Nepřátel Internetu je bezpochyby mnoho, ovšem mezi ty největší patří paradoxně vlády. Upřednostňují cenzuru a blokování před svobodným přístupem k informacím, což se jistě neprojeví kladně na vzdělanosti a zaměstnanosti (což jsou pro úspěch ekonomiky klíčové parametry). Těmto vládám a diktátorům je to ale jedno, na prvním místě je pro ně cenzura a plná moc nad informacemi, které se na Internetu šíří. Letos jako už po několikáté přišla organizace Reportéři bez hranic s reportem o svobodě Internetu, který označuje opravdu nebezpečné protivníky Internetu a také země, které jsou takzvaně „pod dohledem“. Tento status znamená, že země takto označené je potřeba sledovat, jelikož mají tendenci spadnout do nejhorší kategorie hodnocení.
Co je tedy nového? Za poslední rok se dvěma zemím podařilo „vystoupat“ mezi nepřátele, jsou to Bahrajn a Bělorusko, naopak Libye a Venezuela" sestoupily z kategorie „pod dohledem“. Do té navíc přibyly Indie a Kazachstán.
Skupina nejtěžších nepřátel Internetu, tedy zemí, které nejvíce ohrožují svobodu Internetu, nyní čítá 12 členů: nováčky Bahrajn a Bělorusko, dále Barmu, Čínu, Kubu, Írán, Severní Koreu, Saúdskou Arábii, Sýrii, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam. Tyto země se mohou „chlubit“ například filtrováním obsahu, sledováním kyberdisidentů a online propagandou. Írán a Čína navíc tlačí na soukromé společnosti, aby spolupracovaly s vládou.
Írán přišel s „národním“ Internetem, který je samozřejmě plně pod kontrolou. Společně s Vietnamem se Írán nebojí na základě internetových aktivit zatýkat své občany. Írán navíc své zkušenosti s potíráním svobodných projevů na Internetu nabídl Sýrii, na Kubě to mají už tradičně těžké svobodní bloggeři, kteří jsou považování za velké nepřátele režimu.
Saúdská Arábie prohlubuje cenzuru Internetu, Uzekistán zase všemožně brání diskuzím o arabských revolucích. Situace se zlepšuje v Barmě, bloggeři jsou pomalu propouštěni z vězení a některé dříve problematické stránky jsou odblokovány. Vláda se ovšem technických prostředků pro ovládání Internetu zatím nevzdala, takže vše se může jednoduše dostat zpět do zajetých kolejí. Bahrajn přišel s něčím, co lze nazvat blackoutem, odřízl zahraniční média od svobodných informací ze země a navíc zatýká autory svobodných prohlášení na Internetu.
V Bělorusku si prezident Lukašenko díky (a nejen) cenzuře Internetu zadělal na politickou a ekonomickou izolaci země. Země potlačuje komunikaci na sociálních sítích, seznam blokovaných stránek je nekonečně dlouhý. I zde jsou zatýkáni bloggeři a demonstranti, poskytovatelé Internetu přesměrovávají návštěvníky sociálních sítí na stránky s malwarem.
Země v kategorii „pod dohledem“ už nejsou pouze výčtem tvrdých diktátorských režimů. Patří sem například i Austrálie, jejíž vláda filtruje obsah a Francie se svým pravidlem třikrát a dost v boji proti ilegálnímu stahování. Dále sem patří Egypt, který si bere na mušku svobodně se vyjadřující bloggery a Eritrea, policejní stát, který přímo brání občanům k přístupu na Internet. V Malajsii mají svobodní bloggeři větší důvěru než tradiční média, což se nelíbí vládě, která s bloggery tvrdě bojuje.
Pod dohledem Reportérů bez hranic je i Rusko, které brání opozici ve svobodné diskuzi na Internetu. Jižní Korea dokonce cenzuruje propagandu svých severních sousedů, Srí Lanka blokuje a fyzicky napadá online žurnalisty, Thajsko zavírá bloggery, svoboda projevu v Tunisku a Spojených Arabských Emirátech je stále velmi křehká. Turecko znepřístupňuje webové stránky.
V Libyi došlo po konci diktátora k mnoha pozitivním změnám, skončila éra cenzury. Internet už není blokován a vypínán. Situace se výrazně lepší i ve Venezuele, místní lidé nyní spíše bojují se sebecenzurou, zvyk je i v tomto případě železná košile.
Nováčky v kategorii „pod dohledem“ jsou Indie a Kazachstán. Indická vláda tlačí na poskytovatele Internetu, aby plnily její přání, veřejně ale tvrdí, že necenzuruje a neblokuje. Kazachstán se snaží mít pod kontrolou veškeré informace a blokuje některé online zpravodajské zdroje.
Nepřátelé Internetu v roce 2013 budou dost možná bez Barmy, naopak přibude Thajsko, které začíná s masivním filtrováním obsahu a zavíráním bloggerů. Barma naopak propouští bloggery a žurnalisty. Existují další země, které je potřeba sledovat. Určité formy cenzury Internetu se objevují v Ázerbajdžánu, Maroku a Tádžikistánu. Pákistán chystá systém pro filtrování a blokování Internetu, jelikož spuštění by mu mohlo vynést rychlou nominaci mezi nepřátele Internetu v příštím roce.
ČLÁNKY DO MAILU