inspirace je spíše u ptáčků.

I přes tuto inspiraci působí celek poměrně konzistentním dojmem. Quora je souhrnně vzato hybridem Yahoo Answers, Twitteru a  Wikipedie, který si klade za  cíl vytvořit, citujeme z oficiálního sloganu, „neustále se zlepšující bázi otázek a odpovědí tvořenou a editovanou uživateli“. Bohužel k dnešnímu datu (4. ledna) se z České republiky nelze registrovat, a tak nám nezbývá, než pro hodnocení výsledku čerpat z jeho veřejně dostupných dat a hodnocení jiných.

Je to hit?

Quoru údajně čeká velká budoucnost – shodují se blogeři a jiní komentátoři.  Quoru prý čeká velký den na Twitteru – a to už v dohledné době. Otázka zní, stane se Quora doopravdy hitem? Těžko říct.

Faktem je, že princip otázek a odpovědí je pro uživatele, kteří hledají konkrétní témata mnohem přijatelnější než například Wikipedie. Encyklopedické články totiž obsahují mnoho informací, které jsou pro laické čtenáře, již pouze hledají odpovědi náročné na pochopení, a navíc takto odpadá nutnost informace složitě filtrovat. Tvůrci Quory o sobě hovoří ne jako o serveru s otázkami a odpověďmi, ale jako o online trhu znalostí, což je něco kvalitativně odlišného.  Sociální funkce pak mají schopnost tomuto trhu dodat zcela nový rozměr. Podaří se to ale?

Těžké říct. Quora  je, dle některých kritiků, prozatím sice hezkou, ale příliš prázdnou platformou. Spektrum jejich uživatelů není dostatečně široké na to,  aby vytvořili kvalitní informační bázi a tím přilákali další uživatele. Ani sami provozovatelé možná přesně neví, kolik uživatelů mají. Byť počet uživatelů Quory prudce stoupá, její registrace není otevřena všem. To je v souladu s politikou tvůrců, kteří se již dříve nechali slyšet, že není jejich cílem udělat jedno velké entrée, ale postupně uvolňovat jednotlivé funkce. Na druhé straně je ale systém v provozu již dost dlouho na to, aby byl uveden do oficiálního chodu a zpřístupněn právě těm, kteří na něm budou hledat.

Quora pokrývá široké spektrum témat, leč v nedostatečné hloubce. Některá témata (daná mj. charakteristikou původní uživatelské báze) jsou pokryta do detailů, na všeobecné použití je toho ale prozatím málo. Důležitým faktorem je, že odpovědi Quory nenajdeme na prvních místech ve vyhledávačích – jako například články Wikipedie nebo profily na Facebooku. To značně omezuje škálu uživatelů, kteří sem přijdou ze vstupních bran Internetu a Quoru, alespoň prozatím, umisťuje spíše na periferii internetového dění. Citelně též chybí lokalizace, která je pro úspěšný online projekt v dnešní době prakticky nezbytností.

Závěr

Je těžké nyní říct, zda rok 2011 bude, nebo nebude rokem Quory. Osobně jsem, na rozdíl od řady online optimistů, skeptický. Quora mi (a nejenom názvem) připomíná Kakuro. To je hra, kterou se některé firmy pokusily prosadit po enormním tržním úspěchu jeho příbuzného – Sudoku – jako pokračování trendu. I když mělo Kakuro všechny parametry potřebné k tomu, aby se stalo větším hitem než jeho předchůdce, hitem se nestalo. Nepřicházelo s dostatečnou inovací a minulo se publikem. Quora je velice zajímavou kombinací otázkového systému a sociální sítě, ale obávám se, že nemá potenciál stát se skutečným hitem. Pokud tento článek čtete v roce 2013 a divíte se, že autor nevěří tomu, co již definitivně proniklo do čítanek a stalo se dalším z oblíbených zdrojů používaných nepříliš schopnými novináři (podle serveru Quora.com…), prosím nekamenujte mne, mýlit se je lidské.  Skutečnost totiž ukáže až vývoj, který můžeme předvídat, ale nemůžeme znát. A zejména pak to, zda autoři Quory najdou smysluplný obchodní model.