Informační a znalostní management býval dlouhou dobu doménou především větších firem, které pro jejich správu užívaly robustní systémy. Ty jsou jistě vhodným řešením pro velké organizace, které mají stovky či tisíce zaměstnanců a jednotliví lidé spolu nemohou často příliš komunikovat přímo. Mimo to jsou zde ale malé organizace, které mají řádově jednotky či několik málo desítek zaměstnanců, pro které neexistují zcela vhodné alternativy.
I kreativní malé dynamické týmy či dokonce sami jednotlivci ale potřebují se záplavou informací rozumným způsobem nakládat. Můžeme si představit několik modelových situací: člověk čte mnoho věcí a velkou část z nich úspěšně zapomene. V takové situaci se hodí nástroj, který umožní efektivně třídit poznámky, výstřižky, kusy textu či obrázků, se kterými přicházíme do styku, takovým způsobem, aby vznikal kontext a struktura, ke které se lze později vracet. Druhým příkladem může být práce týmu na nějakém projektu, kdy se hledají materiály, podobná řešení či inspirace, jak k danému problému přistupovali ostatní.
Známá kniha Kraď jako umělec, kterou napsal Austin Kleon, ukazuje, že kreativita téměř nikdy nespočívá v osamoceném výkřiku mysli, ale že se vždy nějak inspirujeme, přijímáme podněty a nápady druhých, které pak kreativně přetváříme. Koncept, který je označován jako osobní wiki (či možná ještě častěji personal wiki), se snaží vyřešit výše uvedené situace takovým způsobem, aby dobře posloužily jako základ pro práci a kreativitu jednotlivce i týmu.
Řešení mohou být různá – od specializovaných nástrojů (některé si níže krátce představíme), přes obecnější aplikace jako je Evernote až po interní klasickou wiki. Zatímco wiki, která je běžnou součástí nástrojů na řízení projektů, slouží obvykle pro podporu projektových záležitostí, primárním cílem osobních wiki (bez ohledu na to, zda je spravuje jeden nebo deset lidí) je inspirace a organizace informací.
Nejčastěji se u klasického modelu využívá nějaké modifikace wiki tak, že se užije stejného (či podobného) značkovacího jazyka, ale celý systém je upraven tak, aby nepracoval s tak robustní databází a naopak někde umožnil integraci rozšíření, která jsou pro klasickou Wikipedii právě z důvodu velikosti a výpočetní náročnosti nedostupná.
Příklady systémů pro osobní wiki
TiddlyWiki je typickým zástupcem nástroje pro tvorbu osobní wiki. Stačí si stáhnout dvojici patřičných souborů a pak pomocí aplikace přímo v okně prohlížeče začít editovat. Vše je navrženo s ohledem na začínající a méně náročné uživatele, databázi je možné synchronizovat například Dropboxem či jiným nástrojem a k dispozici jsou také mobilní aplikace od vývojářů třetích stran. Jde o produkt, který se snaží být v prvé řadě skutečně osobní, neobsahuje proto žádné nástroje na sdílení. Pro práci s ní není nutné znát HTML ani jiný značkovací jazyk. Příjemné je také množství existujících tutoriálů, rozšíření a návodů. Vše je vytvořeno v HTML, CSS a JavaScriptu.
ZIM je ukázkou poněkud jiného jednouživatelského přístupu k tvorbě osobní wiki, a to prostřednictvím offline klienta. To na jedné straně umožňuje práci s řadou pokročilých funkcí, jako je podpora jazyka R, tvorba schémat pro automaty, LaTeX vzorce a řadu dalších věcí, na druhou stranu je takový koncept poněkud omezující. Aplikace podporuje dva základní módy tvorby příspěvků – jednak tematické wiki, ale obsahuje také kalendář. Dle mého soudu nabízí rozhodně nejlepší offline řešení s podporou Windows, Linuxu i OS X.
MoinMoin je relativně robustní, v Pythonu napsaná Wiki, kterou používá například Ubuntu, Debian či Apache, a podporuje práci více uživatelů na jednom projektu. K běhu je tak nutný nějaký vlastní server. Wiki může být jak veřejná, tak také soukromá, výhodou je velké množství nastavení vzhledu i chování celé aplikace. Podporuje řadu různých formátů pro vkládání stránek (DocBook, ReStructuredText či Creole), je možné ji rozšiřovat a různě upravovat. Jde o ideální nástroj pro větší týmové projekty.
Evernote je v tomto přehledu jediným proprietárním nástrojem. Lze jej použít jak pro čistě osobní potřeby, tak také pro firemní wiki, především v placené verzi. Velkou výhodou je existence řady rozšíření pro webové prohlížeče, výborné mobilní aplikace a existence řady doplňkových služeb jako je Skitch. Pro Windows i OS X existuje také offline klient. Ač nejde o klasickou wiki, umožňuje v zásadě totéž a hodí se především pro uživatele, kteří potřebují mobilní přístup k editaci a hledají kvalitní hotové řešení.
Jak se lépe učit
Systémů na tvorbu osobních wiki je samozřejmě mnohem více. V našem přehledu jsme nabídli spíše typové zástupce, než nějaký relevantní přehled. Ten je možné najít například na webu Personal Wiki či v okleštěné podobě na Wikipedii.
Obecně jde o velice zajímavou techniku práce s informacemi, která se bude v budoucnu stále více rozvíjet a rozhodně stojí zato ji brát v potaz v případě návrhu systémů pro menší podniky či organizace.
Z hlediska čistě osobního půjde (a dost možná již jde) o jeden z nástrojů, který umožňuje zefektivnit učení. V kontextu MOOC kurzů (Massive Open Online Course), které málo kdo dokončí, ale hodně lidí v nich hledá inspiraci či fragmentární poznatky, rozhodně stojí za vyzkoušení.
ČLÁNKY DO MAILU