Ilustrace: Nenad Vitas
Nejrůznějších soutěží není nikdy dost a strategie iDnes, která hledá nejlepšího blogera vlastního serveru, není špatná – přináší nové autory, myšlenky, snahy se prosadit i určitou motivaci k literární tvorbě, která bude opravdu kvalitní. Není tomu tak dlouho, co stejný server přišel s myšlenkou nejlepší články čas od času dát do běžné rubriky. O kvalitě článků (či práci redaktorů?) svědčí naprosto minimální podíl „občanské žurnalistiky“ na obsahu. V neposlední řadě pak iDnes buduje svým blogům image určité kvality, kterou ztělesňují někteří VIP blogeři, v době, kdy ČSÚ vydal informaci o tom, že blogování u nás není úplně in.
Zajímavá je snaha o vybudování určité exkluzivity blogerů na iDnes – cena nesoucí název Bloger roku je určena jen pro ně. Chcete-li být hvězdou, musíte blogovat na iDnes. Možná ještě úsměvnější je, že o cenu nemohou soutěžit blogeři ze serveru patřící stejnému majiteli (Mafra), tedy uživatelé služby Bigbloger. Důvod, proč se cena nejmenuje „Bloger roku iDnes“ je čistě marketingový a souvisí se snahou zkvalitnit a zpopularizovat vlastní službu. O tom, zda je takovýto přístup správný, ať si každý udělá obrázek sám.
Jaký by ale bloger roku měl být? Hledáme intelektuálního literáta s krásnou češtinou, bohatou slovní zásobou, encyklopedickými znalostmi a mimořádnou inteligencí, jehož spoty (jakkoli to slovo v této souvislosti zní nepatřičně) budou klenotem českého literárního fondu? Umělce na pomezí postmoderny a surrealismu, jehož hutný vícerovinný text psaný volným veršem budou doprovázet abstraktní fotografie?
S klidným svědomím můžeme oba dva autory ze hry vyřadit. Jejich čtenost bude zřejmě nízká a váha hlasů jejich fanoušků nebude valná. Snad již proto, že celá řada z nich blogy číst nebude. Stejně dobře nebude slavit prvenství ani blog patnáctileté slečny, píšící o svých zážitcích ze školy, již jen kvůli stigmatu náctiletosti.
Člověk, kterého hledáme, bude psát čtivě a jednoduše. Texty nebudou dlouhé a ani příliš komplikované, bez obalu jdoucí přímo k jádru věci. A bude-li rozhodovat absolutní počet kladných hlasů, pak nemalou šanci budou míti populisté a politici nejrůznějšího střihu. Jiné soutěže se snaží rozdělit blogy podle oblastí a žánrů, ve kterých se pohybují, sestavují odborné poroty a komise, ale ani ony ty nejlepší nenajdou.
Bloger roku tedy nerovná se „ten, kdo nejlépe či nejvtipněji píše“, ale spíše „ten, kdo v přiměřené kvalitě produkuje, co chtějí číst druzí, a umí marketing“. Soutěž bloger roku je soutěž o blogera s nejlepším marketingem v nejširším slova smyslu.
A skoro by se chtělo říci, že ti nejlepší autoři v anketách podobných střihů propadnou, což jest ale údělem vše umělců i géniů.