Ilustrace: Nenad Vitas
Mobilní telefon a škola – toto spojení dlouhá léta nešlo dohromady. Učitelé je považovali – a určitě i nyní ještě považují – za otravná zařízení, která jejich žáky odvádějí od výuky. Nejraději by telefony zabavovali a vydávali až na konci hodiny, ještě lépe na konci školního roku. Proti mobilním telefonům ve školách se vždy bojovalo, šlo o nepřítele vážného a těžkého. Mobil mohl bavit při nudné hodině, obstarat nápovědu k testu a vůbec narušovat školní pořádky.
Mashable upozorňuje na postupné zjemňování odporu škol od roku 1999, kdy došlo k první mediálně ostře sledované události na škole v Columbine. Násilí na školách v USA narůstá a kvůli řádění šílenců přináší i oběti na životech. Školy mění pohled na mobilní telefony ve třídách a naopak jejich využívání komponují do krizových plánů pro případ nenadálých událostí, ohrožujících život studentů a učitelů.
Strategie boje s násilím na školách využívá toho, že žáci a studenti obvykle mají mobilní telefony. A ty je možné v případě evakuace nebo naopak uzavření školy použít jako informační kanál. Za mých školních let jsme se spoléhali na vnitřní rozhlas nebo na nástěnky, obvykle zabarvené do ruda a zoufale neaktuální.
Na vlastnictví mobilního telefonu se v případě desetiletého dítěte veřejnost kouká hned jinak, když může zachránit životy. To ať si pak studentíci opisují a baví se jak chtějí. Zavolat policii totiž ze svého telefonu dokáže i předškolák. V USA vznikají nejrůznější krizové plány a strategie. Jedna ze škol postižených násilím pracuje na plánu ALICE (alert, lockdown, inform, counter, evacuate), ve kterém mobilní telefony hrají důležitou roli.
Hromadně odeslaná textová zpráva může v těžkých chvílích sehrát podstatnou roli při evakuaci nebo informování o aktuální situaci (například na jakém místě se nachází útočník). Podobné plány nejsou v USA rozvíjeny jenom na školách středních, ale i základních. Rodiče jsou si vědomi toho, že mobilní telefon může jejich dětem zachránit život a neberou jeho pořízení jako nutnost jen kvůli tomu, aby se jejich ratolest mohla před kamarády mohla chlubit náležitě drahou a stylovou hračkou.
Je s podivem, že se americké školy začaly vážněji zabývat ve svých krizových plánech využitím mobilních telefonů svých žáků a studentů až nyní. Přitom je to řešení praktické (děti svůj mobil dokonale ovládají), levné (mobily kupují rodiče a nejde o jednoúčelové zařízení) a logické. Pravděpodobně šlo primárně o překonání psychologické bariéry v hlavách ředitelů škol a učitelů, kteří mnohdy nemohli překousnout, že se jejich svěřenci chlubí luxusními telefony, které navíc brilantně ovládají a využívají je ve svůj prospěch.
Fakt, že mobilní telefon už brzy nebude na školách (alespoň těch amerických) vnímán jako veřejný nepřítel, je zlomový. Kromě toho, že může dobře posloužit jako pomocník při vyhledávání informací, samozřejmě může fungovat i jako prevence pro případy řádění násilníka. Jeden včasný telefonát na policii může znamenat moc. A pokud si toho bude útočník vědom, jenom dobře.
ČLÁNKY DO MAILU