Do vaší společnosti investovaly dvě investiční skupiny – Index Ventures a Mangrove Capital Partners. Mohl byste prozradit, o jak velký objem peněz se jedná?
Bohužel, přesnou částku říct nemohu.
Začít AllPeers vyvíjet v Praze vás napadlo zejména proto, že jste tu již předtím působil?
Ano, to je ten důvod, já jsem to chtěl tady. S nápadem na ten produkt původně přišel Cedric Maloux, který předtím měl zkušenost s online komunitami a viděl, jaké s tím jsou spojeny náklady a jaké mají vliv na ziskovost firem, které se tím zabývají. Takže si říkal, že pokud použijeme peer-to-peer technologii, můžeme náklady výrazně omezit. Samozřejmě od té doby jsme si upřesnili, co vlastně přesně chceme dělat. A protože jsem byl tady, bylo logické vytvořit tým zde. Je to velmi dobré místo pro vývoj softwaru. A také vzhledem k tomu, že umím česky a znám to tady, by byla blbost jít jinam.
Sídlo společnosti je však v Británii. Jaké to má výhody? Prague Post jste řekl, že nepovažujete český právní systém za dostatečně vyspělý, aby české firmě patřilo duševní vlastníctví – to je tedy tím hlavním důvodem?
To není tak, že bychom věděli o konkrétních problémech. Spíše se pro nás jedná o neznámé prostředí a není zde dost precedentů, abychom věděli, do jaké míry by to problémem být mohlo – pro investory či i pro onu ochranu duševního vlastníctví. Proto jsme se to pro jistotu rozhodli založit v Anglii, kde ten zákonný základ je… nechci říct solidnější, ale vyzkoušenější. Opět jsme diskutovali, jestli nechceme mít sídlo zde, ale stále přetrvává názor, že je to příliš riskantní. Takže to vůbec neznamená, že by tu problémy byly, ale jelikož víme, jak to funguje v Anglii, máme větší jistotu.
Matthew Gertner
- Spolu s Cedricem Malouxem a Janem Odvárkem je zakladatelem společnosti AllPeers, která vyvíjí stejnojmený program na sdílení souborů (recenze na Lupě, AllPeers Blog)
- Narodil se v Anglii, v šesti letech se přestěhoval do Spojených států, kde vystudoval obor Computer Science and Linguistics na University of Pennsylvania. Do Evropy se vrátil v roce 1992, v Česku žije devět let.
- Kromě angličtiny hovoří francouzsky, německy, rusky a také velmi dobře česky.
Kolik lidí tedy pracuje v Praze a kolik v Oxfordu?
Oficiální sídlo je v Anglii, ale srdce firmy je tady. V Praze máme 12 lidí, v Anglii hlavně našeho finančního ředitele, který je na částečný úvazek, a pracuje tam s ním také jeden účetní. Takže všichni jsou jinak tady.
Neznamená takové rozdělení také nějaké komplikace?
Ne, protože hlavní komunikace je uvnitř vývojářského týmu. U toho je důležité, že jsme všichni na stejném místě. Objevili se i skvělí programátoři, kteří nemohli nebo nechtěli být v Praze, ale zatím jsme je vždy odmítli, protože se právě chceme vyhnout problémům v komunikaci. Mimochodem programátory stále hledáme. Ale s naším finančním ředitelem nemusíme být v kontaktu každý den, hovořit spolu můžeme přes Skype nebo podobnými prostředky.
Abychom se dostali přímo k programu AllPeers. Já jej osobně považuji za velice zajímavý a něco podobného bych asi potřeboval. Nicméně již dnes existuje řada podobných možností – jsou to klasické P2P sítě a zejména instant-messengery. V Česku se nejvíce používá ICQ, které možnosti sdílení nemá úplně dokonalé, ale například Windows Live Messenger vypadá v tomto ohledu poměrně dobře…
Yahoo má něco, ostatní mají něco…
…Já používám Google Talk a ten nyní má přesně i onu technologii drag ´n drop, existuje i vaše přímá konkurence – Pando. V čem tedy vidíte výhodu AllPeers oproti těmto daleko rozšířenějším konkurentům?
„Myslím, že dnes již máme výhody. Podle mě je třeba jedna nevýhoda těch instant-messengerů (IM) v tom, že ta komunikace je… synchronní. Když chci s vámi něco sdílet, tak musíte sedět u počítače, přijmout ten soubor a pak jej v reálném čase stáhnout. Zatímco AllPeers je daleko více něco jako RSS zdroj. Když se mnou někdo něco sdílí, tak ho vidím tučně, a pak si na to můžu kdykoliv kliknout a prohlédnout, co je nového. Takže je to asynchronnější způsob komunikace než IM.
Dále je AllPeers pohodlnější, pokud sdílíte třeba sto, dvě stě souborů. Byl jste na dovolené a chcete sdílet fotky s deseti lidmi – což je docela běžné. Pomocí instant-messengeru by to byla noční můra. S naším souborem můžete přetáhnout celou složku se spoustou souborů, označit těch deset lidí a sdílet.
Instant-messenger rozhodně není optimální. Funguje to a je to dobré v případě, že mám jeden soubor a chci ho sdílet s jedním člověkem – hned teď. Naše výhody budou časem myslím ještě větší, protože náš směr je opravdu jiný. My jsme rozšíření pro prohlížeč – Firefox. To není jenom náhoda, skutečně to má smysl. Myslíme si totiž, že na sdílení a prohlížení takových souborů, hlavně mediálních, je prohlížeč vhodný. Takže pomocí AllPeers má člověk možnost vytvořit něco jako osobní web, který může sdílet s dalšími. A plánujeme hodně dalších funkcí, které výhody toho, že jsme součástí prohlížeče, ještě zvýrazní.
Chceme implementovat komentáře pro každý sdílený soubor. Když budu sdílet fotky s celou rodinou, každý k nim bude moci dopsat komentář, který se objeví všem. To chceme přidat v blízké době, nejedná se o nějaký vzdálený výhled. Takže půjde vlastně spíše o webovou stránku, jako je Flickr, ale s tou výhodu, že se jedná o vlastní web. Nemusím to budovat na jiném serveru, mohu tam mít tolik souborů, kolik chci, nejsou žádná omezení velikosti a mohu ty soubory sdílet přesně s tím, s kým chci. To nám podle mě dává výhodu oproti IM i webovým řešením.“
Integrace do Firefoxu je další otázka. Jeho podíl zatím není až tak vysoký a je otázka, jestli ještě nějak výrazně poroste. Podle vás je prohlížeč to správné prostředí pro sdílení. Neznamená to však příliš velké omezení pro rozšíření AllPeers? Četl jsem, že snad plánujete nějakou verzi pro jiné prohlížeče či přímo samostatný klient, je to tak?
„Máme řadu možností. Nikdo neví, jak daleko může Firefox růst. Nicméně důvodem, proč se o nás někteří lidé zajímají, je právě ten, že AllPeers má potenciál být tzv. "killer app“ pro Firefox, že to může být ta aplikace, pro kterou lidi Firefox začnou používat. AllPeers je komunikační program, takže využívá síťových efektů. Já jako uživatel mohu milovat Firefox, ale nemám opravdovou motivaci doporučit jej svým kamarádům. Mohu to dělat, ale nakonec mi je jedno, když používají Explorer, Operu nebo cokoliv. Zatímco když používám AllPeers, mám konkrétní motivaci, protože pokud Firefox nemají, nemůžu s nimi sdílet.
Je tedy možné, že až AllPeers bude plně využívat síťových efektů, mohou někteří lidé začít používat Firefox jen kvůli němu, a chceme zjistit, do jaké míry to tak bude fungovat. Jak asi víte, před dvěma týdny jsme uvolnili betaverzi ke stažení, takže již máme nějaké zkušenosti. Náš odhad je, že zhruba pět procent lidí, kteří začali používat AllPeers, si kvůli němu nově stáhli Firefox. Ten efekt tedy již vidíme a můžeme si myslet, že to bude ještě výraznější, až se AllPeers dostane dál. Na druhou stranu s tím nemůžeme počítat – je to jedna možná cesta. Byli bychom samozřejmě jenom rádi, kdyby to tak mohlo fungovat. Také je třeba říct, že Mozilla vyvinula opravdu docela dobrou platformu a náš plán je jít na ní dál. Samozřejmě je možné udělat také samostatný klient pro lidi, kteří prostě nechtějí Firefox, nechtějí sdílení v prohlížeči, a určitě něco takového můžeme nabídnout."
V jakém časovém výhledu?
To je dobrá otázka. Určitě to může být docela velká priorita, ale stejně to asi nebude tento rok.
Na TechCrunch jsem se dočetl, že to do konce roku plánujete.
Na TechCrunch? No oni píší, co chtějí. Také nevíme, jak to bude složité, snad to nebude tak hrozné. Musíme však ještě udělat migraci na Firefox 2.0 a v souvislosti s uvolněním veřejné betaverze máme dlouhý seznam chybějících funkcí, které chceme urgentně doplnit. To jsou nyní naše priority. Nemělo by to však trvat dlouho, samostatný klient by mohl být někdy na začátku příštího roku. Pak tu jsou i další možnosti. Protože je runtime Mozilly poměrně kompaktní, je představitelné, že AllPeers integrujeme i do dalších produktů. Mohou to být jiné prohlížeče, určité IM klienty. Konkrétní plány nemáme, ale víme, že naše architektura to vše umožňuje.
Takže případně i do Internet Exploreru?
Nyní jsme jednoznačně zaměřeni na Firefox. Do budoucna nevylučujeme nic. Integrovat jednou AllPeers do Internet Exploreru… to by mohl být zajímavý směr, prostě ještě nevíme. Všeobecně vidíme hodnotu našeho produktu v jeho funkcích, ne v našem uživatelském rozhraní. Takže pokud můžeme vzít to jádro a integrovat jej jinam, je to určitě dobré – a může to být třeba software pro zpracování fotek, kde by to dávalo smysl. Náš plán je mít výborný klient pro Firefox, to bude vždy náš hlavní produkt. Chystáme však také udělat z AllPeers open-source, takže lidé budou sami moci integrovat to jádro do nejrůznějších aplikací. Necítíme se tedy být omezeni tím, že momentálně máme klient jenom pro Firefox.
Důvodem, proč chcete uvolnit své zdrojové kódy jako open-source, je tedy integrace do dalších programů?
Je to jeden z důvodů. Dalším je to, že spolupracujeme s Mozillou a ta je open-source. Věříme, že díky tomu bude naše komunita aktivnější. Máme například problémy s portováním na jednotlivé verze Linuxu, takže i proto by bylo super říci lidem, můžete si to udělat sami. Také by pak bylo snadnější integrovat AllPeers do dalších produktů, což je možná ta nejdůležitější motivace. A musím například říci, že kdyby Firefox nebyl open-source, tak by vytvořit AllPeers vůbec nešlo. Když jsou s něčím problémy nebo když potřebujeme něčemu porozumět, pak je nejlepší podívat se přímo do zdrojového kódu a zjistit, jak to přesně funguje. A stejné to bude s AllPeers – pokud jej bude chtít někdo integrovat, bude to podstatně jednodušší, jestli bude open-source.
A nebude pak možné vytvořit v zásadě kopii AllPeers, která by nebyla propojena s původní sítí, nebo některé centralizované složky zůstanou pod vaší kontrolou?
O tom jsme zatím stoprocentně nerozhodli, ale je možné, že bychom nezveřejnili třeba ten registrační server. Příliš nechceme, to je jasné. Protože hodnota každého komunikačního produktu roste exponenciálně s počtem uživatelů. Pokud by někdo chtěl vytvářet vlastní registrační server, jehož uživatelé by nebyli uživateli AllPeers, nebude to výhodné pro nás ani pro ně, a děláme všechno proto, aby pro to nebyl ani důvod. Aby šlo vytvořit soukromé komunity a sítě, ve kterých by však uživatelé měli stejnou identitu jako pod AllPeers. Samozřejmě všechno je možné. Podívejte se například na Flock. Oni v podstatě vzali Firefox a řekli si, že udělají vlastní prohlížeč. Z mého pohledu to je škoda, ale je to samozřejmě jejich právo a je možné, že to někdo udělá s AllPeers. Ale doufám, že v té době budeme natolik populární, že nám to nijak neuškodí. Stejně jako Flock nemá vedle populárního Firefoxu zatím žádný velký úspěch.
Kolik jste za ty asi dva týdny, co je uvolněná veřejná betaverze, zaznamenali stažení?
Máme něco pod sto tisíc.
Píšete, že okolo padesáti tisíc lidí se předregistrovalo ještě před otevřením AllPeers.
Jde o padesát tisíc e-mailů, nevíte nikdy, kdo se třeba zapsal vícekrát či zadal neplatnou adresu. Z těch padesáti tisíc by tam mohlo být takových dvacet tisíc opravdových zájemců, kteří AllPeers chtěli již předem. To znamená, že těch asi osmdesát tisíc lidí jsou noví uživatelé. Zájem je opravdu velký. Jsme nový produkt, příliš jsme o uvolnění betaverze neinformovali, nepsali jsme ani tiskovou zprávu – zatím o tom psalo skutečně jen pár blogů – takže to je dobrý úspěch.
Ještě k tomu Firefoxu – není možné, že by se AllPeers jednou stalo přímo součástí jeho základní instalace?
„Já si myslím, že ten směr vývoje Firefoxu – alespoň z mého pohledu – by měl být takový, že jeho základ bude tvořit méně a méně věcí. To je i názor některých lidí v Mozille, samozřejmě najdou se i takoví, kteří jej nesdílejí. Měli by se zaměřit na tvorbu kompaktního jádra prohlížeče, které by mělo ty nejnutnější funkce, a pak dělat různé balíčky s rozšířeními. To znamená, že by existoval standardní balíček pro domácí uživatele, pro firmy, pro náročnější uživatele apod.
Problémem je, že podle jednoho odhadu, nevím na čem je přesně založen, jen pouhých pět procent uživatelů Firefoxu má vůbec nějaké rozšíření. Pro většinu lidí je příliš komplikované si je stahovat a instalovat. Takže by určitě bylo dobré mít ty balíčky, kde také obsažená rozšíření budou dobře otestovaná, jestli bez problémů spolupracují. Podobně když kupujete nový počítač, máte tam již pravděpodobně nainstalované Office a další věci. Kdyby to tedy s Firefoxem dopadlo takto, určitě bychom rádi viděli nějaký balíček, který by obsahoval i AllPeers.
Ještě bych rád řekl, že integrace do Firefoxu šla překvapivě dobře – na to, že s ním nikdo zatím nedělal zdaleka nic tak ambiciózního. Neměli jsme problém doplnit věci, které v jádru Firefoxu chyběly, něco z toho by se do něj časem mohlo z AllPeers přesunout. Jedná se o věci, které spíše ve Firefoxu být měly, ale museli jsme je dodělávat sami.“
Na onu veřejnou betaverzi však nejsou pouze pozitivní ohlasy, někdo dokonce tvrdí, že by se měla spíše nazývat alfaverzí. Když jsem ji zkoušel, nenašel jsem žádné zásadní chyby. Přesto si ještě nejsem schopen představit, že bych jej začal používat a přitáhl k němu své známé. Především proto, že AllPeers stále není tak jednoduché pro používání, jak by možná taková utilita být měla. Neplánujete nějaké zjednodušení, zejména uživatelského rozhraní?
„Já sám AllPeers používám, nicméně také vím o pár věcech, které ještě potřebujeme udělat, aby začal stoupat i počet stažení. Už vidíme, že tempo stahování klesá, protože to ještě není v takovém stavu, aby to lidé doporučili dál. Ale je to betaverze. Jedním ze zdrojů zájmu o AllPeers byla komunita lidí, kteří chtějí perfektní nástroj pro Darknet, jak se říká. To znamená, že by AllPeers chtěli používat podobně jako normální BitTorrent, ale s větší ochranou soukromí atd. Ale to s naším produktem nejde. Je to nástroj pro sdílení spíše osobních souborů se známými, ne pro získávání "empétrojek“ od cizích lidí. My jsme nikdy neřekli, že o takový produkt půjde, ale oni viděli BitTorrent, kryptování, Firefox a získali tak představu značně odlišnou od reality.
Občas jsme také dostali velké kritiky od skutečných nadšenců, jejichž velká očekávání jsme neuspokojili. Měli jsme zajímavou diskusi s jedním ze zakladatelů Firefoxu, který nám říkal, že jejich cílem tehdy bylo ten prohlížeč zejména zjednodušit. Ale když přišli s první verzí, obdrželi stejně silnou kritiku. Na začátku se totiž o projekt zajímají spíše zkušenější uživatelé a fanoušci. Každý z nich přitom chce nějakou funkci. Firefox však měl být určen pro normálního člověka, takže se nenechali zviklat a asi to bylo dobré rozhodnutí, protože Firefox je určitě úspěšný.
Dalším faktorem je, že fungujeme na třech platformách (Windows, Mac a Linux) a každý člověk může mít nainstalovaná různá další rozšíření. V tom jsme viděli docela dost potenciálních problémů, takže potřebujeme odezvu uživatelů. Zpětná vazba je pro nás vůbec důležitá. Většinou jsme dostali podobné názory, jako je ten váš – velmi zajímavé, vypadá to slibně, je to opravdu super, ale ještě je něco potřeba. Ovšem myslím si, že jde jen o málo. Nepotřebujeme již příliš mnoho času, abychom ty zásadní věci vylepšili, a pak snad uvidíme, že budeme stoupat. Ale nyní bylo opravdu nutné to zveřejnit. Když čekáte a čekáte, dokud to není perfektní, tak to nezveřejníte nikdy. A když to nakonec zveřejníte, tak zjistíte, že to stejně není perfektní, protože k tomu je potřeba komunikace s uživateli. Jen tak zjistíte, jak má perfektní produkt vypadat."
V jakém časovém horizontu očekáváte uvolnění nějaké první verze, která již bude určena masovému rozšíření?
Také bych chtěl vědět, kdy přijde zlom. Nevíme, jak daleko se ještě musíme vyvíjet, ale myslím si, že to určitě tento rok bude, a věřím, že již za dva měsíce budeme mít hlavní věci vyřešeny. Takže v řádech týdnů, ne měsíců či dokonce roků.
Existují v AllPeers nějaká omezení přenosu a velikosti souborů?
„Existují dva limity, které vyplynuly z našich testů. Nelze sdílet více než 300 souborů najednou. Důvod k tomu je spíše technický a vyplynul z našeho pozorování, jak uživatelé AllPeers používají. My jsme nikdy netestovali přenos více než nějakého rozumného množství, protože se jedná o nástroj určený pro sdílení osobních souborů. Ale po uvolnění testerům se často stávalo, že například k sdílení přetáhli celou složku s hudbou, což může být třeba pět tisíc souborů. Pro to není náš model vhodný. To je zase to, co jsem říkal před chvílí – lidé měli o produktu jinou představu, než co s tím chceme dělat my, alespoň prozatím. Uživatelé už od začátku sdílejí metadata sdílených souborů – jméno, informace o velikosti a podobně. A to je nesmysl, pokud se jedná o tisíce souborů, pro takové případy musíme vyvinout úplně jiný model. Takže nyní jsme to radši omezili na 300, aby s tím nebyl problém. A musím říct, že si na to zatím snad nikdy nikdo nestěžoval, takže to bylo dobré rozhodnutí.
Dalším omezením je momentální nemožnost sdílení hierarchie složek, tedy podadresářů. Důvodem je opět technické omezení, určitě ale tahle funkce musí fungovat, takže to musíme vyřešit. Jedná se o nedostatek, který chystáme v krátké době opravit.
Také plánujeme komunity. Právě jsem o tom hovořil s Cedricem Malouxem, lidé o to mají očividně zájem. Chtějí sdílet nejen s rodinou a kamarády, ale vytvářet též komunity – třeba pro fanoušky šachů nebo lyžování – a sdílet soubory uvnitř nich. To určitě chceme také vytvořit, ale máme své priority a nemůžeme dělat všechno najednou.“
Ukládáte nějaké informace o tom, co spolu lidé sdílejí, ukládáte si například ta metadata nebo můžete jinak kontrolovat, jaký obsah se prostřednictvím AllPeers přenáší?
„Momentálně nevíme nic. Chceme, aby se jednalo o skutečné peer-to-peer. Samozřejmě máme i centralizované prvky, registrační server. Mít některé centralizované prvky dává smysl, nechceme být P2P jen proto, abychom byli P2P. Ale všechno, co se týká přenosu metadat a souborů, to P2P skutečně je, vše je navíc kryptované. Když není možné spojit nějaké dva počítače přímo – kvůli firewallu apod., může to jít přes nějaké relay. Děláme ale vše pro to, aby co nejvíce počítačů šlo spojit přímo. O tom, co lidé sdílejí, ale nevíme nic, to je jako e-mail nebo IM.
Jiná věc bude, až budeme mít komunity a budeme se tímto směrem více vyvíjet, což určitě máme v plánu. Pak ty sdílené věci budou moci být uloženy na nějakém serveru u nás, nebo u nějakého uživatele, a pak samozřejmě existují různé právní úvahy, které nesmíme ignorovat. My říkáme, že AllPeers není určeno pro autorsky chráněný obsah. Nicméně nemůžeme s tím nic dělat. Ani Microsoft proti tomu nemůže nic dělat, pokud někdo posílá "empétrojky“ pomocí Outlooku. Až půjde o veřejný obsah, půjde o něco jiného. Pak to budeme muset sledovat, stejně jako dnes YouTube, Flickr či jiné stránky. Dokonce i eBay zaměstnává mnoho lidí, kteří jen kontrolují, jestli jejich stránky někdo nezneužívá."
Pro přenos používáte technologii BitTorrent. Pokud bude nějaký soubor sdílet s uživatelem B a po třeba roce se rozhodnu, že jej chci sdílet i s uživatelem C, bude jej on moci stahovat od uživatele B, i po té dlouhé době?
Ano.
Takže člověk vlastně nemá žádnou kontrolu, kdo od něj co stahuje.
Jasně, to je BitTorrent. Samozřejmě existuje kompromis mezi tím, aby lidé měli perfektní kontrolu a aby byl systém efektivní. To, co chceme doplnit, co musíme doplnit, jsou přenosové limity. Nejvíc dotazů jsme získali ohledně toho, jak vypnout AllPeers, když jsem ve Firefoxu – občas to nechci mít zapnuté, nechci, aby mě lidé viděli online. Ve verzi, kterou právě připravujeme, už tuto funkci máme. A stejně tak musíme zavést i ty limity. Ale aby lidé řekli – dobře, mám ten soubor, ale nechci ho sdílet s jinými lidmi – to je trochu proti smyslu našeho produktu. Všechny P2P sítě tak fungují. Musí být možné omezit průtok dat, ale kdyby každý chtěl jen stahovat a nic nenabízet, tak to prostě nebude efektivní. Když někdo používá něco jako AllPeers, tak se implicitně musí také účastnit a přispět alespoň něčím zpět ostatním uživatelům.
Také prý plánujete možnost stahování externích torrentů. Není to další způsob, jak by se AllPeers mohlo stát nástrojem pro sdílení nelegálního obsahu?
„Samozřejmě. Ale náš záměr je vytvořit dobrý nástroj, který uživatelům umožňuje to, co chtějí. Každá technologie, nebo alespoň hodně z nich, má i svou temnou stránku, záleží, jak je uživatelé používají. Nožem mohu roztírat máslo, ale také jím někoho zabodnout. Auto je jistě velmi užitečný nástroj, ale také může způsobit hodně zla. Takže musíme akceptovat, že ten náš nástroj může být pro lidi velice zajímavý, ale také že někteří budou hledat jiné cesty, jak jej využít.
Již dnes však existuje řada klientů pro BitTorrent, neotevíráme žádné nové dveře, které by již otevřeny nebyly. Spíše má časem smysl lidem nabídnout alternativy. Myslím si, že ta dnešní cesta mediálních ochran a omezování lidí, aby nedělali, co nechceme, není správná, a určitě to není pouze můj názor. Pokud lidé chtějí AllPeers zneužívat, nemůžeme tomu zabránit. My děláme generický nástroj, k čemu jej lidé využívají, je de facto jejich odpovědnost. Ale můžeme lidem, kteří chtějí nějaké filmy, pořady či hudbu, nabídnout dobrou alternativu, to je ta cesta, ačkoliv nyní ještě není aktuální. Věříme, že když to bude snadné, když ceny budou férové a nebude to nějak omezené, většina lidí nebude využívat nelegální možnosti.“
Ovšem možnost sdílet nelegální obsah určitě může být i způsob, jak některé lidi k AllPeers nalákat.
„Já musím říct, že jsem nikdy nic chráněného přes BitTorrent nestahoval, nikdy bych to nedělal. Nicméně mám kamarády, kteří to dělají a říkali mi o tom. A prý je to občas velmi nepraktické. Když chcete najít nějaký konkrétní pořad, musíte najít ten správný torrent apod.
Dobrým příkladem je iTunes. Všechno, co můžu najít tam, můžu najít i jinde – na LimeWire a já nevím kde. To znamená, že by je nikdo neměl používat. Proč, když může mít všechny ty věci zadarmo. Pozorujeme ale něco úplně jiného. Přes iTunes se již prodala více než miliarda písniček. Hlavním důvodem, proč lidé používali ty sítě, nebyl proto, že to je zadarmo. Určitě existuje jisté procento lidí, kteří by nikdy nic nekoupili a radši by strávili dva dny hledáním, než aby něco koupili třeba za padesát korun. Takoví lidé jsou prostě ztracení, jsou to většinou mladí lidé, pro které to je i výzva. Ale jsou v menšině. Většina lidí spíše chce to pohodlí – zůstat a stahovat doma místo toho, aby museli jít ven do videopůjčovny, chtějí mít písničky jednotlivě a ne celá alba atd. Takže pokud nabízíme to samé zpoplatněně, ale rychlejší, pohodlnější a spolehlivější – lidé to používají. Argument, že to lidé použivali jen proto, že to je zadarmo – to prostě úplně ignoruje lidskou přirozenost.“
Takže na podobném principu, jako plánujete ty komunity, by mohl fungovat prodej placeného obsahu? To je také ten způsob,jak by AllPeers mohlo vydělávat?
Přesně tak. Máme v tomto směru velké plány, nicméně jedná se o něco, co může být hotové třeba za rok. V současné době chceme vybudovat opravdu velkou komunitu uživatelů. A až tomu tak bude, můžeme začít nabízet placený obsah. Ale nejen prodej mainstreamového obsahu od velkých mediálních společností, ale aby svůj materiál měl možnost prodávat každý. Já mám tolik kamarádů fotografů, tvůrců hudby či podcastů a oni prostě nevědí, jak takové věci mají prodat. A dokonce bych řekl, že mnoho lidí obsah nyní ani nevytváří, protože vědí, že to není možné nijak efektivně prodat. Takže AllPeers v dlouhodobém výhledu není nástroj pouze pro jednoduché sdílení souborů, ale také jejich prodej.
Máte představu, za jak dlouho by se měly počáteční investice do AllPeers vrátit?
To zatím příliš neřešíme. Existuje několik možností. Firmu můžeme prodat, nebo jít někam na burzu. Ale nemáme absolutně žádné plány. Naše práce je dlouhodobá, naším cílem není rychle vytvořit nějakou komunitu, a pak to prodat. Všechno je ale možné. Nikdy nevíme, jestli nepřijde někdo s hodně zajímavou nabídkou, ale rozhodně na to nemyslíme. Když bude firma úspěšná, když bude náš produkt úspěšný a když jej bude používat hodně lidí, pak naši investoři určitě nebudou zklamáni. A jak přesně to dopadne – je nesmysl, abychom se na to nyní soustředili.
Nicméně počítate tedy s tím, že jednou někým budete pravděpodobně odkoupeni.
Když se dívám na sektor softwarových start-upů, nejčastější výsledek je prodej nějaké větší firmě, to je pravda. Takže statisticky můžeme předpokládat, že to je pro AllPeers nejpravděpodobnější možnost – s tím, že to však neplánujeme. Vstup na burzu bych také nevyloučil. To by se ovšem pravděpodobně mohlo stát, pouze pokud bychom měli opravdu velký úspěch. Ale proč ne. My jsme jako kterýkoliv jiný softwarový start-up, jenž má VC investory, kteří možná někdy budou chtít své peníze zpátky. Naši investoři však také věci vidí spíše dlouhodobě, neříkají, že chtějí mít třeba příští rok nějakou sumu peněz, to ne. Pokud bude mít AllPeers velký úspěch, každý ví, že ti první investoři z toho určitě budou mít velkou radost. Čili je lepší se nyní soustředit na to, co děláme, a ne na to, jak v budoucnu získáme hodně peněz pro naše investory.
Ještě bych se vrátil k funkcím AllPeers – plánujete integrovat chat. Vlastně byste potom v podstatě nahrazovali IM klienty. Má tomu tak být?
Ano, je to velká priorita. Od prvních testerů jsme slyšeli, že chat určitě chybí. Máte seznam kontaktů a vidíte, kdo je online, a chat je vlastně skoro nezbytný. Velkou část této práce už máme také hotovou. Vidíme velkou spojitost toho, co děláme, a instant-messengerů. Já si myslím, že se bude stále více a více jednat o stejnou kategorii softwaru. Naše integrace do prohlížeče může být obrovská výhoda. Například bude jednoduché, aby mě člověk, se kterým budu chatovat, pozoroval při brouzdání. Čili já jsem ve Firefoxu, chatuji, pošlu mu: „koukni se na to“ a jemu se objeví ta stejná stránka, kterou můžu doplnit poznámkami apod. Tohle pro nás bude také zajímavá oblast, kde inovovat.
Plánujete pro chat vlastní řešení, nebo je možné, že byste fungovali jako Jabber klient?
Ze začátku asi vlastní. To jsem už také často slyšel – ať neděláme vlastní síť, že jich je již moc, ať uděláme Jabber. Musíme prozkoumat, do jaké míry je realistické, aby první verze měla interoperabilitu s Jabberem. Naše hlavní protokoly jsou hodně inspirované XMPP, což je protokol Jabberu, takže od začátku s ním pracujeme. Problém je, že Jabber není P2P protokol. Takže je otázka, do jaké míry dává smysl použít úplně přesně stejný protokol. Já to prostě nevím, nevím přesně, jak to bude vypadat, na tom teď pracujeme. Ale i pokud první verze nebude mít interoperabilitu s Jabberem, tak to určitě budeme chtít mít rychle. Daleko zajímavější by byla kompatibilita s Yahoo Messengerem, Windows Live Messengerem, Skypem atd. Ale zde je zase otázka, jestli je možné se s nimi dohodnout. Já doufám, že to půjde – rád bych viděl, že jsme interoperabilní – ale nezáleží to pouze na nás. Musíme na tom prostě pracovat, nyní jsme úplně na začátku.
Plánujete českou lokalizaci AllPeers a mohou ji obstarat sami uživatelé?
To samozřejmě plánujeme. Jednou velkou výhodou použití Firefoxu je snadnost lokalizace rozšíření. Také jsme dělali všechno tak, aby byly věci specifické pro angličtinu umístěné na správném místě a bylo možné je snadno lokalizovat. Někdo nám už AllPeers přeložil do francouzštiny, aniž bychom cokoliv dělali. Hodně lidí by chtělo, aby to bylo v maďarštině, rumunštině, japonštině atd. Pro nás je nyní prioritou dodělat AllPeers do takového stavu, kdy už lidé nebudou říkat, že to je super, ale pořád tomu něco chybí, ale skutečně to začnou doporučovat svým kamarádům a počet stažení půjde nahoru. Já věřím, že to je otázka dvou, tří měsíců. A pak určitě nebude problém mít AllPeers během krátké doby třeba ve dvaceti jazycích. A pokud budeme open-source, bude to ještě jednodušší. My jako evropská firma máme výhodu, že rozumíme různým jazykům. Každý tady hovoří minimálně dvěma, v americké firmě bych byl překvapen, kdyby kdokoliv mluvil alespoň jedním jiným jazykem. Může být naší výhodou, že AllPeers bude velmi internacionální – na našich fórech je už dnes téměř stejně příspěvků ve francouzštině jako v angličtině.
Poslední otázka. V Evropě ve srovnání s Amerikou nevzniká mnoho úspěšných internetových projektů. Výjimkou jsou Skype, NetVibes a další, ale určitě jich není tolik. Myslíte si, že se to může někdy změnit, nebo má Amerika příliš velký náskok?
„Doufám. Evropu mám opravdu velmi rád, cítím se určitě spíše jako Evropan než Američan, žiji tu už patnáct let. Pořád panuje názor, že dobrý software musí pocházet z Ameriky, čehož lituji. Já subjektivně vidím dva hlavní faktory. V Americe – a zvláště v Silicon Valley – je skutečně skvělé prostředí pro vývoj softwaru. Lidé tam jsou ochotni hodně pracovat, jsou nadšení pro nové technologie a ve všech oblastech najdete specializované odborníky. Není tam třeba problém najít právníka zaměřeného na softwarové start-upy, což by třeba v Praze asi bylo. Když tam založíte firmu a není úspěšná, všichni říkají, že je to normální, že založit firmy je skutečně obtížné. Zde jsou postoje k rizikům trochu jiné, což se podle mě ale také mění.
Druhou věcí jsou investice. Historicky bylo pro evropské firmy vždy obtížné najít dobré investory, zatímco v Americe existuje několik stovek VC firem. Ale i před tím, než firma získá VC investici, v Americe je daleko více lidí, kteří jsou do toho ochotni investovat. Tohle v Evropě moc neexistovalo, ale mění se to také. Oba naši investoři jsou výborní, oba jsou z Evropy, jedná se o zkušené a inteligentní lidi. Co tady chybí, jsou precedenty – i pro investory – že je možné udělat velký úspěch se softwarem i tady v Evropě. V tom smyslu je Skype opravdu super věc, první firma, jež udělala skvělý produkt, se kterým měla velký úspěch, který stal se velmi známý atd. Podle mě stačí, když budou ještě dva, tři takové příklady a uvidíme obrovský růst v tomto sektoru. V Silicon Valley ovšem vzniká každý den nějaká taková velmi úspěšná firma. Je tam tedy jednoduché myslet si, že když jsem student, založím si novou firmu. Tady je příliš málo příkladů, ale myslím si, že se to určitě změní. A také doufám, že jestli tu v horizontu dvou, tří let vzniknou dva, tři nové Skypy, tak AllPeers bude jedním z nich.“
ČLÁNKY DO MAILU