Kolik je v současné době registrovaných domén s koncovkou .cz?
Ondřej Filip (OF): Okolo 870 tisíc.
Kdy bude překonaná hranice jednoho milionu?
OF: Zhruba příští rok touto dobou.
Kolik lidí má v Česku registrovanou nějakou doménu .cz?
OF: Zhruba 400 tisíc subjektů, polovinu z tohoto počtu tvoří lidé a polovinu firmy.
Není problém, že si člověk může registrovat doménu na cizí nebo falešné jméno?
OF: Takové jednání porušuje naše pravidla a snažíme se proti tomu bojovat. Nicméně je to problém, který musí řešit správci domén na celém světě.
Co uděláte, když vám například zavolá člověk, že si na jeho jméno někdo registroval doménu?
OF: Ověříme jeho údaje a registraci domény zrušíme.
Zleva: Ondřej Filip (výkonný ředitel sdružení CZ.NIC), Ondřej Surý (ředitel výzkumu a vývoje CZ.NIC), moderátor Miloš Čermák
A co když je doména registrována na neexistující jméno?
OF: Prověříme, zdali daný subjekt opravdu existuje a v případě, že neexistuje, tak doménu rušíme.
Jak zjistíte, že subjekt neexistuje?
OF: Pošleme mu doporučený dopis.
To ale asi trvá dlouho. Nešlo by to vyřešit nějak jinak, rychleji?
OF: Včera jsme měli zrovna valnou hromadu, na kterou dorazil kolega z Estonska, kde řešili stejný problém. V Estonsku mají občanky s čipem, tudíž Estonci jsou identifikováni už v okamžiku registrace domény. U cizinců má tamní správce domény dohodu s bankami, které se dívají, odkud přišly peníze. Data o majiteli účtu se následně porovnají s daty uvedenými při registraci domény. Je to jeden z možných způsobů, který je na druhou stranu ale poměrně přísný.
Zmiňoval jste, že v současné době je v české národní doméně registrováno 870 tisíc domén, jak si stojíme ve srovnání s ostatními evropskými státy?
OF: Pořád jsme na tom trochu hůře než naši sousedi. Například Němci jsou naprostí šílenci v tom, jak vytvářet domény. Ondřej Surý (OS): Například Švédsko je počtem obyvatel podobně velké jako Česko a tam mají více než jeden milion domén.
Máte přehled o tom, jak Češi registrují i v ostatních TLD doménách?
OF: Ano. 80 procent registrací připadá na doménu .cz. 10 procent na domény .com a .net a 9 procent doména .eu.
Dá se tedy říci, že evropská doména prosperuje?
OF: Měla poměrně rychlý start, ale teď si myslím, že trochu stagnuje.
Nebylo to alespoň z počátku tak, že si firmy a instituce v doméně .eu registrovaly svá jména a poté tyto domény vůbec nepoužívaly nebo z nich jen přesměrovávaly na jiné domény?
OF: Na začátku to opravdu byla doména, kterou si lidi často zaregistrovali spíše defenzivně a měli ji přesměrovanou na stránky jiné domény. Poslední dobou se ale počet originálních webů na této doméně zvyšuje.
Ondřej Surý (ředitel výzkumu a vývoje CZ.NIC)
Kolik máte vy osobně zaregistrováno domén?
OS: Kolem dvaceti. OF: Asi šest.
Jakou považujete za nejlepší?
OS: „sury“, ale mám ji v mnoha variantach. Například, sury.cz, sury.org, sury.name. OF: network.cz.
Tušíte, jaký je v Česku zájem o novou doménu .xxx?
OS: Četl jsem někde v novinách, že jedna z prvních registrovaných domén .xxx byla s českým názvem.
Myslíte, že bude doména .xxx úspěšná?
OF: Firma ICM Registry, která ji spravuje, vymyslela velmi geniální věc. Vy si totiž můžete za relativně dost peněz zajistit, aby doménu s vaším jménem či značkou nebylo možné v budoucnu nikdy zaregistrovat. Už v době kdy startovala, budila doména .xxx celou řadu kontroverzí. Protestovali proti ní skoro všichni, ale nakonec nějak prošla. Nemyslím si, že bude tak úplně úspěšná. Má například nevýhodu v tom, že se dá ve firemních sítích kompletně zablokovat.
Národních domén nejvyšší úrovně je dnes okolo tří set, generických domén pak další více než dvacítka. Chystá se ale poměrně revoluční změna. Brzy bude možné registrovat nové domény nejvyšší úrovně. Kdy k tomu dojde?
OF: Žádosti bude možné podávat tuším od 12. ledna do dubna. Zpracování bude v nejhorším případě trvat devět měsíců, tudíž první nové domény by se mohly otevřít v roce 2013.
Koho napadlo změnit dosud vcelku logický systém, který funguje v současné době, kdy máme vedle sebe národní domény a omezený počet generických domén?
OF: Původní myšlenka vycházela z toho, že existovala super úspěšná .com doména, živořící .net a .org a poté už jen národní domény. Pokud jste chtěl doménu, která dává smysl, tak jste musel jít do .com. Organizace ICANN proto udělala dvě kontroverzní kola, z nichž vzešly domény jako . google, .aero nebo .travel. Byla to taková soutěž krásy, ve které se představovaly projekty a ICANN pak moudře vybral ty, které považoval za životaschopné, ale dnes víme, že se mu to moc nepodařilo. Protože to příliš nefungovalo, tak se ICANN rozhodl otevřít registraci domén nejvyšší úrovně na tržním principu. Ale je to krok, který dodnes trochu víří vášně.
Ondřej Filip (výkonný ředitel sdružení CZ.NIC)
Na kolik vlastně přijde žádost o doménu nejvyšší úrovně?
OF: 185 tisíc dolarů. Celkové náklady na to, abyste mohl o doménu požádat, se ale vyšplhají minimálně na čtvrt milionu dolarů.
Víte o nějakých českých firmách, které mají o tyto domény zájem?
OF: V Česku vím pouze o jedné doméně, která vznikne. Mělo by se jednat o doménu .free.
Kdo dnes vlastně řídí organizaci ICANN? Jaký má status?
OF: ICANN vznikl z rozhodnutí vlády Spojených států a pořád má na tamní administrativu poměrně silné vazby. Už od Clintonovy administrativy se objevují snahy o privatizaci Internetu, tedy o osamostatnění ICANNu. Každý politik ale nerad ztrácí svůj vliv. Američané vědí, že na jednu stranu je dobře, aby se ICANN osamostatnil, ale na druhou stranu je vidět, že se jim do toho úplně nechce. Dochází sice k zjemňování původních smluv, které ICANN ke Spojeným státům vážou, ale je jasné, že Amerika má v této organizaci stále velký vliv. Když se například v CZ.NICu rozhodneme, že změníme nějaký parametr naší domény, tak to jde na stůl někomu na ministerstvu obchodu Spojených států a ten to musí odsouhlasit.
Může to takto fungovat i do budoucna?
OF: Samozřejmě existují tlaky některých zemí, například Číny, aby se ICANN od Spojených států odtrhl.
Existuje pro ICANN nějaké potenciální nebezpečí, které by mohlo ovlivnit jeho fungování?
OF: Může se stát, že státy v Asii vytvoří svůj vlastní systém domén a začnou ho prosazovat. Myslím si ale, že takový scénář není v zájmu ani jedné ze stran a obě strany si to uvědomují.
CZ.NIC provozuje také systém DNSSEC. Platí pořád, že v Česku je více zabezpečených domén touto technologií než na celém světě dohromady?
OS: Zřejmě to bude stále pravda.
Proč jsme v tomto stále na špici?
OS: Češi jsou na jednu stranu hračičkové, na druhou stranu se nebojí nových věcí. Čili doménoví registrátoři do DNSSEC šli a šlápli do toho ve velkém.
Ondřej Surý (ředitel výzkumu a vývoje CZ.NIC)
Co musí člověk udělat proto, aby měl doménu zabezpečenou?
OS: Zpravidla si vybere správného registrátora, který to udělá za něj.
Co se stane, když uživatel nemá doménu zabezpečenou? Může mu ji někdo ukradnout?
OS: Někdo ji může ukrást „po cestě“, mezi koncovým uživatelem, který sedí u počítače a DNS servery. Existuje možnost, jak změnit informaci, která k uživateli putuje.
Existuje něco jako třecí plocha mezi jednotlivými členy sdružení? Odlišný názor na budoucí směřování CZ.NICu?
OF: Vedou se například diskuse o tom, zdali velkoobchodní cena domény by měla klesat, nebo jestli už dnes naopak není příliš nízká.
Kolik má v současné době CZ.NIC zaměstnanců?
OF: Blížíme se k padesátce. V drtivé většině se jedná o techniky.
Kde se nachází DNS servery, které CZ.NIC spravuje?
OS: Nachází se například na obou pobřežích Spojených států, v Japonsku, Chile, Británii, Švédsku, Německu. Nejvíc jich je ale samozřejmě v Česku. Vybíráme si lokality, kde je nejvíce uživatelů české domény a snažíme se optimalizovat síť tak, abychom je dokázali co nejrychleji obsloužit.
Poměrně nedávno jste představili vlastní DNS server – Knot DNS. Kolik lidí ho už využívá?
Poměrně složitě se to měří, ale uživatelů bude více než třicet. Předpokládali jsme pomalý start, navíc Knot DNS nemá stále všechny vlastnosti, které jsme chtěli, aby verze 1.0 měla. Pravděpodobně spousta lidí čeká na verzi 1.0.1 nebo 1.1.
Ondřej Filip (výkonný ředitel sdružení CZ.NIC)
Co je vlastně mediálně známý “klíč od Internetu“, který vám byl jako jednomu ze sedmi lidí na světě svěřen?
OS: Je to část klíče k rozšifrování hlavního klíče k obnovení systému DNSSEC. Nemyslím si ale, že někdy nastane situace, kdyby se pět ze sedmi lidí, kteří mají k dispozici ony klíče, které ve skutečnosti vypadají spíše jako kreditní karty, muselo sejít s člověkem z ICANNu a obnovit systém ze zálohy.
Pouze jedenáct z padesáti tuzemských registrátorů používá DNSSEC. Jak složité je technologii implementovat?
OF: Registrátoři, kteří podporují DNSSEC ovládají 90 procent trhu. Implementace není jednoduchá věc, vyžaduje to změnu myšlení. Když totiž máte doménu bez podpisu, tak ji nastavíte a ona žije navždy. Když ji podepíšete, tak podpis má určitou platnost a nesmíte zapomenout podpis obnovit. OS: Je to ale čím dál tím jednodušší. Dnes už existuje software, který celý proces značně zjednodušuje. Letos začaly DNSSEC validovat Vodafone a Telefónica.
CZ.NIC se hodně angažuje v popularizaci IPv6. Jaká je kolem IPv6 v současné době situace?
OF: Evropa je na tom relativně dobře, protože ještě nějaké IPv4 adresy má k dispozici. Asiaté ale začínají být už trochu nervózní. IPv4 adresy jim v podstatě došly, mají výrazně vyšší spotřebu adres než Evropané, ale dokud nezačne IPv6 používat celý svět, tak je jim v podstatě k ničemu.
Zleva: Ondřej Filip (výkonný ředitel sdružení CZ.NIC), Ondřej Surý (ředitel výzkumu a vývoje CZ.NIC), moderátor Miloš Čermák
Jaký je v Česku poměr IPv4 k IPv6?
OF: Přibližně deset procent českých webů podporuje IPv6. Celkem intenzivně na podpoře IPv6 pracuje například Seznam.
ČLÁNKY DO MAILU