V rámci tohoto seriálu si postupně posvítíme na weby významných institucí státní správy, které jsou placené z našich daní. Pokusíme se zjistit, jak jsou na tom s přístupností. V tomto úvodním díle seriálu si něco povíme o přístupnosti obecně a zmíníme důvody, proč je důležité a výhodné jí dodržovat. V příštím díle se už podle konkrétní metodiky podíváme na první testovaný web.
Nejprve něco o přístupnosti obecně
Než se pustíme do argumentace, řekněme si něco o přístupnosti jako takové. Definice přístupnosti (v angličtině accessibility) je poměrně snadná. Přístupný web je web bez bariér. Je to web, který respektuje své uživatele. Respektuje jejich trvalé či dočasné zdravotní nesnáze, technické možnosti, znalosti a dovednosti.
Přístupnost je jedna z klíčových vlastností webu, protože ne všichni uživatelé mají optimální technické vybavení, zobrazovací možnosti, zdravotní stav či správné zkušenosti. Seriózní studie udávají, že takových uživatelů může být u obecněji zaměřených stránek až 30 procent!
Zásady přístupného webu
Pokud jde o samotné zásady přístupného webu, asi nás nepřekvapí, že za těmi nejznámějšími stojí konsorcium W3C, resp. její odnož WAI. Její zásady přístupného webu jsou známé pod zkratkou WCAG a nalezneme v nich 14 pravidel, z nichž každé je ještě rozložené na konkrétnější body (tzv. checkpoints). Zásady jsou rozdělené do tří priorit:
- Priorita 1
- Web musí splňovat danou zásadu, jinak se stává nepřístupným pro handicapované uživatele.
- Priorita 2
- Web by měl splňovat danou zásadu, jinak je obtížně přístupný pro některé skupiny handicapovaných uživatelů.
- Priorita 3
- Web by mohl splňovat danou zásadu, protože tak ulehčí přístup handicapovaným uživatelům.
Právní normy v oblasti přístupnosti
Nejdále jsou v oblasti povinné přístupnosti zcela podle očekávání v USA. Zde na to existuje dokonce speciální zákon (US Section 508), který stanovuje povinnost dodržovat zásady přístupnosti pro všechny weby financované z veřejných zdrojů. Zásady tvůrci zákona převzali a upravili z metodiky WCAG.
V rámci Evropské unie se pohybujeme zatím na bázi doporučení. Jednotná právní norma zde, pokud vím, neexistuje. Některé státy však tuto věc řeší svými vlastními normami (např. Velká Británie, Portugualsko, Německo). Vzniká zde však zajímavá iniciativa Euroaccessibility Consortium, která má za cíl právě nadefinovat jednotnou „evropskou“ metodiku pro přístupnost webů.
V rámci České republiky žádná norma ani doporučení neexistuje. Jedinou vlaštovkou je iniciativa ministerstva vnitra, které oficiálně požádalo všechny resorty, aby se na svých webech snažily dodržovat metodiku Blind Friendly českého SONS. Letmým pohledem na weby našich ministerstev však ihned poznáte, že zůstalo jen u žádosti. Zprávy o možné právní normě, kterou má připravovat ministerstvo informatiky, jsou mlhavé a nejasné. Několikrát jsem zaslechl, že se připravuje norma podle WCAG, ale na oficiální dotaz, zda se nějaká norma připravuje, jsem obdržel opět nejasnou odpověď.
„Vámi zmiňovanou problematiku v současné době řeší Standard ISVS pro zveřejňování vybraných informací o veřejné správě způsobem umožňujícím dálkový přístup – 012/01.02, který je dostupný na WWW stránkách MI ČR.“
Nahlédnete-li do tohoto standardu, zjistíte, že o přístupnosti webu tak, jak ji definuje WAI, zde není ani slovo.
Kdo stojí za dveřmi
Nyní už víme, co je přístupnost a kde se vzaly její zásady. Teď tedy můžeme přikročit k samotným argumentům, proč je důležité přístupnost webu dodržovat. Klíč k těmto argumentům je v uvědomění si „kdo stojí za dveřmi“.
Kdo stojí za dveřmi? Jsou to všichni potenciální návštěvníci vašeho webu. Tedy nejen ti, kteří posléze vstoupí, ale i ti, kteří za nimi zůstanou. Za dveřmi jsou tedy všichni. Jak jsme si řekli na začátku, až 30 procent návštěvníků může mít problémy vstoupit na váš web či jej efektivně používat.
A kdo se skrývá v těchto cca třiceti procentech? Koho všeho můžete díky přístupnému webu přivítat na svých stránkách a realizovat přes ně své obchodní či jiné cíle?
- Uživatelé minoritních operačních systémů a internetových prohlížečů
- Nejde jen o počítačové blázny sedící nad špinavou klávesnicí, jedná se i o profesionální programátory, IT odborníky nebo jen lidi, kterým vyhovuje něco jiného než většině.
- Uživatelé jiných zobrazovacích zařízení
- Jde například o kapesní počítače (PDA) a inteligentní mobilní telefony (Smartphones, MDA), jejichž obliba stále roste.
- Majitelé zastaralých počítačů
- Ačkoliv vy možná máte to nejnovější pécéčko s devatenáctipalcovým LCD monitorem, stále ještě existuje tisíce malých kanceláří se zastaralými počítači, vybledlými malými monitory, kde je těžké rozeznat zelenou od hnědé.
- Dyslektici
- Dyslexie je velmi rozšířená mezi mladou populací. Dyslektici mají problémy číst špatně strukturované texty s malou velikostí písma.
- Barvoslepí
- Kolem sedmi procent mužů trpí nějakou formou barvosleposti. Špatné rozvržení barev jim může značně znepříjemnit používání vašeho webu.
- Slabozrací
- Slabozrací lidé potřebují zvětšit velikost písma a optimálně celého layoutu vašich stránek. Neumožníte-li jim to nebo zvětšení písma způsobí rozpad celého designu, těžko váš web budou používat.
- Nevidomí
- Nevidomých sice není v celkovém počtu mnoho, ale je dobré si uvědomit, že Internet pro ně často slouží jako jediný dorozumívací a informační styk se světem.
- Lidé s trvalou či dočasnou nemožností používat horní končetiny
- Ať už vždy nebo dočasně s rukou v sádře, takoví lidé jen těžko využijí k ovládání stránek myš. Zbývá jen klasická nebo upravená klávesnice.
- Vyhledavače
- Ačkoliv si to většina lidí neuvědomuje a indexovací roboty vyhledávačů vidí na svých stránkách velmi rádi, jsou tito roboti ti „nejpostiženější“ uživatelé webu. Nevidí obrázky, nerozeznají barvy, nepoužívají javascript, umí používat jen texty a odkazy. Vyhledávače prostě z podstaty své funkčnosti přístupné weby milují. Je až komické, jak se některé weby snaží o optimalizaci pro vyhledávače, šperkují meta tagy a přitom vinou nevhodně napsaného javascriptového menu nepustí vyhledávač dál než na titulní stranu.
Velký test
V příštím díle seriálu si podle metodiky WCAG posvítíme na prvního adepta. Nechte se překvapit, kdo to bude.